Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Deutsche bombe

| 3. 10. 2016

Netiká tady něco?

Deutsche bombe

Když se americký watchdog zahryzne do kořisti, nepovolí, dokud nedostane tučné výkupné. Tentokrát se zakousl do Deutsche Bank a vzkázal, že ji pustí za 14 miliard dolarů.

To je suma, která se blíží tržní hodnotě banky (18 miliard dolarů). Za takovou hromadu peněz je americké ministerstvo spravedlnosti ochotné urovnat soudní spor, v němž je Deutsche obžalována za prodej nadhodnocených hypotečních cenných papírů před krizí – v letech 2005 až 2007. 

Jak k ní žalobci dospěli? „Nejspíš vědí líp než investoři, jaké měly být ceny aktiv během hypoteční mánie,“ poznamenal jízlivě analytik Joseph Sternberg ve Wall Street Journal a položil si otázku, co je pro světové finance větší systémové riziko: některé z velkých bank, anebo americká vláda?

Teď se nicméně rýsuje dohoda. Podle ní by stará dáma Deutsche (narozena 1870) zaplatila kolem 5,4 miliardy dolarů. S tím by se mohla vypořádat.

Je možné očekávat, že Američané ze 14 miliard skutečně sleví. Jejich cílem (pokud nezešíleli) není Deutsche položit. Rozeběhli by tím vlnu vymazávání aktiv i dluhů, která by se nezastavila na německých hranicích a která by zasáhla další banky, firmy, státy… Nikdo nemůže dohlédnout, kde by skončila.

Obr na hliněných nohou

Zvěst o čtrnáctimiliardové sankci každopádně otřásla základy banky. Její akcie ve druhé polovině září sletěly o 20 procent. V pátek se sice otřepaly, ale kdo ví, na jak dlouho.

Akcie Deutsche bank nicméně klesaly už dřív, od svého vrcholu v červenci 2015 do konce letošního září ztratily dvě třetiny. Tržní hodnota banky se od té doby propadla z 50 miliard dolarů na 18 miliard. Mnozí konzervativnější investoři budou pokládat nákup akcií Deutsche Bank za rizikovější než nechráněný sex s prostitutkou i v případě, že se watchdog spokojí se zlomkem původně požadované kořisti.

Akcie Deutsche Bank za poslední rok

Deutsche by byla v mizerné formě i bez amerických sankcí. A za vodou nebude, ani kdyby nakrásně vyrovnání usmlouvala na několik málo miliard. Stojí na hliněných nohou. Ve velkém nakupovala rizikové deriváty, které „prorok z Omahy“ Warren Buffett nazval „zbraněmi hromadného ničení“.

Bývalí manažeři banky měli velikášský plán, chtěli vybudovat finanční monstrum globálních rozměrů, a co nejrychleji – „to grow too big too quickly“. A tak je vystavěli na hypotečních derivátech, na víře, že dnes uzavřený byznys vypořádají někdy v budoucnu.

Banka má v derivátech víc než 46 bilionů dolarů. To je dvanáctinásobek (ročního) výkonu Německa a 220násobek výkonu české ekonomiky. Její kapitálové zajištění je přitom nižší než u srovnatelných bank. Zadluženost zase vyšší.

Mezinárodní měnový fond v létě vyhodnotil Deutsche jako nejnebezpečnější systémovou banku (hned za ní následují britská HSBC a švýcarská Credit Suisse). Že by si německá banka tuhle poctu nezasloužila?

Další bomby

Vojenské manévry se nepořádají, aby se armáda připravovala na válku, ale aby veřejnost věřila, že armáda je připravená. Podobné je to se stres testy bank. Ovšem nezdá se, že by ty poslední veřejnost (nebo minimálně akcionáře) měly čím ukonejšit.

Banky jsou v kondici. Jenže cvičí na minulou válku

Zatím dobrý

Vedení banky nezbývá, než vylepšit kapitálovou bilanci. Osekává náklady, odepisuje investice, prodává aktiva, ruší stovky poboček a propouští desítky tisíc zaměstnanců. Minulý týden prodala Deutsche britskou pojišťovací divizi Abbey Life. A výprodej bude pokračovat.

Je ale jasné, že z prodeje aktiv banka věčně žít nemůže, musí přece vydělávat. Za nulových či záporných úrokových sazeb to je obtížné. Na vkladech se vydělat nedá. A o úvěry je nízký zájem.

John Cryan, nynější šéf Deutsche, nicméně ujišťuje, že banka situaci zvládne bez cizí pomoci. Může ale prohlašovat něco jiného? Pokud by přiznal, že se Deutsche bez pomoci neobejde, byla by to výzva k runu na banku. A do kategorie výroků, které nelze brát vážně, patří vyjádření mluvčího kancléřství, podle něhož „německá vláda nevidí důvod k zásahu“.

Taková prohlášení mohou připomínat otřepaný vtip o chlápkovi, který padá z mrakodrapu a v každém patře, kolem kterého letí, opakuje: „Zatím dobrý.“

Na velikosti záleží

Skupina G20 zařadila Deutsche Bank mezi systémově důležité finanční instituce, do kategorie „too big, to fail“. Pád těchto bank by vzhledem k jejich velikosti a propojení se zbytkem finančního světa mohl ohrozit globální finance.

Je jasné, že německá vláda Deutsche padnout nenechá. Dá se předpokládat, že ve chvíli, kdy by se kolem banky utáhla smyčka, vláda by jí pomohla, byť by to do poslední chvíle odmítala.

Tento názor sdílí Andreas Utermann, ředitel Allianz Global Investors. „Pokud se akcie [Deutsche Bank] budou dál propadat, vláda bude muset zasáhnout. […] Banka je pro německou ekonomiku příliš důležitá,“ řekl agentuře Bloomberg.

Pravidla evropské bankovní unie státní pomoc zakazují, pokud náklady na záchranu v první řadě nenesli akcionáři, držitelé dluhopisů a střadatelé. Které pravidlo se však nedá obejít? Také směrnice připouští výjimky.

Zbývá tedy otázka: Jak hluboko musí akcie Deutsche Bank spadnout, aby německá vláda zasáhla?

Padni, komu padni

Šéf banky Cryan tvrdí, že Deutsche je pevná jako skála. Upozorňuje, že má dostatek likvidity. Němečtí politici zase zdůrazňují, že finanční systém se od krize změnil a je bezpečnější (jejich zásluhou). Evropská centrální banka připomíná, že komerční banky mohou využít její program na dodávky likvidity. 

Systém je ale z principu křehký. Komerční banky drží v hotovosti jen malý zlomek půjčených peněz, a když se na ně střadatelé sesypou, nemůžou splnit své závazky.

Banka může zkrachovat, i kdyby byla nejhezčí, největší, nejlépe kapitalizovaná anebo prostě Deutsche. Stačí, aby v ní klienti ztratili důvěru. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 3. 10. 2016 11:10

"Banka má v derivátech víc než 46 bilionů dolarů"

Co to je za peníze? Kde se vzaly? Komu patří? Bude za ně někdy nakoupeno něco užitečného? Může těchto 46 bilionů úplně zmizet?

+7
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Jan Capouch | 3. 10. 2016 11:10

"Banka má v derivátech víc než 46 bilionů dolarů"

Co to je za peníze? Kde se vzaly? Komu patří? Bude za ně někdy nakoupeno něco užitečného? Může těchto 46 bilionů úplně zmizet?
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 10. 2016 13:01
reakce na Jan Capouch | 3. 10. 2016 11:10

Obchody s deriváty žádné peníze nevytváří a objemu derivátových obchodů, byť vyjádřeném v peněžní jednotce nelze mluvit jako o objemu peněz.

Když si tisíc lidí vsadí na to, že cena kostky Jihočeského másla spadne zítra v Albertu ze 40,-Kč na 38,-Kč a tisíc lidí vsadí současně na to, že se to nestane, máte tady 2000 lidí jejichž celkový objem derivátových pozic bude 80 tis. Kč, bez toho, že by těmito penězi ti sázející disponovali.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 3. 10. 2016 13:27
reakce na Richard Fuld | 3. 10. 2016 13:01

Takže celý ten balík se dá bez následků odepsat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 10. 2016 14:17
reakce na Jan Capouch | 3. 10. 2016 13:27

Není to balík, který by se nějak mohl odepsat, stejně jako 1000 sázek na cenu kostky másla budou stále platné až do doby rozhodné pro posouzení, kteří ze sázejících definitivně vyhráli a kteří definitivně prohráli.

Většinu otevřených derivátových pozic (sázek, které ještě nevypršely) lze ale uzavřít (v podstatě tak, že otevřou opačnou sázku). V případě uzavírání derivátových pozic klesne logicky objem těchto derivátových pozic i rizika, která z těch sázek vyplývají. Žádné "odepisování" pozic není možné. Banky mají povinnost vést si aktuální evidenci toho, kolik na té které konkrétní sázce prodělávají, či vydělávají a tento aktuální stav svých sázek promítat prostřednictvím opravných položek do svých bilancí. Když má tedy banka problém se svými pozicemi, mělo by se to provalit hned v dané chvíli, nikoliv až v období, kdy dané sázky expirují.

Obvyklé také je, že některé banky používají deriváty na krytí svých již existujících rizik. V takovém případě i sebevětší objem derivátu nevypovídá nic o jejich potenciální škodlivosti. A to je také původní smysl existence derivátů, aby banky a firmy měly nástroj k řízení jejich rizik, jež plynou z jejich standardní obchodní činnosti. Bohužel spousta bank i firem je používá k účelu přesně opačnému, tedy ke spekulacím.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 3. 10. 2016 08:29

Blaboleni o tom jak DB ma dostatek likvidity je opravdu srandovni v situaci, kdy bance hrozi problem insolvence.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 3. 10. 2016 07:32

Jen takový dotaz, tahle banka prošla posledními halasnými zátěžovými testy ECB?
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 10. 2016 09:44
reakce na foxy | 3. 10. 2016 07:32

S těmi testy je to jako se vším uvnitř černé skříňky zvané EU. Pokud někdo něco v testech zjistil, dobře to ututlal, bagatelizoval, zametl pod koberec, zapomněl odeslat do médií, označil jako nedůvěryhodnou domněnku, byl odsunut pro svou podjatost a extremistické názory, a tak podobně.

Hlavně, že karavana jde dál. O psech už není třeba se ani zmiňovat.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 10. 2016 10:01
reakce na Michal Mrozek | 3. 10. 2016 09:44

http://roklen24.cz/a/iKLXG/testy-evropskych-bank-tesna-zachrana-italske-monte-dei-paschi
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!