Za vším (co dělá Trump) hledej obchod

Ze zahraniční politiky Donalda Trumpa je leckdo zmatený. Třeba šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

„Spojené státy byly vždy naším nejlepším přítelem. Pokud to už neplatí, budeme hledat nové přátele. Potřebujeme ale nejdřív pochopit Donalda Trumpa,“ řekl Dijsselbloem v rozhovoru pro Newyorské Timesy.

Jak se tedy v myšlení nového amerického prezidenta vyznat? Není to až tak těžké, jednoduše sledujte zahraniční obchod, radí vojenský analytik John Robb. Na blogu Global Guerillas upozorňuje, že Trump právě překopává zahraniční politiku Spojených států.

Dosud byla založena na bezpečnostních zájmech. Teď pro ni budou určující zájmy obchodní.

Diplomacie naruby

„Od druhé světové války ovládala americkou zahraniční politiku politika národní bezpečnosti. Byla jí podřízena i obchodní politika vedená tak, aby podporovala ekonomický růst spojeneckých států (a pomohla jim vzdorovat Sovětskému svazu, později Rusku),“ píše na blogu Robb.

Tuto strategii nový prezident obrací naruby. „V Trumpově světě bude zahraniční politiku určovat politika obchodní, budou jí podřízeny i bezpečnostní zájmy,“ předpovídá Robb.

Jinými slovy: Zatímco dřív platilo „za vším hledej americké bezpečnostní zájmy“, za Trumpa bude možné říkat „za vším hledej americké obchodní zájmy“. Vedle America First tak bude uplatňována zásada Trade First.

Ostatně, jak jinak, když diplomacii povede Rex Tillerson, zkušený „korporátní diplomat“, který na ministerstvo zahraničí přichází z ropného gigantu ExxonMobil.

Byznys jako klíč

Pokud budeme vycházet z Robbovy charakteristiky zahraniční politiky Donalda Trumpa, získáme odpověď na otázku, proč je současný prezident Spojených států na jedné straně vstřícný k Vladimiru Putinovi a na straně druhé nepřátelský k Číně, ale i některým tradičním spojencům. Stručně bod po bodu:

• Trumpův vstřícný vztah k Rusku není založený jen na osobní chemii mezi dvěma macho vůdci, ale především na tom, že Trump nepokládá Rusko za nebezpečného obchodního konkurenta. Nejspíš má o této zemi lepší mínění než senátor John McCain, který ji nazval „benzinovou pumpou převlečenou za stát“, ale s obdivem k ní nevzhlíží. Nic na tom nemění ani Trumpova náklonnost k Putinovi.
• Čína je na rozdíl od Ruska pro Ameriku obchodním konkurentem (a tedy protivníkem pro Trumpa). Američané s ní loni měli deficit obchodní bilance 319 miliard dolarů. (To je téměř polovina jejich celkového obchodního schodku – 666 miliard dolarů). Trump proto na Číňanech nenechá nit suchou. Obviňuje je, že podporují svůj vývoz manipulacemi s měnou. Zpochybňuje politiku jedné Číny a hrozí, že na čínské zboží uvalí vysoká cla.
• Zemí s druhým největším přebytkem (62,4 miliardy dolarů) v obchodu se Spojenými státy je Japonsko. Trump už dal Japoncům najevo, že to tak nenechá, a upozornil je, že budou platit víc za vojenskou ochranu své země (za přítomnost amerických jednotek na Okinawě). Kromě toho pohrozil Toyotě cly, pokud postaví továrnu v Mexiku a bude z ní do USA dovážet auta.
• Třetí nejhorší bilanci (- 59,6 miliard dolarů) mají Američané s další spojeneckou zemí – s Německem. Trump, Američan s německými kořeny, to dává Němcům pocítit. Zastrašuje automobilku BMW cly. Evropany upozorňuje, že Evropská unie slouží německým zájmům (tím jim nepřímo vzkazuje, aby následovali Brity a z bruselského společenství odešli). Nedávno si Donald postěžoval, že Američané kupují mercedesy, a Němci přitom chevrolety nechtějí (hádejte, proč).
• Němci se ale s Trumpovým tlakem vypořádají snáz než Mexičané, jejichž ekonomika dnes stojí a padá s vývozem do USA. Míří tam čtyři pětiny mexického exportu. Američané mají s jižními sousedy deficit 58,8 miliardy dolarů a Trump vyhrožuje Mexiku cly. Z jejich výnosu by financoval zeď na jižní hranici. Fakticky by ji tedy neplatili Mexičané (jak Trump ujišťuje), ale Američané kupující mexická avokáda nebo tequillu.

(Také s Českem má Amerika záporné obchodní skóre. Jenže titěrný rozdíl dvou miliard dolarů Trumpa zajímat nemusí.)

Cla, nebo sankce?

Donald žongluje se cly. Na auta vyráběná v Mexiku a dovážená do USA, chce uvalit 35procentní tarif. Ostatní zboží z Mexika by podle jeho mluvčího mohlo být zatíženo dvaceti procenty. Číňany chce prezident podusit dokonce 45 procenty.

Mají se Číňané bát? Jistěže ano. (Dlužníci) Američané se bez Číny (věřitele, který kupuje americké dluhopisy) obejdou přece jen snáz než Čína bez amerického trhu, který je pro ni největším odbytištěm – směřuje na něj téměř pětina čínského exportu.

Pravidla Světové obchodní organizace (WTO) ale i Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) vysoké tarify zakazují. Lámal by si s tím Trump hlavu? Kdoví.

Jenže nějaká pravidla by americký prezident dodržovat měl. Třeba americké zákony. Profesor mezinárodního obchodu na švýcarské Univerzitě Gallen Simon Evenett v deníku Bild upozorňuje, že prezident může vyhlásit na dovážené zboží maximálně 15procentní tarif, a to jen na dobu 150 dnů.

Analytik Robb ale zmiňuje možnost, že Trump vůči Číně vyhlásí hospodářské sankce. Například za její agresivní postup v Jihočínském moři (buduje tam umělé ostrovy a zabírá ty přírodní).

Trade First!

Nakonec zpátky do Evropy:

Je zjevné, že Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) odloží Trump k ledu. Dává najevo, že chce vidět Evropskou unii rozloženou na prvočísla a vyjednávat s každou zemí zvlášť. Pak by Evropany mohl snáz přetlačit, připouští v článku pro Project Syndicate profesor mezinárodních vztahů na Princetonské univerzitě Harold James. Trump se podle něj bude snažit přimět státy, se kterými má Amerika výrazně zápornou obchodní bilanci, k jednostranným ústupkům v obchodu. James připomíná, že Ronald Reagan v roce 1980 dotlačil Japonce k tomu, že omezili vývoz aut do USA.

A co zastaralé NATO? Nebude americké bratrství ve zbrani podmíněno právě byznysem? Trump hlásá, že evropští spojenci musejí dávat víc na obranu, jinak bude zle. Může ale mít i další požadavky.

Britská premiérka Theresa Mayová po schůzce s Trumpem prohlásila: „Pan prezident mě ujistil, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí a že ji pokládá za základ společné obrany.“

Nevypadalo to věrohodně. Mayová se během těchto slov dívala na Trumpa, který při zmínce o NATO nehnul brvou, žádné znamení souhlasu.

Co tedy Trump evropským spojencům nakonec vzkáže? Třeba tohle: Nepočítejte s bezpečnostními zárukami, pokud s vámi nebudeme mít výhodné obchodní vztahy.

Teď platí: „Trade First“!