Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Příliš šťavnaté jablko?

| 6. 9. 2016

„Nadnárodní korporace lobbují za nižší daně.“ Málokterá věta v moderním socialistovi vyvolá bouřlivější vášně. A bohužel v tom není sám.

Příliš šťavnaté jablko?

Diskuze o údajném daňovém úniku firmy Apple připomíná schůzku gaunerů při dělení lupu. A taky o nic jiného nejde. Evropská unie požaduje po firmě doplacení 14,5 miliard dolarů – Irové váhají, jestli sáhnout po rychlých penězích, nebo udržovat status daňově přívětivé země – Spojené státy se pohoršují, protože peníze by americké firmě měli přece brát američtí úředníci. Tim Cook situaci shrnul pregnantně: „Je to naprostá politická hovadina.“

Jablko je vinno

Sejdou se Ir, Američan a chlapík z Evropské unie u odšťavňovače…

Co vymačkají z Applu? Tahle moštárna nemá pravidla! Rychlý vhled do případu Apple a mizení daní v bermudském trojúhelníku hledejte v článku Pavla Jégla:

Ukousněte si z Jablka!

Daňové úlevy neškodí, to daně

V souvislosti s daňovými úlevami často zaznívá následující názor: zrušme veškeré úlevy, daňové pobídky a slevy, jelikož jsou nespravedlivé a nabourávají tržní prostředí. Nedávno v tomto duchu odpovídal v anketě Finmagu i Petr Mach, ekonom a předseda Strany svobodných občanů. Na první zamyšlení to zní rozumně – ať čelí všichni stejným podmínkám. Na druhé zamyšlení se však vkrádají pochyby, motivované jak z hlediska ekonomie, tak také svobody.

Vezměme si nejprve ekonomickou stránku věci. Minimálně od sedmdesátých let dvacátého století (ne-li od čtyřicátých, kdy Mises vydal svou Byrokracii) je součástí ekonomického diskurzu takzvaná teorie veřejné volby. Ta mimo jiné praví, že žádný politický plán, jakkoli je racionální a efektivní, neprojde procesem politického schvalování a byrokratické implementace v nezměněné podobě. V parlamentech a úřadech nesedí andělé, nýbrž lidé, kteří čelí specifickým motivacím, které jsou často v rozporu s původními záměry a se zájmy občana. To není žádné tajemství – Angličané o tom dokázali natočit populární seriál o 39 epizodách.

Představa, že půjde nejprve jen tak jednoduše zavést efektivní systém rovné daně a pak navíc snížit její úroveň, je v kontextu teorie veřejné volby naivní. Daleko spíš by při reformování daňového systému došlo k rušení daňových výjimek těch politicky nejslabších, prohlubování výjimek politicky silných a následnému zvýšení celkové daňové zátěže.

U celkové daňové zátěže ještě na chvilku zůstaňme. Zrušení daňových úlev se rovná efektivnímu zvýšení daní. Daňová úleva totiž není žádnou dotací, jak se lze občas dočíst, nýbrž prostým ponecháním výdělku firmě, která jej nabyla v tržní směně. Dotace zahrnuje tři kroky: odebrání peněz jednomu subjektu, byrokratické rozhodování o přerozdělení (přičemž část peněz zůstane eráru za nehty), věnování peněz druhému subjektu. Daňová úleva je jednokrokový proces: ponechání peněz subjektu, který si je svými silami vydělal. Úleva proto přibližuje společnost tržnímu uspořádání, zatímco výběr daně ji od něj vzdaluje.

Tržní prostředí nabourávají daně, nikoli úlevy.

V prostředí skutečně rovné daně by navíc firmy neměly být nuceny platit vůbec žádné daně, jelikož daň z příjmu právnických osob představuje v konečném důsledku dvojí zdanění fyzických osob, které firmu vlastní. To je sice logické domyšlení principu rovné daně, je ale nasnadě, že nikdo z daňových reformátorů ho prosazovat nebude.

Srovnat podmínky ano. Jde o to, na kterou stranu

Nyní k politicko-filozofické otázce svobody a spravedlnosti.

Daň je konfiskace soukromého majetku, který využijí „státní aktéři“ k naplnění svých cílů. Je možné, že tyto cíle budou totožné s cíli původního majitele – a pak jsou daně zbytečnou a drahou nadstavbou. Je ale pravděpodobné, že cíle „státu“ budou odlišné – a pak představují pro původního majitele čistou ztrátu. Své úsilí původní majitel vynaložil částečně (úměrně výši daně) vniveč, jelikož z něj nic nemá. Přišel o část své svobody, jelikož své úsilí vynakládá k naplnění preferencí někoho jiného.

Uvažujme situaci, kdy se někteří dokáží tomuto útoku na svou svobodu bránit. Opravdu je spravedlivé, když jim tuto možnost obrany politici uzavřou? Nebylo by naopak v souladu se svobodou tuto možnost obrany rozšířit na co nejvíc subjektů? Aneb jak napsal Murray Rothbard: cílem liberální politiky by mělo být daňové úlevy co nejvíce rozšířit, aby daňový systém byl pokud možno jedna velká úleva. Rozšiřte daňové mezery tak, aby jimi projel náklaďák!

To samé mimochodem platí i ve vztahu k regulacím. Lze souhlasit s tím, že není spravedlivé, když jedna firma se musí regulaci podřídit a druhá se jí dokáže vyhnout. Proč však narovnávat podmínky tím špatným směrem? Inovativní firmy jako Uber a Airbnb ukazují, že nabízet služby ku spokojenosti zákazníků lze i bez drahých a rigidních licencí (které mají koneckonců svůj původ a smysl pouze ve snaze ochránit stávající poskytovatele před novými konkurenty).

Lobby útočná a obranná

Nyní k úvodní zmínce o lobby. Lobbování neboli vyjednávání speciálních podmínek lze rozdělit do dvou skupin. Máme lobby útočná lobby a lobby obranná. Stejně jako v případě dotací a daňových úlev se jedná o dva protikladné fenomény.

Nejběžnějším příkladem útočné lobby je vyjednání regulace vlastního odvětví ze strany dominantního hráče. Zní to podivně, že? Proč by si na sebe velká firma pletla bič v podobě nové a často nákladné regulace? Jednoduše proto, že dominantní hráč si může přizpůsobení dovolit, zatímco menší konkurenti nikoli. Zároveň slouží regulace s vysokými náklady na přizpůsobení jakožto bariéra vstupu do odvětví. Příkladem jsou už zmíněné licence, dále odvětvové standardy kvality nebo minimální požadavky na výši aktiv nového konkurenta (jako je tomu ve finančních odvětvích).

Lobby obranná se naopak projevuje tím, že nemá za cíl vynutit na ostatních přizpůsobení, lobbuje se s cílem regulaci a daním se vyhnout. Tak je to při vyjednávání daňových úlev (ne však dotací) nebo při snaze přimět regulátora k přimhouření očí. Snad to někomu může znít hrozivě, ale je to právě obranná lobby, která v minulosti umožňovala (a na mnoha místech i dodnes umožňuje) přežít socialistickým ekonomikám.

Tak jako u daní lze tvrdit, že jakýkoli úspěšný lobbing přináší určitým skupinám výhodu a je zdrojem nespravedlivosti. Ale také tu jako u daní platí, že zdrojem nespravedlnosti je v první řadě všeobecně přijímaný princip státní intervence do tržních procesů. Daňová úleva a obranná lobby jsou v kontextu tohoto systému těmi nejméně škodlivými cestami, jak se přiblížit nenásilné společenské organizaci.

Je ironické, že v obecném povědomí je zažit přesně opačný pohled na věc: správňák je útočný lobbista a bojovník za společný daňový úděl.  

Jít ke kořeni

Na dotace, nerovné daně a lobby můžeme nahlížet z různých úhlů, jedna věc je však jistá: v prostředí, kde jsou státní intervence a přerozdělování desítek procent národních produktů běžnou součástí hospodářské politiky, je existence těchto fenoménů nevyhnutelná.

Je proto ztrátou času neustále řešit, kdo, kde a za co lobbuje a jak nerovný je berní systém. Neřešme symptomy, ale příčiny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 9. 2016 10:20

Tady jde spíš o to, že kdyby se eráru podařilo srovnání, sjednocení a harmonizace daní (dokonce na nadstátní úrovni typu EU), tak by to pro VŠECHNY ve výsledku znamenalo zhoršení situace:
- zvýšení daní (ano, i ten, kdo dnes nemá výjimku by za X let od harmonizace podle mne platil více)
- zvýšení moci státu

Samozřejmě etatisté budou tvrdit, že jedni platí hodně, protože jiní si našli cestu, jak platit málo.
Ale není to pravda. Harmonizace, zrušení výjimek, zrušení daňových rájů, zrušení daňové konkurence by po čase vedlo ke zhoršení podmínek pro všechny. Tak jako odstranění jakékoli jiné konkurence.
Míra zdanění v ČR, Francii, kdekoli... je nejvyšší, jakou daný stát je schopen vybrat. Daně se nezvyšují ne proto, že jsou politici rozumní a umírnění, ale proto, že při vyšších sazbách už by se mnoha podnikatelům vyplatilo odejít do ráje, nebo do černé ekonomiky, nebo firmu zavřít. Poměrně příjemné nákladové paušály pro živnostníky nemáme proto, že politici dbají na rozvoj podnikání, ale protože se děsí, že kdyby živnostníci museli vést účetnictví (náklady a výnosy, resp. příjmy a výdaje), postarali by se o to, aby se levá a pravá strana co nejvíce rovnala. Každý živnostník, který dnes má reálné náklady 10% by je po zrušení paušálů měl 90% (nebo by živnost zavřel, šel by na pracák a melouchařil by za hotové).

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 6. 9. 2016 07:24

Nájemné je konfiskace soukromého majetku, který využijí „vlastníci“ nájemního domu k naplnění svých cílů.

-17
+
-

Další příspěvky v diskuzi (25 komentářů)

Jan Krejčí | 6. 9. 2016 14:08

"Máme lobby útočná lobby a lobby obranná." Lobby je v podstatě legalizovaná korupce a v tomto musím nesouhlasit a přiklonit se k Ayn Rand, která tvrdí, že není správné trestat za korupci uplácejícího, ale vždy upláceného, protože nelze odlišit cukr od biče, nelze odlišit úplatek poskytnutý k záchraně života (nebo majetku) a úplatek poskytnutý k získání výhody nad rámec běžného života.
Typickým příkladem buď každý druhý našinec, co "vstúpil", jenom aby "mohl dělat svojí práci" příp. "si zachránil práci". Kde je linka mezi bezkrupulózním zmetkem a chudákem, kterého měli v hrsti? Měl se každý nechat ukopat k smrti jako Wonka, aby zůstal morálně čistý? Pravděpodobně by to zabralo a po pár stovkách či tisících mrtvých by rebelové po gandhíovsku triumfovali, ale může někomu někdo zazlívat, že do toho nešel?

Vždy budou lidé, kteří budou chtít nefér výhody před ostatními, a vždy jim tyto výhody budou připadat méně nefér, než jiné výhody jiných lidí. Jediným klíčem je podle mě neexistence "rozdavače" těchto výhod, resp. v reálných podmínkách permanentní a nekončící boj za eliminaci toho, co je k rozdávání.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 6. 9. 2016 14:39
reakce na Jan Krejčí | 6. 9. 2016 14:08

Ale ono to odlišit lze.

Jste v koncentráku a máte k dispozici zlatý dukát.
Situace a) Uplatíte jím dozorce, aby Vás a Vaši rodinu ušetřil smrti. To je obranná lobby / či chcete-li obranná korupce.
Situace b) Uplatíte dozorce, aby poslal na smrt Vašeho nepřítele a předtím mu ukradl zbylé oblečení a jídlo a přinesl Vám ho. To je útočná lobby / korupce.

Neříkejte mi, že v tom nevidíte žádný rozdíl co se spravedlnosti a vlastnických práv týče. V jednom případě se pouze bráníte, ve druhém útočíte na druhé.

Právě že tvrdím, že není zapotřebí nechat se ukopat (/udanit). Na obranné lobby / korupci není nic špatného. Uplacení bolševického komisaře, aby zlepšil kádrový posudek / dal modrou knížku - podle mně v pořádku. "Vstoupení" už zřejmě ne, záleží na tom, co to obnášelo a jaké to mělo důsledky.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 6. 9. 2016 16:50
reakce na Josef Tětek | 6. 9. 2016 14:39

Ano vidím rozdíl a píšu o něm i já. Ale pokud nebudete mít dukát, ale třeba budete umět něco, čím budete nějakému dozorci užitečný (nabízí se soulož, což je podle mě historicky nejrozšířenější způsob získání nefér výhody) a nebude to služba s protiplněním, ale pouze vstřícnost s očekáváním opáčené vstřícnosti, je těžké soudit, kdo je udavačský Hujer a kdo oběť chytající se stébla.

Navíc stejně by se dalo pokračovat k dnešní nesvobodě - je používání české koruny obranou nutnou k přežití, nebo vyčůrané "spolupachatelství" (útokem)? Je placení daní spolupachatelstvím na systému? A pokud byste státu zničil majetek v částce daní, které z Vás vydře, jste už obranářem, nebo jste pořád útočník, protože pravý obranář ničí státního majetku co nejvíce bez ohledu na to, kolik toho státu zaplatil? Odpověď podle mě není principielně možná a záleží na fundamentalismu toho, kdo to posuzuje - čili pro mě tudy ne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 6. 9. 2016 15:03
reakce na Josef Tětek | 6. 9. 2016 14:39

Apple ani jiná firma nepodniká v podmínkách koncentráku ani nemusí uplácet bolševického komisaře. Podniká v právním prostředí, ve kterém platí nějaká pravidla, která menší firmy dodržovat musí a některé kolosy ne.
Jestli to tedy chápu správně, tak říkáte, že veškerá státní nařízení jsou špatně, stát na ně nemá právo a každé jejich nedodržení je správné.
Otázka zní, co by potom vzniklo. A vůbec, co vlastně navrhujete jako řešení?
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 7. 9. 2016 12:30
reakce na Jiří Suchý | 6. 9. 2016 15:03

Tím myslíte "malé státy retroaktivitu dodržovat musí, Evropská Komise ne" (pokuta i za dobu, kdy Irsko nebylo v EU)?
Nebo "malé státy musí oddělit moc zákonodárnou a soudní, Evropská Komise ne" (v normálním státě vláda vydá zákony a soud zajišťuje dodržování, EK zákon vydá a rovnou vyžaduje)?
A že to tlačí zrovna Juncker, který byl v Lucembursku premiér v době, kdy tato země byla těmito praktikami proslulá (čím větší firma, tím nižší daně)? Vstuktu "kozel zahradníkem".
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 6. 9. 2016 20:19
reakce na Jiří Suchý | 6. 9. 2016 15:03

V prvé řadě jsem nerozebíral věc z právního hlediska, ale ekonomického a politicko-filosofického. To, že je něco protiprávní, ještě neznamená, že to je a priori špatně. Na extrémním příkladu koncentráku si to uvědomí každý.

Ale k Vaší otázce. Neříkám, že veškerá státní nařízení jsou špatná. Například nařízení, že vraždit a loupit se nemá, je v pořádku (jen je zde trochu problém v tom, že stát sám v tomto není konsistentní, ale to nechme pro teď plavat). Nicméně to stále není odpověď na otázku, zda má stát poskytovat služby tvorby pravidel a dohledu nad jejich dodržováním, aneb služby spravedlnosti a bezpečnosti. V historii i současnosti existuje hromada příkladů, kdy tak činily soukromé organizace. I teorie je v tomto směru poměrně rozvinutá (disciplína Law and Economics, v čj je v tomto směru zajímavá kniha Bruno Leoni: Právo a svoboda. V angličtině je poměrně vyčerpávající sborník Anarchy and the Law: https://www.amazon.com/Anarchy-Law-Political-Economy-Independent/dp/1412805791).

Za řešení považuji postupný přechod společenské organizace od principu násilí k principu spolupráce. Přes všechno zlé, co se za posledních sto let na Zemi stalo si myslím, že lidstvo tímto směrem směřuje, protože násilí bude čím dál nákladnější a zavrženíhodnější.

Trošku jsem to už nakousl zde, v budoucnu to chci dále rozvést... http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/314815-elity-a-lid-coz-takhle-zkusit-to-civilizovane
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 6. 9. 2016 08:41

Krásná ukázka toho, jak libertariánská ideologie umožňuje "elegantně" činit závěry, obdobné tvrzení, že černá je vlastně bílá :-)
-13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 6. 9. 2016 12:55
reakce na Richard Fuld | 6. 9. 2016 08:41

Zajímalo by mě, kde to tam vidíte. Podle libertariánů je naopak bílá bílá a černá černá. Loupež je loupež, ať se jí věnuje floutek v podchodu, nebo noblesní pán se smyšleným mandátem od Boha či "společenské smlouvy", kterou nikdo nikdy neviděl a nepodepsal. O ochraně majetku platí to samé.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 6. 9. 2016 12:27
reakce na Richard Fuld | 6. 9. 2016 08:41

"Je možné, že tyto cíle budou totožné s cíli původního majitele – a pak jsou daně zbytečnou a drahou nadstavbou. Je ale pravděpodobné, že cíle „státu“ budou odlišné – a pak představují pro původního majitele čistou ztrátu."
Pokud je mi známo, legenda o vypálení alexandrijské knihovny připisuje chalífu Omarovi slova dosti podobná...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 6. 9. 2016 07:24

Nájemné je konfiskace soukromého majetku, který využijí „vlastníci“ nájemního domu k naplnění svých cílů.
-17
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 6. 9. 2016 09:39
reakce na Martin Brezina | 6. 9. 2016 07:24

Souhlasim, ovsem pouze za predpokladu, ze i koupe rohliku je vlastne "konfiskaci soukromeho majetku, ktery vyuzije pekar k naplneni svych vlastnich cilu".

Srovnavat dane a najemne je nesmysl, za najemne dostavate sluzbu o kterou mate zajem. Za dane:
- v nejlepsim pripade dostavate sluzbu, o kterou stojite, ale kterou byste si velmi pravdepodobne mohl poridit u soukromnika levneji, pokud by ji stat sourkomnikovi umoznil nabizet na volnem trhu,
- v horsim pripade dostavate sluzbu, o kterou nestojite, ale kterou holt vyuzijete,
- v jeste horsim pripade dostavate sluzbu, kterou nechcete, ale musite ji platit,
- v jeste horsim horsim pripade nedostavate sluzbu zadnou
- v nejhorsim pripade dostava sluzbu vas konkurent, tedy jste nucen z vlastnich penez podporovat sveho konkurenta...
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 9. 2016 10:25
reakce na Petr Bárta | 6. 9. 2016 09:39

Za určitých okolností nájemné a daně srovnávat lze - za podmínek podobných feudalismu:
- Stát/panovník vlastní veškerou půdu a proto mu musíme platit nájem, pokud ji chceme užívat
- Stát/panovník vlastní i lidi (nevolníky) a proto pro něj musíme půl až tři čtvrtě roku robotovat
- Stát/panovník má "právo" nutit nám některé služby a my máme "povinnost" mu za ně být náležitě vděčni, i když je vůbec nechceme, nebo bychom si je raději koupili od někoho jiného

Možná je na místě se ptát, zda feudalismus skončil a pokud ne, zda bychom s tím neměli něco dělat :-)
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 9. 2016 10:45
reakce na Jan Altman | 6. 9. 2016 10:25

Nevím, proč do toho pletete feudalismus. Vy jste vlastníkem území státu? Ale neříkejte...:-)))
Stát vám žádné služby nenutí, pokud se vám jeho služby nelíbí, klidně se přestěhujte do jiného státu. Stejně, jako kdyby se vám nelíbíly služby pronajímatele domu, tak se přestěhujete do domu, který vám bude odpovídat.
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Mucha | 6. 9. 2016 22:36
reakce na Martin Brezina | 6. 9. 2016 10:45

Pane Březino, nevím jak jste došel k tomu, že mi stát žádné služby nenutí. Malý příklad: stát mne nutí, abych platil televizní poplatky, ačkoliv mne pořady ČT vůbec nezajímají, stejně tak Český rozhlas, který vůbec neposlouchám. Mám se kvůli tomu vystěhovat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 9. 2016 06:54
reakce na Miroslav Mucha | 6. 9. 2016 22:36

A vetsi priklad - stat mne nuti, abych vyuzival jeho penzijni a socialni system. Ja bych se radeji z tohoto systemu vyvazal, nemam zajem aby mi stat zajistoval podporu v nezamestnanosti a duchod, ovsem nemam zajem ani o to aby mi bral penize s oduvodnenim ze pro mne tento socialni system a penzi zajistuje...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 6. 9. 2016 12:52
reakce na Martin Brezina | 6. 9. 2016 10:45

Ono je stejně vtipné, jak etatisté vždy nakonec dojdou k tomu mafiánskému "zaplať a drž hubu, nebo vypadni" :-).

Když vlastním dům se zahradou a soused mi přes plot začne házet odpadky, taky to mám řešit tím, že se odstěhuji? Když mě bude vyloženě provokovat, ať si zkusím protestovat, s pistolí za pasem a dobrmanem u kolena, bude to znamenat že je v právu, jelikož má na straně sílu? Samozřejmě, že v takové situaci se neodvážím se sousedovi postavit, ale budu hledat cesty, jak jeho vliv na můj život minimalizovat. A to pokud možno tak, abych se já sám nestal oním zlým sousedem, který ode všech vyžaduje přizpůsobení, nebo vypadnutí.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 7. 9. 2016 09:38
reakce na Josef Tětek | 6. 9. 2016 12:52

Na tohle téma vyšel pěkný článeček: http://www.mises.cz/clanky/jestli-se-vam-tu-nelibi-tak-se-odstehujte--1199.aspx
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 6. 9. 2016 15:07
reakce na Josef Tětek | 6. 9. 2016 12:52

A ty cesty budou jaké?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 9. 2016 11:44
reakce na Martin Brezina | 6. 9. 2016 10:45

Takže tedy vlastně tvrdíte, že stát je vlastníkem veškeré půdy na území takzvaného českého státu....
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 9. 2016 13:03
reakce na Jan Altman | 6. 9. 2016 11:44

"Vlastník" je pojem, který si vytvořili lidé, nic takového v přírodě není. Takže nejprve definujte, co pod tím slovem rozumíte, a já vám pak napíšu, jestli v tomto smyslu je stát vlastníkem nebo ne. Ale pořád to bude jenom slovo. Rozhodují faktické stavy, ne slova.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 9. 2016 15:56
reakce na Martin Brezina | 6. 9. 2016 13:03

No nevím, definic je asi víc. Co třeba vlastnictví jako svrchovaná moc nad věcí?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 7. 9. 2016 09:44
reakce na Jan Altman | 6. 9. 2016 15:56

Při téhle definici domnělý majitel není vlastníkem pozemku. Stát ho zkonfiskuje např. pokud se zjistí, že je pod ním zlatá žíla či ropa (nekontrolovaná těžba surovin na vlastním pozemku je u nás ilegální) nebo přes něj chce postavit silnici.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 9. 2016 16:18
reakce na Jan Altman | 6. 9. 2016 15:56

No, moc produktivní definice to není. Svrchovaně máme věci v moci jen do určité míry, a to pokud tím nezasahujeme nějakým způsobem do života těch druhých. Můžu být třeba "svrchovaný" vlastník trumpety, ale pokud na ni budu "svrchovaně" troubit tak, že to bude obtěžovat druhé lidi, tak ti mi mou svrchovanost hodně rychle omezí:-)

Podobně je svrchovanost moci nad věcí dána zájmem celku. Vlastník pozemku může velmi rychle poznat jak limitovaná je jeho svrchovanost například pokud ten pozemek bude důležitý k obraně státu (společnosti jako celku).

