Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Česko a euro: nikdo nás nenutí. Ale ani na nás nečeká

Představa, že nás někdo bude k přijetí eura tlačit, je pomýlená. Eurozóna, která je z nejhoršího venku, nebude nikoho lákat, spíš zvýší laťku a bude uchazečům dávat další podmínky.

Euro prý není měnou eurozóny, pokud má víc sjednocovat než rozdělovat, má být měnou celé Evropské unie. Tak pravil minulou středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve své víc než hodinové řeči o stavu Unie. Připomněl, že neprostá většina zemí Evropské unie se zavázala euro přijmout, a vyzval váhající státy jako Česko, Polsko a Maďarsko, aby do eurozóny vstoupily už do roku 2019.

Zachráníme vás před eurem

V Česku, kde je proti přijetí eura velká většina obyvatelstva, se pár týdnů před volbami strhla panika. Politici, s výjimkou TOP 09, honem ujišťovali voliče, že přijetí eura buď zabrání, nebo si ho ještě budou pořádně dlouho rozmýšlet, případně si rádi umyjí ruce a nechají si euro schválit referendem. Podobné to bylo v Maďarsku a Polsku.

Naopak Rumuni, kterým se začíná ekonomicky dařit, zdůraznili, že za pár let euro chtějí.

Kde je euro doma

Eurem platí 19 z 28 zemí Evropské unie: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Kromě těchto členských států eurozóny se eurem platí ještě v Kosovu a Černé Hoře, v evropských pidistátech (Monako, Andorra, Vatikán, San Marino) a na zámořských územích členů Evropské unie (Francouzská Guyana, Martinik, Azory, Kanáry,…). Jedním z oficiálně povolených platidel je po krachu místního dolaru euro i v Zimbabwe.

Ze zemí Evropské unie euro nepřijaly Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Dánsko a Spojené království. Dva poslední jmenované státy mají jako jediné vyjednanou výjimku, při podpisu přístupových smluv se k přijetí eura nezavázaly .

Junckerův projev byl pro naše politiky vesměs jako červený hadr pro býka. Následovala ale jeho dovysvětlení a ta zněla podstatně míň kategoricky. Sám Juncker, ale především šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, v nich zdůraznili, že Čechy do eurozóny nikdo nenutí a nutit ani nemůže. „Rozšíření bude postupný proces, který bude výrazně záviset na vývoji v daných zemích. A je na jejich vůli a na vůli jejich voličů, jestli se chtějí zemí eurozóny stát. Bude to přirozený proces, nemůžeme je shora tlačit k vyšší rychlosti," řekl podle ČTK Dijsselbloem minulý týden na zasedání ministrů financí Unie v Tallinnu. 

Za pozornost ale stojí, co vzápětí dodal jeho francouzský kolega Bruno Le Maire: že před úvahami o rozšiřování má přednost zahájení hlubší integrace eurozóny s nynějšími členy.

Anketa

A vy byste v Česku euro chtěli?

Elitní klub

Pokud umíte jen trochu číst mezi řádky, je vám asi vzkaz jasný. Přinejmenším část zemí eurozóny si teď žádné rozšiřování nepřeje a další integrací chce zvýšit laťku, kterou budou muset noví zájemci o přijetí eura splnit.

Připomíná to tak trochu rozšiřování Unie jako celku – nároky na přijetí Chorvatska v roce 2013 byly taky výrazně vyšší než požadavky, které musely plnit přistupující země včetně Česka během velkého rozšíření v roce 2004. Rumuni a Bulhaři se dodnes marně snaží vstoupit do Schengenu, důvody jsou už nejméně několik let politické, nikoli technické, protože Sofie i Bukurešť technické podmínky vstupu plní.

Dnes je rozšiřování Evropské unie v podstatě zastaveno, což je symbolicky zdůrazněno i tím, že post komisaře pro rozšíření Unie byl přejmenován na eurokomisaře pro evropskou politiku sousedství.

Podobný vývoj se začíná prosazovat v eurozóně. Ta si prošla krizí, kterou museli její členové zvládnout bez větší pomoci zbytku Unie, a dnes si za „protrpěné“ roky chtějí vybrat dividendu v podobě změny na elitní klub. „Není to tak, že by nás k přijetí eura někdo nutil, to vůbec ne,“ říká Vít Beneš, odborník na EU z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. „To, co dosud máme, není jen povinnost euro přijmout, ale je to i právo se členem eurozóny stát,“ říká Beneš, „Jsme dnes vlastně členy eurozóny s odloženým členstvím. Teď jde o to, aby to tak zůstalo i v příštích letech a abychom nesklouzli jen do postavení jakési kandidátské země eurozóny, což reálně hrozí,“ dodává Beneš. „Bariéry našeho vstupu se mohou zvyšovat.“

… již stojí opodál

Benešova úvaha vychází z velmi reálných signálů. Čeští politici jako by vůbec nevnímali, co se v Evropské unii nejpozději od francouzských voleb děje. Jejich voliči jsou na tom s rozlišovací schopností ještě hůř. A tak to, že euro z velmi nepřesvědčivých důvodů nechce ani favorit voleb Andrej Babiš (prý abychom neplatili dluhy za Řeky a Italy), nebudí v české předvolební atmosféře žádnou pozornost. A europoslanec a tvůrce zahraničního programu ODS Jan Zahradil už dopředu jásá, že po volbách se určitě nenajde většina, která by euro pro Česko chtěla.

Jenže ono je to celé možná úplně jinak. Česko bude možná jen pár měsíců po volbách překvapeno, že nás do eurozóny nejen nikdo nenutí, ale taky nikdo nechce. A pak si budeme moci popovídat o tom, kdo všechno může za to, že jsme se najednou ocitli na slepé evropské koleji. Se všemi důsledky, které to bude obnášet.

Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 10 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Pozner | 19. 9. 2017 01:55

Čtu titulek a říkám si: "Nenutí?! Co je tohle za pí..., Palatááá, tak to jóóó. To je oukééj."
Je důležité, aby člověk měl své pevné životní jistoty.
To je v EU přece běžné, že si lidé v jednotlivých zemích referendy svobodně rozhodují, co chtějí a nechtějí, nikdo je do ničeho netlačí, nenutí, ani nevyhrožuje. Úspěšná loňská kampaň za udržení Británie v klubu s laskavým mottem "Bez Brusele chcípnete hlady a morem!" budiž příkladem.

Vypadá to na změnu taktiky, místo tlačení na pilu si budeme říkat "elitní klub". Hmm, Řecko, Itálie, Francie, Španělsko. Asi klidně zůstanu chudou, bezvýznamnou periférií na slepé koleji vedle elitního expresu do Afriky.
Pokud jsem si všiml, tak od francouzských voleb se stalo to, že Frantíkům došlo, že zase nalítli dalšímu "sňatkovému podvodníkovi" jak zhrzená čtyřicítka.
Rozšiřování EU zastaveno není, jen se změnila jeho technika. Přešlo se z geografické expanze k demografické expanzi vylepšené kulturním obohacením. Nakonec z hlediska korporací je jedno jak se dostanou k dalším zákazníkům chtivých nakupování, vždyť to platí plebs.

Když jsem to pročetl, tak vidím, že tam chybí Rusko. S dovolením se toho chopím sám:
"Nepřijetí eura je cesta do ruské náruče!"
Tak, a máme to komplet.

+71
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK