Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč nezavést euro

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
7. 8. 2008

V poslední době dávají média velký prostor především zastáncům eura. Slovensko je uváděno jako pozitivní příklad, jeho cestou by se měla Česká republika co nejdřív vydat. Pro malé ekonomiky, jako je Slovinsko, Slovensko nebo Česko, však přijetí společné měny nemusí být až tak výhodné.

Proč nezavést euro
Většina Slováků má ze společné měny obavy. Brzy na svých výplatních páskách navíc uvidí smutné srovnání s příjmy západních sousedů. Tento fakt je často opomíjen a ekonomy zesměšňován (v přepočtu lidé přece dostanou stejně!), ale je nabíledni, že tento psychologický moment bude po zavedení eura hrát nemalou roli.

Veškeré denní výdaje (počínaje kávou v restauraci přes řekněme parkovné až po denní tisk) se začnou zaokrouhlovat, většinou směrem nahoru. Zažijeme tak doslova „přechodový šok“, pocit, že máme méně peněz, zatímco ceny rostou.

Euro a inflace
V dané situaci hrozí jisté riziko, že by lidé mohli více spořit, a utlumit tak spotřebitelskou poptávku. Došlo by ke zpomalení hospodářského růstu a mohla by následovat i vysoká inflace.

Přestože většina ekonomů tvrdošíjně odmítá fakt, že by euro vůbec mohlo způsobovat vysokou inflaci, opak je pravdou. Zkušenost Slovinska je jasným důkazem. U nás je sice inflace vyšší než ve Slovinsku, ale nezapomínejme na skutečnost, že tam neproběhly žádné významnější „reformy“, tj. žádná skoková deregulace nájemného, žádné zavádění poplatků u lékaře, žádné zvyšování snížených sazeb DPH apod.
 
Je dokonce možné, že pokud by spekulanti měli na výběr i slovinský tolar, koruna by třeba neposilovala tak nebezpečným tempem, jako se to děje dnes.

Jedny sazby pro všechny
Jednotné sazby, které určuje ECB, jsou pro méně rozvinuté země nevýhodou. Takové státy totiž potřebují „levnější peníze“, jelikož je zde více příležitostí, jak je zhodnotit. Naše sazby byly většinou nižší než ty, které stanovovala ECB, a to se projevilo i na dynamickém rozvoji české ekonomiky. Jednotné sazby tedy mohou fungovat jedině v případě, že ve východních zemích budou ekonomiky obdobně vyspělé jako na západě. K tomu ovšem nejsou zapotřebí roky, ale možná i desetiletí.

Jedna měna pro všechny
Měnová politika bude celoevropskou záležitostí, jenže – velké státy budou prosazovat své zájmy často právě na úkor těch menších. Pro oslabení či posílení měny navíc nebude rozhodující, jak se naší ekonomice bude dařit. Prim budou pro spekulanty hrát velké země, jako je Německo nebo Francie. Euro pravděpodobně rovněž nebude posilovat tak, jak posilovala česká koruna. Právě díky tomu může v přístím roce ČNB plnit inflační cíl, který se pohybuje kolem tří procent.

Euro, to je Pandořina skříňka. I když by si to nemalá část obyvatel eurozóny přála, své měny v jejich někdejší síle a kráse už nikdy neuvidí.
 
Nedá mi to a musím reagovat na článek Slovensko ano, Česko ne, v němž bývalý koordinátor zavedení eura Petr Očko shrnul důvody, které hovoří ve prospěch zavedení společné evropské měny. Já to vidím jinak:

Fiskální konsolidace a disciplína
Maastrichtská konvergenční kritéria se jeví jako plán velice ambiciózní, který má hlídat veřejné finance členských zemí. Je však absurdní, že země, které chtějí vstoupit do eurozóny, tato kritéria hlídají více než velké vyspělé země, které již společnou měnu užívají – ty si vynutily spousty výjimek.

Politická váha
Politická váha je kvůli stále větší byrokratizaci evropské unie vážně oslabena, což se v nedávné době projevilo na pádu evropské ústavy a v současné době pravděpodobně i lisabonské smlouvy.

Image a zahraniční investice

Slovensko mělo rekordní investice do ekonomiky i bez eura. Ratingové agentury už nyní na Slovensko díky reformám pohlížejí jako na zdravou zemi s velkými vyhlídkami. Euro na tom nic nezmění.

Pozitivní dopad na export
Pro vývozce zboží do západní Evropy to bude znamenat opravdu zjednodušení. Avšak v důsledku relativně stabilní „hodnoty“ eura nebude nijak závratně růst import.

Stabilita
Fungování společné evropské měny je natolik krátké, že je snad až příliš odvážné mluvit o „stabilitě měny“. Dolar, se kterým se celosvětově nejvíce obchoduje a logicky by měl být spojován právě s pojmem „stabilita“, v posledním roce rekordně oslabil.

Autor je studentem ekonomie. Foto: Profimedia.cz
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo