Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lepší důchodový systém

Důchody (ne)reformujeme už pár desítek let. Scházejí se komise, vymýšlejí, leč jejich návrhy málokdy spatří světlo světa. A když, pak jen modifikují stávající systém. Většinou k větší složitosti. Jen tak mimo soutěž představím vlastní koncept. Jeho výhodou je transparentnost a podpora rodiny, jako základního sociálního a ekonomického stavebního prvku společnosti.

Když přijde řeč na reformu důchodového systému, zpravidla se vedou nekonečné diskuze o tom, jestli je lepší zachovat stávající průběžný systém vyplácení důchodů, nebo jestli by bylo lepší zavést kapitálový systém postavený na fondech, ze kterého každý čerpá, co si během života „naspořil“. Já tvrdím, že nejlepší je kombinace obojího v rámci jednoho systému, kdy každý má svůj důchodový účet, ale odvody jsou rozděleny na tři části: vlastní důchodový účet, důchodový účet rodičů a státní důchodový účet (jakýsi účet solidarity). 

Individuální důchodové účty

Důchodový systém musí být maximálně transparentní. V prvé řadě je potřeba vést každému občanovi jeho individuální důchodový účet. Každý občan by měl mít možnost se jednoduše přihlásit přes internet a podívat se na náhled svého důchodového účtu, kde přesně uvidí, jaké platby tam kdy přišly, kolik tam má peněz a jaký by z toho dnes mohl čerpat doživotní důchod.

A bude-li mít naspořeno dost, ať si jde klidně do jakéhosi předčasného důchodu třeba ve čtyřiceti letech – proč v tomto směru lidi jakkoliv omezovat. Jen by za lidi v předčasném důchodu stát neplatil zdravotní pojištění jako za „regulérní“ důchodce, to by si každý musel hradit sám.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Mezigenerační systém příspěvků

Nynější průběžný důchodový systém je vlastně také mezigenerační, z odvodů dnešních pracujících se financují důchody dnešním důchodcům. Ovšem celé to probíhá anonymně a málokterý důchodce si dnes uvědomuje, že nečerpá peníze, které do systému sám v minulosti odvedl, ale že čerpá peníze, které do systému nyní odvádějí jeho pracující děti nebo děti jeho souseda. Pojďme to udělat transparentně a zkombinovat systém průběžný a kapitálový.

Princip je jednoduchý. Ať už podnikám, nebo pracuji jako zaměstnanec, odvádím státu peníze na důchodové pojištění. Tento odvod by se automaticky přerozděloval tak, aby určitá část odvodů šla na můj vlastní důchodový účet, další část na důchodový účet mých rodičů a zbytek na státní důchodový účet, ze kterého by byla zajištěna výplata důchodů stávajícím důchodcům, starším generacím a do budoucna pak také jakési životní minimum všem, kteří z nějakých důvodů nebyli schopní pracovat a odvádět prostředky do důchodového systému.

Příklad: Moji rodiče jsou oba naživu, oba v důchodu. Já jsem výdělečně činný, stejně tak sourozenci. Mým rodičům by tak každý měsíc na jejich důchodový účet přicházely peníze z odvodů jejich dětí. Ty by čerpali jako důchod. Pokud by to nestačilo na minimální důchod, zbytek by jim byl doplácen ze státního důchodového účtu, neboť vlastní „kapitál“ na svém individuálním důchodovém účtu mít nebudou. Pro stávající důchodce se tedy nic nezmění, dostávali by stejný důchod, jen by viděli, kolik z toho jde přímo z odvodů jejich dětí.

Vedle toho by ale část mého odvodu šla i na můj vlastní individuální důchodový účet a část na zmíněný solidární státní důchodový účet. Až půjdu já do důchodu, budu přesně vědět, jaký mám na svém důchodovém účtu „naspořený“ kapitál. A průběžně mi tam pak bude chodit část odvodů mých dětí. Proto se vlastně jedná o kombinaci kapitálového a průběžného systému.

Až rodiče zemřou, může se zvednout poměrná část odvodu na vlastní důchodový účet i na státní důchodový účet. A co se zůstatkem kapitálu na důchodovém účtu rodičů po jejich smrti? Ten by mohl jít klasicky do dědictví, jako jakýkoliv jiný kapitál.

Takový mezigenerační systém má nejen ekonomické výhody, ale také sociální. Motivoval by lidi mít víc dětí a dobře je vychovat. V podstatě bychom se tak trochu vrátili ke kořenům a upevňovali roli rodiny ve společnosti. Děti by se tak povinně, ale nepřímo po finanční stránce starali o své staré rodiče.

Kdo by neměl děti, musel by se spoléhat primárně na své vlastní „úspory“ na svém důchodovém účtu či v soukromých fondech. Principiálně je to spravedlivé, protože živit a vychovat jedno dítě od narození až do dospělosti stojí průměrnou rodinu zhruba dva miliony korun. Bezdětní mají výrazně nižší životní náklady, takže si o to víc můžou sami naspořit na důchod.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Nejnověji na Finez.cz:

Poroste inflace? Ukončí ČNB intervence? Nakopne Trump ekonomiku USA? Bude dolar silnější než euro? Poroste cena zlata?

Co přinese rok 2017 na finančních trzích

Garantovaný minimální důchod

Navrhovaný systém by v mnohem větší míře zohledňoval „zásluhy“ každého jednotlivce. Výše důchodu by se přímo odvíjela od toho, kolik prostředků jsem si během života odvedl na svůj důchodový účet a kolik tam odvádějí moje děti. To by zároveň víc motivovalo lidi veškeré příjmy přiznávat, když budou vědět, že ty peníze primárně odvádějí sobě a svým rodičům, nikoliv „nenažranému státu“.

Zároveň by ale musel být garantovaný určitý minimální důchod pro všechny, i pro ty, kteří z nějakých důvodů odváděli málo, byli třeba dlouho nemocní či nezaměstnaní. Proto by musel vedle individuálních důchodových účtů existovat i státní důchodový účet, kam by šla část odvodů.

Nedokážu přesně říct, kolik procent z odvodu by mělo jít na důchodový účet rodičů, kolik na vlastní účet a kolik na státní účet. Snažím se jen popsat princip, jak by všechno mohlo fungovat, aby systém byl víc spravedlivý, víc transparentní, dlouhodobě udržitelný a sociálně prospěšnější než ten stávající.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 47 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 6. 3. 2017 10:13

Se systémem se nepohne už proto, že lidí, kteří již v penzi jsou, nebo to mají "za pár" (podle mne na penzi lidé intenzivně myslí cca od 50ti), je velká voličská masa.
A bude čím dál významnější - z demografických důvodů. V podstatě neporazitelná většina.

A také proto, že zde máme rostoucí třídu lidí, kteří "jsou v důchodu" již od svého mládí. Věční studenti, neziskovkáři, státní zaměstnanci, pobírači dávek, grantů a dotací - ti všichni pobírají státní "důchod" již v produktivním věku. Pobírají peníze ze stejného rozpočtu, jako penzisté. Sociální (i zdravotní+daně) platí jen díky optickému klamu (X dostanou z rozpočtu a část jakoby vrátí zpět - kdyby rovnou dostali jen tu čistou mzdu, vyšlo by to nastejno, ale nešlo by pak tvrdit, že platí soc+zdrav+daně).
Tito, společně se skutečnými penzisty, tvoří třídu se společným zájmem na maximalizaci přerozdělování. Nemají zájem na žádné racionální reformě, natož na svobodě. Mají pouze zájem na prohlubování současného stavu, na zvyšování daní a prohlubování kontrol a fízlování. Tímto svým nevyřčeným společným zájmem sunou a budou sunout systém do určitého stavu. A budou ho tam sunout stále rychleji, protože tento proces má v sobě zabudované pozitivní zpětné vazby - čím vyšší daně, regulace, buzerace a fízlování, tím 1) je na provoz toho všeho potřeba víc lidí 2) mnoho lidí svou produktivní činnost zabalí a raději se také stane byrokratem. A to dál posílí tlak na zvýšení daní, regulací a kontrol. Stále dokola a stále rychleji.

Samozřejmě to není udržitelné. Tak jako nebyl udržitelný minulý režim. Bez ohledu na to, co lidé preferují, koho volí, co si přejí. Minulý režim by se nutně zhroutil, i kdyby nebyli žádní disidenti a všichni zbožňovali KSČ, aktivně donášeli StB a realizovali se v SSM a SČSP. Stejně tak bude časem irelevantní to, že si lidé volí KSČSSD, přejí si progresivní daně, elektronickou evidenci úplně všeho, atd... Systém se nutně zhroutí. Spojovat s ním svou budoucnost (například příjem v penzi) je velký hazard.

+27
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 6. 3. 2017 15:41

Vy byste měl existovat první a založit sektu exitovaných. :-) Obávám se, že kdybyste přešel do exilu ze současné civilizace, tedy mimo současný peněžní systém, tak do roka exitujete hladem. :-)

-8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK