Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč nejásat nad vyrovnaným státním rozpočtem

| 14. 9. 2016

Mít vyrovnaný rozpočet je jistě prima. Ještě víc prima by ale bylo, kdyby do něj člověk mohl dávat míň peněz. Jenže o tom, kolik dáme do státního rozpočtu korun, za které bychom si možná radši pořídili něco podle své hlavy, se při oslavách „vyrovnanosti“ nemluví, vždyť obecného blaha už bylo dosaženo!

Proč nejásat nad vyrovnaným státním rozpočtem

Stát neumí vycházet s penězi. Umí hlavně utrácet, méně šetřit. Přitom vyjít s penězi učí už rodiče své děti – pravda, do určitého věku vesměs marně. I politici byli dětmi. Neutratit víc než mám, kupovat věci skutečně potřebné, zbytečně se nezadlužovat. Pro rodiče hraje čas. Když dítko dospěje a hospodaří pouze se svým vlastním výdělkem, ekonomické zákony ho doženou a vychovají. Vidí, že nemůže dlouhodobě utrácet víc, než má. Jenže, na úrovni státu a v pozici politika se tvrdá logika osobních financí zase vytrácí. Přichází regrese k chování rozmařilého dítka.

Kolektivní cíle

Stát nebo lépe politici mají totiž jednu výhodu, ne nepodobnou té, které si užívají děti. Pro svoje živobytí nemusí dělat nic produktivního nebo prospěšného, naopak politik může své spoluobčany legislativním procesem donutit respektovat své vlastní preference a financovat je povinnými platbami. A do preferenční škály politiků bohužel nespadají pouze jejich potřeby jako spotřebitelů, ale samozřejmě také jako politiků. Být znovu zvolen, mít co největší moc a vliv na dění ve společnosti, k tomu využívají v neposlední řadě státní rozpočet.

„Politické“ preference jsou nám vnucovány jako jakési „kolektivní cíle“, po kterých bychom měli vlastně toužit všichni. A pokud netoužíme, je to jen důkaz, že je třeba nám je vnutit. Jednou toto obecné blaho představuje růst HDP, pak inflace, vstup do Evropské unie, pak domnělá vyšší bezpečnost zhmotněná v branné povinnosti, nyní se do popředí opět dostala mantra vyrovnaného rozpočtu. Na vyrovnaném rozpočtu nemusí být přirozeně nic špatného, ale jedno číslo by nemělo strhnout naší celou pozornost. Když budete chtít zhubnout a soustředíte se jen na jediné číslo na váze, můžete si taky přivodit selhání organismu…

Pozitivní vývoj státního rozpočtu nemusí být automaticky dobrá zpráva. Političtí marketéři, kteří pracují pro vládní partaje, nad srpnovým přebytkem jistě jásají, protože je to jednoduchý, zapamatovatelný a bez dalšího ohledání pozitivní vzkaz voličům. Ale měly by nás, voliče, zajímat i další věci, třeba celkový rozsah rozpočtu. Deficit 10 Kč při rozpočtu 100 Kč není to samé jaké účetně vyrovnané přerozdělování tisícovky. Při „deficitní stovce“ je sice deset procent výdajů financováno deficitně, ale soulad mezi skutečnými preferencemi jednotlivců a strukturou výdajů, ale i rozsah ekonomických svobod budou daleko větší než při „vyrovnané tisícovce“. Prostě čím větší rozpočet, tím víc se bude pravděpodobně utrácet za věci, které lidé sice nechtějí, ale jak říkal sir Humphrey – „mít musí“.

Větší a větší, vlivnější a vlivnější

Prostě neméně důležité je, o jaké hladině příjmů a výdajů mluvíme. Pointou by nemělo být, abychom měli vyrovnaný státní rozpočet za jakýchkoli nákladů pro společnost. Pointou je mít (když už jej máme) státní rozpočet takový, aby co nejméně omezoval svobodnou vůli jednotlivců, prostě aby státní rozpočet byl co do příjmů i výdajů co nejmenší. Aby se maximum činností zajišťovalo v souladu se skutečnými preferencemi jednotlivců, které nezjistíme jinak než na trhu, a tudíž aby se jen zajišťovalo prostřednictvím politického mechanismu.

Zpět k české realitě. Odvážně prognózujme, že letošní saldo státního rozpočtu opravdu skončí vyrovnaně. Máme podpořit spotřebu otevřením šampaňského? Podíl příjmů a výdajů státního rozpočtu na HDP trvale roste. V roce 2008 činily příjmy státního rozpočtu 26,5 procenta HDP, výdaje 27 procent. V roce 2012 to bylo na straně příjmů 25,9 procenta, na straně výdajů 28,4 procenta. V roce 2015, kdy se již naplno projevuje politika současné vlády, jde u příjmů o 27,1 procenta, u výdajů 28,5 procenta. A tento trend chce vláda zjevně udržovat.

Graf zvětšíte klikem

Jiný pohled na klesající deficity tedy protivně našeptává, že nákladem vyrovnávání příjmů a výdajů je intenzivnější nahrazování svobodného rozhodování centrálním řízením, což bez ohledu na saldo není dobrá zpráva. Tento plíživý trend vede k silnějšímu odporu k placení daní. Jenže na druhé straně máme finančně náročnou, neefektivní a rozmařilou státní mašinerii. A ta chce vybírat a utrácet víc a víc. Co teď? Při naprosté neochotě znovuzvoleníchtivých politiků reformovat výdajovou stranu je cesta jediná – represivní opatření, třeba v podobě elektronické evidence tržeb či kontrolních hlášení. Ať naši neschopnost hospodařit efektivně a vyrovnaně zaplatí poplatníci.

Všechna opatření, která mají vést k lepšímu výběru daní, v sobě implicitně ukrývají jeden – nereálný! – předpoklad. Že když se daně vyberou správně, důkladně, dokonale, stát bude mít dost. Že existuje hladina příjmů, při které státy budou hospodařit dlouhodobě vyrovnaně. Historické zkušenosti a teorie zabývající se dynamikou veřejného sektoru v čase jsou neúprosné, taková hladina neexistuje a vyrovnaný rozpočet bude stavem dočasným. Vyrovnaný rozpočet tedy není automaticky důvod k oslavě. Jak jsme aktuálně svědky, může ho být dosaženo jen dalším útokem na peněženky daňových poplatníků a na ekonomické svobody.

Václav Rybáček, CEVRO Institut

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 13:00

Jo, kampak na vás.
Nestačí vám vybírat stamiliardy, ještě byste "fiskálně stimuloval" (tedy vláda by nejen vybírala daně, ale ještě si tiskla peníze) a výši státního dluhu považujete za irelevantní (zadlužení 500% HDP prý není problém).

Já říkám: nejdůležitější je co nejnižší příjmová část rozpočtu (daňová loupež).
O vše ostatní už se postará trh - deficity i monetární financování vlády dříve či později vytrestá a znemožní. Případně lidé inflační měnu začnou opouštět, bez ohledu na vzteklé dupání nožkou ze strany monopolistů.

Samozřejmě lidé jako vy nebudou spokojeni. Nebude dosaženo těch "kýžených" politických (domněle kolektivních) cílů popisovaných v článku. Ale to je mi tedy docela jedno a většině plátců také.

Každopádně chválím článek - snad každému dojde, co jsou zač ty cíle, které se politici (stát) snaží sledovat a na které potřebují naše (a dotištěné) peníze. Odepřít jim je považuji za nanejvýše žádoucí.

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:52

Vy s tím Vaším "o vše se postará trh" už jste směšný. Trh se o nikoho a o nic nestará a ani starat nebude. Nikdy. Není totiž od toho. Jediný kdo se postará jsou lidé. O většinu se postarají jako jednotlivci a k tomu používají trh a o některé další věci se postarají kolektivně v rámci organizace, které se říká STÁT. :-)

Vy se tady pořád snažíte vystupovat jako, že mluvíte za většinu, a při tom je Vás jen hrstka podivínů. :-)

-30
+
-

Další příspěvky v diskuzi (40 komentářů)

Libor Šindelka | 14. 9. 2016 17:33

„Vláda je jako batole. Neomezená žravost na příjmové straně, nulová odpovědnost na výdajové straně.“ Reagan
„Socialismus, podobně jako starodávné myšlenky, ze kterých pramení, zaměňuje pojmy vláda a společnost. V důsledku toho pokaždé, když odmítáme, aby byla věc provedena vládou, socialisté dojdou k závěru, že odmítáme, aby byla provedena vůbec. Nesouhlasíme se státním vzděláním. Socialisté potom tvrdí, že jsme proti jakémukoli vzdělání… Jsme proti státem vynucené rovnosti. Socialisté potom tvrdí, že jsme proti jakékoli rovnosti. A tak dále a tak dále. Je to totéž, jako kdyby nás socialisté obviňovali, že nechceme, aby lidé jedli, jelikož odmítáme státem organizované pěstování obilí.“ Bastiat
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 14. 9. 2016 10:50

Ano, a co s tím?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Zdeněk | 14. 9. 2016 10:59
reakce na Jan Kopecký | 14. 9. 2016 10:50

Optimalizovat daně, podporovat šedou ekonomiku.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 12:10
reakce na Petr Zdeněk | 14. 9. 2016 10:59

To zase povede ke schodku rozpočtu a bude po radosti. :-) A Vy budete první, kdo na ten schodek bude nadávat. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 13:00
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 12:10

Jo, kampak na vás.
Nestačí vám vybírat stamiliardy, ještě byste "fiskálně stimuloval" (tedy vláda by nejen vybírala daně, ale ještě si tiskla peníze) a výši státního dluhu považujete za irelevantní (zadlužení 500% HDP prý není problém).

Já říkám: nejdůležitější je co nejnižší příjmová část rozpočtu (daňová loupež).
O vše ostatní už se postará trh - deficity i monetární financování vlády dříve či později vytrestá a znemožní. Případně lidé inflační měnu začnou opouštět, bez ohledu na vzteklé dupání nožkou ze strany monopolistů.

Samozřejmě lidé jako vy nebudou spokojeni. Nebude dosaženo těch "kýžených" politických (domněle kolektivních) cílů popisovaných v článku. Ale to je mi tedy docela jedno a většině plátců také.

Každopádně chválím článek - snad každému dojde, co jsou zač ty cíle, které se politici (stát) snaží sledovat a na které potřebují naše (a dotištěné) peníze. Odepřít jim je považuji za nanejvýše žádoucí.
+24
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:52
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 13:00

Vy s tím Vaším "o vše se postará trh" už jste směšný. Trh se o nikoho a o nic nestará a ani starat nebude. Nikdy. Není totiž od toho. Jediný kdo se postará jsou lidé. O většinu se postarají jako jednotlivci a k tomu používají trh a o některé další věci se postarají kolektivně v rámci organizace, které se říká STÁT. :-)

Vy se tady pořád snažíte vystupovat jako, že mluvíte za většinu, a při tom je Vás jen hrstka podivínů. :-)
-30
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 9. 2016 09:48
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:52

To je opravdu zábavné, když jeden podivín označí všehny ostatní za podivíny a sebe za normálního. LOL
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 10:52
reakce na Josef Fraj | 15. 9. 2016 09:48

Tak je logické, že v kolektivu podivínů diskutujících na finmagu budu působit jako podivín já, který jsem normální. :-)

Když píšu o hrstce podivínů, mám na mysli tu hrstku lidí, kteří obhajují ty Vaše nesmysly o potřebě svobodného chaosu v peněžním systému ve vztahu k celé populaci této země. Vždy záleží na úhlu pohledu, že?. :-)
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 9. 2016 17:40
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 10:52

Bohužel o tom s vámi nelze diskutovat, protože nechápete, co to je korektní diskuse. Místo argumentů rozdáváte nálepky nebo vyhlašujete dogmata a domníváte se, že jste vyvrátil námitky oponenta.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 14. 9. 2016 14:42
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:52

Zvláštní vidění světa, kdy ten, kdo se odmítá nechat okrást, je označen za "podivína".
+18
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 19:42
reakce na Jan Amos | 14. 9. 2016 14:42

To je ale jen Vaše podivná interpretace toho, co jsem napsal. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 13:53
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:52

LOL
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Schlägel | 14. 9. 2016 12:44
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 12:10

S daněmi je to jako s výpalným. Rozhodně není pravdou, že čím více a ochotněji platíte, tím menší nároky má ten, kdo výpalné vybírá. S jídlem roste chuť. O chuti politiků utrácet veřejné peníze to platí násobně.
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 14. 9. 2016 14:38
reakce na Ivo Schlägel | 14. 9. 2016 12:44

Stát je ekonomický bulimik - http://naposledy.blog.cz/1404/bulimik-chce-jist-porad-dal-a-dal

Nemá smysl čekat, že snad státu někdy dojde apetit na váš majetek, má smysl mu jej nedávat.

Poslední tři čerstvé ukázky invence českého státu, jak okrást své občany jsou
1) navýšení daně z vlastnictví nemovitosti v Ostravě až o 100% (protože před tím stát uzavřel některé herny a zjistil, že má méně peněz na příjmové stránce, což je pro byrokraty naprosto nepřijatelné)

2) návrh vodného zákona, který povede k plošnému navýšení ceny stočného z podpovrchových vod o 100% - 400%

3) navýšení státu odváděných poplatků za rekreační pobyty (dýchavičné) o 100%

Stát začíná strkat svoje ruce stále hlouběji do vašich kapes, ale zřejmě prošel školením u kapsářů a dělá to nyní na položkách, které běžný občan nevnímá tak citlivě jako daň z příjmů nebo DPH.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 13:02
reakce na Ivo Schlägel | 14. 9. 2016 12:44

Tak. A to ještě na rady ultrabolševiků vedle té loupeže si další peníze plánují dotisknout.
Tady již nepomůže vyhýbání se loupeži, je třeba opustit cinklou měnu.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 19:49
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 13:02

Tisk peněz státem je opakem zdanění. Stát za natištěné peníze pořizuje statky, které by jinak pořídil za peníze vybrané na daních, nebo je rovnou občanům rozdává. Chápu, že se Vám nelíbí vybírání daní. Proč ale brojíte proti opačnému postupu? Jo vlastně už vím. Ono to je v rozporu s Vaší ideologií, že co stát činí, špatně činí. :-)
-10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 9. 2016 17:43
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 19:49

Tisk peněz je pouze jiná forma zdanění. To, že to nechápete, je váš problém a útok na naši trpělivost, když musíme pořád dokola číst ty vaše nesmysly.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 20:02
reakce na Josef Fraj | 15. 9. 2016 17:43

Právě jsem Vám vysvětlil, že tisk peněz je opak zdanění. Zdanění nastává až jako důsledek absurdní snahy splatit státní dluh. Pokud to myslíte takto, pak máte pravdu. Ale jen proto, že se mýlíte, že je nutné splatit státní dluh.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2016 11:02
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 19:49

Takže pokud mi vladař propůjčí monopol tisknout si peníze (nebo pokud to budu chytře dělat tak, aby mne nechytli), tak ničí práva (zejména práva držitelů úspor v dané měně) neporušuji?
To je odvážné tvrzení!

Nebo jinak, aby to bylo přesnější: Když budu lupič, co přepadává a okrádá lidi. Nebo spíše mafián nabízející "ochranu" za výpalné. A po čase mi dojde, že loupení a raketýring je relativně riziková činnost a raději začnu dělat technicky vyspělé padělky a zřídím si sofistikovanou síť distributorů těchto nových peněz, pak je to podle vás OK a již nejsem zločincem?

Ano, uznávám, že když takto změním modus operandi, že dojde k jisté změně v tom, které konkrétní lidi a v jak velké míře okrádám. Ale celková suma krádeže, celkový rozsah zločinu, je stejný - ať 1000 lidí okradu na ulici o stovku, nebo si 100 tisíc korun doma natisknu.

A ano - že ty nově natištěné peníze neutratím za nové auto, ale někomu na to auto ty nově natištěné peníze za úrok půjčím, to je jen technický detail. Nebo pak tedy by již podle vás nešlo o zločin? Držitel měny (či člověk se stabilním příjmem) není nijak poškozen? Proč to tedy nesmím udělat?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 12:27
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2016 11:02

Vaše srovnání opět kulhá na obě nohy. Když vláda natiskne peníze, utratí je za veřejné statky. Když padělatel natiskne peníze, utratí je za své vlastní soukromě spotřebované statky. Ten rozdíl je obrovský. Jen Vy ho prostě nechcete vidět.

Když vláda natiskne peníze a pořídí za ně novou dálnici, pak toto může (nemusí) znehodnotit úspory domácností, a to tehdy pokud úrokové příjmy a růst platů a důchodů nekompenzují pokles kupní síly peněz (který však nemusí nutně vůbec nastat). Čili MOŽNÁ to poškodí to obyvatele země inflací, která ale může být a často i je víc než kompenzována výše uvedenými způsoby.

Druhá alternativa je postavit dálnici za peníze, které se od občanů vyberou nad rámec běžně vybíraných daní. Kupní síla peněz v tomto případě sice neutrpí (teoreticky spíše naopak), ale občané budou v tomto případě držet v důsledku zdanění peněz méně nominálně. Dochází tedy k tomu, že úspory, platy a důchody se díky možné deflaci MOŽNÁ zhodnotí ale současně občané o navíc odvedené daně URČITĚ nominálně zchudnou.

Shrnuto podtrženo. Financování veřejných statků vládním tiskem peněz občany MOŽNÁ poškodí inflací a URČITĚ jim neubude peněz nominálně (naopak jim nominálně peněz přibude z důvodu úrokového příjmu a růstu platů a mezd). V případě financování veřejných statků vybranými daněmi URČITĚ ubude občanům peněz nominálně a MOŽNÁ se jim to vrátí v podobě deflačního zhodnocení peněz (příjmů).

Já bych si určitě vybral první možnost. Vy byste určitě nejraději žádné veřejné statky nepořizoval. Vaše preference ale nijak nedokládá, že by občané byly poškozováni tím, že vláda používá tisk peněz v podobě stáního dluhu k financování veřejných statků, namísto financování téhož z daní. Naopak z uvedeného je zřejmé, že mezi oběma způsoby financování veřejných statků nejsou nijak dramatické rozdíly. Snad jen ten, že financování pořizování veřejných statků nadměrným zdaněním jež se projevuje deflací může vést až ke zhroucení celé ekonomiky do deflační spirály. To je další důvod, proč raději volit první možnost.

A abych se vrátil k tomu padělateli. Když bude padělatel tisknout peníze a z těchto bude platit náklady domovů důchodců, dětských domovů, přispívat nezaměstnaným apod., pak půjde v podstatě o společensky prospěšnou, byť stále nelegální činnost, která se nebude moc lišit od principu financování veřejných statků prostřednictví emise státních dluhopisů. Pokud tyto peníze ale padělatel použije pro svoji soukromou spotřebu půjde pouze o zavrženíhodné podvodné jednání. Ano, v tomto případě platí onoho neblaze proslulé "účel světí prostředky". Obdobné je to i s Jánošíkem, který olupoval bohaté spoluobčany a chudým lup rozdával. :-) V každém případě ale preferuji toho samaritánského padělatele (financování emisí státních dluhopisů) před Jánošíkem (výběrem daní). Nicméně aby bylo dosaženo cenové stability musí být deflační vlivy daní a inflační vlivy rostoucího státního dluhu v rovnováze. Zde pro jednoduchost zcela odhlížím od regulace úrokových sazeb.

Vaší poznámkou, že ukradené nebo padělané peníze utratím nebo je za úrok půjčím jste zabrousil k jinému tématu. K financování soukromých statků, samozřejmě platí jiná pravidla.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 9. 2016 14:30
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 12:27

"Pokud tyto peníze ale padělatel použije pro svoji soukromou spotřebu půjde pouze o zavrženíhodné podvodné jednání."

Takže konečně zavřete všechny politiky a byrokraty za to, že si vyplácejí mzdy, odměny, kupují limuzíny, platí "školení", atd...?

Ono ale nakonec rozdávání peněz na dávkách i zvyšování důchodů je totéž, protože tím si politici u vesla kupují PRO SEBE voličské hlasy.
A to samé je rozdávání státních zakázek, grantů a dotací - kupování vlivu, odměny spřáteleným podnikatelům.

A že to nikoho nepoškozuje, je lež. Jednak to deformuje tržní prostředí. A jednak to okrádá každého, kdo má příjem, který konstantní, nebo se valorizuje až ex-post.
A samozřejmě to poškozuje i držitele měny - nevšiml jsem se, že by úroky byly ve stejné výši, jako růst peněžní zásoby.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 14:56
reakce na Jan Altman | 16. 9. 2016 14:30

"Takže konečně zavřete všechny politiky a byrokraty za to, že si vyplácejí mzdy, odměny, kupují limuzíny, platí "školení", atd...? " Ale kdepak. V tomto případě byly předmětné peníze použity na platy státních zaměstnanců. K žádnému podvodnému ani zavrženíhodnému jednání tímto nedochází.

To, že státní přerozdělování deformuje trh je v zcela přirozené, protože tím dochází k částečné eliminaci tržního přerozdělování.

Úroky nemusí odpovídat růstu peněžní zásoby. Aby úroky plnily svou kompenzační roli, měly by odpovídat toliko růstu cen spotřebního koše.

Ostatně dohánět růst peněžní zásoby růstem úroků je holý nesmysl. Vyplacené úroky by vedly k růstu peněžní zásoby, které by vedly k většímu růstu úroků a peněžní zásoby a máte tady hyperinflační exponenciálu.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 14. 9. 2016 21:15
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 19:49

Nemohu mluvit za pana Altmana, je to svobodný jedinec stejně jako já.

Proč já nesouhlasím s tiskem peněz státem (prováděném jeho organizační složkou, která se nazývá centrální banka a o které i sir Humphrey tvrdí, že je zcela nezávislá) spočívá v tom, že vím, že tyto peníze vytvářené ze vzduchu slouží pouze ke zvyšování vládního dluhu.

Lidé jako vy tento přístup vítají, protože věří, že umožňuje fungování ekonomiky. Vy tvrdíte, že když jsou "podivíni" nezodpovědní, protože se rozhodli neutrácet všechny prostředky, co mají k dispozici, musí je utratit vláda. A prototože si prozatím netroufáte otevřeně říci, že by mi moje peníze vláda měla násilím zkonfiskovat, vyřešíte problém tím, že si je vláda prostě zkopíruje - natiskne.

Ospravedlňujete tento přístup tím, že umožnuje směňovat výrobky, udržovat zaměstnanost, vyplácet mzdy a z nich odvádět daně. Upřímně řečeno, neznepokojuje mě ani necitím žádnou zodpovědnost za to, jestli Franta z Aše nebo Karel z Hodonína mají čím zaplatit svoje složenky nebo si vydělají na iPhone.

Co mě ale znepokojuje, je to, že uměle udržovanou prosperitu Franty a Karla budou muset i s úroky splácet moje děti a zřejmě i moji vnuci. Nezkoušejte argument, že vládní dluhy se splácet nemusí. Je tupý a nesmyslný. Dodnes některé státy splácí své závazky za WW2 a nikdo jim je neodpouští. Splácejí je tak, že kradou v kapsách svých občanů.

Mohu se smířit s tím, že vy a váš stát okrádají mě - mohu zvážit jak a do jaké míry se budu bránit. Nesmířím se ale s tím, že vy obhajujete okrádání mých potomků.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 10:44
reakce na Jan Amos | 14. 9. 2016 21:15

"Upřímně řečeno, neznepokojuje mě ani necitím žádnou zodpovědnost za to, jestli Franta z Aše nebo Karel z Hodonína mají čím zaplatit svoje složenky nebo si vydělají na iPhone." To by Vás ale mělo zajímat. :-) Protože na těch nezaplacených účtenkách se můžete v roli věřitele ocitnou přímo Vy, firma v níž pracujete, nebo kterou vlastníte. S tímto přístupem se může spousta stejně bohorovných lidí dostat právě do situace v níž je Franta nebo Karel.

Ta podpora Franty a Karla ale může držet nad vodou i Vás (Vašeho zaměstnavatele), který pro Frantu a Karla produkujete, takže nebýt podpory Franty a Karla možná by Vaše děti musely žít v bídě už v průběhu jejich dětství. Jinými slovy nebýt podpory Franty a Karla, rozšířily by se řady potřebných i o ty, kteří dnes mají práci a kteří produkují to, co s podporou státu spotřebuje Franta s Karlem. Současně je třeba uvědomit si, že ta podpora nakonec proteče přes ruce Karla a Franty až k majitelům firem, které produkují to, co si Franta a Karel kupují. Takže závěr, že podporovaným je zde výhradně Karel a Franta, je zcela povrchní. Podporována je celá společnosti nejen ti první v řadě, co získají onu podporu jako první článek navazujícího řetězce.

Vaše děti a vnuci budou nuceni splácet státní dluh, pokud v budoucnu převáží Vaše primitivní doktrína, která nerozlišuje mezi státním a soukromým dluhem a která stojí na tvrzení, že veškeré dluhy se musí vždy splatit, i když člověk v podstatě dluží sám sobě. Takováto doktrína je samozřejmě hloupá a za blbost se draze platí. Pokud budou Vaše děti a vnuci někým nuceni splácet svůj vlastní státní dluh, kde figurují zároveň jako věřitelé i dlužníci, pak budou platit výhradně za hloupost toho, kdo to takto prosadí. Samotný státní dluh za to nemůže. Jediné co mohu připustit, je že nebýt státního dluhu, nikdo by se nemohl dopustit pošetilosti v podobě trvání na jeho splacení.

Zde je ale namístě dodat, že pocit nových generací, že něco svému státu (resp. předchozím generacím) dluží, je naprosto opodstatněný a paradoxně by nebyl, nebýt státního dluhu. Státní dluh pozvedl životní úroveň a "vybavení" státu např. infrastrukturálními stavbami, z čehož budou samozřejmě nové generace těžit, takže pokud by musely zaplatit státní dluhy, nebude na tom nic nespravedlivého. Bylo by to jen velmi hloupé. Nebýt státního dluhu, nové generace by se mohly narodit do nezadlužené avšak zcela zaostalé země s nízkou životní úrovní a bez vybudované infrastruktury. Pak by samozřejmě nemuseli splácet státní dluh, ale myslím si, že by nám za to nebyli moc vděční. :-)

A třetí (nejlepší) možnost je, když nové generace svoji zemi opět posunou opět za peníze ze státního dluhu zase o nějaký kousek dál dopředu, čímž umožní dalším generacím žít v lepší zemi. A pokud se přitom podaří udržet cenovou stabilitu a nějakou rozumnou relaci mezi objemem státních výdajů financovaných dluhem a objemem soukromého sektoru, pak nic nebrání tomu, aby takto země prosperovala v podstatě do nekonečna (zde samozřejmě odhlížím od budoucnosti planety Země z astronomického hlediska).

Jinak samozřejmě tupým a nesmyslným argumentem, je právě Vaše tvrzení, že státní dluhy se budou muset někdy v budoucnu nevyhnutelně splatit. Je to stejné jako tvrdit, že do konce života budete muset spálit veškerý tuk v těle. Peníze = dluh, státní dluh = úspory domácností. Pokud tupě a bezúčelně brojíte za nutnost splatit státní dluh, pak jediný reálný způsob jak toho dosáhnout, je sebrat lidem úspory a těmi státní dluh splatit (všechny ostatní pokusy o splacení státního dluhu povedou ke kolapsu ekonomiky a státní dluh se stane ještě nesplatitelnějším, než kdy předtím). A pokud se splatí státní dluh úsporami obyvatelstva, ničeho pozitivního se tím nedosáhne. Namísto zadluženého státu s bohatými občany tímto vytvoříte oddlužený stát s chudými občany. Já jsem jednoznačně za první možnost, protože konfiskace úspor představuje hlavně ve Vašich očích obrovskou nespravedlnost, tj. potrestání těch podle Vás odpovědných lidí, kteří celý život produkovali daleko větší objem hodnot, než sami spotřebovali. V tomto ohledu máte pravdu, že peníze ze státního dluhu nahrazují to, co se stát neodvažuje sebrat lidem. Není to ale proto, že by se stát ostýchal, nebo bál. Je to proto, že by to mělo na ekonomiku a potažmo i státní příjmy velmi negativní vliv.

Váš poukaz na válečné reparace, které je nucen platit poražený stát vítězným státům, je samozřejmě v podstatě zcela mimo mísu. Zde platí jeden národ druhým. Statní dluh ale nemá žádného vnějšího věřitele. Otázka zda podstoupíme torturu v podobě splácení státního dluhu je ryze vnitřní záležitostí daného státu. Samozřejmě namítnete, že v EU to neplatí a budete mít pravdu, a to právě z toho důvodu, že EU nemá jen jeden státní rozpočet, jako jej má každý jiný autonomní stát. Proto dokud nebude EU fiskálně sjednocena, považuji za zcela fatální riziko, pokud bychom se rozhodli vstoupit do eurozóny. Zde lze pouze dodat, že trvání na zaplacení nesplatitelných válečných reparací z 1. světové války vedlo k rozpoutání té druhé. Jak říkám trvání na splácení státních dluhů přináší vždy jen problémy a ještě větší státní dluhy, a to i v těchto nesrovnatelných případech, kdy požadavek na splácení válečných reparací považuji za oprávněný. I v tomto případě mám ale pochyby o jeho rozumnosti.

No a k tomu zadlužování dalších generací. On ten státní dluh nevzniká jen tím, že stát utratí víc, než vybere. Ono také platí, že stát utratí víc než vybere proto, že lidé jako Vy a pan Altman odmítají platit daně a snaží se jejich placení "optimalizovat". Ale abych byl spravedlivý, tak v tomto ohledu jsou největšími škůdci společnosti využívající daňových rájů.

Vzhledem k tomu co jsem napsal lze učinit závěr, že já obhajuji existenci a možnost kontinuálního růstu státního dluhu. To určitě ano. Rozhodně ale nejsem zastáncem toho, aby tento dluh musely budoucí generace splatit. Zastáncem tohoto názoru jste z nás dvou právě Vy. Pokud se tedy nechcete smířit s oním údajným okrádáním Vašich potomků, začněte platit řádně daně a opusťte ten tupý omyl, že státní dluh bude muset být v budoucnu zaplacen. To bude úplně stačit k tomu, aby nebyly budoucí generace skutečně okradeny.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 9. 2016 17:52
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 10:44

Státní dluh bude dříve nebo později zaplacen. Otázka je, kdo a kdy je zaplatí? Ve vašem systému je zaplatí občané. To, že to nechápete, je váš problém a útok na naši trpělivost, když musíme pořád dokola číst ty vaše nesmysly.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 15. 9. 2016 11:28
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 10:44

Už dlouho jsem nečetl něco tak vnitřně konzistentního a přitom tak nestravitelného. Vaše vaření cisterny guláše z jedné kostky maggi je založené na předpokladu "Statní dluh ale nemá žádného vnějšího věřitele" (cituji vás).

To opakujete několikrát a z této premisy vyvozujete, že platit sám sobě dluh by chtěl jen podivín.

Nevím, o jaká fakta opíráte tuto svoji ideologii, ale zkuste mi prosím spojit svoji tezi "stát dluží jen sám sobě" s následujícím grafem, kde je poměrně patrné, že v případě ČR dluh vlády z 1/3 kryt zahraničními věřiteli a ani v případě dalších států EU není žádný dluh pouze dluhem "vnitřním".

http://www.kurzy.cz/zpravy/407403-kdo-sedi-na-casovane-bombe-financniho-sveta/

Přesvědčil jste mě, že moje obavy z vývoje ekonomiky, pokud ji budou ovlivňovat lidé s vámi podobnými názory, jsou velmi opodstatněné a bylo by pošetilé očekávat od státu něco více než chaos, buzeraci a ekonomickou represi.

Nevím, zda jste pracovník FÚ, když se odvažujete tvrdit, že neplatím řádně daně. Daně platím podle platné legislativy zčásti s využitím bilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění. Toto placení daní v současné výši ale nepovažuji za opodstatněné vzhledem k tomu, co stát protihodnotou nabízí a proto považuji část těchto nedobrovolně odevzdaných peněz buď za krádež nebo přesněji řečeno za podvodně vylákané.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 14:00
reakce na Jan Amos | 15. 9. 2016 11:28

Skvělý postřeh s tím podílem zahraničního dluhu. :-) Jsem rád, že se naše diskuze posouvá směrem k věcným a nikoli ideologickým otázkám. :-)

Pokud jste četl mé názory, určitě víte, že nepovažuji téměř žádné (ani své) tvrzení za absolutně a za všech podmínek platné a to platí i pro dané klíčové tvrzení, že státní dluh nemá žádného vnějšího věřitele. Samozřejmě, že to neplatí na 100% (takových věřitelských zemí je v podstatě jen hrstka). Přesněji jsem tedy měl napsat, že drtivá většina státního dluhu u drtivé většiny vyspělých zemí nemá vnější věřitele.

Státní dluh ČR drží zahraniční subjekty pouze v objemu cca 8%. Zde samozřejmě chybí informace, kolik české subjekty drží zahraničních státních dluhů, což by nám čisté saldo zahraničního zadlužení mělo ještě dále zredukovat.

Pokud se podíváme na Řecko, Irsko, Portugalsko, pak toto je důsledek "řešení" proběhlé dluhové "krize", kdy vidíme, že značnou část dluhů drží nadnárodní organizace typu ECB a MMF označované jako Foreign Official. Před onou bankovní panikou byla nejspíše u těchto státu obdobná věřitelská struktura jako u ostatních evropských státu. A toto je přesně důsledek toho, co jsem již někde zmiňoval. Příčinou tohoto je existence měnově neautonomních států sdružených v eurozóně. Pokud by tyto státy měly vlastní měnu, nebo byly sdruženy ve fiskální unii, pak namísto dlouhého sloupečku označeného Foreign Official u nich uvidíme dlouhý sloupeček představující podíl státního dluhu drženého ze strany Domestic central bank (viz např. Japonsko).

Pokud se ale vrátíme k principům, které jsou předmětem naší diskuse, tak ve standardním plně autonomním demokratickém státě s vlastní měnou a centrální bankou, je souhrnný podíl vnějších držitelů státního dluhu obvykle zcela marginální. A rovněž toto tvrzení nebude absolutně platné. Určitě budou existovat plně autonomní demokratické státy s vlastní měnou a centrální bankou, které budou mít významný podíl zahraničního dluhu. Tato anomálie ale bude mít vždy nějaké příčiny, jejichž vliv neumím ve svém jednoduchém tvrzení obsáhnout.

Pokud je tedy existence zahraničních dluhů to, co považujete za problém, který znemožňuje učinit závěr, že státní dluh dluží občané státu sami sobě, pak máte samozřejmě částečnou pravdu. Avšak relevance této Vaší pravdy odpovídá procentu zahraničního dluhu dané země (v našem případě to odhaduji na nějakých 5%).

A opět musím doplnit, že za blbost se platí. Pokud se nějaká země rozhodne zadlužovat u zahraničních subjektů, pak je to hloupost, která může mít své vážné následky (viz především státy Latinské Ameriky). A stejně hloupé bylo, když do eurozóny vlezlo např. Řecko, aniž by v dohlednu bylo i zavedení unie fiskální.

V případě ČR a drtivé většině vyspělých zemí Vám však Vaše pravda s relevancí okolo 5% nebude stačit k vyvrácení mé pravdy s relevancí okolo 95%. Vámi zpochybňovaný předpoklad, na němž stojí mé závěry, je z cca 95% platným. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má? :-)

Pokud máte ještě nějaký další relevantní věcný argument, který by mohl zpochybnit má tvrzení, pak sem s ním. Jak říkám, žádné z mých tvrzení neplatí na 100% :-) Třeba nějaký další důvod k jejich relativizaci ještě najdete. A třeba pak i vynecháte ta zbytečná slova o obavách z lidí, jako jsem já. :-)

Co se týče plnění Vašich daňových povinností, reagoval jsem na Vaše tvrzení, že nemůžete strpět, aby Vaše potomky někdo okrádal prostřednictvím zadlužování země a současně jste vyjádřil své rozhodnutí platit na daních co možná nejméně. Tyto dva postoje působí zjevně protichůdně a to bylo meritem mého sdělení. O řádnosti plnění Vašich daňových povinností si nedovoluji samozřejmě jakkoliv pochybovat. :-)

A samozřejmě platí, že každý může subjektivně vnímat, že za své daně dostává od státu méně, než platí. A i kdyby tomu tak skutečně bylo, což je samozřejmě diskutabilní, pak by šlo o zcela imanentní vlastnost hrazení veřejných statků vybranými daněmi. Je to jako si stěžovat, že kdy prší, tak jsou mokré chodníky.

Lidé s nadhledem vědí, že velká část toho, co dostávají jako protihodnotu k jimi odvedeným daním, lze jen obtížně přesně ocenit a že existuje i spousta vedlejších pozitivních a neocenitelných efektů plynoucích z odváděných daní, kterých si ani nejsou vědomi. Stejně tak samozřejmě existují i negativní efekty. To nerozporuji. Vždy jde o podíl, kterým souhrnně ty pozitivní převýší ty negativní. Opět jej odhaduji někde okolo 90%. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 15. 9. 2016 14:24
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 14:00

Pokud jste svých 8% dluhu v rukou zahraničních vlastníků vzal z tabulky "Impact of consolidation on general government debt" na webu

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Structure_of_government_debt

pak jste nepochopil anglický text.

Odkaz na grafické vyjádření struktury vládních dluhů, který jsem poslal - http://www.kurzy.cz/zpravy/407403-kdo-sedi-na-casovane-bombe-financniho-sveta/ - vychází z materiálu Deutsche Bank a ten jako zdroj uvádí MMF.

Já tam pořád prostě vidím (předpokládám že ČR zastupuje sloupec Czech, vy nebo váš Google překladač jste zřejmě zaměnili za Japan) v položkách Foreign cca 1/3, tedy cca 30% veškerého dluhu.

Můžete mi tedy jednoduše říci, zda je tento mnou odkazovaný údaj nesmysl a kde jste vy čerpal těch vašich 8%.

Doufám jen, že i vaše další tvrzení nejsou zatížena takovou odchylkou jako je rozdíl mezi 0% ("žádný dluh nemá zahraničního věřitele") a o 3 hodiny později "Státní dluh ČR drží zahraniční subjekty pouze v objemu cca 8%". Dům bych si tedy od vás stavět rozhodně nenechal :)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 15:35
reakce na Jan Amos | 15. 9. 2016 14:24

Jen doplním informaci k zahraničním aktivům a pasivům ČNB:

Objem zahraničních aktiv stoupl v bilanci ČNB od října 2013 z cca 900 miliard na cca 1.9 bilionu v červenci 2016. Zahraniční pasiva ČNB vzrostly za stejné období pouze o cca 42 miliard.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 15:16
reakce na Jan Amos | 15. 9. 2016 14:24

S těmito fakty je ten problém, že se vyvíjejí v čase. Když jsem toto naposledy zjišťoval, byl podíl zahraničních věřitelů kolem 8%, a to bez započtení držení cizích státních dluhopisů českými subjekty. Jednou z hlavních příčin tak významné změny bude zřejmě intervence ČNB, která jen v rámci těchto intervencí drží zahraniční dluh denominovaný v EUR v objemu cca půl bilionu Kč, což představuje cca 30% českého státního dluhu. Pokud tedy započtete jen tuto část držení zahraničních dluhopisů ze strany ČNB proti oněm zahraničním držitelům českých dluhopisů, pak to vypadá, že ČR bude z hlediska zahraničního zadlužení jednou z mála věřitelských zemí. :-)

Kritizovat a hledat nesrovnalosti v cizích názorech Vám jde dobře. Jsem zvědav jak přesný ale dokážete být Vy. Umíte sám zjistit přesněji danou informaci, než jsem to učinil já? Umíte zjistit, jaký podíl státního dluhu je v držení zahraničních subjektů po započtení objemu cizích státních dluhů držených českými subjekty? Obávám se, že to už bude asi těžší, než jen zpochybňovat něčí tvrzení.

Můj nový odhad, po zvážení dopadů intervencí ČNB tedy je, že podíl zahraničního dluhu na celkovém objemu státního dluhu ČR je po započtení cizích státních dluhů v držení českých subjektů nulový, nebo že jsme dokonce v pozici věřitelské země.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 15. 9. 2016 16:09
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 15:16

"Jednou z hlavních příčin tak významné změny bude zřejmě intervence ČNB, která jen v rámci těchto intervencí drží zahraniční dluh denominovaný v EUR v objemu cca půl bilionu Kč, což představuje cca 30% českého státního dluhu."

Těžko, v mnou odkazovaném grafu je dluh držený centrální bankou označen modře a když se podíváte například na strukturu dluhu Japonska, kde je dluh monetizovaný především tamnější centrální bankou, která vytváří jeny z ničeho, pak za ně nakupuje státní dluhopisy a v poslední době i akcie japonských firem, například je již majoritním vlastníkem Olympusu.

Chápu, že je pro vás obtížné připustit, že vaše vývody jsou fantasmagorie založené na neexistujících faktech. Ale váš názor, že vládní dluhy se platit nebudou, je alespoň zábavný. Tragédií bude, až někdo s vaším ekonomickým balastem v hlavě začne získávat voliče například na tvrzení, že dluhy platit jeho vláda nebude a ani ze zákona nemůže, protože se musí chovat jako řádný hospodář svěřené státní pokladny a splácení dluhů je neefektivní a okrádá tím ty tolik potřebné Franty z Aše a Karly z Hodonína.

Nic pro podporu vašich bludů vám vyhledávat nebudu, Google určitě máte.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 20:06
reakce na Jan Amos | 15. 9. 2016 16:09

Ve Vašem grafu je vidět pouze kolik drží CB domácího dluhu, nikoliv kolik drží dluhů cizích zemí.

A Frantům a Karlům není co ukrást. Na to nezapomínejte. :-) Danit se budou ti, komu je co zdanit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 00:51
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 20:06

Takže vy se domníváte, že váš sociální stát neokrádá ty, kteří mají tak nízké příjmy, že neplatí daně?
Váš sociální stát je právě svými podporami, sociální sítí a dávkami udržuje právě tam, kde je chcete mít. Jako závislé pasivní příjemce milodarů podobných asociálů jako jste vy. Vy je především okrádáte o šanci se dopracovat života, který si sami řídí a naplňují.

Vám nejde o jejich důstojný život a sociální spravedlnost. Vám jde pouze o možnost tyto lidi udržovat v závislosti na vás a vašem pojetí společnosti.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 09:00
reakce na Jan Amos | 16. 9. 2016 00:51

A jsme zpět u ideologicke diskuze. Vy jste opět totálně mimo stejně jako v případě toho zahraničního dluhu. Odhaduji, že 95% příjemců sociálních dávek není šťastná s jejich situací. A ve vztahu k těm 5% máte částecně pravdu.

Když jim dávky seberete, tak ti poctiví pochcipají hladem a těch 5% se začne živit krádežemi a loupežemi.

Ty Vaše kydy o upírání života, co si sami řídí a naplňují, jsou jak goebelsovská propaganda. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 9. 2016 14:31
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 09:00

Toto je tedy už fakt síla.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 09:51
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 09:00

Cituji vás z různých příspěvků v tomto vlákně:

"V případě ČR a drtivé většině vyspělých zemí Vám však Vaše pravda s relevancí okolo 5% nebude stačit k vyvrácení mé pravdy s relevancí okolo 95%. Vámi zpochybňovaný předpoklad, na němž stojí mé závěry, je z cca 95% platným."

"Avšak relevance této Vaší pravdy odpovídá procentu zahraničního dluhu dané země (v našem případě to odhaduji na nějakých 5%)"

"Stejně tak samozřejmě existují i negativní efekty. To nerozporuji. Vždy jde o podíl, kterým souhrnně ty pozitivní převýší ty negativní. Opět jej odhaduji někde okolo 90%. :-) "

"Odhaduji, že 95% příjemců sociálních dávek není šťastná s jejich situací. A ve vztahu k těm 5% máte částecně pravdu. "

Prosím pokuste se v případech, kdy se snažíte vašim blábolům dodat zdání věrohodnosti, používat i jiná čísla než složená z číslovek 5 a 9. Například pokud se podíváte na ovládací tlačítka svého mobilního telefonu, zjistíte, že existují i jiná.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:56
reakce na Jan Amos | 16. 9. 2016 09:51

95/5 je něco jako moje soukromé "paretovo" pravidlo, které často na mnoho současných fenoménů sedí. :-)

Opravdu slabá argumentace s těmi klávesami. :-) Velmi slabá! :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 11:39
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:56

Já se spíše domnívám, že vaše "soukromé Paretovo pravidlo" je projevem Dunning-Krugerova efektu.

https://wikisofia.cz/wiki/P%C5%99ehled_kognitivn%C3%ADch_zkreslen%C3%AD

"Nekompetentní jedinci si neuvědomují svoji neschopnost, protože jim chybí dovednost rozlišovat, k čemu jsou skutečně kompetentní."
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:02
reakce na Jan Amos | 16. 9. 2016 11:39

Přesně tohle si ale myslím já o Vás. :-)

Prosím, povšimněte si jak jste naši věcnou diskuzi, po té, co Vám došel dech a argumenty, stočil nejprve k ideologickým kydům o sociálním státu a nakonec k jakýmsi pochybným sociologickým "diagnozám". :-)

Já se klidně nechám věcně přesvědčit o tom, že nemám pravdu. Vaše blábolení o Dunning-Krugerova efektu takovým věcným argumentem ale není.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 16. 9. 2016 06:03
reakce na Jan Amos | 16. 9. 2016 00:51

Jinými slovy, stát je "drogový dealer".
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Václav RybáčekVáclav Rybáček
Vystudoval VŠE v Praze. Živí se statistikou, vyučuje na CEVRO Institut a dalších vysokých školách. A pokud je invence a zajímavé téma, píše i články.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!