Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Nejsou lidi? Dovezeme!

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
31. 3. 2017
 16 354

Měl by stát usnadnit firmám přijímání zahraničních pracovníků i navzdory kritice, že tak v Česku snižuje cenu práce?

Očima expertů: Nejsou lidi? Dovezeme!
Zdroj: Shutterstock

V Česku chybí na některých pracovních pozicích desetitisíce zaměstnanců a řada firem volá po tom, aby vláda výrazně usnadnila proces „nabírání“ zahraničních pracovníků. Některé společnosti dokonce varují, že pokud k tomu nedojde, nezbyde jim nic jiného než přemístit výrobu jinam.

Loni v srpnu byl spuštěn vládní program s názvem Režim Ukrajina, kterým má usnadnit tuzemským technickým firmám administrativu spojenou s přijímáním ukrajinských zaměstnanců. V praxi prý ale velký posun k lepšímu nenastal a na „zrychlené vízum“ a pracovní povolení se průměrně čeká několik měsíců. Některé společnosti si pomáhají tak, že si nechávají od agentur dovážet pracovníky s polskými vízy. Ti ale podle cizinecké policie smějí pracovat jen v Polsku. Pozornost k problému nedávno připoutala razie ve skladech internetového supermarketu Rohlík.cz, po které následovalo vyhoštění několika desítek Ukrajinců.

Jak se na problém nedostatkem pracovní síly dívají podnikatelé, zaměstnavatelé, odboráři a ekonomové? Měla by podle nich vláda firmám usnadnit přijímání zahraničních pracovníků?

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
-
-4
+

Firmy potřebují kvalifikovanou pracovní sílu, kterou si musíme vychovat sami doma, mezi námi Čechy. Dovoz pracovní síly ze zahraničí dlouhodobý problém neřeší. Ani Ukrajinci nás nezachrání. Ale krátkodobě je potřeba kritický nedostatek pracovní síly ve firmách vyřešit. Že zaměstnavatelé chtějí přijímat Ukrajince za nižší mzdy, je jen mýtus šířený odborářskými bossy. Zaměstnavatelé přijímáním zaměstnanců z Ukrajiny řeší to, že kvůli nedostatku lidí, musejí odmítat zakázky.

Ukrajince musí mimochodem zaměstnavatel i podle pokynů Ministerstva práce a sociálních věcí platit stejně jako Čechy. Zaměstnavatelé jsou povinni nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana Česka a v souladu s kolektivními smlouvami, které vyjednali právě odboráři se zaměstnavateli.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
-
-5
+

Obavy, že za dovozem pracovní síly může být zájem získat levnou práci, potvrzuje nabídka volných míst z databáze úřadů práce. Často u odborných dělnických profesí narazím na nabízenou mzdu kolem 12 tisíc korun. Za tyto peníze nemůže český občan vůbec plnohodnotně žít a je zcela jasné, že se na pozice na hranici chudoby nenechají čeští zaměstnanci nalákat. Pokud po měsíci není místo obsazené, je možné ho doplnit zahraničním zaměstnancem. A tím je onen „vysněný“ Ukrajinec, pro kterého je bohužel tato mzda dostatečná.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že Ukrajinci patří mezi nejhůře placené skupiny zahraničních zaměstnanců. Zájem je jasný: naředit český pracovní trh, který konečně zaznamenává příznivý nárůst mezd, levnou pracovní silou. Model rozvoje Česka na základě nízkých mezd je už překonaný, negativně ovlivňuje produktivitu práce, technický rozvoj a je v rozporu s přibližováním našich příjmů příjmům evropským. Lepší mzdová nabídka by přitom na volná pracovní místa přivedla značnou část českých zaměstnanců hledajících práci.

Jaroslav Hanák

prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav Hanák
-
+13
+

Zaměstnanost v České republice dosáhla rekordních hodnot. Z celé Evropské unie máme dokonce nejnižší míru nezaměstnanosti. Jsme v situaci, kdy prakticky všichni Češi ochotní pracovat již pracují. Tuzemským firmám chybí zhruba 140 tisíc lidí, ale z vyčerpané nabídky na českém trhu práce je nemají kým obsadit. Proto firmy v posledních letech vyhledávají zahraniční pracovníky.

Pokud tady máme vládní program na legální příchod prověřených pracovníků z Ukrajiny (Režim Ukrajina), měla by mít vláda zájem na tom, aby dobře fungoval. Proto jsme rádi, že nakonec podpořila navýšení kvót i počtu zaměstnanců na zastupitelském úřadě, aby se zrychlilo vyřizování vyššího počtu žádostí o zaměstnanecké karty. Z původního ročního plánu 3800 se počet ukrajinských pracovníků přibližně zdvojnásobí. České firmy s nimi mají dobré zkušenosti. Projekt Režim Ukrajina zavazuje firmy odměňovat Ukrajince stejně jako jakékoliv jiné zaměstnance. A přístup za stejnou práci, stejnou odměnu, razí také náš svaz.

Jaromír Janoš

výkonný ředitel společnosti Trexima

Jaromír Janoš
-
+15
+

Stát by měl okamžitě zpružnit systém získávání lidí z Ukrajiny. Jako krátkodobé opatření. Systém víz blokují tamní „agentury“, jejichž vliv je třeba omezit. Jiné země podle mě není třeba řešit. Ukrajinci jsou jazykově i kulturně blízcí a ochotní a kvalifikovaní dělat práce, které Češi dělat nechtějí. Medián jejich měsíční mzdy byl v České republice loni 18 tisíc korun. Je to sice zhruba o pět tisíc méně, než berou naši občané, ale vysoko nad minimální mzdou.

Bylo by dobré, kdyby naše firmy i díky Ukrajincům naplno využily současnou konjukturu a peníze pak investovaly do automatizace a vývoje. Pro naše občany by tak vznikla kvalitnější a lépe placená pracovní místa. To se ale nestane bez odborníků z nejvyspělejších zemí. Zde je prostor pro druhou intervenci. Stát by mohl přilákání špičkových vědců a inženýrů podpořit vhodnou formou stipendií.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-
+11
+

Nedostatek pracovníků začíná být největší bariérou růstu tuzemských firem. Že je v České republice 380 tisíc nezaměstnaných, není bohužel argument. Polovina z nich nikdy pracovat nebude, protože nechce, a u druhé poloviny se přirozeným způsobem míjí profesní nabídka s poptávkou nebo neochotou stěhovat se jinam za prací.

Tvrzení, že by podnikatelé záměrně kvůli ceně práce nebrali české žadatele a čekali s nasmlouvanými zakázkami několik měsíců na levnější Ukrajince, nemůže přece nikdo brát vážně. Jediným důvodem, proč je potřeba urychleně rozhýbat přijímání zahraničních pracovníků, je akutní nedostatek pracovní síly. Nevím popravdě, na co vlastně čekáme; jestliže je hlad po produkci a můžeme zvýšit výkonnost, je povinností každého gramotného hospodáře tak učinit. Pokud budeme ještě chvíli politikařit, analyzovat a mudrovat, doplatíme na to v konečném důsledku úplně všichni.

Petr Mach

ekonom, předseda Svobodných

Petr Mach
-
+21
+

Když firmy nedokážou najít dělníky mezi českými občany, měla by jim vláda umožnit zaměstnat cizince. Pro českou ekonomiku je lepší, když se přesunou dělníci sem, než aby firmy odcházely jinam. Jsem pro, aby Ukrajinci mohli snadno získávat povolení k pracovnímu pobytu, když o ně budou mít konkrétní firmy zájem. Samozřejmě, že levnější pracovní síla z východu může stlačovat mzdy, ale současně i ceny. Díky ukrajinským dělníkům máme například nižší ceny stavebních prací, bez nich by stavební zakázky byly dražší. Realita je, že mnoho firem nedokáže na našem pracovním trhu pracovníky najít a kapacita továren pak zůstává nevyužitá. Jsem tedy pro to, aby Ukrajinci mohli snadno získávat pracovní povolení, ale současně je důležité, aby stát měl migrační politiku pod kontrolou a mohl zase kdykoliv jednoduše najímání zahraničních dělníků omezit, pokud by se objevily problémy.

Jiří Horecký

prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Jiří Horecký
-
+10
+

Nedostatek pracovníků zejména některých profesí je kritický a není to už otázka mezd a odměňování, ale faktického nedostatku kvalifikovaného personálu, který by chtěl pracovat. Jednoznačně podporujeme další usnadňování přijímání cizích pracovníků, avšak spíše ze slovanských zemí (Ukrajina, Bělorusko, Rusko a podobně). Současné kvóty jsou nedostatečné a zkušenost s pracovitostí, adaptabilitou a integrací pracovníků z Ukrajiny je převážně pozitivní.

Ukrajinci přicházejí na pracovní pozice, o které není z řad českých pracovníků zájem. Mimo to musí  pracovníci ze zahraničí projít poměrně přísnými kritérii, musí mít například minimálně středoškolské vzdělání a vysokou míru kvalifikace. V žádném případě tedy nejde o „levnou pracovní sílu z východu“. Jejich mzdy jsou pak stejné jako mzdy domácích zaměstnanců na stejných pozicích. V současné době je systém nastaven celkem dobře. Kritéria jsou přísná, ale chápeme, že stát musí řešit i potenciální bezpečnostní rizika a zaměstnance ze zahraničí si prověřovat. Prostor pro zlepšení vidíme zejména v rychlosti vyřizování žádostí, které nyní trvá přes půl roku, a v navýšení stanovených kvót těchto pracovníků.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

-
+35
+

Přijímání zahraničních pracovníků není věcí principu, nýbrž míry. A tedy přísné selekce. Západní Němci v 60. letech přijímali Turky. Sice násobně systematičtěji než v rámci současné wilkommenspolitik, ale přesto to nezvládli. Původně Turky brali na omezenou dobu, pak na prodlouženou. V 70. letech za tureckými pracovníky dorazili příbuzní. To už ale Bonn přestával gastarbeitry potřebovat. Na úsvitu 80. let pak nastupující kancléř Kohl shledal, že má v zemi závažný sociální problém. „Turci nejsou začlenitelní,“ postěžoval si premiérce Thatcherové a snažil se je ze země vypudit. Nabídl každému deset tisíc marek na ruku a vrácení uhrazených sociálních odvodů, když sbalí kufry. Nabídky využil jen zlomek Turků. Druhá či třetí generace těch, kteří zůstali, teď z nemalé části představuje pátou kolonu nevyzpytatelného vládce Erdoğana, který našim sousedům ještě přivodí mnohý bolehlav.

O podobný bolehlav jistě nestojíme. Neměňme ukvapeně imigrační systém jen proto, že je teď míra nezaměstnanosti nízko. Cyklus je cyklus, zase vzroste. Podle aktuálních dat OECD navíc Česko patří k menšině zemí hospodářsky vyspělého světa, ve kterých mají cizinci vyšší šanci získat zaměstnaní než muži narození na domácím území. Náležíme k nečetným zemím hospodářsky vyspělého světa, v nichž jsou mzdy přistěhovalců srovnatelné se mzdami domácích. Pokud navíc zohledníme rozdílnou úroveň pracovních schopností rodilého a přistěhovalého obyvatelstva, je mzdová úroveň imigrantů dokonce mírně vyšší než mzdová úroveň Čechů. To vše svědčí právě o efektivní imigrační politice Česka. Němci se zkrátka inspirujme v něčem jiném než zrovna v otázce imigrace.

Jan Zikeš

vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Jan Zikeš
-
+7
+

Jaká odpověď se vám nejvíc líbí?

Zaměstnávání cizinců v Česku bereme jako nesystémový a vynucený krok. Pokud selhává vzdělávací systém, zejména ve vztahu k řemeslům a technickému vzdělávání a pokud nechceme ztratit zakázky, (tady a teď), musíme získat pracovníky ze zahraničí. Ukrajina je nám blízka kulturně a mají tam školy na profese, které jsou nás nedostatkové, navíc řada podniků tam má vazby z dob minulých. Stát selhal v dovozu pracovních sil přes tzv. visapoint, proto Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR iniciovala od srpna 2016 spuštění Režimu Ukrajina a stala se jedním z garantů, kteří doporučují firmy k zařazení do něj. Podařilo se proti vůli odborů a za pomoci státní správy Režim Ukrajina vic než zdvojnásobit až na hranici deset tisíc osob ročně. Což samozřejmě pořád není počet, který by mohl způsobit ředění pracovního trhu a bránit zvyšování mezd, jak tvrdí odbory. Vždyť v Česku je zhruba čtyři miliony pracovních míst. Navíc nejde jen o nekvalifikované lidi a nízko placené profese, nedostatek zaměstnanců je ve všech kategoriích, shánějí se řidiči TIR s průměrnou mzdou 26 900 korun + další benefity, včetně úhrady tzv. „profesáku“. Bavíme se o dovozu kvalifikovaných zaměstnanců, tedy střední škola, maturita, výuční list. Nikoliv neklasifikovaných, ty nedovážíme! Existuje i podobný projekt pro vysokoškolské pracovníky, IT specialisty, veterináře, lékaře, zde je ale brzdou nostrifikace, tedy kompatibilita vzdělání. Nově se uvažuje o pracovnících do zemědělství a další profese.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (26)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

imigracejosef středulakarel havlíčeklukáš kovandamzdynezaměstnanostPetr Machpracovní trhukrajinavladimír dlouhý
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo