Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Drazí Číňané, jste fakt drazí

Časy se mění. Kdysi pracovali Číňané za hubičku, teď za mzdu. Dřív iPhony jen vyráběli, dnes si je taky kupují.

Čínští komunisté udělali Čínu velkou. A nepotřebovali k tomu žádného Donalda.

Čína vyrostla, během dekády se změnila se k nepoznání. Ne každý to zaznamenal, ale Made in China už není jen synonymem levného zboží. Ze studie společnosti Euromonitor International, o které píšou Financial Times, vyplývá, že říše středu přestává být zásobárnou laciné pracovní síly pro západní korporace.

Země prochází růstem spotřeby a mezd, které se rychle blíží mzdám evropským.

Čína: Ekonomický příběh naší doby

Timothy Taylor, hlavní redaktor Journal of Economic Perspectives, shrnul to nejdůležitější ze sedmi studií zaměřených na současnou Čínu. Dokáže čínská ekonomika přejít od výroby k inovaci? Jak přispěla politika jednoho dítěte ke snížení porodnosti? Obstojí čínský školský systém? – Odpovědi najdete ve dvoudílném článku plném fascinujících grafů ve tvaru hokejky.

Autoritářská mašina na růst

Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

Čínské platy, německé ceny

Číňané vydělali na zapojení země do světového obchodu. Poté, co Čína před patnácti lety vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), čínské výrobky snáz pronikaly na zahraniční trhy, a mzdy čínských pracovníků tak mohly růst.

Podle Euromonitoru Čína se svými mzdami v minulých letech předstihla všechny latinskoamerické země včetně Argentiny, Brazílie a Mexika – s výjimkou Chile. A v roce 2015 za sebou nechala také Rusko.

Ve výrobním sektoru se čínské mzdy dokonce blíží mzdám ve slabších zemích eurozóny. Jsou na 70 procentech platů v takových státech, jakými jsou Portugalsko nebo Řecko.

V Portugalsku od krize v roce 2008 poklesly mzdy o více než třetinu na 4,5 dolaru za hodinu a obdobný propad zaznamenalo Řecko. Před oba státy se s úrovní mezd dostaly některé z nových zemí Evropské unie. Zato platy v čínském výrobním sektoru stoupaly raketově – za posledních 11 let v průměru o 10,5 procenta ročně. Od roku 2005 tak vzrostly trojnásobně, na 3,6 dolaru za hodinu.

Euromonitor porovnával data z Eurostatu, Mezinárodní organizace práce a z čínského statistického úřadu. Je přitom jasné, že čínský úřad mohl výsledky trochu vylepšit, aby byly úkoly strany a vlády splněny, a ještě lépe – překročeny. Analytici také nebrali ohled na rozdílné životní náklady v hodnocených zemích.

Trend nicméně platí. Čínské platy ve srovnání se zbytkem světa v růstu excelují.

Česko do své statistiky Euromonitor  nezahrnul. Je však zřejmé, že ze srovnání mezd bychom vyšli podobně jako Portugalci. Také o Češích platí, že jim Číňané šlapou na paty. Brzy tedy bude možné (s jistou mírou nadsázky) říct, že máme čínské platy a německé ceny.

A pozor, Číňané mají prostor k růstu. „Produktivita v čínských továrnách roste pořád rychleji než příjmy,“ upozornila analytička Oru Mohiuddinová, jedna z autorek studie Euromonitoru.

Pastelky jsou zase doma

Jsou firmy, kterým se výroba v Číně přestává vyplácet. Stupňující se mzdové požadavky Číňanů (a k tomu propad prodeje v Rusku) například přiměly českou společnost Koh-i-noor před dvěma lety skončit s výrobou školních a kancelářských potřeb v čínském městě Nankingu.

Čínským zaměstnancům stoupá sebevědomí, dokonce stávkují za vyšší mzdy. Za odchodem některých firem je také vysychající příliv pracovníků z agrárního sektoru a vysoké přepravní náklady. Vzrostly poté, co se některé provozy přesunuly do vnitrozemí za levnější pracovní silou. Navíc se prodloužila doba přepravy, ať už do Evropy nebo Severní Ameriky.

Dlouhé dodací lhůty přiměly nejbohatšího Evropana, Španěla Amancia Ortegu, majitele značky Zara, aby svou „fast fashion“ pro Evropu vyráběl blíž zákaznicím – především v Turecku, Maroku, ale i doma ve Španělsku a v Portugalsku.

Některé firmy přesouvají výrobu z Číny do jiných států jihovýchodní Asie – do Bangladéše, Indonésie, Thajska nebo do Vietnamu. Jiné, jako zmíněný Koh-i-noor, odcházejí domů. Z Číny se loni vracely i některé americké firmy – ještě před volebním vítězstvím Donalda Trumpa.

Návraty jsou leckdy dílem robotů a průmyslu 4.0. Se vzrůstajícím podílem automatizovaných provozů ubývá díl lidské práce v ceně výrobku, důležitost mzdových nákladů klesá, a tak se výroba pomalu začíná stěhovat zpátky, k zákazníkům.

Příkladem je Adidas. Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi začal stavět robotizované továrny. Obě mimo Čínu, v západních státech. První otevřel loni v bavorském Ansbachu, druhá zahájí výrobu zanedlouho v americké Georgii – u Atlanty.

Nejsou lidi. Také v Číně!

Někteří ekonomové mají za to, že Čína už překonala Lewisův bod zvratu definující okamžik, kdy se na trhu projeví nedostatek pracovníků a kdy rostoucí pracovní náklady donutí manažery v odvětvích náročných na pracovní sílu vytvářet větší množství inovací, které ji nahradí.

Právě to Číňané dělají. Poklesu příjmů z exportu se snaží čelit zaměřením na automatizované systémy a na produkci s vyšší přidanou hodnotou – digitální technologie a elektroniku. Televize CNBC informuje, že Čína je od roku 2013 největším trhem pro průmyslové roboty a automatizovaná pracoviště.

Donedávna Čína soutěžila v disciplíně „kdo je levnější“, brzy však může soutěžit v oboru „kdo je technicky zdatnější“.

Inovace vedou nejen k vyšší produktivitě, ale i k vyšším mzdám. A vyšší mzdy pomohly čínské vládě vybalancovat ekonomiku předtím jednostranně zaměřenou na vývoz. Dnes ji čím dál víc táhne domácí spotřeba a služby. Čínský HDP loni vzrostl o „pouhých“ 6,8 procenta, zato maloobchodní tržby o 10,9 procenta.

Z toho je patrné, že Číňané si růst začínají užívat. Zatímco dřív iPhony jen vyráběli, dnes si je také kupují. A v tom je podstatný rozdíl.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 6. 3. 2017 12:05

Tak už to chodí - proto Buffer i Soros podporují zvyšování daní a regulací.

Jednak již mají vliv na podobu legislativy a jednak mají prostředky regulace obejít (pokud jim náhodou proklouzne nějaká, kterou si sami nenapsali) - takže vše dopadá pouze na jejich potenciální novou konkurenci.

Gates si zvykl na post nejbohatšího muže a život blahosklonného mecenáše. Představa, že mu Microsoft pošle do propadliště dějin nějaký mladý dravý inovátor, jej jistě netěší. Třeba i jen podvědomě.

To vše je důsledek ABSENCE kapitalismu a panování státismu.

+8
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

daniel krieger | 8. 3. 2017 13:28

ono je to v tom článku tak trochu zakamuflované tak to raději ještě doplním. V Číně už jsou větší platy jak po téměř třiceti letech budování kapitalismu v Čechách. Vypadá to, že soudruzi z Prahy někde udělali chybu

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK