Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Miliarda a čtvrt na podporu start-upů. Ano, nebo ne?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
10. 2. 2017
 11 165

Potřebují v Česku začínající podnikatelé státní fond, který bude investovat do jejich projektů? Nebo by měl radši stát podporovat podnikání jiným způsobem?

Očima expertů: Miliarda a čtvrt na podporu start-upů. Ano, nebo ne?

Koncem ledna podepsal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dohodu s Evropským investičním fondem o vytvoření fondu rizikového kapitálu zaměřeného na podporu investic do českých start-upů. „Iniciativa, kterou nyní spouštíme, představuje nový krok ve veřejné podpoře inovací v České republice. Cílem je podpora českých start-upů v jejich přístupu ke kapitálovému financování svého rozvoje na tržních principech,“ řekl při podpisu smlouvy Jan Mládek. Zdůraznil také, že Česko je v počtu investic do malých začínajících firem dlouhodobě na jednom z posledních míst v Evropské unii. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto vyčlení na tyto účely 40 milionů eur z evropských strukturálních fondů, které ještě doplní dalších deset milionů eur z Evropského investičního fondu, celkem jde tedy o víc než miliardu a čtvrt v českých korunách. Na projekt by měly navázat aktivity státní firmy Národní nadační fond, zaměřené na menší seedové investice.

Potřebujeme ale státní fond na podporu start-upů? Podle nejednoho odborníka je investorů s připravenými penězi dost, nedostatek je prý jen životaschopných projektů, které by se o kapitál ucházely. Neměl by stát místo nalévání peněz do vybraných projektů jít z cesty všem, kteří si podnikání chtějí zkusit? V první řadě by mohl snížit byrokratickou zátěž, promýšlet, jak zpřehlednit daně i zákony…

Co si myslí úspěšní podnikatelé, investoři, politici, ekonomové a finanční analytici? Potřebuje Česko státní fond na podporu inovativních start-upů? Jak jinak bychom měli případně podporovat začínající firmy a podnikatele?

Martin Kasa

podnikatel a investor, Pilulka.cz

Martin Kasa
-
+36
+

Je nedostatek mladých podnikatelů a podnikatelek, kteří by dokázali sestavit schopný tým a budovat projekt. Pokud se takový objeví a potřebuje investici, má okamžitě na stole řadu nabídek od andělských investorů a venture kapitálu. Jak z Česka, tak ze zahraničí. Peníze jsou to poslední, co startupové scéně chybí. Chybí zejména větší podpora vzdělávání a výchova podnikatelského ducha. Pokud by měl stát někde investovat, tak do vzdělávání a zvyšování kompetencí podnikatelů. Obávám se ale, že takhle zlo jménem dotace nefunguje a že stojíme před dvěma špatnými scénáři: Buďto peníze daňových poplatníků Evropské unie utratíme úplně zbytečně v Česku, nebo to udělá někdo jiný mimo Česko. 

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-
-21
+

Každá gramotná země podporuje rozvoj začínajících podnikatelů. Například ve Spojených státech investují do start-upů a různých inkubátorů takové množství veřejných prostředků, že by všem našim liberálům spadla brada. A to mají v USA možná nejlepší investiční prostředí na světě. Nám se o režimu vedlejší burzy a tak masivním zapojení právnických a fyzických osob do investičních aktivit nadějných projektů může jen zdát. Ano, máme i kapitálové fondy a byznys anděly, ale ti první mají často nereálná očekávání, druhým i přes mudrování v médiích zas chybí dostatek kapitálu. Rizikové a odvážné projekty tak prakticky nemají šanci. Z tohoto pohledu jedna miliarda korun vložená do veřejné podpory zajímavých start-upů žádný karambol na trhu neudělá.

Ondřej Fryc

podnikatel a investor, Reflex Capital

Ondřej Fryc
-
+26
+

Česko státní fond podporující start-upy nepotřebuje. Na trhu je dost volného kapitálu a dobré projekty si ho umějí obstarat. Než vytvářet další penězovody konkrétním lidem nebo firmám, bylo by lepší dát peníze na obecně prospěšné věci, jako jsou například infrastrukturní projekty.

Začínající podnikatele by především bylo nejlepší co nejméně zatěžovat byrokracií. Ideálně kdyby se člověk rozhodl podnikat a všechnu agendu typu založení firmy, registrace k různým úřadům a podobně za něj stát zařídil na jednom místě.

Tomáš Prouza

státní tajemník pro evropské záležitosti, koordinátor digitální agendy

Tomáš Prouza
-
-13
+

Problém není ani tak ve finančních prostředcích – těch je na trhu dostatek, české start-upy brzdí překážky jako administrativní náročnost, překážky ve vstupu na zahraniční trhy či nedostatky v elektronizaci veřejné správy. Jako koordinátor digitální agendy sleduji startupovou scénu a musím říct, že za poslední dva roky česká státní správa udělala obrovský krok kupředu. CzechInvest rozjíždí poradenský projekt CzechStarter, pokračuje i CzechAccelerator, který nabízí mentoring a kancelářské prostory mimo jiné i v Silicon Valley.

Hodně se snažíme těžit také ze spolupráce v rámci Visegrádské skupiny a společně zviditelňovat naše start-upy pomocí iniciativy We4Startups. Chceme, aby investoři věděli, že dávno nejsme jen levná průmyslová země, ale že máme rozvinutý inovační ekosystém, který na průmyslovou tradici navazuje. Co se týče Národního inovačního fondu, ten vnímám jako výborný základ pro další podporu start-upů, větší nabídka investic rozhodně není na škodu. Do budoucna se musíme také soustředit na to, po čem startupová scéna volá. Musíme si uvědomit, že vývoj start-upů je jiný než u klasických firem, vše je dynamičtější – a s tím třeba nepočítá náš zákoník práce a start-upy, kterým se nepodaří uspět na trhu, pak musí řešit výpovědní lhůty u zaměstnanců a podobně.

Lubo Smid

spoluzakladatel a COO STRV

Lubo Smid
-
+12
+

Nemám pocit, že by statni fond byl úplně potřeba, raději bych viděl zlepšení podpory pro podnikání. Co by se mi líbilo: zjednodušit zákony pro zaměstnanecké akcie, převody podílů atd. Jednoduše to, co představují start-upy – méně byrokracie, více technologií a konec papírových účtenek.

Když je start-up dostatečně inovativní a zajímavý, nemá problém získat investora mimo státní sektor. Výhodou soukromého investora je také fakt, že pravděpodobně start-upu s businessem pomůže – nedovedu si představit v této roli stát. Případnou cestu vidím v podpoře budování startupové komunity nebo v podpoře coworkingových center. A v neposlední řadě: prosadit přímý let z Prahy do Kalifornie.

Aleš Michl

poradce ministra financí, spolumajitel fondu Quant

Aleš Michl
-
+11
+

Byl jsem v Silicon Valley i v Izraeli a viděl jsem, jak to v těchto startupových baštách funguje. Prioritně potřebujeme věci, které se za peníze koupit nedají: 

Podnikatelská kultura – ochota vzít na sebe riziko… V Evropě jsme spíš konzervy. První neúspěch vás neodepíše na věky, patři k podnikání. Na školy by si měli zvát podnikatele, kteří o tom budou povídat. Není k tomu potřeba dělat na ministerstvu nějaký akční plán nebo strategii, prostě jen to realizovat.

Přístup ke kapitálu – banky jsou teď hodně konzervativní. Ale peněz je v Česku dost. Jen je třeba více investory a začínající firmy propojovat. Tohle by měl být úkol pro start-up centra…  Ale nejde jen o peníze, dají se pak získat třeba i v Americe. Pro začátek je důležitý mentoring, kontakty, předávání know-how, jak řídit firmu…

Podnikatelské vzory, úspěšné příběhy – univerzity by měly posílit praktický výzkum a učit podnikavost. Musím mít vice vzorů a úspěšných firem k následování… V Americe tak nejdřív uspěly nyní velké firmy jako IBM, HP, Oracle, Cisco. Začaly to, vytvořily vzory – aby později vzniknul Apple, Google, Tesla…

Politika vlády by měla být neškodit. Udělat inventuru zákonů, které tohle všechno brzdí, aby začínající podnikatelé mohli rychle nastartovat byznys, pracovat s technologiemi třeba už i na univerzitách… jednou půjde všechno zařídit z mobilu. Města by pak měla zabezpečit levná data,

Dotažené exit strategie firem. IPO, prodej, fúze, kapitálový vstup jiného investora – je tu spousta možností. Kapitálový trh je důležitý, aby se peníze točily. A důležitá je samozřejmě i infrastruktura kolem – účetnictví, právníci, investiční fondy…

Petr Kováčik

ředitel Skrz.cz

Petr Kováčik
-
-15
+

Volných peněz je hodně a není problém se dostat k investorům. Naprostá většina projektů ale neprojde sítem investorů – a je to vlastně správně. Investoři nebo investiční fondy mají bohužel často tendenci kopírovat globální trendy a jít do menšího rizika a jsou v tom konzervativnější, než by se mohlo zdát. 

Přínos státního fondu vidím v zaměření na start-upy, které mají spíš společenský užitek, nebo na technologickou inovaci v odvětví, kde není garantováno extrémní zhodnocení investice. Přesto cílem start-upu musí zůstat být jednoho dne profitabilní a soběstačný.

Je klíčové, jak bude vypadat proces rozdělování investic. Bude to komise s praktickými zkušenostmi z byznysu? Získá start-up státní investici jen za podmínky výrazné koinvestice z privátního sektoru? Nebylo by lepší toto navázat na univerzity a Akademii věd, které už dneska podporují a podporovaly vznik mnoha patentů? Nebude proces investice tak pomalý a zkostnatělý, že to většinu podnikatelů spíš odradí? Dokud nebudou známy všechny parametry, tak bych fond neodsuzoval, rád si počkám na jeho finální nastavení. 

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
-
+56
+

Prásk. Prásk. Prásk. Promiňte, musel jsem z čirého zoufalství praštit hlavou do stolu. Asi nám nestačil obří úspěch s financováním elektrárny v Turecku, je třeba peníze roztočit ještě někde jinde! Asi už budu znít jako porouchaný kolovrátek, ale pokud chce stát něco podporovat, stačí od toho dát ruce pryč. Přestat házet podnikatelům klacky pod nohy regulacemi a byrokracií. Pokud něco opravdu nepotřebujeme, tak je to státní investiční fond. Na trhu je přetlak peněz a fond bude zbytečně konkurovat soukromým subjektům. A kde je napsáno, že nějaký momentálně sexy IT startup potřebuje podporu víc než deset bezejmenných živnostníků…?

Michal Šmída

zakladatel a CEO Twisto

Michal Šmída
-
+7
+

V Česku je pravděpodobně těžší získat investici než například v Silicon Valley, ale to nemění nic na faktu, že je tu hodně investorských skupin, které mají dostatek peněz a chuti hledat zajímavé projekty, kvalitní produkty a nadšené týmy. Sami teď procházíme dalším kolem financování a vidíme, že soukromí investoři a venture fondy mají chuť do start-upů investovat peníze. Je pravda, že se díváme po řádově vyšší investici, než je mezi českými start-upy obvyklé, bavíme se s investory z celé Evropy – ale to jenom dokresluje, že příležitosti jsou. Problém spíš vidím v tom, že start-upy často nevědí, jak postavit produkt a připravit firmu tak, aby byla pro investory zajímavá, jak najít správného investora, který odpovídá jejich profilu a fázi, ve které se firma nachází, a také nevěnují dostatek času přípravě. Získat investory je totiž relativně náročný a zdlouhavý proces, který začíná budováním vztahu s potenciálními investory dlouho před samotnou investicí.

Spíš než skrz investiční fond by podle mého názoru stát prospěl prostředí začínajících firem zjednodušením byrokracie. Pozitivním příkladem může být třeba Anglie, kde sám regulátor vytváří podhoubí pro nové technologie. Ty už dnes nestojí na tabulkách a papírech, ale jsou o velmi pestré inovaci a intenzivní interakci s klientem. I díky tomu tam za poslední tři roky mohlo získat pět fintech firem bankovní licenci.

Radim Rezek

zakladatel a CEO Flatio

Radim Rezek
-
-12
+

Jsme rádi, že se o nějaké formě podpory uvažuje. Po našich prvních zkušenostech s financováním bychom uvítali pomoc ve formě finančních prostředků na právníky, kteří nám pomůžou doladit podmínky se soukromými investory a venture fondy. Dobré právní nastavení je velmi důležité pro další fungování firmy. Naše zkušenosti ukazují, že pro mladou firmu je toto vyjednávání velmi finančně náročné. Případnou další pomoc podobného fondu vidím v pomoci s administrativními náklady souvisejícími s prvním rokem života firmy – například platit za zaměstnance sociální a zdravotní. Jinou formu podpory si dovedu jen těžko představit.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
-
+48
+

Váš dnešní favorit?

Už dost se státními fondy, prosím. Vybírat vítěze umí trh nesrovnatelně efektivněji, spravedlivěji a objektivněji než partička korumpovatelných úředníků. Ostatně to je přesně to, co trh odjakživa dělal. A šlo mu to dobře. Tak moc dobře, že jsme v běhu staletí svět kolem nás zdokonalili a zároveň zbohatli natolik, že se bohužel stále vyšší a vyšší podíl našich spoluobčanů může zabývat neproduktivní až parazitickou činností typu vymýšlení nesmyslných státních fondů. Ano, s rizikovým kapitálem v poměru k HDP jsme na tom u nás takřka nejžalostněji v hospodářsky vyspělém světa, ale státní fond to nezlepší. Státní fond rizikového kapitálu je jak „mrtvé milenky cit“, prostě oxymorón. Skupina byrokratů, která nejde na trh se svojí kůží a nehraje se svými penězi, ale s penězi daňového poplatníka, přece nic neriskuje. Potřebujeme aktivizovat domácí kapitál, i ten rizikový. Firmy a podniky mají peněz dost, jen je neinvestují. Proč? Třeba proto, že schopní lidé, kteří by s těmi penězi mohli a uměli rozjet byznys, se raději uklidili v jistotě státní správy, Bruselu či některé z korporací. To je ten problém: státně-korporátní sektor už je moc přebujelý. Státní fondy a další státní instituce je třeba rušit, ne zakládat nové. Ekonomika musí volně dýchat, ne skomírat v paralýze. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlaleš tůmabyrokracieinovacejan mládekkarel havlíčeklukáš kovandamartin kasapetr kováčikpodnikánístart-uptomáš prouza
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo