https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262066-kolik-sporit
https://www.finmag.cz/finance/262066-kolik-sporit
https://www.finmag.cz/finance/262066-kolik-sporit
Kolik spořit?
„Stále nabádáte lidi, aby spořili. Z čeho mám podle vás spořit? Vždyť naše rodina sotva vyjde s tím, co máme!“
Ano, je to problém. Zhruba 63 procent občanů ČR má plat menší, než je průměrná mzda. Ovšem samotná existence úspor je podmíněna jen disciplínou a odpovědností střadatele. Teprve velikost úspor je závislá na velikosti příjmu.
Z malého příjmu mohou být pouze malé úspory, z velkého příjmu by měly být velké úspory. Kdo říká, že nemůže spořit, ten většinou prostě spořit nechce. A taky nemusí! Jen ať si vezme úvěr. Zatíží své budoucí příjmy úroky a ty vytěsní jeho komfort v budoucnosti.
Kdo si své finance dokáže srovnat, dívá se na bezradné zadlužené spoluobčany s úsměvem: „Ano, jděte do banky, vezměte si úvěr třeba na dovolenou, mně to nevadí. Investuji mimo jiné do akcií vaší banky a z vašich úroků dostanu dividendu.“
Kolik tedy spořit?
Záleží na životní etapě a konkrétní situaci. Nejčastější situace se dají hrubě definovat takto:
V době po ukončení vzdělání je vhodné spořit asi 30 procent čistých příjmů. Pokud se připravujeme na hypotéku, měli bychom odkládat 30–50 procent svého čistého příjmu (alespoň polovinu plánované měsíční splátky hypotéky). Pokud splácíme hypotéku, měli bychom být přesto schopni odkládat asi 10 procent čistých příjmů.
Pouze v době, kdy je v rodině jen jeden plat a druhý partner pečuje o děti a je bez příjmu, bych klienta jako finanční poradce nenabádal k odkládání části příjmu (naopak, je to typické období, kdy můžeme čerpat z úspor).
Po nástupu druhého partnera do pracovního režimu je vhodné odkládat asi 30 procent čistého příjmu. Po odchodu dětí z rodiny je možné opět zvýšit spoření a připravit se na důchod, jak úsporami, tak případnými dalšími kroky (změna bytu na bezbariérový, menší a podobně, důchod je pak další období, kdy spotřebováváme rezervy).
Autor je finanční poradce ve společnosti Partners.
Z malého příjmu mohou být pouze malé úspory, z velkého příjmu by měly být velké úspory. Kdo říká, že nemůže spořit, ten většinou prostě spořit nechce. A taky nemusí! Jen ať si vezme úvěr. Zatíží své budoucí příjmy úroky a ty vytěsní jeho komfort v budoucnosti.
Kdo si své finance dokáže srovnat, dívá se na bezradné zadlužené spoluobčany s úsměvem: „Ano, jděte do banky, vezměte si úvěr třeba na dovolenou, mně to nevadí. Investuji mimo jiné do akcií vaší banky a z vašich úroků dostanu dividendu.“
Kolik tedy spořit?
Záleží na životní etapě a konkrétní situaci. Nejčastější situace se dají hrubě definovat takto:
V době po ukončení vzdělání je vhodné spořit asi 30 procent čistých příjmů. Pokud se připravujeme na hypotéku, měli bychom odkládat 30–50 procent svého čistého příjmu (alespoň polovinu plánované měsíční splátky hypotéky). Pokud splácíme hypotéku, měli bychom být přesto schopni odkládat asi 10 procent čistých příjmů.
Pouze v době, kdy je v rodině jen jeden plat a druhý partner pečuje o děti a je bez příjmu, bych klienta jako finanční poradce nenabádal k odkládání části příjmu (naopak, je to typické období, kdy můžeme čerpat z úspor).
Po nástupu druhého partnera do pracovního režimu je vhodné odkládat asi 30 procent čistého příjmu. Po odchodu dětí z rodiny je možné opět zvýšit spoření a připravit se na důchod, jak úsporami, tak případnými dalšími kroky (změna bytu na bezbariérový, menší a podobně, důchod je pak další období, kdy spotřebováváme rezervy).
Autor je finanční poradce ve společnosti Partners.
Nejnovější podcasty