Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Změna klimatu okem hurikánu

Když se stane katastrofa, nějakou stovku po kapsách vždycky najdeme. Přispět ale dvacetikorunou na opatření, která by mírnila následky katastrof příšítch? Efektivní altruista Peter Singer o úrodě rekordních hurikánů.

Letošní období atlantických hurikánů, které oficiálně začalo 1. června a skončí 30. listopadu, bude patrně nejdražší v historii. Hurikány už letos v oblasti zabily téměř 300 lidí, odhady škod prozatím dosahují 224 miliard dolarů. Během letošní sezóny byly také prvně zaznamenány hned tři bouře, které na stupnici nahromaděné cyklónové energie dosáhly nad stupeň 40. Jedna z nich, hurikán José, naštěstí zůstala převážně nad mořem, kde nenapáchala mnoho škod. Hurikány Irma a Maria ale způsobily rozsáhlou újmu v Karibiku, včetně Portorika. Irma nahromadila cyklónovou energii 66,6, třetí nejvyšší v historických záznamech.

Hurikán Harvey byl sice slabší, ale vyvolal rekordní srážky a záplavy v Houstonu a dalších částech Texasu a Louisiany. Harvey bude nesjpíš nejdražší bouře v historii Spojených států, likvidace škod přijde možná na víc než obnova New Orleans po hurikánu Katrina v roce 2005. Analytici hurikánům připisují propad ve statistikách zaměstnanosti – v září ve Spojených státech ubylo 33 000 pracovních míst. A když už se konečně zdálo, že se sezóna zklidňuje, hurikán Nate v říjnu zabil nejmíň 24 lidí v Kostarice, Nikaragui a Hondurasu a zamířil do USA.

Za málo peněz hodně životů

Harvey, Irma a Maria byly bezpochyby mimořádně silné bouře. Počty obětí na životech a rozsah způsobených škod jsou ale odrazem lidských rozhodnutí. Nechvalně proslulý přístup Houstonu k územnímu plánování podle ideje laissez faire umožnil výstavbu domů v záplavových oblastech. V letech 1996 až 2010, informuje deník Houston Chronicle, region ztratil 54 000 akrů (22 000 hektarů) mokřadů, kde se část srážek mohla vsakovat. Kapacity dešťové kanalizace nerostly přiměřeně k přibývajícím zpevněným plochám. Ve městě s prozíravějším územním plánováním by bylo méně obětí na životech a nižší škody.

Včasné plánování může ušetřit obrovské peníze. Podle nezávislé studie, kterou si nechala vypracovat Federální agentura pro mimořádné události, ušetří dolar vynaložený na prevenci následků pohrom daňovým poplatníkům průměrně 3,65 dolaru a společnosti pak čtyři dolary dalších nákladů.

V rozvojových zemích je poměr nákladů a výnosů ještě vyšší. Nezisková organizace Islamic Relief například zjistila, že v Bangladéši, kde v úrodných, ale záplavových deltách řek žijí miliony lidí, by vyvýšení pozemku za 400 liber zajistilo jedné rodině dlouhodobou ochranu proti povodním. Tatáž rodina by nechráněná při velké povodni pravděpodobně přišla o všechno a jen jediný měsíc nouzové pomoci pro ni by znamenal spotřebu 440 liber.

Mnoho životů Bangladéš také zachránil výstavbou úkrytů před bouří a vydáváním výstrah před blížícími se bouřemi.

Budoucí oběť soucit nebudí

Důkazy o nákladové efektivitě předběžných opatření, která mírní následky škod způsobených tropickými bouřemi, jsou jasné a přibývá jich. Přesto svět vydává mnohem víc peněz na odstraňování následků katastrof a rekonstrukci než na jejich preventivní zmírňování. Platí to zejména pro chudých zemích a je to u nich pochopitelné, chudé země mají i v dobrých časech málo prostředků na výdaje.

Snazší by ale mělo být změnit rovnováhu výdajů humanitárních organizací. Zprávy OSN a Světové banky naznačují, že v letech 2000 až 2008 vlády bohatých zemí vyčlenily z výdajů na zahraniční pomoc 20 procent na odstraňování následků katastrof, ale méně než jedno procento na jejich předcházení.

