Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Náš stát jako firma nehospodaří

| 17. 10. 2016 | Vstoupit do diskuze

České ekonomice se daří. A přesto vláda přichází s rozpočtem, který má schodek šedesát miliard korun. Tak takhle tedy pan Babiš řídí Agrofert? To asi ne.

Náš stát jako firma nehospodaří

České ekonomice se nebývale daří. HDP roste a inflace je velmi nízká. Firmám rostou tržby a zisky, lidem rostou mzdy a ruku v ruce s tím rostou také daňové příjmy do státní pokladny. To je ideální příležitost, aby stát vytvářel rezervy na horší časy. Už druhým rokem by mohl státní závěrečný účet končit v přebytku. Návrh rozpočtu na rok 2017, se kterým přichází vláda, má ale deficit ve výši 60 miliard korun.

A z billboardů k tomu na nás křičí hesla typu Řídit stát jako firmu funguje.

Nevím jak vy, ale já ještě nepotkal firmu, která by plánovala být dlouhodobě ztrátová, která by nemyslela na zadní vrátka a nevytvářela ze zisků rezervy. 

Příjmy a výdaje státního rozpočtu

Vyrovnaný státní rozpočet mělo Česko naposledy v roce 1996. Následujících dvacet let připravila vláda vždycky rozpočet deficitní. A ani Andrej Babiš to nezměnil. Nedokázal, nebo nechtěl?

Letošní příjmy státní kasy převyšují plánovaný rozpočet zhruba o sto miliard korun. To je pořádná suma. Ke konci září vycházela bilance plnění státního rozpočtu s kladným saldem ve výši 82 miliard korun. Kdyby vláda chtěla, neměla by mít nejmenší problém letos zakončit hospodaření státní pokladny se ziskem. A přesně v takové situaci přichází návrh deficitního rozpočtu? Výsměch.

Výdaje rostou příliš rychle

Neříkám, že má stát škudlit. A rozumím tomu, že řídit stát je mnohem komplikovanější než řídit firmu. Souhlasím s tím, že je potřeba dlouhodobě navyšovat důchody, což je největší položka státního rozpočtu. Navýšení důchodů o 35 korun měsíčně vyjde státní kasu zhruba na jednu miliardu korun. Když se politici rozhodnou přidat důchodcům tři stovky měsíčně, musí ministr financí najít v rozpočtu téměř deset miliard korun. Většina důchodců by samozřejmě uvítala nárůst důchodu řádově o tisícikoruny, na to ale stát nemá. A snad každý chápe, že to přece nejde financovat na dluh na úkor budoucích generací.

Výdaje rozpočtu po sektorech

Struktura výdajů státního rozpočtu na rok 2016 podle sektorů

Zdroj: Ministerstvo financí

Vedle penzistů tu samozřejmě máme početný zástup státních zaměstnanců v čele s učiteli, doktory a dále až po samotné poslance a jiné veřejné činitele. Ano, i zde je určitě fajn, aby lidem rostly mzdy, ačkoliv medián mzdy ve státním sektoru je vyšší než medián mzdy v soukromém sektoru, takže mnohé nářky státních zaměstnanců za vyšší platy považuji za nefér vůči jiným zaměstnancům. Každopádně nechápu, proč musí učitelům nebo poslancům růst platy o osm procent ročně v době, kdy inflace je už třetím rokem 0,3–0,4 procenta ročně.

Učitelům bych to ještě přál, i když i tady mi to přijde nespravedlivé vůči jiným profesím. Ale že členové vlády navrhují sami sobě a kolegům z horní a dolní sněmovny navýšení platů o 7,9 procenta, tomu říkám troufalost. Českým podnikům se daří, tak toho honem využijme a seberme si z toho taky víc pro sebe. Až se tolik dařit nebude, tak nám zvýšení platů tak snadno neprojde. Ale když si je zvedneme teď, tak by to projít mohlo a pak už je nikdo zpátky nesníží…

Státní dluh momentálně není problém

Abych ale jen nekritizoval Andreje Babiše a vládní politiku, nutno podotknout, že české ekonomice se nyní opravdu daří a Ministerstvu financí se daří držet státní dluh na uzdě. Ač to matematicky nedává smysl, nominální hodnota státního dluhu České republiky už pět let nestoupá, přestože státní kasa hospodaří každý rok s deficitem. Nevím, jakým kouzlem je tohle možné. Asi to bude částečně tím, že v předchozích letech naopak dluh rostl rychleji, než byly konečné deficity státního účtu. Každopádně graf vývoje státního dluhu vypadá dobře. Nominálně se dluh nezvyšuje a v relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu zadlužení Česka klesá. Aktuálně činí český státní dluh cca 35,5 procenta HDP, což patří k nejnižším číslům v Evropě.

Vývoj státního dluhu ČR a jeho podíl k HDP 

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Díky politice nulových úrokových sazeb České národní banky se také daří snižovat náklady na obsluhu dluhu. Poslední dva roky emituje Ministerstvo financí zpravidla dluhopisy s nulovým nebo dokonce i záporným výnosem do splatnosti, jinými slovy, Ministerstvo financí si půjčuje za nulový úrok, nebo mu dokonce penzijní fondy a další investoři platí za to, že mu můžou půjčit peníze. Zní to paradoxně, ale tak to dnes chodí: stát momentálně mírně vydělává na tom, že si půjčuje peníze.

Zároveň stát postupně refinancuje starší dluhy, čímž snižuje úrokové náklady. Jak postupně dobíhají do splatnosti dříve emitované dluhopisy, které nesly třeba i pětiprocentní úroky, vydává místo nich ministerstvo financí nové dluhopisy s velmi nízkým nebo i nulovým úrokem. Díky tomu postupně klesají náklady na obsluhu dluhu.

Ještě před třemi roky zaplatil náš stát na úrocích z dluhů přes 50 miliard korun ročně, brzy úrokové náklady klesnou pod 40 miliard ročně, a dokud budou úrokové sazby na nule, budou náklady na obsluhu dluhu dál klesat. Je to ostatně jeden z hlavních důvodů, proč Evropská centrální banka a mnohé další zavedly dokonce záporné úrokové sazby. Cílem je umožnit vládám postupně refinancovat všechny starší dluhopisy a snížit náklady na splácení úroků na minimum.

Vývoj státního dluhu ČR a úrokových výdajů 

Zdroj: Ministerstvo financí

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Nejnověji na Finez.cz:

Řídí Babiš finance státu jako finance firmy?

Z pohledu řízení dluhu vypadá hospodaření českého státu velmi dobře. Nicméně na tom nemá příliš velkou zásluhu Ministerstvo financí, to je primárně vedlejší efekt politiky České národní banky. Pokud bych měl stát řídit jako firmu, nebo spíše neziskovou organizaci, to je myslím lepší příměr, musel bych přece plánovat rozpočet na nulu. V době, kdy se pak ekonomice daří dobře, by tak konečný účet měl zůstat v zisku, ze kterého bych vytvářel rezervy. V době, kdy se naopak ekonomice nebude dařit, skončí hospodaření státu v minusu. Tehdy můžu použít našetřené rezervy, případně se i zadlužit, abych pomohl ekonomice zvednout se na nohy.

Plánovat deficitní rozpočet v době, kdy se ekonomice nebývale daří, je barbarství a nezodpovědnost. Kdyby se alespoň jednalo o mimořádné vyšší kapitálové náklady, tedy mimořádné výdaje na investice do infrastruktury a podobně, ještě bych to chápal. Jsou to jednorázové výdaje, které zpravidla mají návratnost v podobě vyššího ekonomického růstu v budoucnu. Nové dálnice, rychlovlaky, datové sítě – to má alespoň ekonomický smysl. A proč nevyužít toho, že si na ně dnes stát může půjčit zadarmo. Jenomže to není případ státního rozpočtu na rok 2017. Stát nezvyšuje náklady na investice do infrastruktury. Jeho výdaje bobtnají zejména na straně sociálních a režijních nákladů. Takhle se firma opravdu neřídí, ani Agrofert.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 46 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 17. 10. 2016 10:03

Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak.
A kdyby měl právo lidem "prodat" své služby za cenu, jakou si určí a nikdo by je nesměl odmítnout, tak také.

Žijeme v určitém systému. Úspěšnou strategií může být buď jej změnit, nebo se mu přizpůsobit (odstínit se od jeho negativ a vymáčknout z něj maximum). Ale je potřeba mít na mysli, že systém se přirozeně vyvíjí (podle mne k rudohnědé diktatuře) podle zákonitostí v něm obsažených a zítra nebude situace stejná, jako dnes:

http://roklen24.cz/a/wSLGJ/kam-s-penezi-az-splasknou-tri-hlavni-trzni-bubliny

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 17. 10. 2016 13:08

"Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak."

Kdy si konečně uvědomíte, že možnost "tisknout" si peníze má každá firma i jednotlivec? Stačí, když se bance zavážete, že ty "natištěné" peníze do předem určeného dne splatíte.

-15
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK