Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah

| 28. 11. 2016

Technologie nás přivedly na kraj nové éry, ve které se jedinci budou moci obejít bez řady institucí, které zatím leckomu zdají zcela nenahraditelné. Kryptoměny mají potenciál nahradit a marginalizovat finanční instituce – ale to je jenom začátek.

Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah

Internet a technologie s ním spjaté proměňují svět dříve nevídaným tempem. Během dvaceti let se z internetu stal nepostradatelný nástroj pro každodenní komunikaci, obchod, zábavu a informovanost miliard lidí po celé planetě.

Jedním z důvodů pro ohromující rozmach internetu je jeho vliv na snižování transakčních nákladů. Informace je pro člověka jedna z nejhodnotnějších komodit a její šíření bylo odjakživa spjato s nemalými náklady. Není náhoda, že významné pokroky ve snižování rychlosti a nákladnosti při sdílení informací (písmo, knihtisk, telegraf,…) se staly významnými milníky ve vývoji lidstva.

Na papíře i do čtečky

Význam bitcoinu

Internet umožnil okamžité sdílení textů, obrázků, zvukových a obrazových záznamů. Co ale čím dál palčivěji chybělo, bylo obdobně snadné sdílení finanční hodnoty. Posílat peníze přes internet bylo stále závislé na stávajícím finančním systému a jeho „reprezentantech“. Služby jako PayPal sice standardní finanční nástroje zefektivnily, ale byly stále dostupné jen vyvoleným s přístupem k tradičnímu bankovnictví. Představme si situaci, kdy by e-mail představoval pouhou nadstavbu služeb národních pošt. Takový byl stav věcí před vznikem kryptoměn jako bitcoin.

Absence instantních plateb bez využití prostředníka vedla k tomu, že se internet postupem času centralizoval okolo platforem, které tento problém částečně řeší. Jejich řešení má ale dva znepokojivé aspekty: platbu za obsah částečně nahradil obchod se soukromými daty uživatelů; a v případě zpoplatnění dostávají tvůrci obsahu po odečtení poplatků bankovním společnostem a dané platformě zlomek platby. Hlouběji vztah mezi platbami a centralizací rozebírá bitcoinový expert Andreas Antonopoulos.

Peer-to-peer obchod

Vznik a rozvoj bitcoinu v posledních letech umožnil vývoj skutečně decentralizovaných služeb. Bitcoin na rozdíl od národních fiat měn nemá centrálního emitenta a správce (těmi je proměnlivá síť těžařů a developerů) a pro jeho převod mezi dvěma uživateli není zapotřebí třetí strany. V určitém ohledu je podobný hotovostním penězům, které také fungují na principu z ruky do ruky, peer-to-peer. Bitcoin umožňuje to samé na celoplanetární škále. 

Jedná se o technologii, se kterou může pracovat každý s přístupem k internetu. Transakční náklady se tak mohou opět znatelně snížit.

Patrně nejrozvinutější decentralizovanou službou současnosti je tržiště Open Bazaar, které funguje bez centrálního serveru. Veškerá data o nabízeném zboží si mezi sebou sdílí síť uživatelů, obdobně jako tomu je u bittorrentu. Platby probíhají výlučně pomocí bitcoinu.

Nabídku obchodníků si můžete prohlédnout pomocí stránky Duosearch. V současnosti ji tvoří převážně „geekovský“ sortiment, jako jsou komiksy, oblečení s kryptografickými motivy a elektronika. Se spuštěním verze 2.0 by ale decentralizovaný trh měl oslovit širší skupinu uživatelů. Tato verze by podle plánu vývoje měla být dostupná během tří měsíců až roku.

V čem vlastně spočívá výhoda decentralizovaného trhu? Předně, stejně jako bittorrent, je nezastavitelný a necenzurovatelný. Veškerá komunikace a finanční transakce probíhají pouze mezi dvěma stranami – zákazníkem a prodavačem. Není v moci třetí strany jejich obchod jakkoli zastavit, omezit nebo zdanit (což platí zejména pro digitální statky; u fyzického zboží je samozřejmě zapotřebí počítat s omezenou bezpečností přepravní služby a celní kontrolou).

Zajímavé bude sledovat, až Open Bazaar ve verzi 2.0 umožní interakci uživatelů pomocí anonymizační technologie Tor. Velmi pravděpodobně pak vznikne další internetové černé tržiště, které však na rozdíl od všech dosavadních (Silk Road) nepůjde zavřít.

Bylo by však chybou automaticky považovat takové tržiště za semeniště zla. Uživatelsky bezpečný černý trh na internetu by umožnil například dostupnost antikoncepce v zemích, kde je z náboženských důvodů zakázána. Zpřístupnil by generická léčiva obyvatelům zemí, ve kterých farmaceutické korporace drží monopolní patentní práva. Dovolil by lidem bezpečně kupovat a užívat marihuanu, která podle dosavadního trendu bude beztak ve většině civilizovaných zemí dřív nebo později legalizována.

Uber bez prostředníka, občanství bez státu

Ačkoli bývá Uber označován za peer-to-peer službu, ve skutečnosti jí není, jelikož řidiče a pasažéry propojuje standardní firma se sídlem v Kalifornii, která „pouze“ nabídla alternativu k taxi službám. Projekt Arcade city usiluje o plnou decentralizaci tohoto odvětví, za použití programovatelné kryptoměny Ethereum. Výhodou oproti Uberu by pak byla nemožnost projekt centrálně regulovat nebo zakázat; pomocí zákazníků-provokatérů by sice nadále bylo možné perzekuovat jednotlivé řidiče, nicméně takový způsob je nákladnější na čas i technickou zdatnost úředníků (platby v aplikaci nebudou probíhat pomocí platebních karet, ale speciální kryptoměny) a lze se vůči němu alespoň částečně bránit blokací práskačských účtů.

„Američané, nelíbí se vám váš nový prezident? Založte si vlastní národ!“ – Tak lákal 9. listopadu projekt Bitnation zhrzenou polovinu amerických voličů (a většinu nevoličů, kteří tvoří přes polovinu americké populace) k prozkoumání alternativních politických uspořádání. Digitální národ umožňuje například notářské služby, kdy jsou důležité dokumenty uloženy v databázi blockchainu. Veliký význam mohou digitální národy a blockchainové katastry získat v zemích, kde stát není schopen či ochoten tyto služby poskytovat (kam lze zařadit většinu Afriky a velkou část Jižní Ameriky). 

Internet bez serverů?

Někteří vývojáři jdou se svou vizí ještě dál a pracují na decentralizaci samotného internetu. Slabina současného modelu se ukázala v říjnu tohoto roku, kdy hromadný hackerský útok na jednoho z nejvýznamnějších amerických DNS poskytovatelů shodil několik desítek nejnavštěvovanějších stránek.

Rozprostření obsahu internetových stránek do sítě uživatelů by mohlo být prevencí útoků, které se postupem času mohou stát stále častějšími a intenzivnějšími (k útoku byly mimo jiné použity na internet napojené tiskárny, kávovary a dětské chůvičky).

Mezi nadějné projekty v této oblasti patří Maidsafe.net, zeronet.io, IPFS.io. Ty vycházejí z technologie kryptoměn, jako je asymetrické šifrování a blockchain, a specializované kryptoměny hodlají také využít ke koordinaci a motivaci uživatelů sítě.

Džin už vykoukl z lahve

Je jisté, že proti trendu decentralizace (nejen) v oblasti peněz budou etablovaní aktéři bojovat či před ním zavírat oči. Stejně, jako tomu bylo a je u vydavatelů novin, operátorů poštovních služeb, nahrávacích společností, knihkupců a taxikářů. Jakmile je však lidstvu k dispozici technologie, která masivně snižuje transakční náklady, je nejlepší taktikou přizpůsobení obchodního modelu. Můžete tesknit po starých dobrých časech, ty ale nic nevrátí.

Je dost dobře možné, že zmíněné služby se svou vizí neuspějí. Stanou se ale průkopníky nové technologie, kterou lidstvo už nezapomene. Trend decentralizace bude v budoucnosti pokračovat, a čím silnější bude motivace distancovat se od dosavadních centralizovaných institucí, tím hmatatelnější budou jeho výsledky.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 28. 11. 2016 08:10

Hezký článek. Libertariánům je jasné, že v rámci státu už žádný pokrok není možný. Už bylo vyzkoušeno všechno od absolutního vládce po všeholid a vždy se ukázalo, že stát je ten problém. Oponenti řešení mimo stát vždy poukazovali na "praktickou neproveditelnost" takových řešení. Pan Březina tady do omrzení opakuje "Kde to funguje?". Nové, v článku popisované technologie, vedou k opuštění státu spontánně, zcela samozřejmě, prostě proto, že jejich výhodnost pro uživatele je zcela zřejmá a nepotřebnost státu také. Nicméně fašisté, komunisté, etatisté, islamisté, sociální inženýři, nejrůznější fuldové, stbáci, oligarchové, parazité přisátí na přerozdělující státy a další se jistě nevzdají. "The Empire Will Strike Back!" Má podle mne dvě možnosti:

1) Staré zbraně. Kriminalizace state free technologií. Ovládnutí hardware, kabelů atd. nutných k fungování internetu. Vytvoření vnějšího nepřítele. Války. Prostě klasika.

2) Nové zbraně. Nové technologie umožňující osvobození se od státu přinesou jistě nové možnosti i vládcům. Infiltrace nových systémů nebo vytvoření matrixu. Detaily dnes neznáme, ale kdo před deseti lety slyšel o blockchainu? Nepřekvapilo by mě, kdybych se dozvěděl, že existují centrály, které předvídaly dnešní situaci a už deset nebo více let pracují na nějakém matrixu. Konec konců opravdu chytrý vládce by s novými technologiemi přišel jako první a provozoval by je sám.

Takže dobrý, ale byl bych ve střehu.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:07

Ta hrstka produkujících je bez té většiny spotřebovávajících ÚPLNĚ nahraná.

-3
+
-

Další příspěvky v diskuzi (41 komentářů)

Hynek Rk | 29. 11. 2016 12:56

Intelektuální bystrost jednotlivců roste mnohem pomaleji než nezamýšlené zesíťované důsledky lidských činností. Čili společnost se zesložiťuje mnohem rychleji, než jako rychlostí ji lidé dovedou chápat. To limituje možnosti státu čím dál více.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 11. 2016 15:41
reakce na Hynek Rk | 29. 11. 2016 12:56

Naprosto souhlasím.
Navíc historicky donedávna měl stát formu monarchie, kde monarcha byl vlastníkem a jeho potomci dědicem státu - měl tedy zájem dlouhodobě plánovat, chovat se prozíravě.
V demokracii je vladař jen dočasným správcem, nemá žádnou motivaci dlouhodobě plánovat. Jen si co nejrychleji nakrást, případně udělat si známosti v nějaké nadnárodní firmě či organizaci a pak se tam odsunout.

Také je dobré mít na paměti, že to zesložiťování společnosti a technologií má exponenciální průběh. Centrálně vše plánovat, regulovat a řídit brzy zkrátka nepůjde ani při sebevětší snaze. Pouze adaptabilní decentralizované formy budou schopny vše pojmout.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Kučera | 28. 11. 2016 11:32

Mohl byste prosím uvést nějaké konkrétní příklady generik, korporací a souvisejících patentů k větě "Zpřístupnil by generická léčiva obyvatelům zemí, ve kterých farmaceutické korporace drží monopolní patentní práva"?

Předem moc děkuji, opravdu by mě to zajímalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 28. 11. 2016 12:33
reakce na Jakub Kučera | 28. 11. 2016 11:32

Tu problematiku popisuje například tento článek.
http://theconversation.com/explainer-the-problem-drug-patents-pose-for-developing-countries-45667

Problém je zejména v tom, že různé země mohou mít různou lhůtu pro expiraci patentů. Zatímco u sousedů je tak dostupné generikum za zlomek ceny, v domácí zemi se značkové léčivo těší monopolní výsady (poskytované státem). To by mohl bezpečný černý trh elegantně obejít.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 11. 2016 12:10
reakce na Jakub Kučera | 28. 11. 2016 11:32

Nechci mluvit za autora, ale:

- Pokud v nějaké zemi budou z patentových důvodů k dispozici jen značkové drahé léky (resp. jakékoli výrobky) a při tom v zahraničí budou existovat levnější substituty, tak co jiného by se na "černém trhu" mělo nabízet, než právě toto? Touha po zisku to zařídí.

- Stejně tak opačně (vidíme to obden v TV) - pokud například v ČR budou nějakou regulací uměle stlačeny ceny některých léků, lékárny se zcela logicky budou snažit vydělat na jejich reexportu - tedy nabídnou je překupníkovi a ten je bude v cizině prodávat - klidně i pomocí SilkRoad či OpenBazaar

- Stejně tak když je nyní v Indii bitcoin díky státnímu zásahu do hotovostních peněz o $100-$200 dražší, než na světovém trhu, mnoho spekulantů přemýšlí, jak na tom vydělat. Zlato se tam nyní prodává skoro za dvojnásobek světové ceny, takže již tak vysoká míra jeho pašování do Indie se ještě zvýší.

Jakmile se používání bitcoinů a OpenBazaaru stane běžnější, může se tento kanál stát pro určité výrobce (např. legálních generik i "generik" vyráběných v zemích neuznávajících patenty) jejich primárním distribučním kanálem. Zejména země třetího světa tak zřejmě zcela přeskočí některé etapy vývoje (tak jako my přeskočili pagery a laserdisky), lidé tam nikdy nebudou mít pevnou linku, bankovní účet, debetní kartu, nepoužijí ebay. Rovnou skočí do éry smartphonů, bitcoinů a sdílené ekonomiky. I pro mnoho firem z "vyspělého" světa bude lukrativní tam dodávat zboží, za jejich podmínek, za jimi preferovanou měnu.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 28. 11. 2016 08:10

Hezký článek. Libertariánům je jasné, že v rámci státu už žádný pokrok není možný. Už bylo vyzkoušeno všechno od absolutního vládce po všeholid a vždy se ukázalo, že stát je ten problém. Oponenti řešení mimo stát vždy poukazovali na "praktickou neproveditelnost" takových řešení. Pan Březina tady do omrzení opakuje "Kde to funguje?". Nové, v článku popisované technologie, vedou k opuštění státu spontánně, zcela samozřejmě, prostě proto, že jejich výhodnost pro uživatele je zcela zřejmá a nepotřebnost státu také. Nicméně fašisté, komunisté, etatisté, islamisté, sociální inženýři, nejrůznější fuldové, stbáci, oligarchové, parazité přisátí na přerozdělující státy a další se jistě nevzdají. "The Empire Will Strike Back!" Má podle mne dvě možnosti:

1) Staré zbraně. Kriminalizace state free technologií. Ovládnutí hardware, kabelů atd. nutných k fungování internetu. Vytvoření vnějšího nepřítele. Války. Prostě klasika.

2) Nové zbraně. Nové technologie umožňující osvobození se od státu přinesou jistě nové možnosti i vládcům. Infiltrace nových systémů nebo vytvoření matrixu. Detaily dnes neznáme, ale kdo před deseti lety slyšel o blockchainu? Nepřekvapilo by mě, kdybych se dozvěděl, že existují centrály, které předvídaly dnešní situaci a už deset nebo více let pracují na nějakém matrixu. Konec konců opravdu chytrý vládce by s novými technologiemi přišel jako první a provozoval by je sám.

Takže dobrý, ale byl bych ve střehu.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 28. 11. 2016 17:39
reakce na Josef Fraj | 28. 11. 2016 08:10

V článku popsané technologie vůbec nemusejí vést k opuštění státu, proč? Pokud je stát řízen šikovnými lidmi (a to většina států bezesporu je - proto existují) tak zmíněné technologie technologie využije ve svůj prospěch a jejich provozovatele a uživatele si nějak ochočí, nebo zaváže.

Víra, že se blíží konec států, není ve skutečnosti ničím podložená. Lidstvo v minulosti postihly lecjaké patálie, od státních bankrotů, přes děsivé genocidy a přírodní katastrofy až po epidemie, které vylidnily celá území a na existenci států, to nemělo žádný vliv - případný zaniklý stát byl prostě nahrazen jiným.
Je to proto, že státy nejsou pozůstatky dob, kdy byla obrana území nejdůležitějším cílem, jak píše pan Altman, ale jsou prostě užitečný nástroj jisté skupiny lidí k parazitování na většině ostatních. Ti lidé, jejichž nejlepší schopnosti spočívají v obírání a ovládání druhých se samozřejmě s technologickou revolucí neztratí ani nezačnou dělat nic jiného, prostě inovují - stejně jako zbytek společnosti. Pokud se nějaké budoucí uspořádání pak jednou přestane jmenovat stát, je celkem nepodstatné. Jestli to budoucí uspořádání bude svobodnější a méně přerozdělovačné nelze předpovědět.
Trochu se připravovat ale cenu určitě má
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacky | 29. 11. 2016 08:17
reakce na pavel kratochvil | 28. 11. 2016 17:39

Tiež by som nebol taký optimista. Štát prejavil evolučne úspešný postup. V novej konkurencii môže opäť veľmi úspešne zvíťaziť. Na nevoličov by som sa nespoliehal. Anarchiu asi väčšina z nich odmietne. Nič nenasvedčuje, že by jej dali prednosť pred štátom. Je to skrátka lumpenobčianstvo bez vyšších cieľov.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 11. 2016 11:20
reakce na Zavacky | 29. 11. 2016 08:17

Hitler měl taky "vyšší" cíle, stejně jako Stalin. Díky Bohu za to, že je většina lidí normálních a netouží po těch "vyšších" cílech.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 11. 2016 20:42
reakce na pavel kratochvil | 28. 11. 2016 17:39

Ale jistě, možné je cokoli a budoucnost nás určitě všechny překvapí.
Na druhou stranu situace dnes je zkrátka v mnohém unikátní, namátkou:
- Nikdy tak moc lidí neparazitovalo na tak malé menšině
- Ta menšina nikdy neměla takové možnosti ani motivaci se bránit (dříve offshore a jiné formy úniku byly jen pro superbohaté, dnes se tyto možnosti přibližují prakticky všem)
- Technologický pokrok se exponenciálně zrychluje a myslím že je poměrně zjevné, že státy tu rychlost nestíhají. Nestíhá ji totiž ani většina populace.
- Ekonomika se bezpochyby bude přesouvat do kyberprostoru, virtuální reality, atd...
- V kyberprostoru existují možnosti komunikace i obchodování nezávislé na státu - například některé šifrovací metody jsou zkrátka dnes neprolomitelné
- Stát se dostává do závažných problémů: roste byrokracie a regulace, což podvazuje ekonomiku. Populace stárne a časem nebude na penze a zdrav.péči. V internetovém věku státy ztratily vliv na tok informací. Lidé se snáze domlouvají a organizují. Již nepotřebují státní poštu, zítra nebudou potřebovat státní peníze, pozítří....

Co s toho vzejde, to teprve uvidíme.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 29. 11. 2016 11:20
reakce na Jan Altman | 28. 11. 2016 20:42

Docela důležité podle mě je, jak se projeví fakt, že stále menší podíl lidí dokáže materiálně zabezpečit celou společnost. Tvůrci materiální statků a služeb jsou stále se zmenšující menšina. Klesá nebo roste jejich vliv ve společnosti ? To vůbec není zřejmé.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 11. 2016 12:43
reakce na Josef Fraj | 29. 11. 2016 11:20

Jejich vliv ve společnosti musí zcela zákonitě klesat. Čím menší podíl jich ve společnosti je, tím snadněji jsou nahraditelní. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 11. 2016 13:53
reakce na Richard Fuld | 29. 11. 2016 12:43

Nahraditelní kým? Lemplama bez zkušeností, pracovní morálky a vzdělání?
Jako že když se tvůrci umělé inteligence, programátoři cloudových služeb, programátoři výrobních robotů, webdesignéři, provozovatelé sofistikovaných e-shopů, poradci, konzultantni, architekti, psychologové, merketéři, grafici, obchodníci, atd... odsunou do anonymity TORu, OpenBazaaru a Bitcoinu, tak je nahradí pracovníci integračních neziskovek, nezaměstnané tkadleny, bezdomovci, kulturní antropologové, dámy z finančáku, ....?

Já bych tedy řekl, že zrychlující se pokrok a stále sofistikovanější technologie spíše nahrávají nenahraditelnosti toho zlomku populace, který ty technologie je schopen ovládat a využívat.

Mylně se domníváte, že vliv souvisí s počtem, procentuálním zastoupením. Jenže tomu v historii tak bylo velmi málokdy. I dnes nevládne žádná většina, ale spíše docela úzká oligarchie politiků a (na ně napojených) finančníků a velkopodnikatelů. Mravenců je na zemi řádově více, než lidí - a nevládnou nám. Tedy nezáleží jen na počtech, ale také na schopnostech, inteligenci, vzdělání a ekonomické síle.

A ano - klesá podíl těch, kteří živí všechny ostatní. A zároveň ROSTE jejich výlučnost, hloubka kvalifikace a specializace, jejich nenahraditelnost (osobně si zkuste třeba nahradit experta na strojové učení). A zároveň ROSTE jak jejich motivace se okrádání vyhnout (protože roste a poroste míra toho okrádání, rozsah parazitismu ostatních) a hlavně (a to je řekl bych z dějinného pohledu zcela nové) ROSTOU jejich možnosti, jak ten únik realizovat. Každý z těchto kvalifikovaných lidí umí alespoň anglicky, má zahraniční zkušenosti a je schopen bez problémů začít pracovat kdekoli jinde, zcela plynule. Stačí, když mu nabídnou menší míru vykořisťování. A zároveň dnešní doba přináší unikátní a nikdy v historii neexistující technologické možnosti - jednak anonymní kryptoměny (nezjistitelný příjem, neevidovaný/nevyvlastnitelný majetek), jednak anonymní obchodní a komunikační platformy a jednak zcela nové formy spolupráce, resp. práce na dálku: dnes není problém mít team sestavený z lidí z celého světa, kteří se osobně ani nikdy nepotkali. Není problém pracovat pro zahraniční firmu tak, aby se o vztahu a příjmu domácí utlačovatel nedozvěděl. Ekonomická činnost se přesouvá do kyberprostoru a bude se přesouvat do virtuální reality. Jsme teprve na počátku tohoto boomu, ale svět zapšklých bolševíčků to zcela rozvrátí.

Produktivní zemědělci, řemeslníci či tovární dělníci se tak lehce nikam neodsunou, ale jejich počty díky automatizaci budou klesat a jejich příjmy jsou relativně nízké (oproti té skupině zmíněné výše - oproti lidem, jejichž produktivita je umocněna jejich schopností využívat výsledky exponenciálního technologického pokroku). Takže odchod do šedé virtuality těch nahoře jmenovaných způsobí režimu zdaleka největší výpadek lupu. Manuálně pracující se následně budou muset vzbouřit, protože stát se pokusí celé to břemeno přesunout na ně - na ty, kteří se tak dobře nemohou bránit. Nebudou si moct dovolit živit tu masu příživných a k tomu si platit doktory, školy svým dětem a spořit na penzi (na to stát mít nebude, protože ti první "virtuálně emigrovali"). Bude tedy v jejich zájmu přerozdělování drasticky omezit a ponechat si plody své práce.

Takže já jsem optimista.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:07
reakce na Jan Altman | 30. 11. 2016 13:53

Ta hrstka produkujících je bez té většiny spotřebovávajících ÚPLNĚ nahraná.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 12. 2016 10:55
reakce na Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:07

V tomhle jste soudruhu úplně vedle a říkal jsem vám to už tak 10x.

Produktivní jedinec k ničemu nepotřebuje, aby si jeho výrobky kupoval někdo za peníze, které mu před tím sebral.

Asi vám dělá problém základní logika a matematika.

Zkuste mi tedy vysvětlit: vyprodukuji něčeho za 100 tisíc/měs. Stát mi z toho 65tis ukradne a rozdá to neproduktivním (vlastním zaměstnancům, dávkařům, neziskovkářům, grantařům a dotačníkům). A ti ke mně přijdou koupit si plody mé práce. Za mé peníze.
Produkci za zbylých 35tis prodávám dalším produktivním.

Tzn. z 65% dělám zadarmo. Kdybych začal pracovat o dvě třetiny méně, prodával své zboží jen produktivním a nenechával se okrást státem, tak bych měl o dvě třetiny více času na koníčky a rodinu. A peněz stále stejně.

Takže znovu mi prosím vysvětlete vaší dialektickou fuldologikou, k čemu potřebuju lidi, kteří si kupují plody mé práce za peníze, které mi před tím ukradli! V čem mi jsou prospěšní?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 17:09
reakce na Jan Altman | 2. 12. 2016 10:55

Když prodáte za 100 a 65 odvedete, zbude Vám 35 pro Vás. Když zrušíte odvody a produktivních (tedy i vašich zákazníků) bude jen 10%, pak Vaše tržby budou 10. Sice nebudete nikoho neproduktivního živit, nebudete odvádět žádné odvody, ale namísto 45 budete mít jen 10 (ačkoli Vám nedělalo problém dříve utržit 100). Takhle funguje Vaše geniální kontrakční řešení. 90% neproduktivní populace chcípne a Vy ten spravedlivý produktivní chcípnete s nimi. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 12. 2016 00:48
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 17:09

Vaše logika je neuvěřitelná.

Znovu mi vysvětlete, v čem mi pomůže, že si polovinu mé produkce koupí celníci+dávkaři za peníze, které mi před tím sebrali.

Navíc já svou produkci cca z 70% exportuji, takže mi je místní poptávka poměrně volná (a tuto možnost má každý produktivní a zároveň si za utrženou cizí měnu může cokoli pro svou potřebu dovézt). Ale i když budeme uvažovat hypotetickou uzavřenou ekonomiku, stále je zjevným nesmyslem plesat nad tím, že k vám do koloniálu přijde homeless, vybere vám kasu a za ty peníze si od vás koupí flašku rumu. Kde je v tom ten užitek pro vlastníka koloniálu???
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:23
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 00:48

Vždyť jsem Vám zcela jednoduše a logicky vysvětlil, jak Vám produktivnímu pomůže, když ponecháte těch 90% neproduktivních v řadách i Vašich zákazníků. To, že to nejste schopen pochopit mě vůbec nepřekvapuje. Napovím Vám. Abyste pochopil moji logiku, je třeba abyste poměřil oba dva scénáře prizmatem vlastního zájmu. Vy ale namísto toho pouze subjektivně hodnotíte a interpretujete pouze jediný scénář, který jako Vám nevyhovující odmítáte, když současně si nejste schopen připustit, že žádný jiný lepší scénář na výběr nemáte. Jednoduše řečeno jste to nedomyslel až dokonce. :-) Ten odkaz na exportní firmu je jen takový pokus, který ale samozřejmě končí ve slepé a hodně páchnoucí uličce.

Váš argument s exportní firmou je samozřejmě platný pouze zdánlivě, protože platí jen v případě, že necháte 90% domácího obyvatelstva chcípnout hladem (na těch Vám nezáleží, protože to nejsou Vaši zákazníci) a budete spoléhat na to, že ještě existují jiné státy, do kterých vyvážíte a kde zatím takovou pitomost, aby zrušili 90% poptávky, ještě neudělali. To ale nijak nevyvrací zjevnou obludnost, nefunkčnost a obecnou neaplikovatelnost té Vaší základní myšlenky.

Plesat byste samozřejmě měl nad tím, že nikdo ten Váš barbarský nápad nerealizuje a že přesto, že "musíte živit" 90% neproduktivních, se máte hodně dobře a že jste na místo toho úplně nezkrachoval.

Jen dodám, že právě modla exportní ekonomiky je tím nejhorším nástrojem, jak udržovat platy zaměstnanců takových exportních firem (a potažmo i ostatních zaměstnanců) co nejníže, protože na kupní síle těchto lidí není exportní firma závislá. Za optimum považuji, pokud je základem ekonomiky finální produkce statků, které jsou z většiny spotřebovávány domácím obyvatelstvem daného státu. V takovém případě jsou domácí producenti s jejich zákazníky (zaměstnanci) na jedné lodi. Zvyšování produktivity v takovýchto firmách je pak zcela logicky doprovázeno i adekvátním růstem reálných mezd (i např. v důsledku poklesu cen produkce). A to nemluvím o určitém druhu soběstačnosti a určité míře nezávislosti takové ekonomiky na zahraničních výkyvech, krizích apod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 12. 2016 11:08
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:23

Zcela mimo.

1) Trvám na tom, že je mou věcí, jaký "model" si zvolím
2) Žádných 90% poptávky neruším, protože agregátní poptávka se nijak nezmění tím, že mne někdo v parku okrade o 90% obsahu mé peněženky. Jediný rozdíl je ten, že to neutratím já, ale ten zloděj.
3) Tím, že 90% lidí místo aby dělalo něco užitečného, tak krade a žije z nakradeného, celkové bohatství dramaticky klesá (vyprodukuje se jen 10% užitečných produktů a služeb)
4) Zkrátka můžete se snažit do alelujá, ale ani z morálního, ani z ekonomického pohledu neobhájíte prospěšnost toho, že 90% lidí se nebude živit něčím užitečným, ale loupežnictvím
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 12. 2016 11:37
reakce na Jan Altman | 6. 12. 2016 11:08

1) Jasně, že je Vaše věc, jestli spácháte ekonomickou sebevraždu. Jen to nevnucujte všem ostatním.

2) Když přestanete odvádět daně na vytvoření kupní síly 90% neproduktivních, tak koupěschopná poptávka jednoduše zanikne a ti produktivní nebudou mít pro koho produkovat, nebudou mít komu prodávat. Takže se zrušením 90% poptávky neproduktivních zrušíte 90% tržeb produktivních. To, že máte neproduktivní za zloděje, na uvedené skutečnosti vůbec nic nezmění. Vaše prosperita je závislá na funkčnosti celého celku, ať chcete nebo ne. Když zrušíte 90% koupěschopné poptávky neutržíte ty peníze, o kterých tvrdíte, že si je radši utratíte sám pro sebe. :-) Ty peníze, co byste si rád ponechal (namísto, abyste je odvedl k podpoře neproduktivních) k Vám jednoduše vůbec nedorazí.

3) Jestli klesá (resp. pomaleji roste) celkové bohatství je úplně jedno. Vám stejně jde jen o to Vaše individuální bohatství, takže v tomto působíte dost pokrytecky. Důležité je, že se všichni mají relativně dobře a ti nejvýkonnější se mají mnohonásobně lépe. Kdyby produkovalo všech 100% populace na 100% výkon, byly bychom totálně zavaleni přebytkem úplně všeho, nastalo by strašlivé plýtvání a nejsem to já, kdo tvrdí, že zdroje jsou vzácné a omezené. :-)

4) Prospěšnost toho, že 90% neproduktivních bude jen spotřebovávat není třeba prokazovat. Je jasné na první pohled, že je lepší společnost, kde 10% produktivních uspokojí potřeby 100% práceschopné populace, než společnost, kde musí kvůli holému přežití makat 100% populace od nevidím do nevidím. To je přece nad Slunce jasné. Opět opakuji, že ve skutečnosti to těch 90% nevydrží, nic nedělat jen pasivně spotřebovávat a budou hledat uplatnění. Budou chtít být užiteční. Budou si chtít vážit sami sebe. Budou usilovat o uznání druhých. To jsou přirozené potřeby mentálně zdravého člověka a ty jen tak nevymizí. Takže pokud se někdy dostaneme nad 50% neproduktivních tak to bude velký "úspěch".

Když to trošku přeženu. Nevyděl byste radši velkou část té úřednické armády, která často jen těm produktivním komplikuje život, jen jako zákazníky, kteří své úřednické platy utrácí ve Vašem obchodě (a dalších obchodech těch produktivních), když by současně v těch jejich úřadech radši ani nic nedělali? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 29. 11. 2016 19:31
reakce na Richard Fuld | 29. 11. 2016 12:43

To není vůbec jisté. Čím méně jich bude, tím sofistikovanější bude jejich činnost a tím hůře ji půjde nahradit úředníky, feministkami, absolventy sociálních studií a podobně, kteří budou tvořit tu většinu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:11
reakce na Josef Fraj | 29. 11. 2016 19:31

Nesmysl. Špatně se nahrazoval zemědělec, který musel ráno vstát a dát nažrat dobytku. Dnes ho nahradí lama schopná stisknout ten správný knoflík a dvakrát za týden někam zatelefonovat.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 11. 2016 13:53
reakce na Josef Fraj | 29. 11. 2016 19:31

Přesně (a na rozdíl ode mne stručně) :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 29. 11. 2016 06:59
reakce na Jan Altman | 28. 11. 2016 20:42

To, že dnes produkční menšina uživí tolik parazitů, je výsledek technologického pokroku, ale má to v sobě skrytý problém. Ať se sebevětší část ekonomiky přesune do kyberprostoru, kde by snad bylo možné od státu odpoutat, jak píšete, tak se to nikdy neobejde bez nějakého hardwaru, který jde schovat těžko. A čím je ten hardware produktivnější, tím víc parazitů a kontrolorů si uživí a přes něj samozřejmě vedou páky na celý virtuální svět (když budete zlobit, tak vás odstřihnem...)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 11. 2016 14:14
reakce na pavel kratochvil | 29. 11. 2016 06:59

No ale jen velmi teoreticky.

Pokud budete například grafik, programátor, burzovní obchodník, analytik, .... pracující např. pro Singapurskou firmu za Bitcoiny, tak co se vám reálně může stát? Zakážou vám teamviewer, dropbox, skype, redmine, svn, ...? I kdyby, komunita najde jinou cestu.

Naopak dojde k následujícímu: produktivní se budou snažit pracovat za nezdanitelné bitcoiny (čím vyšší zdanění bude, tím větší motivace se mu vyhnout). Bohatí budou konvertovat svůj majetek z inflačních dluhových fuldopapírků do bitcoinů a zlata. Stát výpadky daňových příjmů i deficity plynoucí ze stárnutí populace bude řešit dvojím způsobem:
1) Peníze si bude tisknout, čímž jen dále namotivuje další lidi měnu opustit, konvertovat do Au a BTC. Což dále nekrytou fuldoměnu oslabí a namotivuje ke konverzi další - pozitivní zpětná vazba končící hyperinflačním kolapsem fuldovsko-mugabeovské měny.
2) Stát se bude snažit zdaňovat to, co se relativně pohodlně zdanit dá, s čím nejde před státem utéct. Nemovitosti. Akcie. Jenže tím opět alespoň část lidí bude motivovat k přesunu majetku z těchto zranitelných forem do těch anonymních (kovy, kryptoměny).

Samozřejmě zde zbude část ekonomiky, kterou do kyberprostoru přenést nejde. Ale ta bude v peněžním vyjádření stále menší, jak kyberekonomika poroste. Za XX let bude zemědělství a výroba fyzických statků ekonomicky ještě zanedbatelnější, než dnes.
Ti, kteří budou mít tu smůlu, že v takovém odvětví pracují, budou nadále rukojmím státu bez možnosti úniku. Ale i zde se budou odehrávat změny:
1) Dělník&rolník uvidí, že stát to břemeno posunul na něj. Asi by raději zdanil bohaté, ale po X-tém pokusu mu dojde, že to nejde a že vzdělaní a schopní využijí svůj talent k úspěšnému úniku. Tak mu nezbude, než požadovat snížení přerozdělování, odstřižení parazitů. Paraziti sice budou mít demokratickou většinu (již mají), ale na to již nikdo nebude slyšet. Stávka manuálních pracovníků, i když jsou v menšině, bude úspěšná.
2) I lidé pracující ve "fyzické" ekonomice začnou dávat přednost tvrdým nestátním měnám před státním toaletním papírem. Státu budou veškeré represe k ničemu, parazitům bude k ničemu jejich demokratická většina, když nikdo nebude ochoten pracovat za papírky a za své výrobky bude chtít tvrdou měnu, kterou stát a paraziti mít nebudou.

Jedno je jisté : demokracie skončí. Protože je zcela nepravděpodobné, že si 10% menšina schopných a pracovitých (ovládajících vymoženosti technologické revoluce) nechá od 90% většiny příživných diktovat. Jsou v podstatě 2 možnosti: buď ta menšina demokracii odmítne, nebo zachová nějakou její atrapu s tím, že tu většinu bude (za pomoci technologií) intenzivně manipulovat (ale to nemůže být konečný stav, protože to si zase nenechá líbit ta většina).
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:15
reakce na Jan Altman | 30. 11. 2016 14:14

To je ale přece cílem pokroku a demokracie, aby si 99% lidí mohlo lehnout na záda a to 1% velmi dobře zaplacených nadšenců zajistilo existenci 100% lidí. Cílem není aby všichni pořád dřeli od soumraku do úsvitu, aby přežili do druhého dne. Ten směr, kam to ta demokracie vede je zcela správný a zánik ji hrozí pouze v případě, že budou lidi nenažraný, nebo netrpělivý a rozhodnou se jít nějakou na první pohled lákavou zkratkou.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 12. 2016 11:11
reakce na Richard Fuld | 30. 11. 2016 17:15

Správné by to bylo POUZE tehdy, pokud by s tím to jedno procento vykořisťovaných souhlasilo.

Pokud to je tak, že 99% parazituje a ustaví si systém, který jim umožňuje to 1% vykořisťovat proti jejich vůli, tak je to jednak zcela amorální a jednak to je neudržitelné. To 1% se s tím nikdy nesmíří. A vzhledem k tomu, že to je to nejschopnější a nejinteligentnější procento, tak pevně věřím, že s tím něco udělají.

Je to asi stejně morální, jako kdyby se v roce 1900 demokraticky odhlasovalo, že fyzicky nejsilnějších 10% mužů se zavře do dolů a pracovních lágrů a budou tam 16hodin denně makat pro "blaho společnosti".

A vaše blouznění o nahraditelnosti je zcela mimo. Pokud si někdo celý život jen válí šunky a žije (z vysoce kvalifikované) práce jiných, ani náhodou nemá na to je nahradit.
Navíc určité dispozice jsou dědičné, čili zde budou (již jsou) jak rody pilných a pracovitých, tak rody lemplovských příživníků. Představa, že ti druzí v případě potřeby lehce nahradí ty první, je iluzorní. Navíc to ani nebude technicky možné, protože firmy těch prvních budou stále více globální, cloudové, kyberprostorové. Takže i kdyby se otylý zdegenerovaný nevzdělaný lepml rozhodl převzít firmu typy Facebook, eBay, Uber, AirBnb, Booking, Google, eToro, Kraken, CoinBase, .... tak to těžko udělá, protože na ni nedosáhne - ta bude v nějakém nadnárodním cloudu. Nedostane se k jejímu knowhow (ale stejně by ho nepochopil), zdrojovému kódu. Nejen že tedy nebude mít schopnosti/kvalifikaci to převzít, nebude mít ani fyzickou možnost.

Navíc žijete v marxistickém bludu o nedostatku práce. To, že vše směřuje k tomu, že 1% bude živit 99% státních zaměstnanců, lenochů, grantařů, povalečů, atd... není žádná historická nutnost ale jen důsledek vašeho pro-parazitického systému. Obecně je totiž práce dost. Dnes 10% živí 90%, ale v žádném případě to není tak, že těch 10% má saturované všechny své potřeby. Nemá! Nemá zahradníka, paní na úklid, vychovatelku dětí, psího kadeřníka, privátního učitele na každý jazyk které jejich děti studují a hádám stovky dalších! Nemají, protože jim na ně nezbude. Protože těch 10% produktivních násilím nutíte platit lidem za to, že pro ně nic užitečného nedělají (někteří dokonce za cizí peníze škodí - například celníci).

Váš systém je tedy příčinou problému a ne řešením. Naštěstí není ani stabilní, ani udržitelný. Je odsouzen ke kolapsu.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 17:22
reakce na Jan Altman | 2. 12. 2016 11:11

"Správné by to bylo POUZE tehdy, pokud by s tím to jedno procento vykořisťovaných souhlasilo. Pokud to je tak, že 99% parazituje a ustaví si systém, který jim umožňuje to 1% vykořisťovat proti jejich vůli, tak je to jednak zcela amorální a jednak to je neudržitelné. To 1% se s tím nikdy nesmíří. A vzhledem k tomu, že to je to nejschopnější a nejinteligentnější procento, tak pevně věřím, že s tím něco udělají."

A Vy si myslíte, že dnes někdo, kdo vydělává 300 tis. měsíčně jako manažer, nebo milion denně jako úspěšný podnikatel má nějaký problém s tím, že odvádí daně na ty, co nemají takové štěstí a třou bídu s nouzí? NO NEMÁ! Problém s tím, že musí držet při životě i chudé nezaměstnané mají jen frustráti, co sotva uživí sami sebe. Když bude platit, že "do práce" musí chodit jen 1% populace, budou tito lidé považováni za vyvolené, za elitu lidstva, za ty nejlepší z nejlepších a tito lidé budou považovat za prestiž nacházet se v pozici těchto planetárních pracujících celebrit. Představa, že tito lidé budou nadávat na lenochy, které musí živit, je zcela směšná a krásně dokresluje Vaši pochroumanou mentalitu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 12. 2016 01:03
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 17:22

Asi žijete na Marsu.
Znám mnoho lidí v nadnárodních firmách pracujících za (vysoce nadprůměrnou) mzdu - tedy těch nejvíce okrádaných, bez možnosti úniku. A NIKDO z nich neplatí ty daně dobrovolně, každého z nich pohled na superhrubou versus čistou mzdu silně irituje.

Přirozenou vlastností člověka je maximalizace užitku. Když budu pracovat za 300k a dojdu k tomu, že vlastně vyžiju i s pouhými 100k, tak zcela jistě budu preferovat omezení mé pracovní doby na třetinu, cestování, věnování se rodině a koníčkům. A ne živení lepmplů.

Dnes to je dejme tomu 10:90 a mezi těmi 10ti% drtivá většina s výší svých daní nesouhlasí. Myslím samozřejmě opravdu produktivní jedince - je možné, že vysoký státní úředník vysoké (formální!) zdanění své mzdy schvaluje, protože ví, že ve skutečnosti daně neplatí, ale naopak z nich žije.

Takže znovu: dnes 10%, časem 1% živí ten zbytek jen z donucení, maximálně se obrání snaží vyhnout (pokud byste měl pravdu vy, vlastně by nebyl potřeba finančák, podnikatelé a zaměstnanci soukromých firem by rádi dřeli 12hod denně a pak 90% s úsměvem na rtech odevzdali eráru). A budou vynalézat stále sofistikovanější cesty úniku a moderní technologie a změna maradigmatu jim v tom značně pomůže.

Plus opakuji, že ten stav, kdy malá menšina živí příživnou velkou většinu, není nic přirozeného a nutného, je to jen produkt vašich socialistických experimentů. Ti neproduktivní by mohli produktivním poskytovat mnoho služeb, ale vaše regulace způsobují, že jsou od toho odrazování, za práci v podstatě pokutování a do parazitismu nahánění. Nevšiml jsem si, že by všichni produktivní měli všechny své potřeby saturované, každý měl služky, zahradníky, bytové architekty, atd...

Vaše socialistické regulace dramaticky snižují celospolečenský užitek tím, že z většiny lidí, kteří by mohli dělat něco užitečného pro své spoluobčany, děláte parazity.
Ano, základní potřeby dnes asi umí zajistit 1% populace.
Ale proč se omezovat na základní potřeby? Lidské potřeby jsou nekonečné! To jen vy vyrábíte svět, kde se prací jednoho procenta zajistí základní přežití všech a zbytek pracovní síly, místo aby dělal něco užitečného a zvyšoval společenský blahobyt, sedí doma.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:36
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 01:03

"Znám mnoho lidí v nadnárodních firmách pracujících za (vysoce nadprůměrnou) mzdu - tedy těch nejvíce okrádaných, bez možnosti úniku. A NIKDO z nich neplatí ty daně dobrovolně, každého z nich pohled na superhrubou versus čistou mzdu silně irituje." Je obecně známým faktem, že na těchto místech (a v politice) působí velmi významné procento psychopatů. Od psychopata lze očekávat, že bude mít eminentní zájem získat příjem 300 tis. měsíčně, stejně jako od něj lze očekávat, že z tohoto příjmu nebude chtít dát na chudé ani korunu. Tito lidé se nejsou schopni vcítit ani do osoby, se kterou žijí, natož aby byly schopni pochopit, jak důležité je, že své postavení získali v určité společnosti a že tato společnost tu není pouze od toho, aby plnila výhradně jeho vlastní cíle a potřeby. Já znám osobně velmi solidně vydělávající lidi, kteří nejsou arogantními psychopaty a uvědomují si, že rozpad společnosti by dokonce fatálně ohrozil jejich stávající a výtečnou materiální situaci a proto rozumí tomu, že bez daní a odvodů by to jednoduše nefungovalo. Toto si uvědomují samozřejmě výlučně ve vztahu k jejich příjmům, nikoli ve vztahu ke společnostem, jež řídí nebo vlastní. Tam jde z důvodu ostré konkurence (právě i s těmi psychopaty) altruistické uvažovaní o potřebě daňových odvodů stranou, protože takovýmto přístupem by ohrozili společnost, kterou řídí nebo vlastní.

To, že lidské potřeby jsou nekonečné nijak nenarušuje možnost existence modelu, kde 1% uživí zbývajících 99%. Každý, kdo bude chtít lepší standard uspokojení jeho potřeb bude moci "zkusit své štěstí" v řadách onoho 1% produktivních. Třeba se ukáže, že lidé kteří se nebudou muset bát o svoji ekonomickou existenci budou daleko motivovanější pracovat, vynalézat, organizovat a onen poměr 1% ku 99% nikdy ani nebude moci nastat, protože lidé budou produktivní né proto, že musí, ale proto, že chtějí!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 12. 2016 11:16
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:36

Tvrdit, že lidé pracující v soukromých mezinárodních firmách za relativně slušné platy jsou psychopaté, to už chce pokročilou fázi bolševické infekce mozku...

Realita je taková, že tito lidé se dřeli na VŠ (často dělali 2), vedle školy pracovali (jednak kvůli penězům a jednak kvůli tomu, že odborná praxe je stejně důležitá, jako ta VŠ), po škole se dřeli v té firmě, pracovali 10 či 12 hod denně, dále se dovzdělávali a školili, dělali si PMP a MBA ... a pak přijde nějaký bolševik, prohlásí je za psychopaty a sápe se po plodech jejich snažení.

Divit se, že tito lidé nesouhlasí a snaží se všemožně bránit (a podle mne budou stále úspěšnější - globalizace a technologie jim budou přát), může jen totální ignorant a ideologický zaslepenec.

Doufat, že až lidé od vašeho ÚV dostanou nezasloužený garantovaný příjem, že se budou snažit pracovat a vynalézat jen pro zábavu, to je tragický naivismus a nepochopení lidské psychiky. Vyzkoušejte si tento experiment, ale za své!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 12. 2016 11:51
reakce na Jan Altman | 6. 12. 2016 11:16

"Tvrdit, že lidé pracující v soukromých mezinárodních firmách za relativně slušné platy jsou psychopaté, to už chce pokročilou fázi bolševické infekce mozku... " Předně jsem napsal, že se jedná o část těchto lidé, ne všechny, jak Vy to dezinterpretujete. No a to, že část vrcholových manažerů, politiků a v jiných vrcholových funkcích jsou psychopati, je obecně známá věc. :-)

Nikomu neupírám to, že dostat se na vrchol stojí hodně úsilí a odříkání. Nicméně je i dost psychopatičtí machiavelistů. kteří se k vysokým postům dostávají i jinými, než Vámi popsanými způsoby. Myslet si, že to jsou všech dříči a poctivci, je opravdu směšná naivita.

Tomu, že právě Vy svou práci, nebo podnikání vyměníte za nějaký zaručený nezasloužený příjem se opravdu nedivím. :-) Spousta normálních lidí by se přirozeně snažila uspět a mít vyšší, než zaručený příjem (to platí hlavně pro dobře placené lidi, včetně těch psychopatů). Vždyť na tom přece kapitalismus stojí. Že každý hledá své individuální štěstí a chce se mít co nejlépe. :-) Bez uplatnění by zůstali jen ti, co nikdy nechtěli pracovat, nebo ti, kteří jednoduše nemají schopnosti k uplatnění se. A proč chcete dělat nějaké experimenty. Běžte se zeptat lidí registrovaných na pracovních úřadech, jestli chtějí nebo nechtějí pracovat, přestože mají již dnes zaručen jistý "zaručený příjem".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Němec | 5. 12. 2016 23:36
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:36

Vy nám to jistě najdete pane Fulde.
Byl to Marx, nebo Lenin kdo řekl že napřed musíme vychovat nového člověka, pro kterého bude práce první životní potřebou?
No a co se týká 99% parazitů až se to jedno procenta produktivních vzepře, možná se budou muset časem zapojit, ne proto, že budou chtít, ale proto, že budou mít hlad.
A možná, že někteří i pochopí, že i když budou těm produktivním co skutečně tvoří hodnoty jenom hlídat děti, nebo dělat pedikůru, je to důstojnější způsob obživy, než žebrat u státního lupiče o svou lidskoprávní sociální dávku při předstírání užitečné práce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:37
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:36

Jasně. Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 3. 12. 2016 01:08
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 01:03

Ono je to asi překlep, ale maradigma coby kombinace marasmu a paradigmatu, to se opravdu povedlo :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 30. 11. 2016 15:40
reakce na Jan Altman | 30. 11. 2016 14:14

Trochu se ale obávám, že ta část populace, která pracuje v nekybernetickém odvětví a vzhledem ke (ne)schopnostem lidí porozumět procesům obecně, nebude schopna prohlédnout – prohlédnout, že právě stát je tím, kdo způsobuje tyto problémy, zatímco jim politici budou dokola opakovat, že to ti ostatní kradnú, že to ti produktivní je vykořisťují a jedině větší mocí státu nastane ráj na zemi a všechny problémy budou vyřešeny. Jen víc a víc moci nám dejte a my to konečně zařídíme. Jasné směřován do totality všemi možnými prostředky. Od mnoha lidí ono prohlédnutí neočekávám. A vyvarovat se opakování chyb? Generace, která neprožila totalitu, válku, udávání apod. si toto těžce dokáže představit. Že dnes už jsme přeci jinde, že se to nemůže stát. A jen stěží si to připouští. Asi jako neustálé pokusy zkoušet socialismus znovu a znovu s týmž výsledkem.

A protože jako člověk někde fyzicky existovat musíte, obávám se právě o tu KOEXISTENCI produktivního člověka se společností v totalitní zemi, hůře v totalitním světě.

PS: Přestože zním pesimisticky, uvnitř jsem stále optimistou. :)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 12. 2016 11:49
reakce na Václav Arnošt | 30. 11. 2016 15:40

S tou první větou musím souhlasit. Je neuvěřitelné, že neustále potkávám malé živnostníky, kteří pějí chválu na Babiše a EET a dějují mu za to, že konečně zatočil s těmi podvodníky. Lidé jako jsme my, kteří čtou a diskutují například zde na finmagu, takových je velice málo. Běžný živnostník nechápe obecnější ekonomické vztahy, přesahující jeho vlastní Má dáti / Dal. Zejména, když na něj nastoupí nejlepší profesionálové propagandy a manipulace, které si oligarcha najal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 17:27
reakce na Josef Fraj | 2. 12. 2016 11:49

"Lidé jako jsme my, kteří čtou a diskutují například zde na finmagu, takových je velice málo." Díky Bohu!!! :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 11. 2016 10:00
reakce na Josef Fraj | 28. 11. 2016 08:10

Já bych dodal:

- Stát je pozůstatek z doby, kdy drtivá většina lidí pracovala v zemědělství, produkce potravin byla nejdůležitějším sektorem a půda (získání a obrana teritoria) proto měla nejvyšší význam. Již v průmyslové revoluci se stát stal spíše přítěží, jeho protekcionismus a ochrana "vnitřního trhu" vedla jen k válkám. S nástupem služeb již stát byl vyloženě anachronismem a v éře internetu, virtuální reality, přesunu byznysu i zábavy do bezhraničního kyberprostoru, bude pomalu zanikat.

- stát=politici a ti hledí dopředu tak 2, max 4 roky. Tedy že by nějak dopředu plánovali, jak těmto procesům zabránit, to se mi nezdá. Naopak sami brzy začnou trvat na úplatcích v BTC a sami protagonisté režimu ten starý systém shodí, tak jako manažersko-estébácké elity shodily ten minulý, protože si tím výrazně polepšily, starý režim pro ně již byl jen přítěží.
Stát dnes nemá formu monarchie, kde by monarcha dlouhodobě plánoval tak, aby i jeho potomci měli zemi "ve vlastnictví". Dnes nám vládnou Schulzové, Junckerové a podobní tragédi - je jen otázkou času, než si lidé uvědomí, že to jsou stejně trapné figury, jako svého času Jakeš.

- Je ale jasné, že systém neodejde jen tak bezbolestně, bez kopání kolem sebe. Samozřejmě se dočkáme mnoha zákonných opatření (neúčinných, směšných, ale i některých nebezpečných), mnoho lidí bude zaskočeno jako dnes lidé v Indii:
http://www.jurajkarpis.com/2016/11/19/016-trump-vypredal-dlhopisy-stat-je-najlepsi-penazokazec-zle-peniaze-dobry-zivot/
Je tedy vhodné se na turbulentní přechodnou dobu připravit.
A ve vlastním zájmu v tom radou podpořit i lidi ve svém okolí. Poradit jim, kde dobře koupit zlato, kam ho uschovat. Ukázat jim, jak na bitcoin - nejen do osobních rezerv, ale každému známému, který má živnost ukázat, jak může přijímat BTC platby. Vysvětlit jim, že mají morální právo bránit plody své práce a že naopak jejich konfiskace je amorální. Naučit je používat Uber, AirBnb, OpenBazaar, bitcoinové peněženky, atd... Čím většímu počtu lidí takto pomůžeme, tím bližší, rychlejší a plynulejší pak ten přechod bude.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 28. 11. 2016 14:14
reakce na Jan Altman | 28. 11. 2016 10:00

Jenom ještě poznámka. Od státu mohou vládu převzít i některé korporace. Třeba takový Apple nebo Facebook mají na účtech volné stovky miliard dolarů a zároveň k dispozici prostředky na ovládání a manipulaci celé civilizace. To je obrovský potenciál. A jenom ta viditelná část ukazuje, že sběr dat, cenzura a manipulace jim nejsou nijak cizí. A možná to nejdůležitější a nejnebezpečnější vůbec nevidíme.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 11. 2016 15:31
reakce na Josef Fraj | 28. 11. 2016 14:14

To je možné. Ale jak nás Facebook či Apple donutí jejich služeb využívat? Nebo za ně platit i když je nepoužíváme? Nebo jak nás donutí používat jednu jedinou (jeho) měnu, kterou si bude tisknout? Tedy jak nás může ovládat tak, jako stát?

Jakmile začnou svého postavení zneužívat, začnou ztrácet klienty.
Objeví se konkurence se sloganem: "Nabízíme stejné či lepší služby, ale jsme transparentní a garantujeme soukromí". Objeví se proto, že podnikatelé zkrátka hledají škvíry na trhu.
A objeví se i komunitní řešení - sociální sítě a komunikační nástroje bez centrály, kryptované, bezpečné, anonymní.

Není to tak dávno, co se mluvilo o Microsoftu jako o všeobjímajícím a nezničitelném "monopolu". Stačilo pár let a kde je?

Tím neříkám, že rizika neexistují. Zatím se ale stát jeví zdaleka největším ohrožením našich svobod i majetků. A ať se kdo obáváme jakýchkoli rizik, vyvedení majetku ze zranitelných centralizovaných systémů (např. toho bankovního, či státně dluhopisového), je dobrým krokem k jejich minimalizaci a rozprostření. Stejně tak podpora decentralizovaných platforem, kryptoměn, uberizace, P2P, atd...
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!