Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ďábelské deriváty Deutsche Bank

| 10. 10. 2016

Deutsche Bank má finanční deriváty v hodnotě třináctinásobku německého HDP. Ó hrůzo! Skutečně je finanční apokalypsa za dveřmi?

Ďábelské deriváty Deutsche Bank

Největší německá banka poslední dobou plní přední strany. Zvláště česká média se s ničím nepářou, a v titulcích často používají rovnou slovo „krach“.

Jednou z tikajících časovaných bomb schovaných v základech frankfurtských mrakodrapů má být derivátová expozice ve výši 46 bilionů eur. Skutečně je situace tak šílená? Jak už to tak v případě podobných děsivých příběhů bývá… není.

Když mi Pepa v hospodě půjčí stovku na útratu, a já jemu potom stovku na taxíka, hrubý dluh je 200 korun. Čistý dluh je nula. Tak trochu podobně je to s deriváty.

Derivát není sprosté slovo

Ale vezměme to popořadě. Ono hrozivě vypadající číslo je jen tzv. pomyslná hodnota (anglicky notional value), která neříká mnoho o rizicích obchodu. Nejlépe si to ukážeme na zjednodušeném příkladu.

Dejme tomu, že si zafixujete hypotéku na pět let. Když půjdou sazby nahoru, platíte stále stejnou sazbu a černý Petr zůstane bance. Ta se ho ale může snadno zbavit třeba sjednáním takzvaného úrokového swapu. To není sprosté slovo, ale jeden z vůbec nejrozšířenějších derivátů.

V jádru jde o jednoduchou výměnu dvou peněžních toků: banka má pevně úročenou pohledávku (vaši hypotéku), ale chce plovoucí sazbu. Najde si protistranu ochotnou vyplácet jí plovoucí úrok výměnou za ten pevný.

Onou protistranou může být třeba Deutsche. Ani ona ale nechce nést riziko změny sazeb, může proto obratem sjednat stejnou transakci, ale s opačným znaménkem. Třeba s firmou X, která si původně zafixovala úvěr, ale nově chce naopak platit plovoucí sazbu.

Swap minus swap

Pomyslná hodnota prvního obchodu je jeden milion, druhého jeden milion. Rázem máme číslo dvakrát vyšší než původní dluh. To nám ti finančníci zase zavařili… Jenže nikdo nikomu žádné bambiliony nedluží. Jde pouze o tok úroků.

Rozdíl v sazbách na jednom milionu korun během pěti let bude pár desítek tisíc. Reálná hodnota swapu tak obvykle nepřesáhne jednotky procent hodnoty pomyslné.

Když jdou sazby nahoru, kontrakt má kladnou hodnotu pro vaši hypoteční banku, která si dorovná rozdíl v sazbě, který jste vy ušetřili. Firma na druhé straně obchodu prodělá, odstranění fixace byla chyba. Když naopak půjdou sazby dolů, obrátí se znaménko a peníze tečou druhým směrem, firma X vydělá.

A co Deutsche? Ta je na obou stranách obchodu. Kladné a záporné znaménko se vyruší a čistá expozice Deutsche Bank bude nula. Proč to celé dělá? Aby vydělala na drobných rozdílech v sazbách, které ve velkém množství už můžou být zajímavý byznys. Jde o „učebnicové“ finanční zprostředkování, tedy propojení dvou stran obchodu s různými potřebami, za určitý bakšiš.

Slamění strašáci…

Kdyby si komentátoři (včetně některých mediálně známých ekonomů a ekonomek) místo strašení přečetli alespoň informace DB pro investory, zjistili by, že 54 procent její čisté derivátové expozice jsou právě úrokové produkty.

Dalších 27 procent jsou měnové obchody. Ani ty nemusí být nijak spekulativní, jde například o měnové zajištění pro exportéry a importéry. Dalších 12 procent jsou akciové a indexové deriváty. Ani tady nemusí nutně jít o nic toxického, zhusta se využívají při konstrukci strukturovaných investičních produktů, kde opět riziko nese především klient, nikoli banka.

Část derivátů pak Deutsche nemá ani pro byznys, ani pro spekulaci, ale pro zajištění. Výroční zpráva výslovně zmiňuje swapy kreditního rizika na dluhopisy zadlužených evropských států v portfoliu banky. Sice suše dodává, že tyto pozice v případě krizového scénáře ztráty na dluhopisech plně nepokryjí… ale je to jeden z příkladů použití derivátů pro snížení rizika.

V bilanci má Deutsche deriváty v kladné reálné hodnotě 615 miliard eur, tedy zlomeček hodnoty pomyslné. Mezinárodní účetní standardy navíc nedovolují to, co jsme popsali v úvodu – vzájemně „vynulovat“ transakce sjednané se stejnou protistranou. Skutečná velikost obchodů je tedy ještě menší, než z účetnictví vypadá.

Velké scheisse může nastat, pokud banka svoje obchody nastaví špatně. Pak může i malý pohyb trhů hodně rychle hodně bolet. Bez pohledu přímo do účetních knih banky toto riziko nezjistíte, což asi vysvětluje část současné paniky.

Akcie Deutsche Bank za poslední rok

… a skutečné zombie

Problém Deutsche skutečně je i v tom, že se zhruba třetinou tržeb spoléhá na aktivity na finančních trzích namísto tradičních bankovních obchodů.

Celkové tržby v posledních letech stagnují a v letošním prvním pololetí se výrazně propadly, stejně jako ziskovost. Ovšem pozor, účetní ztráty zvyšují i rezervy na budoucí pokuty od úřadů. Hrozící pokuta až 14 miliard dolarů v USA by tyto rezervy vyčerpala a stáhla banku do ještě větších ztrát.

Rozhodně to ale není tak, že den po udělení pokuty najdou klienti na dveřích jen cedulku Entschuldigung. Pokuta sice převyšuje tržní hodnotu banky, ale to je další velmi problematické srovnání. Akcie Deutsche Bank se obchodují za menší zlomek účetní hodnoty než ostatní banky. Účetně má banka 62 miliard eur vlastního kapitálu. V rychle likvidních penězích má přes 130 miliard eur.

Díry v hospodaření pak bude látat prodejem aktiv (Postbank, nově se uvažuje o IPO divize asset managementu) a údajně je na stole i navýšení kapitálu ze strany velkých německých podniků.

Situace možná budí jistou schadenfreude u jihoevropských bankéřů, aktuálně má ale banka takzvanou kapitálovou přiměřenost ve výši 14 procent, mírně vyšší než třeba francouzská BNP Paribas či italský Unicredit.

Další bankovní krizi vyloučit nejde, to ostatně vzhledem k podstatě podnikání bank nejde nikdy. Deutsche má ale problém spíš s hledáním dlouhodobě udržitelného byznysu než s likviditou. Zvýšit rizika jí nedovolí ani investoři, ani regulátoři. A vydělat víc na tradičních bankovních obchodech při vysoké konkurenci také nebude jednoduché, byť německá ekonomika frčí lépe než zbytek eurozóny. Momentálně tedy jako větší riziko než dramatická smrt vypadá spíš postupná zombifikace.


Úvodní fotka Deutsche Bank: Slava2009/Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jan Altman | 10. 10. 2016 12:25

Takže Partners nakupuje a svým klientům také radí BUY BUY BUY?

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/deutsche-bank-se-v-usa-nedohodla-na-urovnani-sporu-jeji-akcie-dal-padaji-1323688

Vaši klienti v tom případě právě prodělali 3.5%

Ale upřímně řečeno také zvažuji nákup, protože myslím, že německá vláda Dojče padnout nenechá za žádnou cenu. Jen je otázka, zda to nechá zaplatit akcionáře, vkladatele či daňové nevolníky.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 11. 10. 2016 13:47
reakce na Jan Altman | 10. 10. 2016 12:25

Kde v textu vidíte nákupní doporučení? Nic tak spekulativního samozřejmě klientům neradíme.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 10. 2016 16:20
reakce na Aleš Tůma | 11. 10. 2016 13:47

No jasně že žádný článek neobsahuje přímé doporučení, většina má dokonce dole drobným písmem napsáno, že o doporučení nejde a autor nenese žádnou zodpovědnost za kroky učiněné pod dojmem z článku.

Nicméně na druhou stranu nepředpokládám, že když investiční společnost něco napíše, tak že se v reálu chová zcela opačně :-) A pokud je dojčbank tak OK a zároveň se nabízí v tak velké slevě, vyplývá z toho spíše "držet" či "kupvat" a ne "prodávat"...?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 10. 10. 2016 14:33
reakce na Jan Altman | 10. 10. 2016 12:25

Mohli by skásnout Richarda "Březinu" Fuldu:)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 10. 2016 16:10
reakce na Hynek Rk | 10. 10. 2016 14:33

To už by byla moje druhá banka. To přece jeden nemůže unést. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!