Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Není důvod pro výjimky! S šéfem Finanční správy o EET

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
16. 2. 2017
 21 040

Farmářské trhy, řemeslníci nebo snad e-shopy? Podle ředitele Generálního finančního ředitelství Martina Janečka není pro výjimky z elektronické evidence tržeb žádný důvod.

Není důvod pro výjimky! S šéfem Finanční správy o EET

Projekt podobného rozsahu, jako je elektronická evidence tržeb, Finanční správa dlouho nezažila. Podle generálního ředitele Generálního finančního ředitelství Martina Janečka na ni muselo dojít, častému podvádění při evidování tržeb prý efektivněji zabránit nelze. „Jsem rád, že systém běží bez problémů a že se nám ho podařilo spustit navzdory různým obstrukcím, se kterými jsme se museli vypořádat,“ pochvaluje si šéf Finanční správy při našem rozhovoru. Zapojení podnikatelů do první etapy EET proběhlo poměrně hladce. Jenže těch bylo padesát tisíc, teď systém čeká řádově vyšší zatížení. Od března startuje druhá etapa, do které by se mohlo zapojit až čtvrt milionu podnikatelů. Dva týdny před spuštěním si přitom velká většina z nich ještě nevyzvedla potřebné autentizační údaje.

V posledních týdnech bylo hodně rušno kolem povinnosti evidovat platby kartou v internetových obchodech. Jak to nakonec bude?

E-shopy musí evidovat tržby stejně jako ostatní podnikatelské subjekty, kterých se týká zákon o evidenci tržeb. Na tom se nic nemění. Nicméně výkladově se řešilo, k jakému okamžiku povinnost evidovat nastává. V případě e-shopu je to komplikovanější než u kamenného obchodu, protože může trvat i několik hodin, v některých případech dokonce i dní, než je platba potvrzena a zprocesována. Pro e-shop tedy platí, že povinnost evidovat tržbu nastává ve chvíli, kdy dostává avízo, že mu bylo zaplaceno. Jde ale jen o výkladové stanovisko, není to žádná výjimka.

Evidence tržeb

Čeká vás elektronické evidování tržeb a nejste si jisti, že všechno stoprocentně zvládáte? Odborníci z naší poradny pro EET vám vrátí klid.

Elektronická evidence tržeb (EET) – poradna

Nemělo upřesnění přijít dřív? Ministerstvu financí a Finanční správě se často vytýká, že v zákoně spoustu situací ohledně evidování tržeb dostatečně nepopsaly a že ke specifikaci dochází až na poslední chvíli…

Samotní zástupci Asociace pro elektronickou komerci přiznali, že podcenili situaci a včas nevznesli připomínky. Problém se objevil až ve chvíli, kdy e-shopy začaly ve větší míře podrobně řešit technickou implementaci EET, což je téma zhruba posledních dvou měsíců.

Samozřejmě by bylo ideální mít to dávno vyřešené, ale nedomnívám se, že výkladové stanovisko přišlo pozdě. Úředník nemůže dohlédnout, na jaké všechny situace a problémy při aplikaci může v nejrůznějších specifických segmentech podnikání dojít, pokud na ně neupozorní sama veřejnost, které se to týká. Proto je nesmírně důležitý dialog mezi státní správou a podnikateli.

Zmínil jste, že upřesnění Finanční správy pro e-shopy nepřináší žádnou výjimku. Ministr financí Andrej Babiš ale nedávno ve Sněmovně neúspěšně usiloval o to, aby byly právě platby kartou v internetových obchodech z evidence tržeb vyjmuty. Dává smysl, aby se platby kartou na internetu evidovaly?

Mně to rozhodně smysl dává a jsem rád, že ta povinnost zůstala. Finanční správa sice radila panu ministrovi v případě návrhu novely toto vynětí, bylo to ale v době, kdy se z diskuzí s internetovou komunitou jevilo, že aplikaci zákona o evidenci tržeb nelze technicky naplnit. Nutno dodat, že podle našich zkušeností jsou tržby v internetovém prostředí často problematické a bez tohoto systému by bylo řešení velmi komplikované až nemožné.

Platby kartou ale přece zanechávají dohledatelnou elektronickou stopu…

Ano, zanechávají elektronickou stopu. Obchodníci ale můžou využívat platební systémy z celého světa a v některých situacích jsou data pro Finanční správu těžko dosažitelná. V případě platebních karet neexistuje právní předpis, který by poskytovatelům služeb ukládal, aby nám automaticky předávali data k vyhodnocování. Pokud je potřeba získat údaje z daňových rájů, s těmi opravdu není jednoduchá spolupráce. Výjimkou pro e-shopy by tak došlo k velké disproporci mezi kamennými a internetovými obchody.

A i kdyby existovala úplná a dosažitelná auditní stopa, tak stále platí, že pro Finanční správu jsou hlavním přínosem systému EET online informace o tom, jak se vyvíjejí tržby daného obchodníka. Jde zkrátka o účinnou formu sledování a eliminace problému krácení tržeb.

Další neúspěšný návrh na výjimku z EET se týkal živnostníků s ročními tržbami do čtvrt milionu korun. Jak se díváte na tuhle výjimku?

Kdyby návrh prošel, Česku by to zřejmě fiskálně pomohlo. Živnostníci s nízkým obratem dnes v podstatě daň z příjmu neplatí, a kdyby si kvůli výjimce z EET museli sjednat paušální daň, rozhodně by nemohli čekat, že jim bude vyměřena automaticky pětistovka. Myslím, že by to mohlo být klidně deset až patnáct tisíc korun, přirozeně podle konkrétní situace, takže pro státní kasu by to asi přínos mělo. I když řada podnikatelů by možná vyměřenou paušální sazbu odmítla a radši by danila klasickou cestou. Každopádně přes to všechno já osobně jsem docela rád, že výjimka neprošla, protože by to pro nás samozřejmě znamenalo nějakou administrativu. Místo toho se teď můžeme věnovat jiným úkolům.

Budou podnikatelé připraveni včas?

Dodržíme jízdní řád EET, nebo ještě přijdou nějaké třeba i nečekané změny?

Doufám, že se všechny čtyři etapy dodrží tak, jak je nyní v plánu.

Vládní koalice ale není jednotná v názoru na to, kdy se mají kteří podnikatelé do EET zapojit, o výjimkách se prostě mluví. Jsou tedy nějaké další úpravy reálně ve hře, nebo ne? Lidovci například chtějí z EET vyjmout farmářské trhy…

Farmářské trhy jsou podle mě naprosto neuchopitelný pojem. Nikdo nedokáže přesně definovat, kde začíná a kde končí. Bylo by to pak velké dohadování, kdy má prodávající na trhu nárok na výjimku z EET a kdy ne.

Opravdu se nedomnívám, že by tu byl nějaký problém, kvůli kterému by se muselo něco měnit. Je pravda, že třetí a čtvrtá etapa přijdou až po volbách, ale doufám, že všechno proběhne podle aktuálního harmonogramu. Přesouvat něco ze třetí do čtvrté vlny stejně nedává smysl, protože je to jen tříměsíční rozdíl. A rozhodně mě nenapadá ani žádná další skupina, která by měla mít z evidence tržeb výjimku.

Diskutuje se třeba o řemeslnících…

Nesmysl. Objevují se sice názory, že se s řemeslníkem může na místě stejně každý dohodnout, jestli chce platit s dokladem, nebo bez něj, elektronická evidence tržeb ale není jen o vydávání dokladů. Logicky zapadá do celého daňového systému jako důkazní prostředek, který lze velice efektivně kombinovat s klasickým důkazním řízením podle daňového řádu. Uvědomme si, že dnes to funguje tak, že podnikatel často skládá příjmy s ročním zpožděním a často až v tuto chvíli začne zjišťovat výši daňové povinnosti.

Lavíruje-li někdo, co ještě přiznat, aby daň vyšla podle jeho představ, tak evidence tržeb systémově tyto tendence eliminuje, protože zavádí kontinuální dokumentování platebních operací. Teď už něco takového nebude prakticky možné. A pokud to bude někdo zkoušet ohýbat, bude z průběžných dat podezřelý, takže se na něj může Finanční správa zaměřit.

Propojeno!

Michal Kašpárek: „Elektronická evidence tržeb dělá z Česka zemi, ve které se blbě žije. Bolet bude nejen její neúspěch, ale i její úspěch.“

EET: Kdokoli vyhraje, my prohrajeme

Jak vypadají přípravy na druhou etapu EET? Máte zpětnou vazbu od obchodníků o tom, co se nejvíc řeší?

Nejvíc se řešily právě internetové obchody. O jiné podobné komplikaci nevím. Problém je ale s tím, že podnikatelé nechávají přípravy na EET na poslední chvíli. Pořád to ještě může dopadnout v klidu, ale taky z toho může být dost stresu. Zatím byly vydány autentizační údaje zhruba čtvrtině podnikatelů z maloobchodu a velkoobchodu.

A kolik subjektů by se mělo celkově zapojit ve druhé etapě EET?

Odhaduje se, že až 250 tisíc. Alespoň podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. My z toho ale nepoznáme, jaké formy plateb využívají. Může tam být započteno dost těch, kteří peníze posílají a přijímají jenom mezi bankovními účty, takže se jich elektronická evidence tržeb netýká. Pak do toho vstupuje i sezónnost, protože tam můžou být různé stánkové prodeje, které jsou v provozu třeba až od května, takže v tuhle chvíli EET ještě neřeší.

Martin Janeček

Martin Janeček

Sedmatřicetiletý Martin Janeček vystudoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve Finanční správě pracuje od roku 2003, kdy nastoupil na Finanční úřad pro Jihočeský kraj. Zaměřoval se na rozkrývání daňových podvodů – zejména u daně z přidané hodnoty a odhalování praní špinavých peněz. Navrhl a vytvořil systém proti karuselovým podvodům prostřednictvím zajišťování majetku. Od října 2014 je generálním ředitelem Generálního finančního ředitelství.

Kolik lidí k získání autentizačních údajů využívá datovou schránku a kolik to řeší osobně na úřadech?

Zhruba jedna třetina využívá elektronickou cestu, dvě třetiny podnikatelů si chodí pro autentizační údaje osobně na úřad. Uvidíme, jak to bude dál.

Zvládnou úřady takový nápor na poslední chvíli?

Věřím, že ano. Samozřejmě záleží na tom, kolik lidí se k nám naráz dostaví. Elektronicky se to dá čistě hypoteticky zvládnout i za tři dny, ale budeme rádi, když na takové scénáře nedojde. A problém by nemusel být ani na místě s vydáváním obálek. Funguje to tak, že podnikatel může přijít na kterékoli územní pracoviště Finanční správy, kde jsou připraveny diskrétní obálky s autentizačními údaji. Člověk si tedy nejde pro konkrétní obálku, kterou by musel úředník hledat, ale dostane některou z předpřipravených. Pracovišť, kde se obálky vydávají, je dohromady zhruba dvě stě a od 13. února jsou také rozšířeny úřední hodiny.  

Z mého pohledu ale bude u podnikatelů větší problém s včasným zajištěním technického řešení. To už nedokážeme nijak ovlivnit. Pokud mají podnikatelé připravenou pokladnu, tak si do konce měsíce musí jen vyzvednout autentizační údaje, přihlásit se do systému, vygenerovat certifikát a ten nahrát do zařízení. To už je hračka. Jestli ale půjdou na poslední chvíli na úřad a až pak se začnou porozhlížet po technickém řešení, tak to sotva stihnou. Dodavatelé hlásí, že jsou vytížení, takže bych rozhodně nespoléhal na to, že jim zavoláte a do pár hodin máte všechno vyřešené.

Pokračování příště!

Ochutnávka

V sobotním pokračování rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • „Pokud někdo při druhé etapě spolehne na vlídnou tvář Finanční správy a bude odkládat technické zabezpečení pro plnění povinností vyplývajících ze zákona, asi se bude divit. Na to rozhodně není prostor.“
  • „Když budeme mít podezření, může to skončit klidně i tak, že do podniku posadíme svého zaměstnance, který bude celý den sledovat hosty při placení a počítat, kolik účtenek bylo vystaveno. To se pak porovná s tím, co podnik skutečně zaevidoval do systému.“
  • „V jedné reportáži se mluvilo o tom, že by kvůli EET mohli vietnamští podnikatelé ve velkém odejít z Česka. Nevěřím, že by jakákoli komunita odešla do zahraničí kvůli povinnosti evidovat tržby. Ve větší části Evropy by je stejně čekalo něco podobného jako u nás.“

Pokračování:

Opakem je jen schvalování úniků

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (17)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daň z příjmůdanědaňové únikyfinanční správapodnikání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo