Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima firem: Má šanci i uchazeč bez vysoké školy?

| 22. 11. 2016

Zaměstnávají české firmy absolventy vysokých škol i na pozicích, na které by bohatě stačila maturita? Jaké vlastnosti musí mít uchazeč bez diplomu, aby „porazil“ ve výběrovém řízení vysokoškoláka? Ptáme se personalistů.

Očima firem: Má šanci i uchazeč bez vysoké školy?

Téměř každý třetí zaměstnanec v Česku má vyšší vzdělání, než pro svoji práci potřebuje. Podle celoevropského průzkumu o kompetencích a profesích (ESJ Survey) jsou zároveň Češi druhou „nejpřekvalifikovanější“ zemí v Evropské unii – víc jsou zaměstnanci s příliš vysokým vzděláním zastoupeni už jen ve Velké Británii.

Podle autorů průzkumu se v celé Unii týká zmíněná disproporce hlavně vysokoškoláků mezi 24 až 35 lety. To, že nastoupili na místa, kde by se obešli i bez tří, pěti nebo ještě víc let vysokoškolského studia, má několik příčin. Zvláště u absolventů humanitních či ekonomických oborů to může být nedostatek volných míst.

Anketa

Máme moc vysokoškoláků?

Čerství absolventi, kteří dosud nikde nepracovali, ovšem často začínají na nižších pozicích jednoduše proto, aby získali potřebnou praxi. Právě tu řada firem považuje za „vstupenku“ na odbornější místo. „V takovém případě by platilo, že je převzdělanost jen krátkodobý fenomén, který by měl postupně ustupovat do pozadí s tím, jak se budou mladí posouvat na vyšší pozice,“ předpokládají Tomáš Rašovec a Tereza Vavřinová ve studii Skills and Educational Mismatch in the Czech Republic.

„Zároveň se může překvalifikovanost projevit, pokud si zaměstnanec vybere méně odbornou práci kvůli jiným výhodám, jako je například menší míra stresu, kratší doba dojíždění do práce nebo větší pracovní flexibilita,“ doplňují.

Podle databáze OECD je podíl překvalifikovaných Čechů menší, než říká celoevropský průzkum. V roce 2013 se mělo jednat o 7,6 procenta zaměstnanců, což by naopak bylo po Finsku druhé nejnižší číslo v 35členné organizaci. I tento podíl ale postupně roste – ještě v roce 1998 se jednalo o 5,2 procenta zaměstnanců. V jiném zdroji (Skills Outlook 2013) navíc OECD uvádí, že překvalifikovaných je okolo 18 procent zaměstnanců v ČR.

Projevuje se tedy v Česku zmíněná překvalifikovanost? Jak? Kolik ve firmách, které pravidelně nabírají absolventy, pracuje vysokoškoláků a kolik pozic je pro ně skutečně určených? Z jakého důvodu je pro zaměstnavatele pohodlnější najmout vysokoškoláka? A mají vůbec šanci dostat se na juniorní pozice zájemci, kteří sice ovládají všechno potřebné, ale chybí jim diplom?

Olga Lamačková

HR ředitelka EY v České republice

Olga Lamačková
+7
+
-

Všeobecně s názorem, že jsou lidé v České republice překvalifikovaní, souhlasím. Těch, kteří absolvovali vysokou školu, je nyní 1,3 milionu, tedy o 134 procent víc než před dvaceti lety. Vysokoškolský titul má daleko víc lidí, než je efektivní a společensky prospěšné.

U nás v EY máme v současnosti při téměř tisícovce zaměstnanců zhruba 90 procent lidí s vysokoškolským titulem. Jakkoli se můžeme na kvalitu vysokých škol dívat kriticky, význam tomuto typu vzdělání upřít nemůžeme – studium na vysoké škole dává mladým lidem čas. Čas dospět, dozrát, naučit se větší samostatnosti, zodpovědnosti, nabýt sebevědomí. V případě EY často rozhodují předpoklady, které s vysokoškolským vzděláním úzce souvisí, konkrétně odborné znalosti, analytické schopnosti, kritické myšlení, týmová spolupráce, jazyková vybavenost a v neposlední řadě ochota se učit.

Mládí...

Absolventů, kteří vydrží v práci méně než rok, v Česku přibývá. Pětina z nich je dokonce ochotná odejít i na místo, které je srovnatelné s tím současným – tedy jen pro změnu samotnou.

Průtokový ohřívač. Mladí mění práci stále rychleji

Nejpozději ve třiceti letech by lidé měli být schopni navázat dlouhodobý vztah – nejen v osobním životě, ale i v zaměstnání. Pokud se to nenaučí, nenaučí se to už nikdy, varuje psycholog Radek Ptáček.

