Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hra o trůny v písku

Saúdský princ rozehrál partii, ve které jsou v sázce moc, vliv, ropa, peníze.

Nevíte si rady s politickou konkurencí? Pošlete na ni cifršpiony. Anebo ji nechejte havarovat ve vrtulníku.

To by vám mohl poradit saúdský korunní princ, dvaatřicetiletý Muhammad bin Salmán. Samosebou jen tehdy, pokud by ho postihl záchvat pravdomluvnosti.

Čisté ruce

Saúdská protikorupční policie řízená následníkem trůnu před týdnem zadržela jedenáct princů, několik desítek nynějších i bývalých ministrů, podnikatelů a investorů. Mezi nimi i jednoho z nejbohatších mužů světa, prince Valída bin Talála, který drží podíly v Applu, Citigroup, Twitteru nebo Four Seasons. Magazín Forbes odhaduje jeho majetek na 16,4 miliardy dolarů.

Zajímavou figurou mezi zadrženými je i Bakr bin Ládin, bratr zakladatele teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina a majitel stavební korporace Saudi Binladin Group.

Generální prokurátor po vlně zatýkání oznámil, že korupce a zpronevěra v posledních dekádách připravily státní pokladnu nejméně o sto miliard dolarů. Na jeho příkaz saúdské banky v době zátahu a krátce po něm zmrazily 1200 účtů. Deník Wall Street Journal píše, že vláda se chystá konfiskovat majetek zatčených příslušníků elit v hodnotě až 800 miliard dolarů.

Dalo by se to vlastně pokládat za arabskou verzi akce čisté ruce. Pokud by ovšem v síti neuvízli zrovna konzervativci, oponenti pokrokářského následníka trůnu. A také – pokud by v monarchii nebyl bakšiš součástí každého obchodu a kdyby, jak připomíná Bill Schmick, expert na Perský záliv na webu South Berkshires, nebyla korupce v zemi „všudypřítomná jako písek“.

Je nabíledni, že za nevídaným zátahem je mocenský boj. Naznačuje to mimo jiné záhadná havárie helikoptéry, která se zřítila během zatýkání. V jejích troskách zahynulo několik ministrů a jeden člen královské dynastie. Dá se snad věřit v takovou souhru událostí?

Učil se u Putina?

Americký analytik indického původu Fareed Zakaria v listu Washington Post upozorňuje, že princ Salmán postupuje podle vzorce, který uplatnil v Rusku Vladimir Putin.

Ruský prezident zdůraznil bezpečnostní hrozby (NATO, Čečensko, terorismus), aby Rusko semknul. Potom začal upevňovat moc a likvidovat konkurenční mocenská centra (oligarchy – zejména Michaila Chodorkovského), zavádět reformy a vykládat, jak je nutné potírat korupci a zlepšit život prostých lidí. Na poslední frontě uspěl díky tomu, že zdražila ropa.

Korunní princ jako ministr obrany vysílal hrozby vůči Íránu. Potom ve funkci předsedy ekonomické rady začal upozorňovat, že se v zemi rozkrádá bohatství, které patří státu, kritizoval členy královské dynastie za rozmařilý život a za to, že vytahují peníze z ropné společnosti Aramco. (Sám následník trůnu je ovšem pověstný rozmařilým životem. Během dovolené ve Francii přemluvil ruského magnáta Jurije Šeflera, vlastníka značky vodek Stoličnaja a Moskovskaja, aby mu prodal jachtu za půl miliardy dolarů.)

Nejnovějším princovým tahem byl zátah. Na „korupčníky a rozkrádače“. U většiny obyvatel království tím patrně získal sympatie. Ukázal, že ani příslušnost k dynastii nezaručuje beztrestnost.

Co víc, napětí v Saúdské Arábii i v jejich vztazích s Íránem vyvolaly neklid na trzích s ropou. Důsledkem je růst cen černého zlata. Cena ropného benchmarku Brent vystoupala během týdne na 64 dolarů za barel, cena americké lehké ropy WTI na 57 dolarů. To jsou nejvyšší hodnoty od poloviny roku 2015.

Takže nervozita v oblasti Perského zálivu by mohla posílit příjmy království – a mohlo by být líp. Pokud se ale princovi nevymkne situace z rukou.

Saúdská Barbárie

Financial Times ve svém editorialu připomínají chystaný prodej akcií saúdské ropné společnosti Aramco, která je označována za státní, což v absolutistické monarchii znamená, že jejím stoprocentním vlastníkem je král. Vláda připravuje nabídku pěti procent akcií na druhou polovinu příštího roku. Očekává, že do té doby se ceny ropy dostanou k 70 dolarům za barel.

„Zahraniční investoři teď budou mít pochyby o správě ropné společnosti. Vládce, který zatkne své příbuzné, sotva bude naslouchat menšinovým akcionářům,“ píší Financial Times.

