Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bojkotovat Ameriku?

| 11. 4. 2017 | Vstoupit do diskuze

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických změn a kroky, které v této lhostejnosti dělá, budou mít patrně takové důsledky, že exekutivní příkaz o imigraci, nominace arcikonzervativce do Nejvyššího soudu i zrušení Obamacare, pokud se ho podaří dosáhnout, budou vedle toho vypadat jako banality.

Bojkotovat Ameriku?

S výjimkou rozpoutání jaderné války si lze jen těžko představit, čím by mohl americký prezident uškodit svému lidu víc, než když v březnu nařídil zrušení pravidel zavedených za předchozího prezidenta Baracka Obamy, která zmrazila výstavbu nových uhelných elektráren a uzavřela řadu elektráren starých. Trumpovu příkazu předcházel jeho závazek zrušit přísnější normy palivové účinnosti pro osobní a nákladní automobily a také prohlášení, že chce seškrtat výdaje na klimatologii.

Ačkoliv Trump neoznámil, že USA odstoupí od pařížské klimatické dohody, jeho kroky budou pravděpodobně neslučitelné se závazkem americké vlády snížit do roku 2025 emise skleníkových plynů 26 procent pod úroveň roku 2005. Pařížská dohoda, kterou podepsalo 195 zemí, přitom představuje naši poslední reálnou šanci udržet globální oteplování na méně než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Pro obyvatele nízko položených ostrovních států jsou i dva stupně příliš. Mnohé z těchto států usilovaly o snížení hranice na 1,5 Celsiova stupně – jinak některé zmizí pod oceánem.

Vědci se shodují v názoru, že při jakémkoliv zvýšení globální teploty o víc než dva stupně Celsia hrozí riziko vzniku nekonečné smyčky, která povede k mnohem výraznějšímu oteplení a mohla by učinit velkou část planety neobyvatelnou. Při dalším oteplení by se například mohlo z roztávajícího sibiřského permafrostu uvolnit velké množství metanu – plynu, který potenciálně můžs způsobovat mnohem silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý. To by vedlo k dalšímu oteplení, dalšímu tání a dalšímu metanu v atmosféře. Oteplování způsobuje také úbytek arktického ledu, což znamená, že se menší procento slunečního záření odrazí zpět a větší procento absorbuje oceán.

Během předvolební kampaně označoval Trump klimatické změny za hoax, který šíří Číňané, aby zničili americký průmysl. Scott Pruitt, kterého Trump jmenoval do čela Agentury pro ochranu životního prostředí, v březnu prohlásil, že nevěří, že hlavní příčinou klimatických změn je oxid uhličitý. Dodal, že „to zatím nevíme“ a „musíme pokračovat ve zkoumání a analýze“.

Americká meteorologická společnost na to Pruittovi promptně odpověděla dopisem, podle něhož je „nesporné“, že hlavní příčinou globálního oteplování jsou oxid uhličitý a další skleníkové plyny, a společnost „neví o žádné vědecké instituci s expertními znalostmi v této oblasti, která by dospěla k jinému názoru“.

To je pravda. Mnozí komentátoři už však zapomněli dodat, že i kdybychom navzdory všem důkazům měli přijmout Pruittovo konstatování, že „nevíme“, zda je oxid uhličitý hlavní příčinou klimatických změn, počínání Trumpovy administrativy by stejně bylo bezohledné. Není-li totiž pravděpodobnost, že se oxiduhličitý podílí hlavní měrou na klimatických změnách, mizivě malá, pak je nesprávné riskovat budoucnost naší planety a životy stamilionů lidí jen proto, aby se Američanům snížily náklady na energii a zachovalo se pár tisíc pracovních míst v uhelném průmyslu. (Ve skutečnosti tato místa mizejí kvůli automatizaci a konkurenci levnějšího zemního plynu, ne kvůli regulacím na snížení emisí oxidu uhličitého.)

Možná ovšem Trump nevnímá svou politiku jako bezohlednou, poněvadž jak opakovaně prohlásil, klade „Ameriku na první místo“. Skutečně: jeho prvořadým zájmem je Amerika mezi dneškem a příštími volbami, ovšem na úkor dlouhodobějších zájmů Američanů a zájmů všech, kdo Američany nejsou. V krátkodobém měřítku na klimatické změny nejvíc doplatí nikoliv Američané, nýbrž lidé žijící v tropických zeměpisných šířkách, zejména pak chudí lidé, kteří se nemají kam uchýlit, když nepřijdou deště nebo jim úrodu spálí horko. Až se zvedne hladina moří, budou jako první vyhnáni z domovů obyvatelé ostrovních států, kteří žijí pouze metr či dva nad mořskou hladinou, a poté je budou následovat desetimiliony dalších lidí obdělávajících malá políčka v úrodných deltách Bangladéše, jihovýchodní Asie a Egypta.

Pařížská klimatická dohoda neobsahuje mechanismus sankcí pro země, které své závazky nesplní. Představa je taková, že pro tyto státy bude mezinárodní ostuda, pokud se ocitnou na seznamu hříšníků. Už dlouho předtím, než byl Trump zvolen prezidentem, a když na veřejnost pronikl nechvalně proslulý videozáznam, na němž se vychloubá, jak ohmatává ženy, ale bylo zjevné, že Trump je vůči ostudě imunní. Co tedy můžou jiné země a jednotlivci v USA i za jejich hranicemi udělat s faktem, že Trump ohrožuje budoucnost nás všech, a to na mnoho generací dopředu?

Budou-li USA vyrábět energii z nejlevnějších dostupných paliv bez ohledu na škody, které jejich spalování napáchá druhým, pak poskytují svým firmám nefér výhodu oproti těm, které se v dobré víře snaží omezit emise skleníkových plynů a naplnit pařížské závazky. To by mělo Světové obchodní organizaci stačit k tomu, aby zavedla obchodní bariéry vůči americkému zboží. Nemá-li WTO k tomuto kroku dost odvahy, pak je náprava v rukou zahraničních spotřebitelů, kteří by měli dát Trumpově administrativě najevo, co si o její politice myslí, tím, že se rozhodnou nekupovat americké zboží.

Bojkot je tvrdý nástroj, který by bohužel poškodil i mnoho amerických zaměstnanců, kteří Trumpa nevolili a za jeho politiku nenesou v žádném ohledu zodpovědnost. Pokud je však v sázce tak mnoho a pokud jsou prostředky ke změně Trumpovy politiky tak omezené, co jiného zbývá?

Z angličtiny pro Finmag přeložil Jiří Kobělka
Copyright: Project Syndicate, 2017. www.project-syndicate.org

Peter Singer

Peter Singer

Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a čestným profesorem Melbournské univerzity. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Animal Liberation, The Life You Can Save, The Most Good You Can Do a nejnověji...

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Pat Bateman | 11. 4. 2017 12:43

Bohapustá klimatická demagogie, teorie globálního oteplování založená na oxidu uhličitém plave na vodě a mnoho vědeckých výstupů (samozřejmě kromě vedeckého konsensu) ukazuje na její nepravdivost.
Tolik k obří škodlivosti rozhodnutí ignorovat enviromentalistickou hysterii...

+33
+
-

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK