Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lidská síla z Ukrajiny: Lék i jed

| 26. 9. 2016

Ve střední Evropě jsou miliony nezaměstnaných. Firmy přesto zachraňují Ukrajinci.

Lidská síla z Ukrajiny: Lék i jed

Polsku, Slovensku, Česku a řekněme i Maďarsku se v posledních dvou letech daří. Se stoupajícím výkonem ekonomiky rostou mzdy a klesá míra nezaměstnanosti. V Česku a Maďarsku je nezaměstnanost u pěti procent a je logické, že se tu firmám často jen těžko hledají noví zaměstnanci. Jenže stejnou potíž mají i zaměstnavatelé v Polsku a na Slovensku, kde je přitom bez práce pořád desetina práceschopného obyvatelstva.

„Máme tu fenomén, že v regionu je osmnáctiprocentní nezaměstnanost, a zaměstnavatel přitom nedokáže najít zaměstnance do výroby – často i za platy 800 až 900 eur [cca 21 500–24 500 Kč, pozn. red.] měsíčně a často na nekvalifikovanou práci,“ uvedl před několika dny slovenský premiér Robert Fico. Průměrná mzda byla na Slovensku loni 883 eur, například v zemědělství a ve stavebnictví v průměru nedosáhla ani 700 eur. Minimální mzda je v roce 2016 stanovená na 405 eur.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Nevzdělaní a převzdělaní

Nedostatek pracovních sil Slovensku komplikuje plány na přilákání dalších velkých zahraničních investic, podobné té zatím poslední, kterou je automobilka Jaguaru. Cestu vidí Fico ve zpřísnění vyplácení sociálních dávek. „Nová legislativní opatření budou výrazně odlišovat ty, kteří chtějí pracovat, od těch, kteří žádnou práci nechtějí,“ říká Fico, podle kterého řada nezaměstnaných opakovaně odmítá nabídky práce.

Kromě dlouhodobého problému s nezaměstnaností mezi půlmilionovou romskou menšinou – žádnou výjimkou nejsou lidé bez základního vzdělání, v některých osadách překračuje míra nezaměstnanosti devadesát procent – je tady také nový fenomén: převzdělanost. Téměř osmdesát tisíc mladých Slováků, kteří ukončili středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, nemá práci. A to především proto, že odmítají práci mimo svůj obor, nebo je firmy odmítají zaměstnat kvůli chybějící praxi. Investoři přitom nové lidi potřebují, jen zmiňovaný Jaguar jich sám plánuje v Nitře zaměstnat tři tisíce.

A tak už i Slovensko, které zatím známe spíš jako exportéra pracovní síly, hledá lidi za hranicemi. Na Slovensko přicházejí především Rumuni, Bulhaři, Maďaři. Pomáhá tomu poměrně rychlý růst platů – pokud se jeho tempo nezastaví, do dvou let by měla průměrná mzda dosáhnout tisíce eur.

Na sezónní práce i kvalifikovaní technici

Podobný, ale mnohem dramatičtější vývoj zažívá v posledních dvou letech Polsko. V zemi je stále téměř desetiprocentní nezaměstnanost, v západní Evropě pracují nejméně dva miliony převážně mladých Poláků, ale domácí trh práce loni zachraňovalo přes půl milionu Ukrajinců. Těm Polsko velice ulehčilo situaci, když zavedlo pravidlo, že ke získání půlročního pracovního povolení stačí přihlásit se na vojvodském úřad.

Nový kabinet Práva a spravedlnosti v čele s premiérkou Beaty Szydłové se sice pokusil příliv Ukrajinců omezit, narazil ale na protesty zemědělců. Ti si stěžovali, že pokud by nepřijeli Ukrajinci, nezvládnou letošní sezónní práce.

Ukrajina je v těžké hospodářské krizi, navíc provázené válečným konfliktem na východě země a ztrátou Krymu, životní úroveň v zemi se prudce snižuje, platy klesají volným pádem. Před propuknutím konfliktu na východě navíc milion Ukrajinců pracoval v Rusku, v zemi je kolem dvou milionů vnitřních uprchlíků… pro řadu lidí je tedy práce v zahraničí mnohdy jedinou šancí na slušný život. Mezi nimi – a to je výhoda středoevropských zemí, kam míří nejčastěji – je poměrně velké množství kvalifikované síly, po které jejich podniky pláčou: Ukrajina před konfliktem dodávala do Ruska strojírenské zboží včetně letadel, lokomotiv, zbraní či raketové techniky.

Pracovní síla z východu je tedy pro naši ekonomiku a ekonomiky dalších zemí v okolí lék. Jeho užívání ve vyšších dávkách ovšem může organismu přinést také komplikace. Příchod až několika milionů Ukrajinců do střední Evropy může znamenat poměrně zásadní deformaci zdejšího pracovního trhu; pochopitelně na to upozorňují například naši odboráři. Ukrajinci, ochotní dělat za menší platy, brzdí růst středoevropských mezd, které výrazně zaostávají za hospodářskou výkonností těchto zemí. Zatímco ty nejúspěšnější jako Česko nebo Polsko se blíží průměrné hospodářské výkonnosti Evropské unie, platy výrazně zaostávají, a to i při porovnání parity kupní síly. Je tedy dobré mít na paměti, že úleva pro naše podniky může být do budoucna také zdrojem sociálního napětí.


Autor je redaktor MF Dnes

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!