Libanonsko-americký esejista, obchodník s cennými papíry a expert v oboru finanční matematiky Nassim Nicholas Taleb nazývá monarchii z Perského zálivu Saúdskou Barbáriíi. „Každý, kdo tam bude investovat, je pitomec,“ vzkazuje.

Něco na tom může být. Leckterý z investorů, který se chystá vložit finance do společnosti Aramco, nejspíš pozdvihl obočí, když se dozvěděl, že „defraudanti a korupčníci“ jsou zadržováni v rijádském hotelu Ritz Carlton, který se změnil v provizorní vězení, patrně nejluxusnější na světě.

V říjnu ve stejném hotelu hostil korunní princ účastníky konference investorů. Muhammad bin Salmán na ní slíbil návrat k umírněnému islámu a představil svůj program modernizace království – Vizi 2030 (představuje ji na úvodní fotce).

Všechno je propojeno

Princův reformní plán počítá s podporou robotizace, digitálních technologií, obnovitelných zdrojů energie a stavbou futuristické megapole Neom. Cílem je zbavit monarchii závislosti na ropě, ze které pochází 90 procent příjmů státního rozpočtu.

Součástí projektu je plánovaný prodej rodinného stříbra Saúdů – části ropného gigantu Aramco. Saúdská vláda plánuje nabídku v Rijádu a na některé ze zahraničních burz. Předpokládaný výnos – sto miliard dolarů – by měl financovat některé z plánů Vize 2030.

Je snad náhoda, že mezi zadrženými jsou odpůrci prodeje podílu v Aramco?

Donald Trump už Saúdy vyzval, aby s Aramco vstoupili na newyorskou burzu. „Kdyby se Aramco rozhodla udělat primární veřejnou nabídku akcií na newyorské burze, velmi bych si toho vážil, pro USA to je důležité," psal na Twitteru. (Společnost byla v roce 1933 založena jako California-Arabian Standard Oil Company, později přejmenována na Arabian American Oil Company, od 80. let minulého století je v saúdských rukou – Saudi Aramco).

Někteří analytici pokládají vstup Aramco na burzu za nejistý. Upozorňují, že firma by musela předkládat akcionářům audity. Jsou tajnůstkářští Saúdové opravdu připraveni tohle podstoupit?

Ve hře je ale ještě Čína, její společnosti PetrChina a Sinopec, které projevily zájem o přímý nákup celého podílu. A Saúdové na nabídku slyší. S Číňany, kteří jsou dnes největšími odběrateli jejich ropy, vyjednávají.

Nepřipomíná to snad průvodní slogan filmu Syriana „všechno je navzájem propojeno? Ve snímku natočeném podle knihy agenta CIA Roberta Baera se prolíná korupce, vydírání, teror i akce tajných služeb. Vystupuje v něm mladý reformní princ (nejmenované ropné země na Blízkém východě) Násir, který namísto amerických firem preferuje spolupráci s čínskými společnostmi. Nakonec je zabit.

Jistě, je to jen literární či filmová fikce. Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami nebo událostmi je tedy čistě náhodná. Vše navíc ukazuje na to, že princ Salmán se chce opírat o spojenectví s Amerikou a Amerika o jeho spojenectví stojí. Jenže…

Fotka: Profimedia

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 13. 11. 2017 10:12

Bez faktického monopolu na obchod s ropou by dolar nebyl světovou obchodní a rezervní měnou.

To je ten hlavní důvod pro existenci 130ti zahraničních základen USArmy. Uchovat hegemonii dolaru, tedy amerického privilegia moci si tisknout světovou rezervní měnu. Proto zejména v ropných státech USA drží silou USArmy (a CIA) u moci tyrany, často z menšinového etnika. Taková vláda je pak nutně závislá na US podpoře a je tedy ochotná podporovat roli dolaru tím, že drtivou většinu ropy prodávají právě za dolary.

Chce Německo či Čína či Japonsko či Korea ropu? Napřed potřebuje sehnat dolary. Americká tiskárna tam má zaručený odbyt.

Konkurenčním velmocem (Čína, Rusko, skrytě i EU, tedy přesněji Německo-Francouzská dvojhegemonie) se to nelíbí a zkoušejí všemožné na podrytí role USD. Počínaje hromaděním zlata, přes skrytou podporu bitcoinu (nedopřejí ho vlastním lidem, ale pro stát je dobrý - už jako nástroj proti sankcím a blokádám), přes polotajné vyjednávání o nákupu ropy za eura a juany, až po snahu podpořit v ropných zemích vládce, kteří jim budou ochotní o něco více naslouchat.

Nějakého konce dějin, poklidného 21.století, bych se tak neobával.

+13
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK