Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pevná stranická linie: Evropské dotace jsou špatné, protože jsou špatné

| 25. 10. 2016

Kritizovat Evropskou unii a evropské dotace jistě lze. Ba co víc: ono to dokonce jde dělat i na základě tvrdých dat, nikoli dojmů, s podporou faktů, nikoli demagogie. Jenže proč se s tím namáhat?

Pevná stranická linie: Evropské dotace jsou špatné, protože jsou špatné

Čas od času se na Finmagu objeví článek týkající se evropských dotací jako například od Radima Smetky v červenci nebo od jeho stranického kolegy Ondřeje Konečného v půlce října. Netřeba číst oba, píše se v nich vesměs to samé – a pokaždé je to stejně zavádějící.

Vratký základ

Oba autoři vykopávají takřka stejně, Smetka dí „Odvody platíme všichni z daní (…), dotace plynou vyvoleným. (…) 44 miliard odvedli těžce pracující lidé na svých daních. 119 miliard skončilo u těch, kteří v tom umějí chodit.“ Konečný téměř shodně: „Fakt je, že peníze do Unie posíláme všichni. (…) Peníze z Evropské unie se naproti tomu dostanou jen k vyvoleným.“

Tvrzení jsou to úderná a nadzvedávají ze židle, zvlášť když si člověk vybaví kauzy některých hoteliérů či majitelů golfových klubů, kteří na dotace dosáhli. Když se ale člověk oprostí od těchto jednotlivých případů a podívá se na evropské dotace jako na celek, předestře se mu značně rozdílný obraz. Začátkem roku Jiří Skuhrovec popisoval, že čtyři pětiny všech dotací plynou zpět státu, v průběhu léta jsme toto číslo s Davidem Klimešem potvrzovali v Hospodářských novinách.

Konečný se tomuto faktu vyhýbá, když říká: „Takzvanými veřejnými projekty se budu zabývat jindy, kromě nich jsou ale cílovou destinací dotačních miliard také soukromé firmy.“ Nezainteresovaný čtenář ale nejspíš z této věty nepochopí, že autor právě odstranil 80 procent dat. Buduje pak pochopitelně svou argumentaci na značně vratkém základu.

Raději na dopravní infrastrukturu? Splněno

Pokračuje dál tezí, že mezi soukromníky dosáhnou na finance spíše velikáni: „V jiné situaci jsou velké firmy. Korporace se stovkami či tisícovkami zaměstnanců si platí právní kanceláře a můžou si také dovolit zaplatit celý odbor zaměstnanců nebo expertní firmu.“ Intuitivně rozumné tvrzení spadá do skupiny těch, které jsou empiricky naprosto nepodložené. Letmý pohled na strukturu dotací pro soukromé subjekty prozradí, že zhruba 60 procent dotací jde firmám do stovky zaměstnanců.

Svou tezi – že se skládáme na malou hrstku velikánů – se pak Konečný snaží podložit tabulkou příjemců dotací z magazínu Dotyk. Když si ale člověk sečte všechny dotace v ní prezentované, nedostane se na ani dvacet miliard. Takže zbývá započítat už jen víc než 700 miliard, tedy drtivou většinu dotací. (Neberu zde v potaz, že Dotyk započítává i nárokové zemědělské dotace, které jdou mimo strukturální fondy.)

Poněkud zvláštní je pak závěr Radima Smetky, který by nejraději peníze z Unie nepřijímal. A také do ní žádné neodváděl – navrhuje jejich jiné využití: „A to, co z těch 44 miliard zbude, chci rozdělit mezi obce a státní fond dopravní infrastruktury.“ Tento návrh je dosti svérázný – když si uvědomíme, že největší příjemce největší příjemce evropských peněz je Správa železniční dopravní cesty (88 miliard korun) a druhé je Ředitelství silnic a dálnic (78 miliard a na pátém místě je Dopravní podnik Prahy (bezmála 11 miliard), místní vládní instituce (kraje, obce, města, jimi zřízené instituce, …) pak dostanou přes 240 miliard korun. Dohromady tedy jde o víc než 400 miliard korun, takže to přesahuje náš příspěvek do Unie za ono období. Záměr pana Smetky se tedy vlastně plní.

Málo faktů, pevná stranická linie

Téma jako celek vypadá značně nevytěžené. Smetkův článek staví na reálných základech, dotkne se například problému kofinancování, ale už ho analyticky nerozebere: „Většina dotačních programů vyžaduje spolufinancování od toho, kdo dotaci využívá. (…) Mnohdy se tak stává, že si obec pořídí něco, co nebyla priorita, ale na co byl vypsán projekt, při tom se zásadním způsobem zadluží.“ Autor nedodává žádný faktický podklad. Ani takové ty anekdotické příběhy z jednotlivých obcí. Nic. Přitom kromě dotací jsou na webu Ministerstva pro místní rozvoj k dispozici hodnoty projektů (tedy implicitní kofinancování) a web Ministerstva financí, konkrétně Monitor státní pokladny, nabídne rozpočty obcí. Udělat přehled dopadů na veřejné financování se přímo nabízí. Ani jeden z autorů se k tomu neodhodlal.

Konečný pak ještě opakuje svoji tezi, že „[z]atímco se všichni občané Česka skládají na to, aby mohl náš stát zaplatit svůj příspěvek Evropské unii, z jejích fondů čerpají ti nejbohatší a nejvlivnější, ti, kteří mají konexe.“ Tím znovu dokládá neznalost faktů, potvrzuje ale, že pevně drží stranickou linii, protože prakticky totéž, co hlásají oba pánové, můžeme číst i u dalšího jejich spolustraníka: „Normální člověk, nezapletený do struktur EU a nehrající dotační ruletu, nevidí z těchto peněz ani pětník, avšak členský příspěvek je placený z jeho daní.“

Pokud byste od obou textů na adresu evropských fondů čekali nějakou kritiku podepřenou fakty a čísly, nedočkáte se. Oba obsahují vlastně jen dvě čísla – roční příjmy a roční výdaje jako celek – dál se pak ale týkají jen zlomku těchto sum. Je přitom evidentní, že buďto pánové autoři podrobnější statistiky k evropským fondům neviděli nebo je neumějí interpretovat. Největší ironií pak je, že kdyby fakta znali, dokázali by proti Evropské unii a dotacím psát stejně důrazně a ostře, možná i důrazněji a ostřeji, a přitom bez demagogie.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 25. 10. 2016 10:10

Ještě nikdo nevysvětlil, proč musíme poslat peníze do Bruselu, aby nám nějaký tamějsí úředník řekl, co s nimi můžeme dělat? To se opravdu český stát neumí sám rozhodnout, na co použít vybrané daně? To si opravdu české firmy neumí samy rozhodnout jak investovat vydělané peníze?

Jediný důvod, který jsem slyšel, je, že dostáváme víc, než platíme. Nikdo už ale nedodá, že to navíc zmizí v procesu administrování dotací. Žádost do Bruselu musí udělat specializovaná agentura, protože normální firmy nemají experty na bruselskou byrokratickou žumpu. Další část spolknou bruselští úředníci, kteří za to, že nám radí, co máme udělat s našimi penězi, dostávaí nejvyšší úřednické platy na světě. Část dotací skončí v rukou lokálních kmotrů. A část se nevyčerpá ať naše ministerstva dělají co dělají.

Tyto škody jsou větší než to, co dostaneme navíc. To ovšem nejsou ty největší škody. Ty vznikají brutální deformací trhu, kde kriteriem přestává být nabízený užitek/cena, ale vyhrává ten, kdo "umí" dotace. Největším příkladem je vládnoucí oligarcha. Další škody působí nevyhnutelná korupce, která je neodstranitelnou součástí každého státního (tím spíše bruselského) rozdělování peněz. To se vedle negativních ekonomických dopadů projevuje i negativním vlivem na morálku společnosti. Stále více platí, že se nevyplatí pracovat a soutěžit s výsledky svojí práce na trhu, ale stále více je výhodnější zkorumopvat úředníky, aby dali dotaci. Stát vytvořil situaci, kdy korupce je základní podmínkou úspěšnosti podnikání v mnoha oborech a dotace jsou mocným korupčním nástrojem státu. To pana Kokeše už nezajímá a řeší nepodstatné detaily. Až vám bude pršet do domu, tak pan Kokeš nepůjde spravit střechu, ale bude s vámi konzultovat, jestli máte správný měřák na množství napršené vody.

Dotace jsou jedním z faktorů, které z principu brutálně poškozují českou ekonomiku i českou společnost, bez ohledu na ta či ona čísla.

+81
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 25. 10. 2016 08:39

Výborný článek. Věcná kritika mířící do "vlastních" řad.

-26
+
-

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

Petr Nowak | 26. 10. 2016 12:48

Předesílám, že jsem odpůrce dotací.
V rámci naší malé firmy (2 lidé) jsme řešili zdali ty dotace také využít. Bylo to bouřlivé jednání a pomiňme nyní diskusi zdali jako odpůrci dotací bychom je mohli využít nebo striktně ne.
Zaujala mne jedna věc: výška dotací je zdola v drtivé většine případů omezena minimální výši dotace 0,5 mil Kč. (Takže mimochodem pro nás k ničemu - k čemu by nám byl server v ceně 1 mil způlky zaplacený z dotací? Takový server nepotřebujeme.)
Zajímali jsme se proč je to omezeno a podařilo se nám zjistit, že prý údajně je spočteno, že náklady státu na úředníky, papírování, atd... týkající se jedné dotace jsou právě těch 0,5 mil. Kč. A pravidlo je, že to nesmí být ztrátové. Čili při nákladech státu 0,5 mil Kč musí přitéct z EU aspoň stejná částka.
Pokud je to pravda, tak to hezky dokumentuje absurditu celé věci. A taky to hezky dokladuje to, že k dotacím se dostanou jen někteří.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 27. 10. 2016 09:28
reakce na Petr Nowak | 26. 10. 2016 12:48

Vždy existují nějací čistí daňový plátci a čistí příjemci dotací. Nejinak je tomu i v případě doatcí z EU a plateb za ně. Nemá smysl, aby někdo odvedl nějakou daň a ty stejné prostředky se mu pak vrátily zpět. Minimálně část prostředků zůstane v rukou aparátu, který peníze shromažďuje, a pak opět rozděluje. Článek v tomto ohledu míří vedle.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 26. 10. 2016 10:22

Zajímavé je to, že autorovi článku nestálo za to zmínit, že ty peníze posílané EU do ČR jsou placeny nedobrovolně nějakými Němci, Brity, Holanďany apod. Když tím trpí příslušníci jiných národů, tak to má být OK? Jsou to nějací podlidé?

Jak je i z článku patrné, tak značná část těch prostředků z EU jde státu a stát (obce) je použije na projekty, které neprošly sýtem ekonomické kalkulace a tedy jejich potřebnost pro daňové poplatníky je minimálně sporná, přičemž tito poplatníci odvádí daně, z kterých ČR platí EU své příspěvky.

Dokonce vznikají i dosti nesmylsné věci, Idnes má na to speciální rubriku: http://liberec.idnes.cz/zmarene-dotace-0pv-/liberec-zpravy.aspx?klic=320027.

Že jde něco z peněz i malým firmám? Jenže mi na tyto nemůžeme hledět jako na nějakou homogenní třídu. Dostane-li dotace malá firma A, tak z toho nic malá firma B, která odvádí daně na příspěvky EU a dotace nedostane nic nemá. U velkých firme je to stejné v bleděmodrém.

Smetka a spol podali bídný výkon, to je pravda. Ale Ondřej Kokeš jak by smet(ka).
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 25. 10. 2016 23:57

Čistá pozice je pro mě nepochopitelný konstrukt - nepochopitelný hlavně z toho důvodu, že jím šermují zvěstovatelé nového báječného světa bez národních států. Pokud ale nemají být národní státy (to nechme na jinou diskuzi), tak proč by mě mělo zajímat saldo národního státu (nebo jakéhokoli jiného státu), na jehož území se vyskytuji?

Moje individuální čistá pozice je záporná (a to i když budu počítat "hodnotu" služeb, o které jsem se nikoho neprosil) - a vsadím se, že 99% lidí v EU, se kterými bych chtěl mít něco společného, je taky v záporu, ať už jsou z Německa, Španělska nebo ČR. Naopak v plusu jsou lidé přímo v mém městě, se kterými toho chci mít společného co nejméně. Má mě snad utěšovat, že mě v průměru tito mí spoluobčané "obrali" o míň než nějakého Němce? Mám jásat, že EU vyrábí oligarchy v mém městě a ne v nějakém cizím? A doufat, že možná zbydou drobky ze stolu, když budou oligarchové poblíž?
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Backa | 25. 10. 2016 18:09

Líbí se mi, jak se tu seběhli kinderanarchisti, aby autorovi vyčítali, že schvaluje dotace, což ale nikde ani náznakem nečiní. :D
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 25. 10. 2016 18:52
reakce na Jakub Backa | 25. 10. 2016 18:09

A kinderetatisti opět jen prskají a nedokáží najít jediný kloudný argument :-).
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Backa | 25. 10. 2016 21:06
reakce na Josef Tětek | 25. 10. 2016 18:52

Argument k čemu? Vždyť argumentů máte plný článek. To, že na ně reagujete zcela mimoběžně, je už holt pro kinderanarchisty symptomatické.

Ale klidně se stavte na kus řeči u Garguláka na FB, už tam neúspěšně bojuje apoštol Martínek.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Najman | 25. 10. 2016 16:55

Krásný příklad demagogie zabalené to věcného hávu.

To jako že si pan Stát, až "načerpá" (fuj, odporný eufemismus) dotace, za to koupí lambo a vyrazí s rodinou k moři?

Autor jen zabalením do dat maskuje to nejodpornější:
1) Stát vybere prostředky násilím
2) Konečný(!) "příjemce" je někdo jiný, než "platce"
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 25. 10. 2016 15:45

Takhle nějak si představuju perspektivního ekonoma ze Státní Plánovací Komise, kdyby se mu dostaly do rukou dnešní nástroje, třeba Python a relační DB.
Dokonce i Jakeš chápe, že ekonomika ČSSR je v rozkladu, ale perspektivní ekonom vytáhne "tvrdá data". Není to pravda, soudruzi, máme se nejlépe jak jsme se kdy měli! Plán plníme na 107,3632%, zaměstnanost 79,3%, HDP i HND každý rok rostou!
A do pěti let bude i dost hygienických vložek pro soudružky!
Soudruzi nadšeně tleskají.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 25. 10. 2016 11:45

Dotace je principiální zlo.
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 10. 2016 12:40
reakce na foxy | 25. 10. 2016 11:45

Jasně. Je to ďábel. :-)
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 26. 10. 2016 09:40
reakce na Richard Fuld | 25. 10. 2016 12:40

Je to institucionalizovaná krádež. A krádež odporuje desateru. A desatero je základem západní civilizace.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 10. 2016 13:03
reakce na foxy | 26. 10. 2016 09:40

Ne. Je to dotace. Žádná krádež.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 25. 10. 2016 11:19

Skvělé, takové polemiky mám rád.
Alespoň je zde vidět střet dvou rozdílných náhledů na svět.

-Kde Smetka mluví o tom, že příjemci dotací a daňoví poplatníci nejsou titíž lidé, tam Kokeš napíše, že většina dotací plyne "zpět státu". To mi připomnělo scénku Felixe Holzmana o statistice (snědl celé kuře, takže společně se sousedem vlastně snědl každý půlku).

-Kde Konečný píše, že dotace pomáhají oligarchizaci, jelikož mezi největší příjemce patří největší firmy, tam Kokeš argumentuje, že berou přece i menší firmy. Ano, ale opět ne všechny firmy a všichni plátci. Jedná se o jednu z mnoha překážek vstupu do odvětví a udržení konkurenceschopnosti. Firmy se namísto produktivní činnosti musí věnovat byrokracii a jejich přežití již nezávisí pouze na produktivitě, ale kolaboraci s erárem.

Nicméně fandím návrhu rozebrat to detailněji na konkrétních příkladech obcí a firem. Anekdotické důkazy jsou pro mnoho lidí silnějším argumentem, než principiální analýza.
+27
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 25. 10. 2016 10:10

Ještě nikdo nevysvětlil, proč musíme poslat peníze do Bruselu, aby nám nějaký tamějsí úředník řekl, co s nimi můžeme dělat? To se opravdu český stát neumí sám rozhodnout, na co použít vybrané daně? To si opravdu české firmy neumí samy rozhodnout jak investovat vydělané peníze?

Jediný důvod, který jsem slyšel, je, že dostáváme víc, než platíme. Nikdo už ale nedodá, že to navíc zmizí v procesu administrování dotací. Žádost do Bruselu musí udělat specializovaná agentura, protože normální firmy nemají experty na bruselskou byrokratickou žumpu. Další část spolknou bruselští úředníci, kteří za to, že nám radí, co máme udělat s našimi penězi, dostávaí nejvyšší úřednické platy na světě. Část dotací skončí v rukou lokálních kmotrů. A část se nevyčerpá ať naše ministerstva dělají co dělají.

Tyto škody jsou větší než to, co dostaneme navíc. To ovšem nejsou ty největší škody. Ty vznikají brutální deformací trhu, kde kriteriem přestává být nabízený užitek/cena, ale vyhrává ten, kdo "umí" dotace. Největším příkladem je vládnoucí oligarcha. Další škody působí nevyhnutelná korupce, která je neodstranitelnou součástí každého státního (tím spíše bruselského) rozdělování peněz. To se vedle negativních ekonomických dopadů projevuje i negativním vlivem na morálku společnosti. Stále více platí, že se nevyplatí pracovat a soutěžit s výsledky svojí práce na trhu, ale stále více je výhodnější zkorumopvat úředníky, aby dali dotaci. Stát vytvořil situaci, kdy korupce je základní podmínkou úspěšnosti podnikání v mnoha oborech a dotace jsou mocným korupčním nástrojem státu. To pana Kokeše už nezajímá a řeší nepodstatné detaily. Až vám bude pršet do domu, tak pan Kokeš nepůjde spravit střechu, ale bude s vámi konzultovat, jestli máte správný měřák na množství napršené vody.

Dotace jsou jedním z faktorů, které z principu brutálně poškozují českou ekonomiku i českou společnost, bez ohledu na ta či ona čísla.
+81
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Amos | 25. 10. 2016 09:34

Pokud slovo demagogický znamená, že vyzdvihuji fakta, která potvrzují preferované tvrzení a zamlčuji nebo bagatelizuji fakta, která jsou s ním v rozporu, pak je dobře, že tento článek vznikl. Lze na něm doložit řadu nefér postupů při práci s informacemi.

Nemyslím, že jen omylem opomíjí zásadní prvek projektového řízení a tím je hodnocení návratnosti. Společenská užitečnost se měří a definuje jen obtížně, ale mám ve své sbírce dotačních kuriozit desítky případů, které v součtu přesahují stovku miliard korun a kde ani při největším eurodotačním nadšení nelze nevidět jejich pochybnost. Návratnost je v kladných číslech pouze pro zainteresované.

Autor článku nepochybně o těchto případech ví, ale cudně o nich mlčí.

Pro neznalé jako ochutnávka - most postavený za 1,3 mld, který pouze nefunguje a neplní zadání. Jinak je za ty peníze z pohledu eurodotačního nadšence jistě dokonalý.

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/drahy-unikat-v-koline-zvedaci-most-se-nebude-zvedat/r~i:article:674358/
+19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 25. 10. 2016 08:39

Výborný článek. Věcná kritika mířící do "vlastních" řad.
-26
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 25. 10. 2016 07:42

"Je přitom evidentní, že buďto pánové autoři podrobnější statistiky k evropským fondům neviděli nebo je neumějí interpretovat."
Autor pomíjí třetí možnost a tou je, že oficiální statistiky jsou k ničemu. Například kvůli tomu, že se dají lehce manipulovat. Z velkého koncernu se může stát malá firma, jen aby na dotace dosáhla.

Samozřejmě, že pokud odvedeme peníze do EU, z nich část dostaneme zpět a stát je investuje do infrastruktury, kritizovat lze jen duchaplnost oněch převodů, protože se jednoduše mohly vynechat a k žádnému blahu nám nepřispěly. Proto dávám za pravdu pánům, kterým autor oponuje a nemohu jim vyčítat demagogii. Naopak demagogií bych nazval onen přístup, který hlásá, že jsme čistými příjemci. To je totiž stejný nesmysl tohle hlásat, jako hlásat, že "zdroje jsou".
+16
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 10. 2016 08:41
reakce na Michal Mrozek | 25. 10. 2016 07:42

Na ideologa Vašeho formátu žádné věcné argumenty neplatí. Nic nového.
-20
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 25. 10. 2016 10:03
reakce na Richard Fuld | 25. 10. 2016 08:41

Právě od vás mi to přijde vyloženě jako kompliment. :) Děkuji za uznání.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 10. 2016 12:45
reakce na Michal Mrozek | 25. 10. 2016 10:03

To nic nemění na podstatě mnou napsaného.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 25. 10. 2016 14:41
reakce na Richard Fuld | 25. 10. 2016 12:45

Tak to zkusme: Který věcný argument máte konkrétně na mysli?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 26. 10. 2016 07:51
reakce na Michal Mrozek | 25. 10. 2016 14:41

Mně konkrétně by zajímalo, kde vidíte onu přidanou hodnotu EU v té situaci, kdy EU pošleme nějakou částku a EU prostřednictvím dotací nám to "vrací" zpět. Čistá pozice, tedy že jsme čistými příjemci, to je v diskuzi k tomuto článku rozebráno docela důkladně. Je to z pohledu celé EU a všech členských států nesmysl, protože čistými příjemci nemohou být všichni, jednoduše řečeno. Takže kromě aktuálního čistého příjemcovství, co je ta výhoda oproti situaci, kdy peníze do EU posílat nebudeme a rozhodneme o jejich použití sami?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej KokešOndřej Kokeš
Vystudoval ekonomické teorie v Česku a Británii, nyní pracuje jako ekonom v malé konzultační společnosti v britské Cambridge, kde se věnuje zejména energetické...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!