Stát zřejmě vlastníkem v tomto smyslu není.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 6. 9. 2016 06:25

Díky za zamyšlení nad daněmi a úlevami.

"Úleva proto přibližuje společnost tržnímu uspořádání, zatímco výběr daně ji od něj vzdaluje.
Tržní prostředí nabourávají daně, nikoli úlevy."

Dovolím si hned zkraje nesouhlasit. Obojí je distorze tržního prostředí. Daň ze své podstaty můžeme ztotožnit s loupeží a úleva má dát klamný pocit, že o loupež vlastně až tak moc nejde. Úlevy jsou z mého pohledu stejně a možná i více nezdravé než daně. Úlevy zabetonovávají status quo, celou situaci s daněmi. Úlevy umlčují ty, kteří jsou proti daním, stačí úlevu poskytnout a zase je o jeden hlas proti daním méně. Úlevy jsou tedy nástrojem, jak udržet v klidu zbytek národa, který se zatím nebouří kvůli vysokým daním a mohl by být aktivizován oním umlčeným hlasem. Navrhuji spíše přístup, že úlevy jdou ruku v ruce s daněmi a je třeba je rušit společně.


"Daňová úleva a obranná lobby jsou v kontextu tohoto systému těmi nejméně škodlivými cestami, jak se přiblížit nenásilné společenské organizaci."

Tady zase mám dojem, že si trochu protiřečíte. Škodlivost úlev spočívá právě v tom, že dávají pocit, že daně samotné rušit třeba není. Stačí dát úlevy. Ale dát plošné úlevy všem, o tom nikdo nehovoří - pokud jde o úlevy, pak je to ve vztahu k vybrané skupině společnosti. Za mne tedy nenásilnou společenskou organizaci úlevy spíše oddalují a přibližují stav, kdy dojde k zvratu násilím. Je to jako papiňák, který vybuchne.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 9. 2016 10:20
reakce na Michal Mrozek | 6. 9. 2016 06:25

Tady jde spíš o to, že kdyby se eráru podařilo srovnání, sjednocení a harmonizace daní (dokonce na nadstátní úrovni typu EU), tak by to pro VŠECHNY ve výsledku znamenalo zhoršení situace:
- zvýšení daní (ano, i ten, kdo dnes nemá výjimku by za X let od harmonizace podle mne platil více)
- zvýšení moci státu

Samozřejmě etatisté budou tvrdit, že jedni platí hodně, protože jiní si našli cestu, jak platit málo.
Ale není to pravda. Harmonizace, zrušení výjimek, zrušení daňových rájů, zrušení daňové konkurence by po čase vedlo ke zhoršení podmínek pro všechny. Tak jako odstranění jakékoli jiné konkurence.
Míra zdanění v ČR, Francii, kdekoli... je nejvyšší, jakou daný stát je schopen vybrat. Daně se nezvyšují ne proto, že jsou politici rozumní a umírnění, ale proto, že při vyšších sazbách už by se mnoha podnikatelům vyplatilo odejít do ráje, nebo do černé ekonomiky, nebo firmu zavřít. Poměrně příjemné nákladové paušály pro živnostníky nemáme proto, že politici dbají na rozvoj podnikání, ale protože se děsí, že kdyby živnostníci museli vést účetnictví (náklady a výnosy, resp. příjmy a výdaje), postarali by se o to, aby se levá a pravá strana co nejvíce rovnala. Každý živnostník, který dnes má reálné náklady 10% by je po zrušení paušálů měl 90% (nebo by živnost zavřel, šel by na pracák a melouchařil by za hotové).
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!