Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Polsko Polákům: Jak vytlačit cizáky a udělat ekonomiku národní

| 15. 9. 2016 | Vstoupit do diskuze

Pod vedením strany Právo a spravedlnost se Polsko vydává maďarskou cestou. Ztěžuje podnikání cizozemským firmám, uvaluje na ně nové daně a provází to vlasteneckou rétorikou.

Polsko Polákům: Jak vytlačit cizáky a udělat ekonomiku národní

Repolonizace – to bylo heslo, které znělo celým dvacátým šestým ročníkem Ekonomického fóra v polské Krynici, kterému se vcelku oprávněně přezdívá „středoevropský Davos“. Hlavními postavami třídenního setkání víc než tří tisíc politiků a byznysmenů z padesáti zemí celého světa, mezi kterými tentokrát jasně převažovali Středoevropané, byli maďarský premiér Viktor Orbán a nekorunovaný vládce dnešního Polska Jarosław Kaczyński. Jejich debata, při které první den konference hovořili o politické a hospodářské budoucnosti Polska a Maďarska, byla suverénně nejsledovanější a nejcitovanější událostí a udala celé konferenci tón. A Kaczyński i polští organizátoři, kteří za „úspěchy při hospodářském vzestupu Maďarska“ udělili Viktoru Orbánovi titul Člověk roku, dali jasně najevo, že Varšava se chce nejen v politice, ale i v ekonomické oblasti vydat cestou, kterou prošlapal v minulých letech v Maďarsku Orbánův Fidesz.

Levicový populismus v pravicovém hávu

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) nikdy nebyla skutečně pravicovou silou, ale populisticko-nacionalistickým uskupením s levicovými ekonomickými tendencemi. Už během své první chaotické vlády v letech 2005–2007 prosazovala obnovu státního sektoru místo privatizace, přerozdělování místo liberalismu a netržní podporu těch odvětví ekonomiky, která považovala za strategické – například hornictví, zemědělství nebo zbrojního průmyslu.

K moci se PiS pod vedením Jarosława Kaczyńského znovu dostal před rokem, mimo jiné také díky tomu, co nasliboval chudší části obyvatelstva, která měla pocit, že nezískala dost z „polského zázraku“ posledních deseti let. Přetaveny v realitu tyto sliby znamenají značnou zátěž pro rozpočet: zkrácení věku odchodu do důchodu, léky pro Poláky nad 75 let zdarma, nižší daně pro nejchudší a především příplatek 500 zlotých měsíčně (asi tři tisíce tři sta korun) na každé dítě. Jen tento příspěvek, který se vyplácí na víc než tři milióny dětí, vyjde polský státní rozpočet v přepočtu na více než sto miliard korun ročně.

Anketa

Chtěli byste taky rečechizaci?

Návrat ekonomiky do polských rukou

I ve získávání peněz do rozpočtu Polsko napodobuje maďarskou cestu, jejímž charakteristickým prvkem je co největším zdanění zahraničních investorů; v Polsku jsou to zatím konkrétně zejména zahraniční banky a prodejní řetězce.

Podobně jako v Maďarsku se stát snaží také vykupovat do svých rukou akcie bank působících v zemi. To má být ale jenom začátek, protože tyto „polské banky“ mají podporovat rozvoj „polských firem“ a postupně získat pro „polský kapitál“ výrazně větší část ekonomiky.

Kacyńského „repolonizace“ jde ale ještě dál. „Chránit před cizáky“ se má i zemědělství. Polsko mělo vyjednanou dvanáctiletou výjimku z pravidel pro prodej půdy občanům jiných zemí Evropské unie. Když výjimka k prvnímu květnu skončila, Sejm bleskurychle projednal nový zákon, který zavádí taková omezení, že nákup půdy v Polsku je pro cizince prakticky nemožný. „Polskou půdu mají obdělávat polští rolníci,“ říká ministr zemědělství z PiS Krzysztof Jurgiel.

Polské ekonomiky se mají ujmout Poláci. „V Polsku se na počátku devadesátých let zastavil proces vytváření našich domácích soukromých firem. Další vlna budování polského kapitalismu není. Je potřeba ji vyvolat. V tom je ohromná role státu,“ uvedl v Krynici na setkání s Orbánem Kaczyński. „Stejnou roli musí stát odehrát v procesu repolonizace všeho toho, co je třeba, aby bylo polské,“ tvrdí Kaczyński, který má v dnešním Polsku neotřesitelnou vůdčí roli. Státní peníze mají z Polska na základě plánu vicepremiéra Mateusze Morawieckého vytlačit „montovny“ a podpořit polské značky. Mluví se o investicích do nových technologií a kapitálové pomoci pro polské firmy, které chtějí expandovat do zahraničí.

Nezní to jako plány, které by se daly realizovat za hubičku. Vláda má ale i jiné nemalé náklady: miliardami zlotých například dotuje ztrátové hornictví, obrovský obor, který jen velice pozvolna směřuje k útlumu. Mnohé hlubinné doly přitom dnes v Polsku mají náklady na těžbu jedné tuny uhlí na dvojnásobku ceny, za kterou se dá dnes prodat. Jenže jít do konfliktu s horníky, to se Kaczynského kabinetu nechce.

Český bankovní socialismus jako varování 

„Musím říci, že jsem z té ‚repolonizace‘, o které je tady slyšet všude, úplně zděšený. Nikdo neví, kam až může polská vláda zajít,“ říká mi vlivný český byznysmen, který se Ekonomického fóra v Krynici aktivně účastní. „Je to hodně špatné jak pro Polsko, tak pro celou střední Evropu,“ dodává.

Podle opozičních polských publicistů se může v Kaczyńského Polsku, které má stále poměrně silný státní sektor, v příštích letech opakovat český „bankovní socialismus“ devadesátých let, se všemi obrovskými problémy – klientelismem, korupcí a neefektivitou – které tato éra Česku přinesla.

Výsledkem pak nemusí být kýžený skok Polska z „montovny Německa“ mezi vývozce technologií a kapitálu, ale naopak pád do finanční krize, odchod části zahraničních firem a celkové zhoršení podnikatelského prostředí v Polsku, které se stane daleko závislejší na politických vlivech, než bylo dosud.


Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK