Indexy smrti

Pojišťovny a penzijní fondy nemají snadnou roli. Protože se zavazují vyplácet svým klientům doživotní penze, potřebují co nejpřesnější odhady vývoje průměrné délky lidského života, aby byly schopny dostát svým závazkům.

Na pomoc jim přicházejí burzovní indexy délky života, takzvané Longevity indices, což jsou burzovní standardizované ukazatele očekávané průměrné délky života. Známé jsou například indexy JPMorgan LifeMetrics, Credit Suisse Longevity Index či Goldman Sachs QxX.

I bez aktuárů

Finanční instituce se již nebudou muset spoléhat pouze na propočty svých pojistných matematiků. Díky indexům mohou riziko dlouhověkosti lépe sledovat a připravit si dostatečné kapitálové rezervy.

Burzovní ukazatele jsou nezbytným předpokladem pro to, aby se penzijní fondy a životní pojišťovny mohly s rizikem délky života vypořádat. Mohou to udělat například prostřednictvím odprodeje jinému subjektu či nákupem speciálních strukturovaných produktů.

Společnosti zveřejňující indexy rovněž poskytují odborné analýzy a modelace pro kvalitní odhady budoucího vývoje délky lidského života. Například podle indexu Credit Suisse Longevity Index je zřejmé, že muži v délce průměrného života postupně dohánějí ženy. Názorně to ukazuje graf sledující prodlužování průměrné délky života německých mužů.

Podle zprávy Financial Times již například pojišťovna Lucida uskutečnila první burzovní transakci k zajištění rizika prodlužující se délky života jejich klientů. Zatím však stále nelze hovořit o „burze se smrtí“.

Jde jen o první pokusy a tento trh je dosud v plenkách. Trpí nedostatečnou likviditou a i přes odborné odhady budoucího vývoje zůstává velkou neznámou správné ocenění tohoto rizika. Vývoj délky života totiž nedokáže dopředu nikdo zaručit, a jedná se tak do určité míry o věštění z křišťálové koule.

Penzijní fondy a životní pojišťovny však u některých svých produktů řeší nelehkou otázku, jak riziko nedostatečnosti kapitálu v důchodovém věku zajistit. Do nabídky kontraktů s dopředu garantovanou doživotní dávkou se jim na základě historických zkušeností z pochopitelných důvodů příliš nechce.

Na druhou stranu jsou si vědomy, že komplexní zajištění rizik souvisejících s prodlužující se délkou života je oblast, kde mohou účinně konkurovat jiným finančním institucím, které poskytují jen investování bez jakýchkoliv garancí.

Nabídka komplexních pojistných produktů (jako například variabilní anuity) je však spojena minimálně se dvěma typy rizik. Jedno představuje obecný demografický trend v podobě postupného prodlužování průměrného lidského věku.

Ačkoliv toto riziko může být s určitou odchylkou podle statistických metod odhadováno, kdo zaručí, že neočekávané události nezamíchají karty jinak? Dále jsou zde specifická rizika vyplývající z konkrétních kontraktů – délka života se různí dle regionů, povolání člověka, výše jeho penze a dalších faktorů vyplývajících z dané skupiny klientů konkrétního fondu či pojišťovny. A tato rizika burzovní indexy délky života nezahrnují.
Kromě uvedených rizik je k většímu rozvoji obchodování s dlouhověkostí nutné najít vhodnou protistranu.

Jednoduše kde je prodávající, musí být i kupující. Nalezení správného „odběratele“, pro kterého bude převzetí rizik změn v délce života výhodné, není přitom jednoduché. Takový kupec totiž musí mít z uskutečněného obchodu výhodu, která zhruba odpovídá případné ztrátě prodávajícího fondu či pojišťovny. Mohou pomoci určité strukturované produkty. Například jsou již k dispozici dluhopisy, jejichž úrok se odvíjí od vývoje vybraného indexu dlouhověkosti.

Dobré zprávy

Burzovní indexy dlouhověkosti v různých regionech jsou tak prvním předpokladem pro úspěšný boj penzijních fondů a životních pojišťoven s rizikem dlouhověkosti jejich klientů. Budou se moci proti tomuto riziku lépe zajistit, což ještě posílí jejich bezpečnost.

To je pochopitelně dobrá zpráva i pro klienty. Ti na tom vydělají i proto, že jim budou moci být k dispozici zajímavější produkty, které jim zaručí nevyčerpání finančních prostředků během celého období důchodového věku. To však za předpokladu, že začnou s investováním na penzi včas.

Je to dobrá zpráva i pro vlády, které se dnes ve všech vyspělých státech potýkají s různými modely důchodových reforem. Pokud soukromé finanční instituce budou schopny převzít část břemene finančního zajištění obyvatel v důchodovém věku a nenechají je padnout do sociální sítě financované ze státního rozpočtu, přispějí zásadním způsobem k řešení jednoho z nejpalčivějších problémů příštích 50 let.