Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bouře ve sklenici… zelené nafty

| 2. 11. 2016

Pomalu přestává překvapovat, jak velký prostor se v médiích a politických kruzích věnuje marginálním problémům, zatímco klíčová témata pozornosti unikají. Je tedy vhodné připomenout, že diskuze o schválení takzvané zelené nafty (vratky části spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných při zemědělských činnostech) jsou modelový příklad bouře ve sklenici vody.

Bouře ve sklenici… zelené nafty

Celková daňová úleva, fakticky jedna z podob dotací do oblasti zemědělství, by měla podle odhadu Ministerstva zemědělství činit ročně zhruba 400 milionů korun. V porovnání s celkovou roční dotační podporou zemědělství – ta převyšuje 50 miliard korun – je to skutečně směšná částka. Zelená nafta představuje ani ne jedno procento z podpory našich zemědělců a v praxi téměř nestojí za řeč.

Pokud by se někdo chtěl opravdu věnovat kritickému rozboru zemědělských podpor, musel by se pustit do úplně jiných dotací – třeba nastavení podmínek Programu rozvoje venkova (PRV), ve kterých vedení Ministerstva zemědělství zvýšilo strop na jeden projekt z původních 30 milionů na 150 milionů korun. To je skutečný příklad podpory velkých podniků. Na zelenou naftu přijde celkem 400 milionů, využívat ji pak můžou všichni zemědělci v Česku. V Programu rozvoje venkova stačí na vyčerpání stejného objemu peněz dva a kousek projektu.

Další prostor k rozborům a revizím pak představuje třeba jednotná platba na plochu, což obnáší skoro 19,5 miliardy korun. Tyto peníze mají přitom zásadní význam pro strukturu plodin pěstovaných na zemědělské půdě, mimo jiné na tolik kritizované lány řepky, a na schopnost naší krajiny zadržovat vodu. To je však, zdá se, nad síly politiků i médií.

V souvislosti se zelenou naftou je přitom třeba připomenout, že tento způsob podpory čerpají zemědělci prakticky ve všech zemí Evropské unie – a to pouze zemědělci, ne jiná odvětví, jak v tomto případě správně podotýká ministr zemědělství Marian Jurečka. Kritizovat vratku je tak sice možné, ale ne zas tak účelné – zejména, když se po letech faktické diskriminace zemědělců podnikajících v živočišné výrobě, lesnictví a rybářství, kteří neměli na zelenou naftu nárok, rozprostřela tato podpora „napříč celým zemědělským spektrem“. Tedy za situace, kdy je stávající návrh podpory spravedlivější než systém zelené nafty uplatňovaný u nás v minulosti.

Samozřejmě, že toto opatření také nahrává velkým zemědělským podnikům. Jednak při své činnosti spotřebují více pohonných hmot, a na vratce tak víc ušetří. Především ale mají aparát na byrokracii s vratkou spojenou, na vyplňování řady kolonek při hlášení o spotřebě nafty. Samozřejmě také obecně platí, že výjimky z daňových pravidel s sebou nesou vždy možnost zneužití a v tomto případě zvlášť, protože na spotřebu nafty v terénu má vliv celá řada okolností, jako je počasí, profil pozemků, druh půdy, různý počet polních či lesních prací a podobně. Někdo tedy může ušetřit víc, jiný méně… a co se pak děje s ušetřenou spotřebou, to ví jen ten, který ji nějak využije nebo zneužije. Přes veškerá tato rizika ale nepředstavuje zelená nafta nějaký zásadní dotační ani strukturální zásah do podnikání v zemědělství. Důkazem mimo jiné je, že ani v zahraničí, ale ani u nás tento způsob podpory ti nejmenší zemědělci často nevyužívají, i když v tomto případě mohou slevu na dani využít všichni. Zelená nafta je tak – pro odpůrce dotací – podstatně menším zlem než jiné formy podpory zemědělců a, jak již bylo řečeno, jde o nástroj, který není specifický, ale v EU obvyklý, čímž přispívá ke srovnatelným podmínkám zemědělců v Česku a Evropě.

Převzato z Neviditelného psa

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Petr Kusý | 7. 11. 2016 16:20

Bohužel autor článku se mýlí. Oněch 400 mil. Kč je pouze dopad plynoucí ze zavedení zelené nafty na živočišnou výrobu ve stejné výši, v jaké je dnes poskytnuta pro rostlinou výrobu. To má rácio a je to logické. Proti tomu nic. To, co autor v článku tají (záměrně či ne...), je to, že návrh na zvýšení zelené nafty nejen zavádí nově živočišnou zelenou naftu, ale ještě jí hlavně razantně zvýší míru těchto vratek oproti stávající zelené naftě pro rostlinou výrobu (cca zdvojnásobí se její výše z 40 % na cca 80 až 90 %). Pak tedy výpadek rozpočtu nebude ubohých 400 mil. Kč, jak je vsugerováváno, ale zhruba 2 mld. Kč. Je to díky tomu, že se nejen zdvojnásobí vratka, ale rozšíří se i okruh zemědělců, kterým se má vracet zelená nafty. V současné době se už na zelené naftě vyplácí 1,3 mld. Kč ročně, když k tomu přidáme další dvě miliardy v příštím roce, už je to částka přes 3 mld. Kč..... A to už, dle mého názoru, je docela sumička....
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr Havel
Agrární analytik

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!