Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Miluj Evropu. Za sto mega ročně

| 21. 7. 2016

Členství v Evropské unii je pro nás nákladné. Odmítám argument, že díky dotacím jsme ve vztahu k Unii čistými příjemci, o nevýhodnosti tedy nemůže být řeč. A když odmítám argumentaci „čistého příjemce“, skutečně tím nemyslím, že by k nám mělo proudit víc peněz. Naopak, dostáváme jich moc. Jakékoli nenulové číslo je moc. Dotace jsou zlo

Miluj Evropu. Za sto mega ročně

Vývoj čistého salda toho, co od Čechů proudí do Evropské unie a co naopak proudí v opačném směru, se rok od roku liší. Například loni kvůli konci programového období toky peněz do Česka výrazně zesílil. Předchozí roky nevykazují takové výkyvy. Pojďme se tedy podívat třeba na rok 2014. Česká republika podle dnešního kurzu obdržela v přepočtu 119 miliard korun. Naopak z kapes českých občanů do Unie odteklo 44 miliard korun. Znamená to tedy, že můžeme být spokojeni? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Dostávat peníze bez práce škodí a více peněz škodí více. K tomu závěru mě vede několik argumentů:

1. Příjemci dotací a plátci odvodů nejsou titíž lidé

Odvody platíme všichni z daní (v menší míře hrají roli ještě cla), dotace plynou vyvoleným. Přístup k dotacím není rovnoměrný. Každý člověk nemá stejnou příležitost se k penězům dostat. Vítězí ti, kteří působí v protežovaných oborech; vítězí ti, kdo umí lépe chodit v papírování a kdo mají silnější vazby na dotační struktury a komunální politiky. 44 miliard odvedli těžce pracující lidé na svých daních. 119 miliard skončilo u těch, kteří v tom umějí chodit.

2. S penězi není možné nakládat dle vlastního uvážení

Když si člověk vydělá peníze, může se svobodně rozhodnout, jak s nimi naloží. Když si obec vybere peníze na daních, můžou se zvolení zastupitelé rozhodnout, do čeho je v obci vloží. Dotace jsou naproti tomu účelové. Úředníci v Bruselu rozhodnou, na co budou použity. Mnohdy naprosto nesmyslně, nelogicky, zcela bez reflexe skutečných potřeb lidí. Zatímco se 44 miliardami bychom mohli nakládat podle svého rozhodnutí. 119 miliard „je rozhodnuto“ shora.

3. Vznikají neefektivní pracovní místa

Kromě toho, že samotné použití peněz nereflektuje skutečné potřeby obyvatel České republiky a vznikají tak „dotační“ pracovní místa, která by třeba vůbec na trhu nebyla potřeba, dochází i ke zcela neefektivní redistribuci peněz do přerozdělovací byrokracie či do povinné propagace dotačních projektů. Lidé, kteří pracují v dotačním byznysu, by mohli dělat něco jiného a tvořit při tom hodnoty. Na výši HDP se to nepozná, na skutečném blahobytu ano.

4. Pokřivuje se tržní prostředí

Dotace nejsou pro každého. Dotační projekty mají svá omezení a své podmínky. Ne každý podnikatel podmínky splňuje, ne každý podnikatel se podmínkám dokáže přizpůsobit a na dotaci dosáhnout. Příběh o dvou hoteliérech v jedné obci, kteří spolu léta poctivě bojovali kvalitou svých služeb o přízeň hostů, než jeden z nich dosáhl na dotaci, významně zvýšil úroveň svých služeb při zachování stejných cen a zlomil tak konkurenta, který nebyl v podnikání o nic horší, zná nejeden region České republiky.

5. Vytváří se korupční prostředí

V prostředí dotací bují korupce. Nesnáším argument, že si za to můžeme sami a že za to nemůžou dotace. Korupce je průvodním znakem každého přerozdělování. Čím více peněz se přerozděluje, tím více korupce bude existovat. Čím dál budou peněženky těch, kteří dotace platí, tím větší bude korupce. A čím rigidnější a zároveň nesmyslnější budou pravidla užití dotací, tím větší bude i korupce. V prostředí, kdy nejste pod kontrolou daňových poplatníků, máte ohromné finanční zdroje, které nemůžete použít, jak potřebujete, v takovém prostředí budete mít ohromnou motivaci peníze prostě vyvést a najít si „parťáka,“ který má formální stránku splnění podmínek perfektně zmáknutou.

6. Zadlužují se obce, kraje i stát

Většina dotačních programů vyžaduje spolufinancování od toho, kdo dotaci využívá. Lhostejno, jestli je to soukromník, obec, kraj či stát. Spolufinancování není zanedbatelné a třeba obce, kterým výnosy z daní sotva stačí na běžný provoz, musí kvůli dotacím přistoupit k půjčkám. Mnohdy se tak stává, že si obec pořídí něco, co nebyla priorita, ale na co byl vypsán projekt, při tom se zásadním způsobem zadluží.

7. Zdrojem dotačních peněz jsou peněženky těch, kteří tvoří hodnoty

Na posledním místě argument možná nejvýznamnější. Evropská unie nechodí do práce, netvoří hodnoty a nevydělává peníze. Má jen ty peníze, které jí odvedou ti, kteří hodnoty tvoří. Jsou to daňoví poplatníci napříč Evropou, kterým z jejich výplat mizí peníze do evropských rozpočtů. Peníze, které dostane Česko navíc oproti odvodům, pocházejí od lidí pracujících na západ od nás. Nevidím důvod, proč by měl cyklostezku v Horní Dolní platit německý zaměstnanec jen proto, že je z bohatší země. Nevidím na tom nic morálního. Nevidím důvod se z kladného salda radovat.

Nechci žít v zemi, kde je protežován jeden podnikatel na úkor druhého; v zemi, kde si vybudujeme korupční dotační struktury; v zemi, kde je normální dostávat peníze za nic. Mnohem raději budu žít v zemi, kde se samosprávy nezadlužují; kde se nebudují zbytečné projekty jenom proto, aby se čerpalo. Chci žít v zemi, kde nebudou existovat žádná cla a budou zrušeny některé zbytečné daně. A to, co z těch 44 miliard zbude, chci rozdělit mezi obce a státní fond dopravní infrastruktury. Lidem se bude snáze žít a nakupovat a ještě zbude dost peněz na smysluplné budování veřejných statků.


Převzato se souhlasem redakce z Neviditelného psa. Autor je místopředseda Svobodných

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 21. 7. 2016 13:46

"Ale najít celé čtvrti, kde to funguje (i přes ty státní klacky pod nohy) jistě lze." V jedné takové naštěstí bydlím. Po setkání s úředníky vybavenými rozhledem a argumentační úrovní pana Březiny jsme se rozhodli vyasfaltovat a osvětlit si ulici na své náklady. Výsledné poučení - cena zlomková proti nákladům účtovaným státu při dodání profesionální firmou a to prokazatelně s vyšší kvalitou. Rychlost dodání - v kratším čase než by měli úředníci na zpracování žádosti. Samozřejmě individualismus se trestá - městské služby se našemu asfaltu při odklizení sněhu pravidelně každý rok vyhýbají. Nevadí - v odklizení sněhu se dobrovolně střídáme a ten pohyb před snídaní nám rozhodně neuškodí.

+35
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:17

"Když deseti lidem seberu tisícovku a pak tu tisícovku použiju pro "obecný prospěch" těch deseti lidí, nebo naopak tu tisícovku nechám těm lidem pro použití pro "soukromý prospěch", tak ta druhá varianta bude výrazně efektivnější."

Když v tom prvním případě za tu tisícovku koupím kurs angličtiny pro těch deset lidí (pravda, za tisícovku dost krátký), kdežto v tom druhém případě si ti lidé za tu tisícovku koupí na hodinu slečnu, kdo a podle čeho rozhodne, která varianta je efektivnější?

-12
+
-

Další příspěvky v diskuzi (39 komentářů)

Jan Koss | 22. 7. 2016 16:32

Předmetem velké ekonomické diskuse je posuv púdy na lesní ceste třetí třídy nekde ve vzdálené Anglii. Tuto ekonomickou debate nám přinese přední Anglický lístek Daily Mail. Tento lístek řeší economické problemy tak efektivne že má čas se hlavne zabývat celebritami, skandály, “tit & bum” a podobnýmy záležitostmy.
Hlavní náplní ekonomické diskuse je efektivita státního vs privátního a možnosti výberu. Uživatelé silnic mají na výber bud použít 20km státní odbočky nebo kratší soukromé autostrády.
Historie této autostrády je krátká, ale velmi zajímavá a ukazuje efektivnost soukromého podnikání. Byla vybudová v deseti dnech hrdinským úsilí třech místnich pracovníků a též zahrnuje instalace dvou budek na vybírání poplatků. Celková cena tohoto projektu byla jenom L325 000, či jenom L120 000 a nebylo třeba zametnávat nádeníky z Východní Evropy.
Nakonec je je třeba dodat že zprávy o historickém úsilí britských budovatelů soukromého a volnotržního podnikání se roznesly po celém svete dokonce se dostaly i do vzdáleného a neznámého Česka a vedly k Brexitu a rozpadu roznilé EU. Kongratulace Finmagu a hlavne Macháčkovy. Volný trh vyhrává na všech frontách.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 22. 7. 2016 23:47
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 16:32

Naučte sa aspoň čítať po anglicky, keď chcete komentovať anglické články. Potom nebude Váš pokus o humor vyznievať tak primitívne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 22. 7. 2016 16:39
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 16:32

Můj komentář mel být po komentáři Jana Altmana 21. 7. 2016 18:23. Nejak to nevyšlo.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 23. 7. 2016 00:00
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 16:39

Myslím, že to nevyšlo ani stylisticky, ani pravopisně...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 21. 7. 2016 16:07

https://www.theguardian.com/uk-news/shortcuts/2014/aug/04/private-toll-road-bristol-bath-a431

Nakonec se mu náklady nevrátily, ovšem jen proto, že místní pobočka vládní mafie zaplatila více než dvojnásobek toho, kolik stála ta soukromá cesta, aby byl státní tankodrom hotový o pár týdnů dřív.

http://www.dailymail.co.uk/news/article-2836835/Businessman-hailed-hero-opening-private-toll-road-set-close-claims-won-t-make-penny-council-finds-660-000-fund-repairs-end-road-closure.html
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 7. 2016 18:23
reakce na Tomáš Macháček | 21. 7. 2016 16:07

Zaplatila - i z jeho daní.
I z daní jeho případných zákazníků.
Pojem "nekalá konkurence" redefinován.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 21. 7. 2016 08:03

"Úředníci v Bruselu rozhodnou, na co budou použity."

Nikoliv. Politici a úředníci u nás rozhodují, na co budou peníze použity. "Brusel" hodnotí pouze vážná odchýlení od unijních pravidel při využití prostředků. Pokud jsou v cílové zemi, tedy u nás, politici a úředníci částečně neschopní a částečně chtiví, budou peníze použity neefektivně. A všimněte si : je jedno, jestli se jedná o prostředky EU nebo zdejší veřejné prostředky. Na neschopnosti a chtivosti politiků a úředníků zdroj peněz nic nemění.

Co se týče argumentu, že je tedy lépe nechat peníze soukromníkům a vůbec tedy je nenechat prohnat veřejnými rozpočty, na tom něco možná je. Ovšem, 1) předpoklad, že budou využity efektivněji a v obecný prospěch, je neověřitelný, 2) v případě soukromého využití je naše debata zbytečná - se svými penězi si mohou soukromníci dělat, co chtějí (třeba je poslat na Kanáry) a my k tomu nemáme právo cokoliv komentovat. U veřejných prostředků tohle právo máme.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 7. 2016 16:36
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 08:03

"Nikoliv. Politici a úředníci u nás rozhodují, na co budou peníze použity. "Brusel" hodnotí pouze vážná odchýlení od unijních pravidel při využití prostředků. "

To není pravda. Brusel určuje, do kterých oblastí a za jakých podmínek budou ty peníze použity. Něco ve stylu "máme tady 2 miliardy na dotace pro místní rozvoj, utraťte to nebo to nemáte". Rozhodnutí typu "nechceme tady investovat 2 miliardy do soukromých hotelů apod." v důsledku znamená přijít o 2 miliardy. Rozhoduje brusel.

"Ovšem, 1) předpoklad, že budou využity efektivněji a v obecný prospěch, je neověřitelný"

Ony asi nebudou využity v obecný prospěch. Když deseti lidem seberu tisícovku a pak tu tisícovku použiju pro "obecný prospěch" těch deseti lidí, nebo naopak tu tisícovku nechám těm lidem pro použití pro "soukromý prospěch", tak ta druhá varianta bude výrazně efektivnější. Pokud se někdo rozhodne utratit tu tisícovku na kanárech, tak je to jeho věc a je jen správné, že to nikdo nemá právo jakkoliv komentovat.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:17
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 7. 2016 16:36

"Když deseti lidem seberu tisícovku a pak tu tisícovku použiju pro "obecný prospěch" těch deseti lidí, nebo naopak tu tisícovku nechám těm lidem pro použití pro "soukromý prospěch", tak ta druhá varianta bude výrazně efektivnější."

Když v tom prvním případě za tu tisícovku koupím kurs angličtiny pro těch deset lidí (pravda, za tisícovku dost krátký), kdežto v tom druhém případě si ti lidé za tu tisícovku koupí na hodinu slečnu, kdo a podle čeho rozhodne, která varianta je efektivnější?
-12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2016 10:44
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:17

Jestliže někdo spálí 1000,- místo aby si koupil knihu, tak zjevně proto, že mu spálení bankovky přináší větší užitek/uspokojení/štěstí než kniha. Má na to suverénní právo a to bez ohledu na to, co si o tom myslí nějaký Březina. Jakákoliv snaha mu v tom zabránit je útok na jeho majetek a má legitimní právo se takovému násilí bránit.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 22. 7. 2016 01:28
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:17

Ti lidé. To je takové základní pravidlo, že o efektivitě rozhodují ti, kterých se to týká. V opačném případě si tu někdo hraje nad nadčlověka a mám pocit, že toho bylo 20. století docela plné a netřeba to opakovat.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 7. 2016 18:25
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:17

Právoplatný vlastník té tisícovky?

Když budu mít připravenu tisícovku na návštěvu hospody. Ale sebere mi ji nějaký Lojza a koupí si za ni knihu, také budeme řešit, co je efektivnější?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 22. 7. 2016 17:47
reakce na Jan Altman | 21. 7. 2016 18:25

“Právoplatný vlastník té tisícovky?” je český stat, ty to máš jenom propujčené k používání. Pokud se ti to nelíbí navrhuji zkusit platit brambory, nebo nečím podobném.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 7. 2016 08:10
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 17:47

Tak to si soudruzi mezi sebou vyjasněte (se s.Fuldem).
Mám státu děkovat za to, že mi milostivě propůjčil papírek s číslicí 1000?
Nebo se mám naopak bát, že když použiji (či naopak za své služby budu požadovat) alternativní měnu, či začnu provozovat něco jako e-Gold, že mi ten váš socialistický stát přijde rozbít čenich?
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 28. 7. 2016 14:35
reakce na Jan Altman | 25. 7. 2016 08:10

Jo, pokud někdo nesouhlasí s Janem Altmanem ten musí být v nějakém nesouhlasu, či konspiraci s Fuldem. Altman má poněkud nezdravou fascinaci s Fuldem, která jde dále než normální diskuse a dává dojem nesplněné touhy. V tomto případě doporučuji aby Altman vzal iniciativu a nabídnul Fuldovi něco jako Občanské partnerství. Možná tam uspěje.
Pokud jde o potištěné bezcenné papírky, proč se namáhat pašovat je do a ze Švýcarska, když si může udělat doma úklid a odvést je v klidu do Berního úřadu. Nebo snad Altman jede na Plzeňskou jen aby se měl s kým hádat, jelikož mu bába utekla a děcka uvidí jen když je podplatí zmrzlinou v Mnichově.
Pokud on chce používat alternativní měnu jako Bitcoin, e-Gold, brambory a jiné platidlo nikdo mu v tom nebrání.
Jestli Altman vidí v zrcadle čenich to ukazuje jeho osobnost, jelikož zrcadla nelžou!
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:45
reakce na Jan Altman | 25. 7. 2016 08:10

Tady není co řešit. Vlastníkem bankovky je její držitel. Stát není ani emitentem, tím je ČNB. Na druhé straně se domnívám, že ještě pořád existuje nějaký paragraf, který zakazuje ničení bankovek. Jen konstatuji, neschvaluji to. :-) Podle mne se nic strašného nestane, když by někteří slaboduší jedinci pálili svoji hotovost. A ano, pokud budete vyžadovat platbu v bramborách, pak i s tím čenichem máte pravdu :-) Stačí to takto soudruhu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:39
reakce na Jan Altman | 21. 7. 2016 18:25

Odvádíte jádro věci někam jinam. Ale budiž. Podle vás, pokud někdo tisícovku spálí a někdo jiný si za ni koupí tu knihu, tak kritérium efektivity je to, kdo byl jejím vlastníkem. Zajímavý názor, říká se dnes ve škole.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 22. 7. 2016 09:08
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:39

Vzhledem k nemožnosti inter-personálního porovnání užitku to je asi tak to jediné, co smysl dává. Nebo tady snad někteří jedinci (státní úředníci, volení zástupci) mají nadpřirozené schopnosti a jsou schopni toto porovnání učinit?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 21. 7. 2016 23:17
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 18:39

Pokud vlastníka té tisícovky přesvědčíte, aby vám ji dobrovolně dal, pak má smysl uvažovat o jejím efektivním využití. Pokud mu ji ukradnete, navíc zbaběle se zaštiťující nějakým obecným dobrem, formou daní, pak s ní můžete třeba přispět na zdravotní pomůcky dítěti, ale stejně jste zloděj. Pokud ještě k tomu trpíte utkvělou představou, že víte lépe, jak s cizími penězi naložit, než to ví jejich vlastník,pak jste buď duševně nemocný nebo jste parazit.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 22. 7. 2016 18:39
reakce na Jan Amos | 21. 7. 2016 23:17

To je opravdový fofr. Soudruh nadčlovek promluvil a kdo má jiný názor je duševne nemocný nebo parazit. Tak si soudruh představuje demokracii a svobodu slova. Slovo daň je odvozenina slova darovat a není krádež. Paraziti jsou tzv “černí pasažeři”, kteří mají platit dane a daní se vyhýbají a užívají prostředky pořízené za peníze daňových poplatníků. Jan Amos je zřejme jeden z nich.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 26. 7. 2016 07:43
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 18:39

To jste si dobře naběhnul. Daním se dřív říkalo berně od slova bráti. Stále to přežívá ve slově berňák.

Neplacení daní je ochrana vlastního majetku proti lidem, kteří jej chtějí uloupit. Neplacení daní je výraz občanské statečnosti a úcty k vlastnímu majetku.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:49
reakce na Josef Fraj | 26. 7. 2016 07:43

Tak je přece jasné, že když někdo daruje, musí být na druhé straně ten kdo bere. :-) Neplacení daní = OBČANSKÁ statečnost? Dobrej vtípek. :-) Úcta k majetku? :-) Nakonec se k němu budete i modlit, né?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 28. 7. 2016 18:49
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:49

Ty vy si pletete úctu k majetku vytvořenému prací s vírou v dogmata o tvorbě bohatství tiskem peněz. Ve vašem případě fanatickou vírou.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 7. 2016 13:18
reakce na Josef Fraj | 28. 7. 2016 18:49

Takže já vlastně fanaticky věřím v něco, co ani netvrdím? :-)

Tak si dáme opáčko:

Natištění biliard dolarů nevytvoří vůbec žádnou hodnotu. Teprve až donesu např. 2800,-Kč z těch "natištěných" (a vypůjčených, na to se nesmí zapomínat) peněz do soukromého krejčovství, pak mi krejčí ušije novou košili a dojde k vytvoření nové hodnota. A tím tvorba hodnot nekončí! Protože já budu muset za měsíc vrátit vypůjčených 2800,-Kč + úrok budu se muset nechat někde např. zaměstnat a budu muset pro zaměstnavatele vytvořit pravděpodobně větší hodnotu, než bude má mzda ve výši 2800,-Kč + úroky. Takže natištění peněz samo osobě žádné hodnoty samozřejmě nevytvoří. Teprve až uvedení těchto peněz do oběhu může způsobit vytvoření nějakých hodnot, které by se nejspíš nevytvořily nebýt toho, že se v ekonomice objevila poptávka vybavená kupní silou oněch nově "vytištěných" peněz.

