Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trump u evropských dveří: Nepřemýšleli jste o změně dodavatele plynu?

Člověk musí dlouho přemýšlet, aby přišel na to, jaký zájem spojí Chorvatsko, Litvu, Polsko a dalších devět převážně východoevropských států, aby založily iniciativu s názvem Trojmoří. A proč setkání s tou divnou partou věnuje americký prezident skoro stejně času jako schůzce G20 v Hamburku.

Donald Trump vyrazil do Evropy a jeho první zastávkou – pokud nepočítáme Vatikán, odkud si protokolárně odskočil na jednání s italskými politiky – bylo Polsko. Vláda Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského musela udělat opravdu hodně, aby dal americký prezident přednost Varšavě před Paříží, Berlínem, a dokonce i Londýnem.

Politika i obchod

Polsko samotné, a ani ovace desítek tisíc proamericky a protrumpovsky nadšených Poláků, svezených na Trumpův varšavský projev z celé země, by ale nestačilo. Trump chtěl doma ukázat, že za ním stojí aspoň část Evropy, a Polsko se zase před Trumpem chtělo předvést jako východoevropská velmoc. Víc než desítka prezidentů a premiérů sotva založené iniciativy Trojmoří k tomu posloužila víc než dobře. Trump se mohl vyfotit s „půlkou Evropy“ a Poláci se mohli opájet pocitem, že v čele této půlky Evropy stojí právě oni. S výjimkou českého prezidenta Miloše Zemana, který radši pádloval v člunu na rybníku na Vysočině a nějakým Trumpem si nenechal pokazit dovolenou, a hlavy Rakouska Alexandra Van der Bellena, pozvání do Varšavy na setkání s Trumpem totiž nikdo neodolal.

Klub s nejasným posláním

Trojmoří

Tři moře z názvu iniciativy jsou moře Baltské, Jaderské a Černé. Iniciativa, která vznikla z popudu polského prezidenta Andrzeje Dudy v loňském roce, zahrnuje celkem dvanáct evropských zemí. Převážně – s jedinou výjimkou – jde o země bývalého východního bloku:  Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Chorvatsko a jediná „nevýchodní“ výjimka Rakousko.

Česko se k projektu, jehož poslání je zatím spíše nevyjasněné, staví velmi zdrženlivě, vrcholné představitele nevyslala ani na loňské setkání, ani na to letošní, byť zdobené účastní prezidenta Spojených států.

Kromě politických hrátek ale mělo setkání i zásadní rozměr obchodní. Vedle prodeje amerických zbraní východoevropským armádám ( a to zejména v případě dvou největších zemí uskupení, tedy Polska a Rumunska není žádná drobnost) šlo především o americký břidlicový plyn a jeho dodávky na evropský trh.

Společný jmenovatel zakládajících zemí Trojmoří Polska a Chorvatska má totiž jméno terminály na zkapalněný zemní plyn. Polsko má už funkční terminál ve Świnoujście u německých hranic a Chorvatsko buduje terminál na Krku na Jadranu. Plovoucí terminál je také v Litvě.

Spojené státy se stávají stále významnějším vývozcem zkapalněného zemního plynu. Rády by si pochopitelně ukously i kus evropského odběratelského koláče. A pro Polsko, Chorvatsko a Litvu může být jejich plyn klíčem k tomu, jak dostat dodávky z terminálů na konkurenceschopnou cenovou úroveň. Na té zatím nejsou. Kontrakt, který podepsala předchozí polská vláda na dodávky katarského plynu do Świnoujście měl sice strategickou hodnotu – zvýšení energetické bezpečnosti Polska, čistě ekonomicky by ale smysl nedával.

Plynu máme dost. Zavolejte

Do Polska a do Litvy v minulých dnech už připluly dva první obří americké tankery se zkapalněným plynem. Polská a americká strana se přinejmenším tváří, že americký břidlicový plyn je cenově konkurenceschopný. „Dodávky plynu z USA byly vyjednány za velmi dobrou cenu,“ tvrdí polský vicepremiér a ministr financí Mateusz Morawiecki. Prozradit ji ale nechtěl.

Že to zas až tak skvělé nebude, o tom svědčí slova, která pronesl po jednáních s Trumpovou delegací jinak nadšeně proamerický ministr zahraničí Witold Waszczykowski. „Jeden tanker dorazil a ukázali jsme, že je to možné. Teď všechno závisí na americké straně, jestli nabídne smlouvu, která bude pro Polsko komerčně výhodná,“ řekl Waszczykowski.

Sám Trump se tváří, že nic není problém. „Sedíme na obrovském množství energie, teď vyvážíme energii. Kdykoliv budete potřebovat energii, prostě zavolejte,“ prohlásil ve Varšavě Trump. A dodal, že dohodu může s Poláky podepsat za patnáct minut.

Evropa se dočká konkurence

Polsko, které má získat i dodávky z Norska, bude mít brzy víc, než potřebuje, a může ho distribuovat dál do Evropy, především do té východní. Tedy do zemí Trojmoří. Otázka ale je, jestli se Američané dostanou při zvětšování objemu vývozu na konkurenceschopnou cenu. Čas na to mají do roku 2022, kdy Polsku končí mnohaletý kontrakt s Gazpromem. Polsko platí dnes 181 dolarů za tisíc kubíků, cena zemního plynu na americkém trhu je od dvacet dolarů menší, ale přepravní náklady ho dělají, jak přiznávají Poláci, „o něco dražším“.

Na druhé straně je ale diverzifikace dodávek skvělá právě pro vyjednávání s Gazpromem: Litva po postavení plovoucího terminálu na zemní plyn dostala od Rusů cenu nižší o dvacet procent. Je možné, že s příchodem další konkurence, skončí absurdní situace, že Rusové dodávají na západ Evropy plyn levněji než svým bývalým satelitům ve střední a východní Evropě, které jsou na jeho dodávkách mnohdy zcela závislé.

Mimochodem – Ukrajina by s americkým plynem ušetřila už nyní, protože od Rusů nakupuje tisíc kubíků za 212 dolarů.

Ve hře o to, kdo bude dodávat plyn do Evropy, jsou ale i další země. A to může Evropany plnit optimismem, že si budou moct vybírat od koho a za kolik si plyn koupí. Spojené státy to sice nakonec být nemusí, ale už jejich ochota do Evropy dodávat posiluje pozice evropských zákazníků. A to i přesto, že po nějakém Trojmoří nevzdechne za dva roky ani pes.

Autor je redaktor MF Dnes, úvodní snímek Polska vítajícího amerického prezidenta: Profimedia

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK