Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Banky jsou v kondici. Jenomže cvičí na minulou válku

| 8. 8. 2016

Vojenské manévry se nepořádají, aby se armáda připravovala na válku, ale aby veřejnost věřila, že armáda je připravená. Není to podobné se stres testy bank?

Banky jsou v kondici. Jenomže cvičí na minulou válku

Proti stresu lékař předepíše uklidňující prášky. A pokud se nechcete dostat do spárů farmaceutického byznysu, můžete zkusit pomeranče nebo špenát.

Nic z toho by však nepomohlo bance Monte dei Paschi, třetí největší v Itálii. Nedávné zátěžové (stres) testy (výsledky v pdf zde, strana 15) ukázaly, že nejstarší bankovní dům na světě,  založený v roce 1472, je na tom tak bídně, že by příští krize jeho kapitál úplně vymazala.

Byla to ale jediná černá ovce odhalená testy, které zkoumaly, o kolik by během simulované krize klesly výnosy bank a jaký by to spolu s nedobytnými půjčkami mělo dopad na jejich bilanci. Hlídací pes (Evropský bankovní úřad, EBA) z testů dospěl k závěru, že z 51 bank, které pokrývají 70 procent aktiv trhu v Evropské unii, je 50 schopných odolat tříleté recesi provázené propadem ekonomiky, akciových trhů, cen nemovitostí a vysokou inflací.

Mnohé ale neoslnily, třeba Raiffeisen (třetí nejhorší) a další bankovní domy, které mají dcery v Česku – Erste (Česká spořitelna) Société Générale (Komerční banka), Unicredit. Ve fiktivní recesi se jejich kapitálový polštář povážlivě ztenčil. A testy odhalily také slabé kapitálové postavení gigantu Deutsche Bank.

Watchdog přesto vydal uklidňující poselství: Evropské banky jsou zase o něco odolnější vůči krizím. „Bankovní sektor dokáže ekonomické šoky vstřebat lépe než před dvěma lety,“ citovala agentura Reuters šéfku evropského bankovního dozoru Daniele Nouyovou.

Takže dobrá zpráva. Jenže nebyla právě ona cílem testů?

Někdo má v merku vaše prachy

Se znehodnocováním peněz si věděli rady antičtí Římané i sovětští bolševici. Dnes jejich praktiky přebírají ekonomové v centrálních bankách. Ideologie se změnila, cíl zůstává stejný – naše úspory.

Římané, bolševici a záporné sazby

Malý stres, tedy stresík

Poměřováno trhy, akcionáři v bezoblačnou oblohu nad evropskými bankami nevěří. Po testech nastal výprodej akcií bank se špatným a horším prospěchem, klesaly ale také akcie některých bank, které uspěly.

Testy jako uklidňující pilulka nezapůsobily. Pochopitelně, měly psychologický efekt – vyvolaly stresující vzpomínky na rok 2008. Kromě toho je zřejmé, že žádnou záruku neposkytují. Leckdo si patrně vzpomene na španělskou banku Bankia nebo belgickou Dexii. Obě před šesti lety zátěžové testy zvládly. Zanedlouho je vlády zachraňovaly.

Pochybnosti vyvolal i scénář simulované krize – na první pohled se jeví jako měkký. Evropský bankovní úřad narýsoval pokles HDP eurozóny o 2,3 procenta. Ovšem v letech 2008 a 2009 oblast eura spadla o 5,3 procenta.

Dalších 56 bank testovala souběžně a podle stejné metodiky Evropská centrální banka. Jenže tyto testy (a jejich výsledky) jsou označeny za interní. Zůstanou pod pokličkou – pokud je banky samy nezveřejní.

U těch problematických otevřenost nečekejte.

Fikce a realita

Co víc, bankovní regulátoři testovali banky ve fiktivním, nikoli reálném prostředí. V testu nepočítali s dopady záporných výnosů dluhopisů a záporných (brzy možná ještě zápornějších) úrokových sazeb na zdraví bank, které nemají kam (s výnosem) udat vklady střadatelů.

„Pokud nekalkulujete s těmito vlivy, lze pochybovat o významu testů,“ řekl agentuře Bloomberg analytik CMC Markets Michael Hewson.

Současné podmínky samy o sobě banky stresují, tlačí dolů jejich marže a zisky. Banky v nich sotva mohou prosperovat. Musí parkovat povinné rezervy v dluhopisech a jsou chyceny v pasti záporných sazeb. Také proto jejich akcie už dlouho míří dolů. Unicredit za poslední rok ztratil 70 procent hodnoty, Deutsche Bank spadla o 64 procent.

Akcie Deutsche Bank za rok

Zdroj: Peníze.cz

Ke konci minulého týdne se akcie většiny bank trochu oklepaly. Je ale patrné, že většinu akcionářů dnes zajímá jejich chronicky nízká ziskovost víc, než dopady umělé vyvolaného stresu na kapitál.

Propojeno!

Není podstatné, jak rychle roste hrubý domácí produkt sám o sobě. Podstatné je, že posledních třicet let roste ukazatel HDP pomaleji než objem dluhu. Udržitelný ekonomický růst nelze vykouzlit dalším zadlužováním – ani nízkými úroky, ani kvantitativním uvolňováním, ani vyšší inflací, ani devaluací měny. Udržitelný ekonomický růst musí stát na rostoucí produktivitě práce, na ničem jiném.

Záporné úrokové sazby? Zvrácené!

Dlouhá jízda dolů

Zátěžové testy navozují otázku, zda šéfové bankovního dohledu nejsou jako generálové, kteří připravují armádu na minulou válku. Bude snad příští krize připomínat tu minulou?

David-Folkerts Landau, hlavní ekonom Deutsche Bank, si to nemyslí. „Neočekávám další finanční krizi podobnou té z roku 2008,“ řekl v rozhovoru pro deník Die Welt. „Příští krize bude jako pomalá dlouhá jízda dolů po spirále.“

Landau v rozhovoru připomíná horu nesplácených úvěrů, která se tyčí nad bankovním sektorem. Je odhadována na 950 miliard eur, z toho v Itálii 360 miliard (16,6 procenta všech úvěrů). A v tomhle průšvihu se vezou všichni, protože finanční trhy jsou propojeny.

Evropská unie se podle Landaua nevyhne záchrannému balíku pro banky, jinými slovy – státní pomoci. Šéfekonom odhaduje, že kapitál evropských bank bude nezbytné posílit nejméně o 150 miliard eur, aby se jejich zdraví stabilizovalo.

Že evropské direktivy zakazují lít do bank peníze vybrané od daňových poplatníků? Jistě, platí princip, podle něhož se na záchraně bank musí podílet privátní sféra – akcionáři, majitelé dluhopisů, střadatelé (nad sto tisíc eur) a teprve poté se může angažovat státní moc. Pod tlakem obav z runu na banky však tohle pravidlo může být odpískáno.

Zkušenosti ukazují, že v dobách krizí se direktivy

a) mění,

b) vykládají „flexibilně“

c) anebo se prostě nedodržují.

… a po spirále

V minulé krizi mnohé vlády přispěchaly bankám na pomoc. Pumpovaly do nich peníze. Veřejné finance to odnesly podlomeným zdravím. Co když je příští hospodářská recese srazí natolik, že stáhnou do maléru banky, držící spoustu státních dluhopisů? Jejich hodnota by se v krizi propadla.

Kdyby nastoupily do akce vlády a banky zase sanovaly, ještě víc by veřejné finance podrazily. A tak po spirále níž a níž…

Mimochodem, co kdyby se vedle stres testů bank, pořádaly také stres testy veřejných financí? To bychom teprve byli vystresováni.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 8. 8. 2016 09:10

Zátěžové testy bank mohou brát vážně jen inteligencí neobdaření poitici nebo s nimi kolaborující ekonomičtí novináři.

Za sestavování pravidel kontroly v bankách odpovídá BIZ (Banka pro mezinárodní platby), sídlící v Basileji a považovaná za centrální banku centrálních bank. Vytváří směrnice, které se nazývají podle místa jejího domicilu Basel (Basel II, Basel III, Basel IV) a které jsou veřejnosti prezentovány jako sofostikovaná metodika testování ekonomického zdraví bank.
BIZ založila Belgická, Německá, Francouzská, Britská a Italská centrální banka společně se dvěma skupinami soukromých bank z Japonska a USA. Původně se měla starat o to, aby Německo přesně plnilo reparační platby. V současné době je rozhodování v BIZv rukách několika centrálních a soukromých bank a zástupců států jako USA a VB. Tudíž všechna ujištění politiků, že se bankám nastaví tvrdší podmínky, vyznívají jako pouhý vtip. Banky si svá pravidla určují samy, a to prostřednictvím BIZ.

BIZ byla v minulosti známá tím, že velmi sympatizovala s nacismem. V roce 1938 po obsazení Rakouska převzala do správy rakouské zlato. V roce 1939, po okupaci zbytku Československa, pomohla také s převodem části českého zlata ve prospěch Národně socialistické strany.
Od dubna 1939 stál v čele BIZ americký advokát Thomas McKittrick, který v období mezi léty 1939 a 1945 vyřizoval za Německou říši všechny nezbytné devizové obchody.

+14
+
-

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Jan Amos | 8. 8. 2016 09:10

Zátěžové testy bank mohou brát vážně jen inteligencí neobdaření poitici nebo s nimi kolaborující ekonomičtí novináři.

Za sestavování pravidel kontroly v bankách odpovídá BIZ (Banka pro mezinárodní platby), sídlící v Basileji a považovaná za centrální banku centrálních bank. Vytváří směrnice, které se nazývají podle místa jejího domicilu Basel (Basel II, Basel III, Basel IV) a které jsou veřejnosti prezentovány jako sofostikovaná metodika testování ekonomického zdraví bank.
BIZ založila Belgická, Německá, Francouzská, Britská a Italská centrální banka společně se dvěma skupinami soukromých bank z Japonska a USA. Původně se měla starat o to, aby Německo přesně plnilo reparační platby. V současné době je rozhodování v BIZv rukách několika centrálních a soukromých bank a zástupců států jako USA a VB. Tudíž všechna ujištění politiků, že se bankám nastaví tvrdší podmínky, vyznívají jako pouhý vtip. Banky si svá pravidla určují samy, a to prostřednictvím BIZ.

BIZ byla v minulosti známá tím, že velmi sympatizovala s nacismem. V roce 1938 po obsazení Rakouska převzala do správy rakouské zlato. V roce 1939, po okupaci zbytku Československa, pomohla také s převodem části českého zlata ve prospěch Národně socialistické strany.
Od dubna 1939 stál v čele BIZ americký advokát Thomas McKittrick, který v období mezi léty 1939 a 1945 vyřizoval za Německou říši všechny nezbytné devizové obchody.
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 8. 2016 11:02
reakce na Jan Amos | 8. 8. 2016 09:10

A není to tak, že základem pro regulaci bank provozujících svoji činnost na území EU je NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky?

A současně Basel pravidla pak platí pouze pro banky, které jsou členy toho jejich spolku?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 8. 8. 2016 12:38
reakce na Richard Fuld | 8. 8. 2016 11:02

"A současně Basel pravidla pak platí pouze pro banky, které jsou členy toho jejich spolku?..."

Pokud vím, tak "členy spolku" BIS je většina stěžejních centrálních bank eurozony (Německo, Francie, Itálie, Řecko...), pak i ty mimo EU jako SNB (Švýcarská centrální banka) nebo Norská centrální banka. Včetně ČNB.

https://www.bis.org/about/member_cb.htm?m=1%7C2%7C601

Nerozporuji vaše tvrzení o existenci směrnice EU regulující investiční podnikání a ani netvrdím, že umím přesně vysvětlit, kterými pravidly se v oblasti bankovního dozoru kdo řídí. Tvrdím ale se značnou dávkou skepse a obezřetnosti, že v kontrole likvidity bank a vytváření metodik jejího měření, jakož i interpretaci výsledků těchto testů, hraje velkou roli banka (BIS), kterou si vytvořili sami bankéři pro sebe - http://www.bis.org/publ/bcbs144.pdf

A pokud se podíváte na přednášku z ledna 2015 viceguvernéra Tomšíka (stačí úvodní slajd), neunikne vám znázornění workflow pro vytváření dozorčích směrnic:
1) jednání G20
2) Financial Stability Board
3) Basel Committee on Banking Supervision - tedy BIS, o které se bavíme
4) Legislativa EU - směrnice, kterou zmiňujete vy
5) Národní legislativa

Tedy přednáška viceguvernéra ČNB, kde je dostatečně zřejmé, kdo úkoluje administrativu EU v oblasti bankovnictví.

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/tomsik_20150128_vse.pdf
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 8. 2016 13:37
reakce na Jan Amos | 8. 8. 2016 12:38

Tak rozhodují ale orgány EU. BIS ma pouze poradní funkci. Kdyz organ rozhodne o prisnejsí upravě, než dopprucuje BIS, tak s tím nic nenadelají.Teoreticky tak mají na vrch politici. Souhlasím, že praxe tomu moc neodpovídá.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 8. 8. 2016 14:41
reakce na Richard Fuld | 8. 8. 2016 13:37

Kouzlo češtiny: BIS má funkci pouze "poradní" a bývalí politici v BISu funkci "parádní"...

Viz jmenování bývalého guvernéra ČNB a premiéra úřednické vlády Josefa Tošovského do čela Financial Stability Institute, což je integrální součást BIS.

http://www.bis.org/press/p001031.htm

Řekl bych, že pro více přemýšlivé jedince (a nejen ty se sklonem ke konspirativním teoriím) může být toto jmenování potvrzením nejužších vazeb mezi špičkami bankovnictví a EU administrativy. Možná, že by si ti konspirativci mohli i například vydedukovat, odkud vzešel nápad guvernéra Singera na nakupování EUR za nově vytvářené české koruny (dle čerstvé zprávy již v rozsahu 555 miliard Kč).

Může nás alespoň těšit, že Švýcaři nakupování eur jejich centrální bankou omezili v lednu 2015 s odůvodněním, že by to ohrozilo ekonomickou stabilitu Švýcarska. Jak vidno - naše ekonomika má silnější fundament než v té malé zemi pod Alpami.

Kdepak se nám pan Singer v budoucnu objeví, až přestane tvrdit, že nejvíce ze všeho ho baví šlapání hroznů v rodinném vinohradu?
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 8. 2016 18:00
reakce na Jan Amos | 8. 8. 2016 14:41

Neříkám, že to tak zvráceně, jak píšete nefunguje. Jen tvrdím, že ten systém není takto postaven. Ostatně plody uvedeného absurdní disfunkce bankovní regulace sklízí občané po celém světě ve formě všech možných záchran akcionářů bank, které je lživě vydáváno za záchranu bank samotných. Kritizujete správně fungování toho systému, nicméně systém je postaven jinak. Obdobně to platí i pro jiné oblasti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 8. 8. 2016 15:26
reakce na Jan Amos | 8. 8. 2016 14:41

Kéž by se objevil v pruhovaným mundúru někde na galejích...
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!