Proč mladí tak často mění práci

Potýkají se skutečně české podniky se stále větší fluktuací absolventů, jak napovídají průzkumy? Jaký mají recept na to, aby jim tito zaměstnanci po roce neutekli ke konkurenci?

Očima firem: Jak udržet absolventa

Pavel Puff

manažer útvaru Strategický nábor ve Skupině ČEZ

Pavel Puff
+2
+
-

Ve Skupině ČEZ má vysokoškolské vzdělání 31 procent zaměstnanců, do těchto souhrnných statistik ale nejsou zahrnuty některé dceřiné společnosti, například Severočeské doly nebo ČEZ Teplárenská. Prakticky všichni vysokoškoláci u nás přitom tento typ vzdělání skutečně potřebují. Energetika je ze své povahy sofistikovaný obor. Na mnohé pozice jsou vyžadovány znalosti, které je možné získat právě vysokoškolským studiem – jedná se především o vzdělání energetického či strojírenského typu. Při hledání nových pracovníků vždycky posuzujeme, zdali kandidáti naplňují minimální požadavek na úroveň vzdělání. Pokud ano, rozhodují měkké dovednosti a samozřejmě i motivace.

Renata Vápeníková

specialistka náboru ČSOB

Renata Vápeníková
+
-

Vysokou školu u nás má 51 procent zaměstnanců. Na kolika procentech pozic je ale skutečně třeba? Nevedeme si takovou statistiku. Většinou jsou to specifické obory jako IT nebo specializace v ekonomických oblastech, například oceňování majetku. Vysokoškoláci jsou obvykle také dobře jazykově vybaveni, zejména pokud jde o angličtinu. Spousta z nich má zkušenost ze zahraniční stáže a cizí jazyk používají po celou dobu svého studia. Vzdělání ale není rozhodující faktor. Důležitou roli hraje motivace a také schopnosti a zkušenosti potřebné pro konkrétní pozici.

Štěpán Marzini

ředitel řízení lidských zdrojů T-Mobile

Štěpán Marzini
+5
+
-

Vysokou školu u nás má přibližně 35 procent zaměstnanců, potřeba je odhadem na 30 procent pozic. Nikdy se ale mezi uchazeči nerozhodujeme pouze podle dosaženého vzdělání. Zohledňujeme také motivaci, praxi a další předpoklady pro úspěšné zvládnutí práce – především týmovost, osobní odpovědnost, schopnost dotahovat věci do konce a rozhodnost. Těmito vlastnostmi ale může stejně tak dobře disponovat i středoškolák. V některých úsecích jsou vysokoškoláci zastoupeni víc, například na pozicích specialistů či expertů v technologickém úseku. Ani v těchto případech ale není vysokoškolský titul vždy podmínkou. 

Jana Šufajzlová

ředitelka divize Lidské zdroje Home Credit CZ & SK

Jana Šufajzlová
+3
+
-

Vysokou školu u nás má zhruba 30 procent zaměstnanců. Snažíme se obsazovat pozice kandidáty s relevantním vzděláním i zkušenostmi. Vyhneme se tím tak i pozdějšímu odchodu zaměstnance z důvodu nesplnění odborných očekávání. Působíme ve finanční sféře a potřebujeme celou škálu odborných dovedností – máme například sofistikované IT systémy, zpracováváme a analyzujeme velké objemy dat, připravujeme scoringové modely. Jsme firma s obratem v řádu miliard, takže i v controllingu potřebujeme lidi s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnáváme právníky, odborníky na marketing. To všechno jsou témata, která se studují na vysokých školách. Zároveň ale odedávna platí, že vysokoškolský diplom není „glejt na rozum“. Například u kandidátů s praxí může víceletá zkušenost vyvážit akademické znalosti čerstvého absolventa.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Martin Brezina | 22. 11. 2016 05:18

Autorkou uváděná studie Tomáše Rašovce a Terezy Vavřinové je docela srandovní. Autoři si systematicky pletou slova carrier (transportér, dopravce) a career (kariéra).

Je zajímavé, že mezi důvody, proč k rozdílu mezi vzděláním a požadavky míst dochází, nebývá zmiňován sociální kapitál. Tedy disponování kontakty a sociálními sítěmi, potřebnými pro získání a udržení zaměstnání. Sociální kapitál je právě v zemích, jako je ČR, tradičně velice důležitý a může nahrazovat v mnoha případech schopnosti a kvalifikaci. V měkkých oblastech, jako jsou právě ty, pro které připravují obory humanitní nebo i ekonomické, kde je výkon těžko měřitelný, tak kritéria, spojená se sociálním kapitálem mohou být rozhodující.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tereza MynářováTereza Mynářová
Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!