Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ukrajince do českých podniků? Nasálo je Polsko

Nejsou lidi, hlásaly loni české firmy a žádaly vládu, aby jim umožnila dovážet ve velkém pracovní sílu z Ukrajiny. Vláda ale vytvořila jen program pro zaměstnávání vysoce kvalifikovaných lidí. Řekněme, že neskončil valným úspěchem. I kdyby ale nakonec prošel masovější dovoz pracovníků, začíná být palčivá jedna otázka: Budou k nám ještě chtít?

V Česku už v devadesátých letech pracovaly, pravda často na černo, statisíce Ukrajinců. Polsko devadesátých let a přelomu tisíciletí ale nebylo pro gastarbeitry z Ukrajiny nijak zvlášť přitažlivé. Nezaměstnanost byla poměrně vysoká, mzdy naopak nízké. Teď se Ukrajinci do Polska valí jak velká voda. Tamější zaměstnavatelé jich nabrali už přes milion. Místa pro ně jsou – uvolnili je Poláci, kteří sami odešli za lepším na Západ. Podle odhadů jich od pádu komunismu byly dva až tři miliony, především mladých a často také vzdělaných. Nedostatek pracovních sil pociťuje tradičně agrárněji založené Polsko nejen v průmyslu, ale také v zemědělství.

Po ruském záboru Krymu a začátku války na Donbase se už tak vetchá ukrajinská ekonomika zhroutila. A Polsko, které už tehdy cítilo nedostatek pracovníků, se rozhodlo otevřít ukrajinským gastarbeiterům. Ukrajině se dařilo zachovávat poměrně velkou část někdejšího průmyslu i zemědělské výroby, na postsovětský prostor má i relativně slušně fungující školství. Kvalifikace tedy Ukrajincům nechyběla. Připočtěme jazykovou blízkost i jistou, dá-li se to tak říci, mentální spřízněnost a máme tu ideální zdroj pracovní síly, kterou polští zaměstnavatelé požadovali.

Už v roce 2015 polské firmy požádaly o 400 tisíc dočasných pracovních povolení pro Ukrajince, loni to bylo už 1,3 milionu žádostí. Tato povolení umožňují Ukrajincům pracovat v Polsku jeden rok, pak se musí obnovit. Rychle ale stoupá i počet Ukrajinců, kteří se rozhodli přestěhovat a pracovat v Polsku natrvalo. Povolení, které to umožňuje, dostalo loni přes sto tisíc Ukrajinců, dvojnásobek počtu z roku 2015.

Dávno ne jen dělníci

Ještě před několika roky Ukrajinci v Polsku pracovali téměř výlučně jako sezónní dělníci v zemědělství, pomáhali především při sklizních – například jablek, Polsko je jejich největší světový exportér. V posledních dvou letech ale Ukrajinci lepili díry na pracovním trhu prakticky už ve všech odvětvích, která v Polsku existují. Především v průmyslu, stavebnictví, ale i v restauracích, hotelích nebo dopravě, ale také v nedělnických profesích, například v IT. Podíl Ukrajinců pracujících v zemědělství proto klesl ze 60 na pouhých 27 procent z celkového počtu ukrajinských gastarbeiterů.

V Polsku přitom není nulová nezaměstnanost, její úroveň je stále kolem osmi procent. Polsko ovšem bylo léta zvyklé na víc než dvojnásobná čísla (a na východě země jsou pořád okresy, kde je nad dvacíti procenty). Ve velkých městech, jako je Varšava nebo Vratislav, jsou ovšem nezaměstnaných už jen tři nebo čtyři procenta. Na východě země jsou však okresy, kde naopak přesahuje dvacet procent.

„Ukrajinci Polákům práci neberou,“ říká Tomasz Dudek, ředitel zaměstnavatelské agentury Otto Polska, která jen loni našla zaměstnání 2,5 tisícům Ukrajinců. „Pracují většinou za dva tisíce zlotých [asi 13 tisíc korun pozn. red.] hrubého,“ vysvětluje Dudek. Na Ukrajině totiž klesly mzdy na úroveň v přepočtu asi tři až pět tisíc korun, a tak jsou Ukrajinci v Polsku ochotni pracovat za peníze, za které se Polák ani nezvedne z kanape.

Ovšem jak kteří. Neplatí to univerzálně. Zdaleka nejde jen o to, že Ukrajinci jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. „Jen v Krakově zaměstnáváme na 400 počítačových expertů z Ukrajiny,“ vysvětloval v polském tisku Wojciech Mach, ředitel firmy Luxoft Central Europe. „Nejde o platy, ty chtějí Ukrajinci stejné jako Poláci nebo Češi. Prostě nám chybí takovíto odborníci.“

A podobná situace jako v IT je například ve zbrojním průmyslu, který dostal v posledních letech obří zbrojní zakázky od polské armády, ale marně hledá lidi na několik tisíc volných míst ve zbrojovkách a hrozí, že nebude moci stihnout vyrobit v termínu polskou vládou objednané zbraně.

Česko netáhne

Také české firmy, které především do průmyslu hledají marně lidi na 150 tisíc míst, sázejí na dovoz síly z Ukrajiny. Jenže v tuhle chvíli tahají i kvůli jednoduchosti polských dočasných pracovních povolení za kratší konec. Ukrajinci se už na polském pracovním trhu zabydleli, často je pro ně jednodušší a levnější do Polska se dopravit a polské a české mzdy jsou dnes už přinejmenším porovnatelné. Konečně – navzdory deklarovanému zájmu českých firem počet Ukrajinců pracujících v Česku výrazně neroste.

Pokud české firmy stavějí byznysplán na levné ukrajinské práci nebo pokud si český stát myslí, že bude snadné do českých firem snadno pracovní síly z Ukrajiny dovážet, je nejvyšší čas věci znovu promyslet. O tytéž lidi dnes stojí i jinde a jsou ochotni jim zaplatit.

Ekonomické oživení teď navíc hlásí i Ukrajina, hospodářství loni poprvé po třech letech rostlo, začíná se také dařit přesměrovávat ukrajinský export do Evropské unie. Ochota Ukrajinců odcházet za prací k nám může klesat. Nebo třeba budou ochotni jezdit i k nám, ale už ne za nepříliš dobře placenou prací.


Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK