Očima firem: Jak si udržet absolventa?

Období, kdy absolventi středních či vysokých škol brali kvůli nedostatku míst zavděk prakticky jakoukoliv prací, je už několik let pryč. Česká republika se může chlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii, práci má podle Českého statistického úřadu nejvíce lidí od rozpadu Československa a tuzemské firmy si s výjimkou několika oborů stěžují na nedostatek zaměstnanců a o schopné lidi se přetahují.

Toho absolventi logicky využívají – takže se snaží najít místo, které jim bude, pokud jde o výdělek, pracovní náplň a nabízené benefity, maximálně vyhovovat. Výsledkem je stále vyšší fluktuace. V Česku je podle průzkumu LMC ochoten dát výpověď každý čtvrtý absolvent mezi 18 až 24 lety, a to i v případě, že by dostal nabídku dělat tutéž práci u konkurence. Zároveň v posledních osmi letech rostl podíl Čechů mezi 30 až 34 lety, kteří nevydrželi v jedné práci ani rok, nejrychleji ve střední Evropě.

Podle psychologa Radka Ptáčka je podobná „přelétavost“ pro současnou mladou generaci typická a kromě zaměstnání se projevuje i třeba ve vztazích. Absolventi jsou uměle udržovaní v prodlužovaném dětství, kdy je smyslem života užívat si, následně ale vidíme třicátníky až čtyřicátníky, kteří stále nevědí, co vlastně chtějí dělat. Zatímco třicetiletý fluktuant je přitom podle Ptáčka něco zajímavého a energického, čtyřicetiletý člověk, který nikdy ničeho nedosáhl, pro firmy už atraktivní být nemusí.

Jakou zkušenost mají s mladými zaměstnanci české firmy? Odcházejí jim skutečně absolventi po kratší době než třeba před pěti lety? Souhlasí zaměstnavatelé s názorem psychologa, že současná mladá generace přestává být schopna vydržet ve vztahu, včetně zaměstnání, dlouhodobě? Co si personalisté o nestálých absolventech myslí? A jak se snaží mladé zaměstnance udržet?

Martin Grau

manažer náboru České spořitelny

Zvlášť v pobočkové síti tento trend platí. Třetina zaměstnanců, kteří odcházejí, tak činí během prvního roku. Pokud se ale podíváme na celou banku, trend se netýká pouze nováčků. Podobnou míru odchodů za jinou pracovní nabídkou sledujeme i u skupiny zaměstnanců, kteří jsou u nás mezi dvěma až pěti lety. Teprve po pěti letech v zaměstnání trend odchodů výrazně klesá.

Čím je fluktuace mladých způsobena? Roli hraje určitě i současný růst ekonomiky. Rostoucí množství atraktivních příležitostí a to, že se firmy stále intenzivněji snaží zaujmout potenciální pracovníky, vede k tomu, že řada lidí cítí šanci dosáhnout kariérního posunu rychleji, než to šlo dřív. Vyšší míra dobrovolných odchodů se týká hlavně Prahy, kde je víc možností.

Obecně vzato je představa celoživotního zaměstnání u jedné společnosti u dnešní generace Y už vnímaná jako přežitek. Vnímám, že řada absolventů si chce během prvních let po absolutoriu vyzkoušet více variant a najít to, co pro ně bude nejpřínosnější. V řadě případů dnešní absolventi očekávají rychlejší a pestřejší kariéru než generace předcházející. Už třeba tři roky na jedné pracovní pozici jim mohou připadat jako příliš dlouhá doba.

Karin Bílková

vedoucí oddělení rozvoje lidských zdrojů Strabag

Trend častého střídání zaměstnání u absolventů nemůžu z našich zkušeností potvrdit. Může to být dáno specifiky oboru stavebnictví, v němž působíme, ale nevnímáme, že by mladí lidé měnili zaměstnání výrazně často. Názory psychologa jsou zajisté podloženy výzkumy a podrobnými analýzami, naše zkušenost je ale taková, že i mladí lidé si vytvářejí k firmě vztah. U mladých absolventů se spokojenost s danou pozicí, potažmo s firmou, značně odvíjí od toho, s jakými mentory člověk po nástupu do zaměstnání pracuje. Vycházíme z toho, že pokud mladým kolegům poskytneme dostatek prostoru a podnětů, přirozeně postupně získávají nejen praktické znalosti a dovednosti, ale zároveň přivykají podnikové kultuře a mezi nimi a firmou vzniká vztah, který má šanci stát se dlouhodobým.

Renáta Sklenářová

personální ředitelka holdingu Student Agency

Zejména v rámci společnosti Regiojet, ale i například u prodejce zájezdů Dovolena.cz máme řadu pozic, jako jsou stevardi a stevardky, prodejci, zaměstnanci zákaznických linek, které jsou vhodné zejména během studia a řada mladých lidí je bere jako první pracovní zkušenost. U těchto pozic se pak často stává, že po ukončení školy absolventi přecházejí na jiné pozice – buď v rámci naší skupiny, nebo mimo ni. Pokud odcházejí, tak se průměrná doba jejich zaměstnání v holdingu Student Agency pohybuje kolem 1 až 1,5 roku. Určitě se snažíme tyto mladé lidi udržet i poté, co dostudují, a to nabídkou pozic s větší zodpovědností. Například na pozicích koordinátorů či školitelů je většina zaměstnanců z řad bývalých studentů, kteří dříve pracovali třeba jako členové palubního personálu. 

Veronika Muroňová

vedoucí oddělení vzdělávání, rozvoje a náboru zaměstnanců v ArcelorMittal Ostrava

Nejedná se o velký problém. Od roku 2008, kdy máme zavedený program pro absolventy, se u nás situace nemění, cca 95 procent z nich u nás zůstává dlouhodobě, to znamená nyní osm let. Pokud ale mladí lidé odcházejí, pak je hlavním důvodem touha si vyzkoušet práci v jiném prostředí.

Čtyřicet let pracovní kariéry je příliš dlouho na to, aby zaměstnanci setrvávali na jednom místě nebo se pohybovali jen po vertikále kariérního žebříčku v jedné oblasti. Nedostatek vztahu k jedné práci může být zapříčiněn prakticky neexistující diagnostikou profesní orientace na základních a středních školách – takže mladý člověk teprve po několika letech zjistí, že jeho silné stránky leží zcela mimo obor, který vystudoval. Našim zaměstnancům proto nabízíme i možnost zcela změnit oblast působnosti. Například v poslední době jsme řešili několik zajímavých posunů z výroby mezi procesní inženýry, z nákupu do lidských zdrojů nebo z řad dělníků, kteří si při studiu dokončili vysokou školu, mezi specialisty obchodu.

Štěpán Marzini

ředitel řízení lidských zdrojů T-Mobile

Průměrná délka setrvání absolventů ve firmě činí za celou naši historii pět let. V regionech je ale situace jiná než v centrále v Praze – u frontlinových pozic, jako jsou shopy nebo infolinky, máme standardně vyšší fluktuaci. 

Je ale zcela zřejmé, že generace dnešních absolventů je jiná než před lety. Mladí lidé mají ve srovnání se situací před deseti, patnácti lety úplně jiné možnosti. Díky moderním technologiím můžou pracovat téměř odkudkoli – a zdaleka už nejde jen o ženy na rodičovské dovolené; řeší zdravý způsob života, svůj osobní život chtějí lépe harmonizovat, a firmy se tak pomalu dostávají do pozice, kdy musí svou nabídku přizpůsobit, jinak o kvalitní kandidáty přijdou. A nemusí jít vždycky jenom o nejvýhodnější platovou nabídku, ale právě o jiné výhody, jako je například posun pracovní doby, práce z domova nebo zkrácený úvazek, ale i technologické inovace – minimálně každé dva roky nový smartphone, pravidelná výměna notebooku nebo možnost pracovat v nadnárodních týmech, cestovat, praktikovat jazykové dovednosti a podobně.