Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zajišťovací příkaz: Nástroj efektivního výběru daní, nebo zbraň hromadného ničení?

| 6. 10. 2016

Zajišťovací příkaz je poměrně extrémní nástroj, který má finanční správa proti potenciálním neplatičům daní. Umožňuje předpokládanou daň vybrat dopředu, pokud mají berní úředníci důvodné podezření domnívat se, že později už by ji firma nezaplatila. Jenže je nějak čím dál víc sprostých podezřelých. Z užívání výjimečného nástroje se stává všednodenní praxe.

Zajišťovací příkaz: Nástroj efektivního výběru daní, nebo zbraň hromadného ničení?

Zajišťovací příkazy bývaly nejvýš předmětem debat mezi pracovníky finanční správy na straně jedné a daňovými poradci a specializovanými advokáty na straně druhé. Dnes toto téma proniká i do běžných hromadných sdělovacích prostředků. Proti dřívějšku se správci daně rozhodně nerozpakují institut zajišťovacího příkazu využít. Bez velkého rozmýšlení. S dopadem zajišťovacího příkazu se tak dnes může setkat každý podnikatel.

Bleskové exekuce, povinnost zaplatit do tří dnů

Zajišťovací příkaz slouží správci daně k zajištění výběru daně, která ještě není splatná, případně která ještě není vyměřena, ale správce daně se domnívá, že vyměřena bude, a obává se důvodně, že plátce ji nebude moct nebo nebude chtít zaplatit. Plátce daně je povinný částku, kterou správce daně stanoví, složit do tří dnů. V některých případech je ale lhůta k zaplacení ještě kratší. Výjimkou není ani exekuční postižení účtů daňového subjektu dřív, než mu je zajišťovací příkaz vůbec doručen.

Proti zajišťovacímu příkazu je sice možné se odvolat, odvolání ale nemá odkladný účinek a na povinnosti zaplatit požadovanou částku nic nemění. Dopad zajišťovacího příkazu je okamžitý a pro plátce může být smrtící.

Účel zajišťovacího příkazu je v obecné rovině jistě legitimní. Příkaz umožňuje bernímu úřadu podchytit majetek firmy v době, kdy ještě existuje, a předejít situaci, že se stihne zbavit veškerého majetku dřív, než mu bude vyměřena nebo doměřena daň. V takovém případě totiž berní úřad přichází se svým platebním výměrem do snědeného krámu. Potud by patrně nikdo soudný neprotestoval.

Anketa

Český daňový systém je složitý a nepřehledný. Mělo by se Ministerstvo financí pustit do rozsáhlejší reformy, nebo snad radši ne, aby – ať už na financích, nebo poslaneckou tvořivostí – nevznikl úplný kočkopes?

Očima expertů: Jak zjednodušit daňový systém?

V praxi: Bubnová palba

Problematické je, pokud správce daně zajišťovacím příkazem postihne běžně fungující společnost, u které sice probíhá daňová kontrola, která ale není uzavřena (z čehož plyne, že ani správce daně ani daňový subjekt nepokládají kontrolní zjištění za konečná) a správce daně je „pouze“ přesvědčen, že daňovému subjektu bude stanovena daň (nebo třeba vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně za porušení dotačních podmínek) a že daňový subjekt nebude mít v době stanovení daně dostatek peněz na její úhradu. Podle praxe Odvolacího finančního ředitelství, která byla částečně, ovšem nikoli zcela, korigována nedávnými rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, je takový postup správce daně legální.