Zanedbávat preventivní opatření není racionální, příčiny jsou psychologické. Jednak nedokážeme přiřadit odpovídající váhu událostem s relativně nízkým rizikem výskytu, i když jejich následky můžou být katastrofické. A jednak nás vždycky bude víc zajímat záchrana konkrétního, identifikovatelného člověka než zachraňování životů lidí, o kterých se nikdy nedovíme, že byli zachráněni.

Tu první skutečnost dokládá to, že bylo nutné, aby zapínání záchranných pásů začaly vymáhat právní předpisy, i když by každá racionální kalkulace nákladů a přínosů člověku jasně naznačila, že je to rozumné. Druhá se odráží v ochotě vynaložit téměř neomezené sumy na záchranu zavalených horníků a neochotě doplácet na vyšší bezpečnostní standardy, i když by za méně peněz zachránily víc životů. Vžíváme se do zavalených horníků, ale s lidmi, kterým zachrání život přísnější bezpečnostní opatření, se nedokážeme ztotožnit. Každý zachráněný „statistický život“ přesto bude životem konkrétní osoby.

Poručili jsme větru, dešti?

Jak do toho zapadají tropické bouře? Hurikány považujeme za přirozené a neodvratné události – takže jako by se nedalo dělat víc než snižovat ztráty na životech a způsobené škody. Jenže – klimatologové nás už desítky let upozorňují, jak pokračující emise skleníkových plynů způsobují oteplování planety. Na vrub klimatické změny nelze sice připsat žádnou konkrétní bouři, ale víme, že když se tropické bouře formují nad teplejší vodou, sílí a získávají na intenzitě. Klimatologové proto předpovídají, že hurikány budou častější a ničivější.

Letošní sezóna atlantických hurikánů přispívá ke stále silnějším důkazům na podporu této teorie. V diskuzi o nákladech a přínosech přechodu na čisté zdroje energie a o snižování emisí metanu z masného průmyslu je tedy třeba vzít v úvahu i náklady na nápravu škod po hurikánech. Otázka není, jestli si můžeme dovolit přejít na čistou energii a potraviny šetrnější k životnímu prostředí. Otázka je, jestli si můžeme dovolit dál žít s oteplováním planety a jeho důsledky.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč. Úvodní fotku v Houstonu po hurikánu Harvey pořídil Parilov / Shutterstock.com
Copyright: Project Syndicate, 2017, www.project-syndicate.org

Peter Singer

Peter Singer

Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a čestným profesorem Melbournské univerzity. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Animal Liberation, The Life You Can Save, The Most Good You Can Do a nejnověji... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 15. 11. 2017 10:52

Veřejné/státní zdravotnictví je jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak připravit lidi o svobodu a peníze.
1. etapa - násilím zkonfiskovat lidem peníze a platit z nich veřejné zdravotnictví
2. etapa - pod záminkou úspor veřejných prostředků dávaných do zdravotnictví násilím připravit lidi o část jejich svobody (povinné pásy, zákazy kouření, povinné očkování atd. atd.)

A samozřejmě ignorování faktu, že veřejné zdravotnictví je z principu zdroj nekonečné korupce a plýtvání, které činí veřejné zdravotnictví mnohem horší a dražší než zdravotnictví založené na skutečném zdravotním pojištění. Jiné veřejně spravované oblasti fungují obdobně.

Jinak soudruh Singer a v poslední době také třeba Lomborg, jsou typičtí dobroserové, přesvědčení, že právě oni mají recept na štěstí ostatních lidí, bez ohledu na to, jak se představa jiných lidí o štěstí liší od té jejich dobroserské představy. Desetiletí pomoci Africe dobře ukazují, kam to vede. Nikdo z nich totiž není schopen domyslet dopady jejich úžasných nápadů dál, než dva tři kroky dopředu, respektive vidí jenom věci z jejich pohledu pozitivní a ignorují ty negativní.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Lukáš Lánský | 15. 11. 2017 10:53

"Nejdůležitější zprávy z pravého spektra politiky a ekonomiky - EU, migrace, islám, multikulti, ekonomika, politika."

Díky, ale tuhle beletrii pro spodních 10 % passnu.

-6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK