Krynice – barometr síly Polska ve střední Evropě

Jsou to takové hezké malé podhorské lázně, jakási haličská obdoba Karlových Varů, ale s mnohem skromnější historií, menší počtem historických staveb, sanatorií, o počtu obyvatel nemluvě. Na počátku září se jedenáctitisícová Krynice, která sice patří mezi nejoblíbenější lázně Polska, ale nic víc, rozroste o několik tisíc dočasných obyvatel, účastníků Ekonomického fóra, které se v bieszczadských lázních koná každoročně od roku 1992. Tehdy se tu sešla asi stovka byznysmenů a politiků, dnes je seznam třicetkrát delší, v minulém roce to bylo už víc než tři tisíce účastníků ze šedesáti zemí.

Kde Polsko vyhlašuje svůj kurz

Samozřejmě, že drtivá většina je Poláků, ale polská premiérka Beata Szydłovátřeba loni svolala do Krynice na první den konference summit Visegrádské čtyřky. Maďarský premiér Viktor Orbán tu pak dostal prestižní cenu Muž roku a na vůbec první veřejné debatě s vůdcem Polska, předsedou vládnoucího Práva a spravedlnosti Jarosławem Kaczyńským společně mimo jiné vyhlásili program evropské „kulturní kontrarevoluce“.

Bylo tu ohlášeno i několik zásadních vládních ekonomických kroků. Vicepremiér pro ekonomiku Mateusz Morawiecki tu představil program „repolonizace“ polského bankovního sektoru, oznámil zákaz nedělního prodeje, nebo vznik nové Polské agentury obchodu a investic. Některé velké projekty tu představily i klíčové polské firmy, například koncern Lotos oznámil, že je připraven podepsat kontrakt na dodávky ropy z Íránu a bylo zveřejněno, že na pomoc polskému uhelného hornictví má vláda připraveno do roku 2022 sedm miliard zlotých, tedy v přepočtu asi 45 miliard korun.

Z Krakova, nebo radši z Popradu?

Je samozřejmě otázka, jakou má cenu se tohoto dnes už mnohatisícového mraveniště a maratonu různých panelů, přednášek a prezentací účastnit. Zvláště, když dopravní spojení do Krynice je stále velmi špatné, a tak si jen můžete vybrat, zda se budete skoro dvě hodiny kodrcat autem z Krakova, nebo ze slovenského Popradu, který je od Krynice na polsko-slovenských hranicích vzdálen přibližně stejně.

Popravdě řečeno, pokud nemáte obchodní zájmy v Polsku, nebo s polskými investory a nezajímá vás ani prostor východní Evropy a Balkánu, pak je to s otazníkem. Pokud ano, pak je to opravdu geniální místo, kde se můžete potkat s téměř každým, kdo v polském politickém, byznysovém i mediálním světě něco znamená. A v dnešní vyhrocené polské politické situaci je to jedno z posledních míst, kde vedle sebe v klidu koexistují vládní i opoziční politici, kteří jsou sem zváni v paritním složení – což je v dnešním Polsku „vlády jedné strany“ malý zázrak.

Okno na Východ

Krynice, kam jezdím s přestávkami už také skoro dvě desetiletí, má také pro českého manažera, politika, nebo novináře ještě jednu velkou přidanou hodnotu a tím je reprezentativní účast mnoha byznysmenů, politiků a dalších osobností z východní Evropy.

V tomto ročníku, který začíná v úterý 5. září, bude Krynica hostit mimo jiné velkou gruzínskou delegaci, jež přijede v doprovodu gruzínského prezidenta Giorgiho Margvelašviliho. Mnoho lidí ze světa politiky a byznysu sem zavítá tradičně i z Ukrajiny, početně zastoupeno bude Bělorusko, nebo Ázerbájdžán, přijedou i zajímaví hosté z Ruska.

Smysl Krynice, kterým od počátku bylo být takovým oknem do Polska a střední Evropy vůbec na východ, do prostoru mezi Polskem a Ruskem zůstává. Ostatně současná Polská vláda rozjíždí v tomto prostoru velmi ambiciózní energeticko-infrastrukturní projekt Trojmoří, který stojí sledovat. Krynica byla, je a zůstane především kvůli svému polsko-východnímu rozměru nepochybně ojedinělým evropským ekonomickým a politickým fórem. Už jen proto má do Krynice smysl vážit cestu.

Autor je redaktor MF DNES

XXVII. Ekonomické fórum v Krynici

Krynické Ekonomické fórum, největší událost svého druhu ve střední a východní Evropě, navštíví víc než tři tisíce hostí. Pohled na aktuální politickou, hospodářskou a společenskou situaci si tu vyměňují hlavy států i zákonodárných shromáždění, setkávají se tu ministři, experti, akademici a novináři z víc než šedesáti zemí.