Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Schodek bude. Dluh přesto klesá. Kouzla a čáry?

| 19. 10. 2016

Utrácíme, nestačí nám peníze, a přece se nezadlužujeme. Záhada? Ale vůbec ne. Na rozklíčování důvodů, proč neroste dluh, i když stát vytvořil a plánuje další „sekery“, není třeba po nocích studovat ekonomii nebo finance. V podstatě vystačíme se selským rozumem, jen přidáme pár metodických pouček.

Schodek bude. Dluh přesto klesá. Kouzla a čáry?

Odstartujme pohledem na graf, který ukazuje hospodaření státního rozpočtu od roku 2003 až do současnosti a změny ve výši státního dluhu ve stejném období. Pro lepší vizuální představu je deficit zachycen s opačným znaménkem, tedy namísto např. -100 je do grafu zaneseno +100. To jen proto, aby graf lépe konfrontoval intuitivní představu „kolik je deficit, o tolik vzroste dluh“ s realitou.

Ve většině let se deficit a dluh vyvíjejí řádově podobně. Například v roce 2004 byl deficit 93,7 miliardy a dluh vzrostl o 99,7 miliardy. Na úsvitu krize v Česku, tedy v roce 2009, činil deficit 192,4 miliardy a dluh rostl o 178,4 miliardy.

Ovšem něco docela jiného je „antiintuitivní“ rok 2014: deficit 77,8 miliardy byl doprovázený poklesem dluhu o 19,7 miliardy. Ovšem i léta 2012, 2013 nebo 2015 jasně ukazují, že je vztah deficitu a dluhu komplikovanější.

Jako doma

Politickým marketérům se vydařil opravdu husarský kousek, vnutili „obyčejným smrtelníkům“ představu, že řídit veřejné finance je něco tak složitého a specifického, že se selským rozumem a analogií rodinných financí nevystačíme. Ale žádné čáry v tom nejsou. Ne každý deficit znamená růst dluhu, ne každý přebytek jeho snížení.

Představme si situaci, kdy rodina potřebuje učinit větší výdaj, než je její příjem, třeba kromě obvyklých výdajů ještě koupit novou pračku. Měsíční příjem na to nestačí, jaké máme možnosti? „Staré školy“ mohou sáhnout do rezervy pod polštář, lze vyplenit spořicí účet, prodat akcie, podíly v investičním fondu nebo třeba chatu. Zadlužení je jednou, ale zdaleka ne jedinou z možností! Účetně řečeno, namísto zvýšení závazků můžeme snížit svá (nejen finanční) aktiva.

A přesně to se dělo i s financemi státu. Státní dluh sice v letech 2013 až 2015 nerostl, ale vcelku rychle klesal objem zůstatků na vkladech. Vrátíme-li se k naší hypotetické rodině, pak „pračka“ byla jednoduše nakoupena z rezerv na bankovním účtu. Stát rezervy na svých účtech vytvořil v předchozích letech, kdy začaly být podmínky na trzích pro něj velmi příznivé a přirozeně panovalo realistické očekávání, že bude potřeba financovat deficity a splátky starých dluhů i v následujících letech.

Zejména v roce 2012 tak nárůst státního dluhu výrazně převyšoval deficit, ale také v letech 2010 i 2011. Stát prostě v těchto letech emitoval větší objem dluhopisů, než kolik bylo třeba k pokrytí deficitu a na splácení starých dluhů. Vytvořil rezervu na další roky; ta se koneckonců stala i zdrojem povolebních politických přestřelek.

Z kapsy do kapsy

Druhým, již o něco složitějším vysvětlením „nelogického“ vývoje deficitu a dluhu je vliv legislativních změn. Novely zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, rozšiřovaly (§ 3) okruh subjektů, které se musí účastnit systému řízení likvidity (cash-pooling). Jinými slovy: Ministerstvo financí mohlo a může disponovat vklady čím dál většího okruhu subjektů, nejen státních (nově například zdravotních pojišťoven), a využívat je k financování potřeb státu (deficity, splátky starých dluhů). Tím se objem rezervy, s níž může stát disponovat, opět navyšoval. Ale přirozeně existuje také závazek ministerstva (není ovšem součástí státního dluhu), majitelům vkladů jejich prostředky na požádání vrátit.

Ministerstvo financí tak stále nemá silnou potřebu emitovat nové dluhopisy. Přispívá k tomu také mimořádný příliv prostředků z Evropské unie, kompenzující státu výdaje uskutečněné v předchozích letech (tzv. předfinancování). Státu se tak daří ušetřit na úrokových výdajích i investováním volných prostředků či skupováním vlastních dluhopisů, byť se může jednat o dočasný odkup.

Výše popsaná situace samozřejmě přímo ovlivňuje i vývoj takzvaného maastrichtského dluhu vládních institucí, který ve 2. čtvrtletí 2016 klesl pod 40 procent HDP. Přestože „maastrichtský dluh“ závazky Ministerstva financí vůči „vkladatelům“ jako dluhy pojímá, musí být sestavován na konsolidované bázi za celý sektor vládních institucí (cca 19 tisíc subjektů). Tyto závazky tedy opět v dluhu nejsou. Jinými slovy, pokud si manželka půjčí na nákup pračky od manžela, zadlužení rodiny navenek to neovlivní, jejich vzájemný dluh je „vykonsolidován v rámci skupiny rodina“.

Ve vztahu vývoje deficitu a dluhu tedy žádné čáry nejsou, dluh nemusí při deficitech růst. Ovšem pokud nejste majitel bohatství nebo dědic majetků, které nestihnete do konce života utratit, nemůže to trvat navěky věků.

Václav Rybáček: CEVRO Institut

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 19. 10. 2016 09:58

No jo, ale to fuldové nepochopí.

Nepochopí ani, že si protiřečí, když chtějí "státním přerozdělováním" vyrovnat rozdíly, které sami způsobují státními manipulacemi: od přidělování kartelových a monopolistických výhod státem, přes legislativu šitou velkým na míru, přes státní zakázky jen pro velké firmy, až po měnové manipulace:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/socialni-nuzky-se-v-dansku-dale-rozeviraji-muzou-za-to-nizke-urokove-sazby-tvrdi-ekonomicka-rada-1324113

Hlavně že stále budou mít plná ústa nebohých "potřebných", kteří ne a ne sehnat práci:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/francouze-technicke-obory-nezajimaji-chybi-jim-zamestnanci-pro-letecky-prumysl-1324130


A tak dál budou levičáci prznit ekonomické prostředí, kupovat si hlasy za cizí peníze, atd...:
http://nazory.e15.cz/komentare/komentar-lukase-kovandy-byrokraticky-teror-utesene-vzkveta-1324154

Až se jednou ucho utrhne.

+9
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 19. 10. 2016 16:09

Tak jsem si myslel, že se dozvím zcela konkrétně a transparentně, jakým způsobem z nás ten Babiš dělá blbce a dočkal jsem se akorát několika nesouvislých blábolů, které to jen ještě více zamotaly.

Jediné, co jsem se akorát dověděl, že nejlepší ministr zeměkoule Kalousek v roce 2011 a 2012 zadlužil ekonomiku víc, než kolik bylo potřeba na zalepení jeho gigantických deficitů, a to za zjevně daleko vyšší úrokovou sazbu, než při jaké se emitují státní dluhopisy teď za Babiše. Za tohle bych opravdu Kalouskovi neděkoval. Kdyby tohle nejlepší ministr financí neudělal, určitě bychom teď na úrocích platili znatelně méně. Stejně jako platíme méně úroků, když si Babiš "půjčil" namísto od bank, od všech státních subjektů, když jejich peníze "stáhl" do centrální banky, tedy když si stát "půjčil" sám od sebe. Vydávat pak tento "dluh" vůči státním subjektům za součást státního dluhu, pak nelze označit, než jako totální ignorantství, popř. diletantismus. Je vidět, že nenávist k Babišovi dokáže dokonale zatemňovat i mozky "odborníků" z CEVRO. :-)

Otočit proti Babišovi, že Kalousek zadlužil zemi nad rámec nezbytného při vyšších sazbách? Na to je třeba opravdu hodně dobrý odéesacký žaludek.

-7
+
-

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Richard Fuld | 23. 10. 2016 17:40

Doporučuji shlédnout Na Plovárně s Tomášem Sedláčkem. Marek Eben se po 13. minutě velmi dobře ptá, kdo těm předluženým státům vlastně půjčuje. Odpověď je, že občané... Po krátkém pokusu o odpověď nakonec od tohoto zásadního tématu Sedláček nakonec utekl.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/213522160100021-na-plovarne-s-tomasem-sedlackem?kvalita=nizka
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 10. 2016 14:53
reakce na Richard Fuld | 23. 10. 2016 17:40

Ano, občané, protože musí.
Jejich penzijní fondy musí, jejich banky víceméně také musí (nebo jsou silně a uměle motivovány).
A stát jim ten dluh "splácí" natištěnými penězi. Půjčí si peníze s nějakou hodnotou a splatí penězi s hodnotou rozředěnou.
Budoucí penzisti se budou mít super! Stát jim hrdinně zajišťuje záporný výnos.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 10. 2016 17:28
reakce na Jan Altman | 24. 10. 2016 14:53

Nikdo budoucí penzisty NENUTÍ spořit na důchod v penzijních fondech, nebo ve státních dluhopisech. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Nikdo nikoho NENUTÍ držet státní dluhopisy. Občané vůbec nemusí státu půjčovat své peníze. A protože banky jsou pravidly kapitálové přiměřenosti omezeny v tom, kolik státních dluhopisů mohou držet, pak stát vymyslel penzijní fondy, aby si stát mohl půjčovat od občanů. Paradoxně, pokud by lidé odmítli "spořit" prostřednictvím státních dluhopisů (přímo nebo ve fondech), pak by zde existoval limit pro státní dluh ve výši cca 15% souhrnné velikosti bankovních aktiv. Nebylo by třeba žádné fiskální (finanční) ústavy ani fiskální "odpovědnosti". Úspory => státní dluh. Už to tady opakuji po sté.

A jak už jsem Vám zde nesčetněkrát psal, dokud nepochopíte, jak fungují účetní peníze a bankovní systém, bude dělat zcela nesprávné věcné závěry.

S tím splácením státních dluhopisů je to totiž přesně opačně, než dovozujete. Ten, kdo si od banky koupí státní dluhopis (přímo, nebo zprostředkovaně přes fond) totiž tímto okamžitě snižuje aktuální objem peněžní zásoby! To proto, že peníze, které za dluhopis bance zaplatil, v okamžiku dokončení transakce zaniknou! Banka odepíše z pasiv (z vkladového účtu klienta) cenu dluhopisu poukázanou klientem (fondem) a z aktiv současně bance zmizí prodaný státní dluhopis. Peníze klienta (fondu) přestanou v tom okamžiku existovat.

Pokud pak stát peníze na splacení státního dluhopisu "natiskne", pak se jen objem peněžní zásoby VRÁTÍ ZPĚT na úroveň, která zde byla v okamžiku, kdy si občan dluhopis kupoval. Takže žádné vracení NAŘEDĚNÝCH peněz, jak nesprávně dovozujete se nekoná! Naopak, v okamžiku splacení státního dluhopisu se pouze množství peněz vrátí zpět na původní úroveň.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 10. 2016 17:57
reakce na Richard Fuld | 24. 10. 2016 17:28

NENUTÍ je zřejmě dost gumové slovo.
Jako že penzijní fondy nemusejí mít ani jeden státní dluhopis? Ani ty staré s garantovaným kladným výnosem?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 10. 2016 19:48
reakce na Jan Altman | 24. 10. 2016 17:57

Ale k čemu jsou státem nuceny nějaké penzijní fondy je úplně jedno. Nikdo nikoho nenutí, aby dával peníze do jakéhokoli fondu. Maximálně lze tvrdit, že jsou lidé státem a fondy manipulování, aby tak činili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 10. 2016 09:44
reakce na Richard Fuld | 24. 10. 2016 19:48

Ano, lidé jsou manipulováni a to za peníze, které jim manipulátor před tím ukradl.
Jestli toto není popisem zla, tak co už?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 10. 2016 17:42
reakce na Jan Altman | 25. 10. 2016 09:44

Samozřejmě, že je to zvrácené. To nezpochybňuji. Ale je to chyba těch lidí, že se nechají zmanipulovat. Za blbost se draze platí. Za kolektivní blbost se platí hodně draze (viz. nacistické Německo)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 10. 2016 10:04
reakce na Richard Fuld | 25. 10. 2016 17:42

To není tak jednoduché, lidé se na to dívají třeba takto:
Stát mne ročně obere o XXXXXX korun.
Následně mám šanci aspoň kousek dostat zpět tak, že čerpám N příspěvků na stavebko, příspěvek na penzijko, z daňového základu mi stát milostivě dovolí odečíst si hypoúroky a životko, ... tak když už tolik platím, tak ať alespoň něco z toho dostanu zpět.

Plus tedy většina lidí se neorientuje ve financích a tak to penzijko a stavebko je tak to jediné, co chápou a pokud se chtějí investičně rozšoupnout, zkusej nemovitost na hypo, protože to dělá soused a soused souseda a každej. Je všude plno článků, jak pořídit investiční nemovitost. Úroky jsou nízké, plus si je odečtu od základu daně. Tak co bych to nezkusil.

Většina lidí se bojí akcií, o zlatě jim novinách řeknou tak akorát, že se prodávaj padělky, o bitcoinu zatím 80% lidí neslyšelo a pokud se o něm oficiálně mluví, tak leda ve smyslu, že ho brzy zakážou, na stříbru je odrazující 21% DPH, atd...

Stát je dostane tam, kam chce. Dá příspěvky, daňové odpočty a další incentivy tam, kam to chce směřovat. Hlavně aby si zajistil odbyt svých dluhopisů.
Jasně, že se lidé rozhodují víceméně svobodně. Ale že propaganda a stimuly je někam směřují, to je také zřejmé.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 10. 2016 16:14
reakce na Jan Altman | 26. 10. 2016 10:04

Ale ten Váš pragmatický pohled já velmi dobře chápu. :-) Vy jste jen další příklad toho, jak to tomu státu s těmi ovčany dobře jde. Účast v těchto systémech je v podstatě čirá kolaborace se systémem. A když kolaborant ještě ten systém kritizuje, pak už fakt nevím, co si o něm myslet. Smyslem těch podpor není samozřejmě pomoci lidem, ale těm bankám, stavebním spořitelnám, pojišťovnám, fondům... . Bez státní podpory by neprodali ani prd. Pro bankstery to bylo vytvořeno. Ne pro lidi. Kouzelné na tomto schématu je, že si tyhle "marketingové" náklady v podobě těch podpor ovčani zaplatí sami. Jak primitivní. baron von Kratzmar : Ale jak účinné! :-)

Paradoxně stát využívá toho, že si ovčani myslí, že stát je nějaká imaginární osoba, která s nimi nemá nic společného, někdo, kdo jen vedle nich existuje a koho mohou kdykoliv bez následků obrat. Myslí si, že nejsou součástí státu. Obdobná finta je použita i v případě tvrzení o nesplatitelnosti státního dluhu. Zde je ale s podivem, kolik lidí si najednou dělá starosti o stát. :-) No, oni si spíš dělají starosti o to, aby ten státní dluh nakonec nemuseli splácet sami, jak ji Kalousek vyhrožoval. :-)

A kdo se těch dotačních systémů dobrovolně účastní, sám způsobuje, že tu jsou. Když něco kritizuji, tak se toho neúčastním, pokud mohu. Kdyby to tak udělali všichni, žádné stavební spoření, ani penzijní fondy by tady nebyly. Lidi ale nepřemýšlí, tak vlezou do všeho, co je "výhodné". Že za to zaplatí jinak, si vůbec neuvědomují. V horším případě je jim to úplně jedno.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 19. 10. 2016 16:09

Tak jsem si myslel, že se dozvím zcela konkrétně a transparentně, jakým způsobem z nás ten Babiš dělá blbce a dočkal jsem se akorát několika nesouvislých blábolů, které to jen ještě více zamotaly.

Jediné, co jsem se akorát dověděl, že nejlepší ministr zeměkoule Kalousek v roce 2011 a 2012 zadlužil ekonomiku víc, než kolik bylo potřeba na zalepení jeho gigantických deficitů, a to za zjevně daleko vyšší úrokovou sazbu, než při jaké se emitují státní dluhopisy teď za Babiše. Za tohle bych opravdu Kalouskovi neděkoval. Kdyby tohle nejlepší ministr financí neudělal, určitě bychom teď na úrocích platili znatelně méně. Stejně jako platíme méně úroků, když si Babiš "půjčil" namísto od bank, od všech státních subjektů, když jejich peníze "stáhl" do centrální banky, tedy když si stát "půjčil" sám od sebe. Vydávat pak tento "dluh" vůči státním subjektům za součást státního dluhu, pak nelze označit, než jako totální ignorantství, popř. diletantismus. Je vidět, že nenávist k Babišovi dokáže dokonale zatemňovat i mozky "odborníků" z CEVRO. :-)

Otočit proti Babišovi, že Kalousek zadlužil zemi nad rámec nezbytného při vyšších sazbách? Na to je třeba opravdu hodně dobrý odéesacký žaludek.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 19. 10. 2016 17:30
reakce na Richard Fuld | 19. 10. 2016 16:09

Kalousek je takový druhý Klaus. Prostě může za všechno a tak tomu bude navždy.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 21. 10. 2016 18:53
reakce na Josef Tětek | 19. 10. 2016 17:30

Kritizuji Kalouska za zcela konkrétní věci, ne za všechno, jak Vy zcela nepřiléhavě komentujete.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 19. 10. 2016 17:35
reakce na Josef Tětek | 19. 10. 2016 17:30

Ale naštěstí tu jsou naši levicoví zachránci, třeba tento "takyekonom":

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3345638/rogoff-negativni-sazby-jsou-spravnou-cestu-znicme-bankovky-velkych-hodnot.html

Třeba dostane cenu Franka Chodorova za prosazování bitcoinu a zlata :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 19. 10. 2016 09:58

No jo, ale to fuldové nepochopí.

Nepochopí ani, že si protiřečí, když chtějí "státním přerozdělováním" vyrovnat rozdíly, které sami způsobují státními manipulacemi: od přidělování kartelových a monopolistických výhod státem, přes legislativu šitou velkým na míru, přes státní zakázky jen pro velké firmy, až po měnové manipulace:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/socialni-nuzky-se-v-dansku-dale-rozeviraji-muzou-za-to-nizke-urokove-sazby-tvrdi-ekonomicka-rada-1324113

Hlavně že stále budou mít plná ústa nebohých "potřebných", kteří ne a ne sehnat práci:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/francouze-technicke-obory-nezajimaji-chybi-jim-zamestnanci-pro-letecky-prumysl-1324130


A tak dál budou levičáci prznit ekonomické prostředí, kupovat si hlasy za cizí peníze, atd...:
http://nazory.e15.cz/komentare/komentar-lukase-kovandy-byrokraticky-teror-utesene-vzkveta-1324154

Až se jednou ucho utrhne.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Václav RybáčekVáclav Rybáček
Vystudoval VŠE v Praze. Živí se statistikou, vyučuje na CEVRO Institut a dalších vysokých školách. A pokud je invence a zajímavé téma, píše i články.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!