Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vyšší mzdy v Česku? Až budeme víc než montovna

| 16. 8. 2016

Minimální mzda se má od ledna 2017 už potřetí ve třech letech zvýšit, tentokrát na 11 tisíc korun. Odbory už rok pod heslem Konec levné práce bojují za vyšší výdělky. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale mzdy měly růst až ve chvíli, kdy Česko přestane být montovnou. Pokud budeme „předbíhat“, hrozí podle ní, že firmy přijdou o zakázky a začnou propouštět.

Vyšší mzdy v Česku? Až budeme víc než montovna

Raiffeisenbank ve své srpnové studii došla k závěru, že „konec levné práce“ může nastat až ve chvíli, kdy zvládneme „konec levné ekonomiky“. To znamená přestat být montovnou levného zboží?

Přesně tak. Podnikatelé by se automaticky měli ucházet o zakázky, kde je vyšší přidaná hodnota a kde mohou dodávat kompletní řešení. Například SOMA z Lanškrouna umí připravit výrobní linku přímo na zakázku. Vyrobí stroje, nainstalují to, zajistí pozáruční servis, to znamená ty dražší služby. To je cesta. Nevěnovat se jen výrobě jednoho konkrétního šroubku, ale začít říkat: „My jsme vám schopní najít řešení, umíme ho vyrobit, umíme ho dodat a umíme vám pak zajistit doplňkové služby.“

Takže by si Česko vlastně mohlo „nechat“ současnou strukturu průmyslu, stačí pokrýt větší část výroby?

Určitě, měli bychom ovládnout co největší část výrobního cyklu. To by mělo být součástí strategie, která by se dala prosazovat i vládou – aby sem přicházeli zahraniční investoři, kteří zapojí Českou republiku do kompletního řešení, ne že budeme dodávat jen pneumatiky. Typický příklad: Továrna, která tu vyrábí traktory, hotové výrobky, ale prodává je pod cizí značkou. Marže přitom spočívá právě v prodeji konečnému zákazníkovi. A o tyto peníze české firmy přicházejí.

Helena Horská

Helena Horská

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, během studií na Národohospodářské fakultě získala několik ocenění, včetně titulu Mladý ekonom roku 2001. Působila v České spořitelně na pozici makroanalytika, od roku 2004 je hlavní analytičkou Raiffeisenbank. Je autorkou mnoha odborných publikací, včetně článků o cílování inflace, které publikovala během postgraduálního studia na Institutu světové ekonomiky v Kielu.

Závislí na stlačeném kurzu

Jak dlouho může trvat, než se v Česku podobná změna podaří?

Pokud nedojde k drastické krizi, jakou v roce 2009 zažily pobaltské státy, které byly k reformám donuceny okamžitě, tak určitě desítky let. Česká republika si ale nebude schopná udržet ani vizitku levné montovny dlouho.

Z jakého důvodu?

Jakmile Česká národní banka uvolní kurz koruny a měna začne posilovat, mnohé firmy, které se spoléhají na levnou práci, přestanou být konkurenceschopné. Musíme se dostat z montoven někam výš, pomůže nám to vyřešit i problémy na trhu práce.

Jak to přesně myslíte?

Když se podíváte, kdo nám teď chybí, jsou to hlavně dělníci. Kdybychom vyráběli i něco víc než jen prvovýrobu, bude větší poptávka po kvalifikované pracovní síle, která bude například umět řešit individuální problémy zákazníka v zahraničí a která teď možná nenachází úplně uplatnění.

Zmiňovala jste jednu společnost, která „konec levné ekonomiky“ už zvládla. Máte informace, jestli si v podobných firmách zaměstnanci skutečně i vydělávají víc?

Můžu se domnívat, že ano, podrobněji jsme to neřešili. Podobné firmy ale říkají, že jsou schopné unést posilování koruny o tři až pět procent, takže předpokládám, že mají vyšší marže. A dobré zaměstnance musí dobře platit, aby jim je nepřebrala konkurence.

Minimální mzda

Anketa mezi odborníky

Zástupci oficiálních politických partají i partají neoficiálních, rozuměj odborů, se předhánějí v tom, kdo navrhne vyšší a vyšší minimální mzdu. A tak politická debata o minimální mzdě připomíná poslední roky oblíbenou klukovskou zábavu – kdo výš. Rozdíl by tu ovšem byl: účastní se i dámy.

Ptáme se expertů, jak ideálně nastavit minimální mzdu:

Jak nastavit minimální mzdu?

Chybí obchodníci

Podle vaší analýzy by se Česko mělo inspirovat Polskem, kde už firmy kromě „výroby šroubků“ zvládají prodávat i ty dražší služby okolo. Co přesně dělají Poláci lépe?

Oni jsou skvělí obchodníci. Jezdí na Ukrajinu, do Ruska, Bulharska, jsou schopni najít výrobce, zároveň znají odběratele, kteří jsou to ochotni koupit. Polsko nemá větší míru inovací než my, využívají svoji obchodnickou náturu. My jsme dobří dělníci, dobří řemeslníci, dobří technici, ale neumíme prodávat. Vyloženě chybí technicky vzdělaní manažeři, kteří by měli jazykové znalosti a zároveň by uměli prodávat.

Dostaly se před Česko kromě Polska ještě nějaké další země střední či východní Evropy?

Slovensko nás pomalu dobíhá a došlo tam k výraznému růstu produktivity i mezd.

A tamní firmy se tedy také zaměřují na větší část výroby než jen „montování“?

Slováci na tom nejsou lépe, pokud jde o přidanou hodnotu, ale Slovensko má výhodu například v tom, že vyrábí auta ve vyšší cenové kategorii. Dražší segment. To by pomohlo i naší ekonomice, pokud bychom nedělali jen střední třídu, ale i tu vyšší.

To znamená, že když vyrobí nějaký plast, který přijde do BMW, tak ho prodají dráž, než kdyby šlo o plast například do Fabie?

Ano. Neznamená to, že by se český dělník flákal, ale ten díl se prodá například za deset eur, zatímco na Slovensku za dvacet eur.

Propojeno!

Zaručená mzda

Minimální mzda je nejnižší možná odměna, kterou musí zaměstnavatel svým lidem za odvedenou práci platit. Pro většinu profesí ale tato dolní hranice neplatí, podle zákona mají brát víc. Jaká je vaše zaručená mzda?

Kolik musíte brát. Co jsou zaručené mzdy

Nejdřív musí přijít zakázky

Co všechno by mohla pro „konec levné ekonomiky“ udělat vláda, asi nemusíme znovu vyjmenovávat. Podpořit výzkum, zrušit regulace… Vzpomenete si ale na nějaký konkrétní krok, který v posledních pěti letech skutečně pomohl?

Vím, že si firmy pochvalovaly karenční dobu. Pomáhalo jim to dostat míru nemocnosti na západní úroveň – a ony často ty zahraniční matky kontrolují, kolik máte nemocných. [První tři dny pracovní neschopnosti „zadarmo“ prosadil Petr Nečas v roce 2008, resp. 2009 – pozn. red.] V budoucnu by to určitě bylo zjednodušení daňového systému a zavedení jednotného inkasního místa. Stejně tak jednotný postoj všech finančních úřadů, že by bylo jasně dané, co mají všechno požadovat, aby neplatilo, že co úřad, to názor.

Pokud vláda prosadí například vyšší minimální mzdu hned, bez ohledu na produktivitu, jak to ovlivní českou ekonomiku? Za rok nás čekají parlamentní volby, tak je podobný krok pravděpodobný.

Vzhledem k tomu, že jsme teď postavení jako montovna, bude prudké zvýšení ceny práce znamenat, že mnoho firem naráz zavře výrobu, neboť přijdou o zakázky. Takže nárůst nezaměstnanosti, hlavně nízko kvalifikovaných pracovních sil, což by znamenalo sociální problém.

Polohrubá, hrubá, superhrubá...? Čistá!

Vyzkoušejte mzdovou kalkulačku od Peníze.cz

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

O kolik může zhruba míra nezaměstnanosti vzrůst?

Určitě nepůjde o masivní propouštění, jako když přijde recese. Odhadovala bych spíš desetiny procentních bodů.

Takže by to nebylo zas až tak dramatické a míra nezaměstnanosti by pořád zůstala jednou z nejnižších v Evropské unii?

Pokud by se stejnou cestou prudkého zvyšování mezd nevydaly i další státy Evropy, o místo na předních příčkách zemí s nejnižší nezaměstnaností bychom nejspíš přišli. Ale na chvost, kde jsou země jižního křídla Unie, bychom určitě nespadli. Udržet nezaměstnanost pod pěti procenty by už ale nešlo.

Pokud dojde ke zvýšení minimální mzdy, znamená to automaticky růst mezd obecně?

Především v případě skokového nárůstu minimální mzdy by zaměstnavatelé museli upravit mzdové tarify i pro ostatní zaměstnance – aby zůstal neporušený princip odstup odstupňovaného odměňování v závislosti na odbornosti, zkušeností, praxe a výkonnosti. To mezi firmami vyvolává obavy z dopadu do nákladů firem a ze „zespodu tlačené“ mzdové nákazy. Skokové zvyšování minimální mzdy by mohlo v případě příliš prudkého růstu nákladů na nekvalifikovanou či velmi málo kvalifikovanou práci připravit dotyčné pracovníky o zaměstnání a poslat je na úřady práce. Přestože se neobávám plošného zvyšování nezaměstnanosti, určitou vybranou skupinu populace by růst minimální mzdy postihnout mohl.

Už se každopádně podobný růst nezaměstnanosti někde v Česku projevuje?

Stačí se podívat, co se děje v OKD. To je standardní příklad podniku s vysokou úrovní mezd – ceny uhlí přitom na světových trzích dlouhodobě klesaly a tak se firma stala nekonkurenceschopnou. Skutečně to ale nemůže jít tak, že prvně zdražíme práci a pak budeme přemýšlet, co tedy budeme vyrábět. Prvně musíme začít dělat něco, co má vyšší přidanou hodnotu, musí přijít zakázka, za kterou dostaneme peníze, a až pak si říct: „Tak já těm lidem zaplatím víc.“

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 16. 8. 2016 20:16

Máte dvě možnosti. Buď jsou mzdy vyšší, jak píšete, a potom nemá minímální mzda smysl. Nebo nejsou a potom se negativní vliv minimální mzdy projeví. Jestli bude masivní nebo jen okrajový, to záleží na tom, kolik lidí by v tržní ekonomice mělo mzdu nižší.

+6
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 17. 8. 2016 09:02

"Obsahulí-li tyto knihy totéž co Korán, pak jsou zbytečné. Obsahují-li něco jiného, pak jsou nebezpečné" - stejná logika, jako ta Vaše.

-6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Amos | 24. 8. 2016 13:13

Po přečtení článku nezbývá než skupině Reiffeisenbak pogratulovat k angažování paní inženýrky na post hlavního ekonoma. Nebetyčný rozdíl mezi ní a předchůdcem Alešem Michlem je patrný v každém odstavci. Pro Babišovu úroveň je Michl určitě posilou, pro Reiffeisenbank byl zátěží. Těším se na další články a názory paní ekonomky - velmi rezonují s mým viděním současného stavu českého hospodářství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 16. 8. 2016 12:30

Opravdu by v době, kdy je nedostatek pracovníků a firmy platí pomocným dělníkům až 20 tisíc hrubého, zvýšení mzdy způsobilo masivní zavírání a propouštění? Toho bych se neobával.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 16. 8. 2016 20:16
reakce na Petr Síla | 16. 8. 2016 12:30

Máte dvě možnosti. Buď jsou mzdy vyšší, jak píšete, a potom nemá minímální mzda smysl. Nebo nejsou a potom se negativní vliv minimální mzdy projeví. Jestli bude masivní nebo jen okrajový, to záleží na tom, kolik lidí by v tržní ekonomice mělo mzdu nižší.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 18. 8. 2016 10:42
reakce na Josef Fraj | 16. 8. 2016 20:16

To druhé je správně, určitě existují lidé, kteří berou minimální mzdu. Rozporuji rozsah dopadů, v článku vyjádřených tvrzením "mnoho firem naráz zavře výrobu, (...) což by znamenalo sociální problém." tím, že pokud nyní mají firmy nedostatek zaměstnanců, tak propuštění lidé najdou práci jinde a k žádným sociálním problémům nedojde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 17. 8. 2016 09:02
reakce na Josef Fraj | 16. 8. 2016 20:16

"Obsahulí-li tyto knihy totéž co Korán, pak jsou zbytečné. Obsahují-li něco jiného, pak jsou nebezpečné" - stejná logika, jako ta Vaše.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 8. 2016 12:47
reakce na Vladislav Kruták | 17. 8. 2016 09:02

Negativní působení minimální mzdy vyšší než tržní mzda bylo již dříve vysvětleno. Vysvětlení nebezpečnosti zmíněných knih postrádám.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tereza MynářováTereza Mynářová
Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!