Důsledky by bylo jistě snadné domyslet – ale není třeba. Tyto důsledky už reálně existují a můžeme popsat osudy mnoha firem, na které zajišťovací příkaz dopadl. Podnikatelská činnost společnosti je okamžitě ochromena, zablokování účtů znemožňuje plnění obchodních závazků. Společnost musí přinejmenším dočasně přerušit činnost, protože když například vybere zálohu od zákazníka, peníze jsou okamžitě exekučně postiženy a nemůžou být použité k původně zamýšlenému účelu. Následuje propuštění všech zaměstnanců, kteří jednak nemají co dělat a jednak je není z čeho platit. Zásadně ztížena je i pokračující daňová kontrola. Společnost už nemá zaměstnance (účetní), kteří umějí informace, které správce daně po daňovém subjektu požaduje. Advokáta ani daňového poradce není z čeho zaplatit. V takové konstelaci se firma může jen velmi obtížně při daňové kontrole ubránit. Správce daně s uspokojením konstatuje, že měl zase jednou pravdu a že daň byla doměřena přesně tak, jak předpokládal. Na soudní přezkoumání správnosti jeho rozhodnutí nejsou peníze a ani energie. Opona padá…

Jsem pevně přesvědčen o tom, že takovéto uplatňování zajišťovacího příkazu, instrumentu svou povahou zcela mimořádného, do prostředí právního státu nepatří. Zdaleka už nejde o zajištění efektivní správní daní a také vymahatelnosti práva, která je pojmovým znakem právního státu. Daleko spíš se jedná o exekuci bez soudu, která je prováděna na základě domněnek, a nikoli faktu. Exekuce bez soudu je se zásadami právního státu neslučitelná. Žádná ale v tomto případě neplatí.

Když se kácí karusely…

Tuzemská správa daní a zejména pak soudy, které zákonnost zajišťovacích příkazů posvěcují, tak stojí před zásadním dilematem. Jakým způsobem se k uplatňování této pravomoci správce daně postavit, aby placení daní nebylo víceméně dobrovolnou záležitostí, ale zároveň aby nedocházelo k ekonomickému vraždění nevinných. Na uvážlivost finanční správy spoléhat nelze. Na to má totiž ve svých genech příliš silně zakódováno, že jejím posláním je berně vybrat. Úkol zní jasně… Když se bojuje proti karuselářům, létají zajišťováky. Ztráty jsou povolené.

Je zřejmé, že opěrnými body ochrany práv daňových subjektů a principů právního státu musí být legislativa a soudnictví. Zákonem je třeba stanovit pravidla, která musejí všichni dodržovat. I berní úředníci. Jistě – tím, že úředník nemůže všechno, se snižuje jeho akceschopnost. Ale zásada, že stát je vázán svým právem platí víc než sto let. Pravidla jsou občas nejasná nebo je spor o to, jak hodnotiti skutkový stav. Od řešení těchto sporů jsou správní soudy. Jejich rozhodnutí je třeba respektovat, i když se nám nelíbí. V demokratickém státě je lze kritizovat, nelze je však nedodržovat.

Skloubit legitimní zájmy státu a současně respektovat práva jednotlivců může být obtížné, nejedná se ale o kvadraturu kruhu.

Ondřej Moravec

Advokát, člen rady Unie daňových poplatníků a externí spolupracovník Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU v Brně. Jako advokát zastupuje klienty zejména ve sporech se správními orgány, ať už při samotné správě daní, nebo ve sporech o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci. Pravidelně publikuje a vystupuje na odborných konferencích. Předmětem jeho zájmu je zejména ochrana ústavně zaručených práv při správě daní, daňový proces a vlivy práva Evropské unie na české daňové právo.

Předně je třeba uvědomit si účel zajišťovacího příkazu. Zajišťovací příkaz má efektivně zabránit tomu, aby se daňový subjekt ohrožený doměřením daně účelově zbavil majetku a zabránil vybrání daně. V souladu s tímto účelem však není, pokud zajišťovací příkaz vede k ukončení ekonomické aktivity daňového subjektu (cílem je zajistit, ne zlikvidovat). V souladu s tímto účelem není ani snaha správce daně postihnout majetek daňového subjektu a zvýšit tak své uspokojení pro případ, že se daňový subjekt ocitne v úpadku. Taková snaha o uspokojení na úkor ostatních věřitelů je odsouzena k nezdaru; rozdělení majetkové podstaty dlužníka v úpadku je upraveno insolvenčním právem, které je tradičně založeno na zásadě rovnosti věřitelů.

Nic tedy nebrání tomu, aby i firmě dotčené zajišťovacím příkazem bylo umožněno pokračovat v ekonomické činnosti, platit mzdy zaměstnancům a faktury dodavatelům. Zcela postačí, když správce daně bude dohlížet, aby se dotčený daňový subjekt cíleně nezbavoval majetku a nebránil vymožení případně doměřené daně.

I trestní řád, který dopadá na subjekty, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, výslovně umožňuje majiteli účtu, jehož peněžní prostředky byly zajištěny orgány činnými v trestním řízení, žádat o zrušení či omezení zajištění. Policejní orgán smí zajistit peněžní prostředky jen se souhlasem státního zástupce, který je garantem zákonnosti přípravné fáze trestního řízení. Je podivné a krajně nežádoucí, že subjekty, které se provinily pouze tím, že jim správce daně hodlá doměřit daň, dnes požívají méně ochrany než osoby, proti kterým se vede trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 18:18

A co je vlastně "právní stát"?
Když stát lidem sebere X a když už 3X, tak není?
Když podnikatelům naservíruje X regulací, tak ještě je, když 2X, tak už ne?

Podle mne právní stát je protimluv, stejně jako bývala "socialistická demokracie".

Stát je teritoriální monopol na používání násilí, vyvlastňování, krádež. Sám si tvoří zákony, sám provozuje soudy a represivní složky. Zákony kdykoli změní. Jakou právní či vlastnickou jistotu od něj očekávat?

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 13:50

Je legrace, jak se zde přiznáváte, že nemáte ani ponětí, co znamená právní stát. :-)

-12
+
-

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Josef Fraj | 6. 10. 2016 16:46

To je gestapo na podnikatele. ČR přestává být právní stát, pokud jím tedy někdy byla.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 18:18
reakce na Josef Fraj | 6. 10. 2016 16:46

A co je vlastně "právní stát"?
Když stát lidem sebere X a když už 3X, tak není?
Když podnikatelům naservíruje X regulací, tak ještě je, když 2X, tak už ne?

Podle mne právní stát je protimluv, stejně jako bývala "socialistická demokracie".

Stát je teritoriální monopol na používání násilí, vyvlastňování, krádež. Sám si tvoří zákony, sám provozuje soudy a represivní složky. Zákony kdykoli změní. Jakou právní či vlastnickou jistotu od něj očekávat?
+18
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 13:50
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 18:18

Je legrace, jak se zde přiznáváte, že nemáte ani ponětí, co znamená právní stát. :-)
-12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Risik | 6. 10. 2016 14:31

Niečo podobné zavádzali súdruhovia vo Veľkej Británii minulý rok. Malo by to byť v platnosti od Apríla tohto roku.

Podľa tohto článku ale musí dôjsť k osobnému stretnutiu a aj tak má "dlžník" ešte 30 dní na zaplatenie. A musí mu na účte ostať aspoň L5000.

https://www.taxjournal.com/articles/hmrc-s-powers-collect-tax-debts-19022015
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 6. 10. 2016 10:01

Zaujala mě tato pasáž:
"Účel zajišťovacího příkazu je v obecné rovině jistě legitimní. Příkaz umožňuje bernímu úřadu podchytit majetek firmy v době, kdy ještě existuje, a předejít situaci, že se stihne zbavit veškerého majetku dřív, než mu bude vyměřena nebo doměřena daň. V takovém případě totiž berní úřad přichází se svým platebním výměrem do snědeného krámu. Potud by patrně nikdo soudný neprotestoval."
Legitimní je pouze tehdy, přistoupíme-li na legitimitu nuceného zcizování soukromého majetku. Daně jsou ovšem loupež. Je nutné protestovat proti jim samým, ne způsobu jejich výběru!
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 14:56
reakce na Josef Tětek | 6. 10. 2016 10:01

Přesně tak. Legitimní věřitel (například dodavatel zatím nezaplacených služeb) tuto možnost nemá, ale ten, kdo firmě žádné užitečné služby nedodal, si ho pro sebe osobuje.

Pozitivum celého alespoň je, že se celá ta obludná státní mašinerie demaskuje jako čiré zlo. Zejména před tou pro režim kritickou menšinou, která jej živí.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 6. 10. 2016 09:05

V této zemi nemá cenu podnikat. Kdo tu podniká, uráží sám sebe. Tahle země je jen pro státní vyžírky, jako Babiš.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 6. 10. 2016 09:03

To jsou takové typické případy, které se v upadajících státech dějí. Je to zoufalá snaha vytahat z poddaných ještě nějaké peníze bez ohledu na to, zda si tím stát podřezává větev na které sedí.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 6. 10. 2016 09:59
reakce na Hynek Rk | 6. 10. 2016 09:03

Ano, připomnělo mi to americký Civil asset forfeiture:
https://en.wikipedia.org/wiki/Civil_forfeiture_in_the_United_States
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 15:03
reakce na Josef Tětek | 6. 10. 2016 09:59

Soudní lidé (ne Fuldové) tak nějak matně tuší, co se blíží:

http://roklen24.cz/a/imEWF/maly-pokus-o-pohled-do-budoucnosti

Ten článek OPRAVDU stojí za pečlivé přečtení. Ignoranti nemají právo si stěžovat, než nebyli varování.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 14:10
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 15:03

Jediné na co autor článku přišel je, že splácení státních dluhů bude spojeno s katastrofou biblických rozměrů. Tedy pokud se k tomu státy odhodlají, dodávám já. A dodávám, že státy, které mají svoji měnu, k tomuto kroku nemůže nic donutit. Tedy, kromě bank, které by ale zbankrotovaly společně s těmi státy.

Nesplatitelné státní dluhy, držené bankami, fungují podobně jako odstrašující účinek jaderných zbraní, kterými disponují obě strany. Pokud banky zaútočí na státy, pak shoří v jednom ohni, jako ty státy, co ne ně zaútočí. Proto je velkou chybou, pokud dochází ke stěhování státních dluhopisů z bank do penzijních fondů. Pokud se bankám podaří převést do penzijních fondů dostatečné množství státních dluhopisů, strategická rovnováha se může vychýlit v jejich prospěch. Ale pro tyto případy zde máme rytíře na bílém koni (centrální banky), které když na to přijde mohou skoupit veškeré státem vydané dluhopisy a takto z banky učinit opět bezzubými a neškodnými. Je zde také možnost státu přejít do protiútoku a banky, které se nevyhnutelně dostanou útokem na stát do bankrotové situace, mohou zestátnit a po té, co nový management přestane s autoimunitními reakcemi, mohou být tytéž banky, již jako zdravé, opět zprivatizovány. Jediná "investice" státu bude, obsadit management zestátněných bank lidmi, kteří budou chápat, že stát a potažmo vlastní banku nemohou nikdy napadat nějakými zbrklými panikářskými výpady.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 15:03
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 15:03

A já k článku dodávám:

(1)
V článku se zmiňuje období vysoké inflace v Izraeli (a dále v Brazílii, Argentině, Zimbabwe a ve Výmarské republice).
Ta zvedla kumulativně ceny 10 000 krát. Akciový index za stejné období vzrostl 6 500 krát. Kolikrát v šekelech za tu dobu vzrostlo zlato, tam, konkrétně v tom Izraeli? To se již nedozvíme...
Podle mne za relativně "normální" situace akcie vynášejí více, než zlato.
Ale sám autor píše, že nás nečeká normální situace, ale situace pádivé inflace. Nevratné překročení prahu a zráta kontroly.
A taková situace poškozuje i firmy a jejich schopnost generovat zisk, uvádí ekonomiku v chaos!

(2)
Stát vzniklou nepříznivou rozpočtovou situaci bude "řešit" mnoha způsoby.
Jak sám autor řekl, zvyšování úroků a utažení monetární politiky nebude vzhledem k dluhové situaci možné.
Stát se bude snažit získávat prostředky, kde to jen půjde. A zejména tam, kde to půjde relativně snadno a kde jich je hodně. Podle mne zaútočí na majitele akcií a nemovitostí - má je evidované a bezpečně ví, že mají peníze.
Navíc stále se doleva posouvající politické klima v kombinaci se zoufalstvím populace zasažené inflací nahraje takovým politikům, kteří spekulantům, keťasům, kulakům, rentiérům a landlordům půjdou po krku.
Jednoduše lze například zavést opatření, které výrazně zdaní NOMINÁLNÍ zisky (nárůsty cen akcií, dividendy, renty, nájem) - a nominální zisky v období inflace budou nepochybně vysoké. A když vám z nich třetinu seberou, ocitnete se s výnosem hluboko pod inflací.
Stát samozřejmě může zkusit zakázat třeba i zlato, stříbro a bitcoiny. Jenže nic z toho není nikde evidované. Pořizují si je ti lidé, kteří ke státu chovají hlubokou nedůvěru. Udělají vše proto, aby se státem obrat nenechali.

(3)
Ještě k té změně politického a sociálního klimatu: v momentě překročení onoho prahu zde ještě stále zřejmě bude demokratický systém.
A bude zde obrovská masa lidí, kteří se ocitli bez prostředků či byli významně ožebračeni. Například penzisté, kteří se svým podílem na populaci v budoucnu budou blížit 50 procentům.
Spolu s dalšími skupinami obyvatelstva závislými na transferech ze státního rozpočtu budou tvořit nepřehlasovatelnou masu s jasným společným zájmem: tu kasu stůj co stůj naplnit.
Pravděpodobně dojde k nesmiřitelnému konfliktu mezi poplatníky a konzumenty rozpočtových peněz. Mladí produktivní jedinci (menšina) pracující v soukromém sektoru nebudou mít v rámci demokracie šanci plody své práce uhájit před většinou pobíračů, pořídit si bydlení, založit rodinu, uživit ženu a děti.
Buď se jim podaří odstranit systém, kde všichni (i "takeři") rovným hlasem rozhodují o cizích životech a majetku, nebo se situace dále zhorší: rodinu si nepořídí (jak to dnes již vidíme v Japonsku), zůstanou v mamahotelu do 40ti (jak vidíme v Itálii), pracovat nebudou, leda že by odešli buď do ciziny, nebo do šedé ekonomiky (jak vidíme v PIGS).

Každopádně si podle mne nelze myslet, že kumulace dluhů, socializace ekonomiky a nepříznivý demografický vývoj, budou mít jediný důsledek: nekontrolovatelné zvýšení inflace nad inflační cíl CB. Pokud by tomu tak bylo, tak by opravdu akcie byly tou nejlepší investicí. Ale podle mne nepůjde a jít ani nemůže o takto izolovaný dopad. Důsledky budou společenské, ekonomické, atd... včetně pravděpodobného dopadu na samotné společenské uspořádání.

Akcie podle mne budou dobrou investicí pouze do doby toho zlomu. Problém je, že nikdo netuší, kdy k němu dojde, takže nestihneme z burzy vybrat své profity.
Zlom přijde v pátek, v sobotu bude oznámen např. kolaps Deutsche Bank (resp. jakéhokoli Lehman#2)  a v neděli zablokují výběry z bankomatů, zahraniční převody, vypnou burzu, znemožní převody na účty obchodníků se zlatem a bitcoinové burzy.
V pondělí již nebudeme moci udělat nikdo nic. Jen přihlížet, jak se nám zdaňují nominální výnosy na burze, banky se bail-INem zachraňují z našich vkladů, jak nám na ty zbylé vklady narazili záporný úrok, jak si peníze nemůžeme vybrat, ani poslat do Švýcarska.

Navíc lze s krizí očekávat i příchod protekcionismu. Zahraniční akcionáři v některých zemích mohou být omezováni či až vyvlastněni. Přes kapitálové kontroly si nepřevedete své výnosy. Atd..
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 14:28
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 15:03

Zapomněl jste na možnost, že stát jednoduše své dluhy splácet nikdy nebude a žádná pádivá inflace nenastane. Vyspělé státy (Japonsko už desítky let) se potýkají s deflačními tlaky. Tolik toho dělají, aby vyvolali alespoň malinkatou inflaci a nic. Všechny QE v objemu bilionů dolarů, eur, jenů a NIC!!!

Kde berete ty fantasmagorie o pádivé inflaci a nulovém růstu opravdu nechápu. :-). To, že teoreticky lze jakýkoliv (nejen státní dluh) splatit inflací, neznamená, že se to nějak samo stane. Současně pokud by i ta inflace přišla, nic centrální bance nebrání zvedat úrokové sazby až do nebe. Jen toto samotné opatření by působilo značně protinflačně. Vyšší úrokové sazby by se pak týkaly pouze zlomku refinancovaných státních dluhopisů. A proč by měl být další růst státního dluhu navýšený v důsledku úrokových plateb problémem? Reálná hodnota státního i jakéhokoli jiného dluhu by zůstala zachována. Reálná hodnota dluhu, po zohlednění inflace by sice klesla, tento pokles by ale eliminoval růst úrokových plateb. Takže inflací, která je doprovázena adekvátním růstem úrokových sazeb žádný, ani státní dluh nesplatíte.

Ledaže byste z nějakého důvodu na inflaci (pokud by sama od sebe nějakým zázrakem nastala) nereagoval růstem úrokových sazeb. K tomu ale není vůbec žádný důvod a navíc by to bylo v příkrém rozporu s popisem práce centrálních bank. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Amos | 6. 10. 2016 08:54

"Máš zaplacené daně, uhlíři? Nemáš. Ani na příští rok. Tak víš co? Buď zaplatíš nebo půjdeš do želez."

"Pěkně odplácíš dobro, Babiši. Když jsi v louži, tak slibuješ. A když tě někdo vytáhne..".

https://www.youtube.com/watch?v=txwQrY_urwY
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 15:20
reakce na Jan Amos | 6. 10. 2016 08:54

Bylo by chybou podobná opatření spojovat jen s Babišem a ukájet se marnou nadějí, že pod někým jiným by nám bylo výrazně lépe. Možná by tempo směřování do rudohnědé totality bylo (dočasně) pomalejší, ale to je bohužel vše :-(
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 7. 10. 2016 10:14
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 15:20

Babiš je symptom, ne příčina.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 6. 10. 2016 17:28
reakce na Jan Altman | 6. 10. 2016 15:20

Tady s vámi nesouhlasím. Cílem Babiše v politice podle mě není ani "zlepšit" státní finance, zvýšit výběr daní, ukotvit sektu ANO v politice nebo rozšířit penězovod státních peněz do Agrofertu. Téměř všechny kroky směřují k cílené likvidaci střední třídy. A to jsou ti lidé, o kterých jste přesvědčen (já také), že by měli být zdravou opozicí vůči státnímu establishmentu.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 10. 2016 18:21
reakce na Jan Amos | 6. 10. 2016 17:28

No a kdyby byl u vesla někdo jiný, kdo má za cíl zvýšit výběr daní a co nejvíce se na nich napást, tak bychom si pomohli jak moc? Od koho jiného, než od střední třídy, by je nakradl?

Babiš má aspoň tu výhodu, že ta střední třída vidí jasného nepřítele.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej MoravecOndřej Moravec
Advokát, člen rady Unie daňových poplatníků a externí spolupracovník Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU v Brně. Jako advokát zastupuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!