Pokud je na straně dlužníka stát, pak dojde k vytvoření pouze té první hodnoty, když za nově vytištěné peníze stát nakoupí např. postavení dálnice. Trvat na tom, aby stát půjčené peníze vrátil, pak pouze znamená tlak na stát, aby zdanil své občany, kteří by státní dluh zaplatili. Občané už ale zaplatili prostřednictvím dopadů inflace, která nastala při utracení nově natištěných peněz státem. Není nutné platit ještě jednou tím, že budou odvádět vyšší daně a tím způsobí reverzní cenový pohyb, tedy deflaci. Druhá platba za státní dluh je jednoduše bezduchým zbytečným sebemrskačstvím.

U soukromých dluhů je to něco jiného. Tam průběžně dochází k současné eliminaci vlivu poskytovaných úvěrů s vlivem splácených úvěrů. "Tištění" nových peněz poskytováním úvěrů je tak z velké části eliminováno zánikem peněz v důsledku splácení dříve poskytnutých úvěrů.

Zde také může docházet k inflaci s následkem cenovému růstu. Toto je pak cena placená za hospodářský růst. Tyto náklady jsou ale na straně úspor eliminovány příjmem z úroků a na straně důchodů a mezd růstem mezd a valorizací důchodů.

Závěr je, že bohatství je možno vždy vytvářet jen prací, která má za následek vytváření nových hodnot. Tomu, aby ale byla nějaká práce vykonána, mohou napomoci nové peníze vzniklé při bankovních půjčkách. A nutnost splácet bankovní půjčky nutí dlužníky zase k vytváření hodnot. Tomuto já věřím, nikoli dezinterpretaci mého názoru, v podobě primitivního a na první pohled nesmyslného tvrzení, že tištění peněz samotné vytváří bohatství.

Když si člověk půjčí čerstvě bankou "natištěných" 1000,-Kč, které má nově v kapse tak samozřejmě nezbohatne, neboť v jeho bilanci se kromě nové hotovosti objeví i jeho nový závazek těch 1000,- Kč v budoucnu splatit i s úrokem. Teprve utracení těch peněz a následné získávání oněch peněz na zaplacení dluhu vede k vytváření bohatství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 22. 7. 2016 23:53
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 18:39

Jan Amos daně platí. A zcela legálně využívá výhod dvojstranných smuv mezi ČR a několika dalšími státy o zamezení dvojího zdanění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 22. 7. 2016 23:46
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 18:39

Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho vitalitu.
Myslím, že to je velmi přesná biologická definice socialistických kleptomanů, kteří jsou rozhořčeni, když někdo jejich legalizované okrádání sousedů nepovažuje za morálně opodstatněné.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:55
reakce na Jan Amos | 22. 7. 2016 23:46

Chudí nadávají bohatým do nenažraných kapitalistů, co je vykořisťují a nad propastí chudoby vznášející se "šťastlivci", kteří si myslí, že jsou víc, než ti chudí, nadávají chudým do parazitů a ti skutečně bohatí se velmi dobře baví. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 22. 7. 2016 19:46
reakce na Jan Koss | 22. 7. 2016 18:39

Neřekl bych, že daň má původ ve slově darovat, ale když už tak "dát/dávat/něco je dáno", což významově vnímám jako něco jiného. A právě v tom je ten rozdíl. Darování je dobrovolné, zatímco dávání být nemusí. Dávat třeba musíte, protože jinak přijde trest.

Daň (významově je stejné například výpalné) je ve svém principu (legalizovaná) krádež. Je vám odebrána část majetku/hodnot, které jste vytvořil, nabyl, a ta část je vám odebrána ihned nebo ji musíte odevzdat podle výměru později pod hrozbou trestu. Co, je za ty hodnoty z daní pořízeno, nemá s principem nic společného. Je jedno, zda jsou za ně pořízeny statky a služby, které poptáváte a využíváte nebo právě jiné statky a služby, které nepoptáváte, nevyužíváte. Dokonce mohou být z daní placeny aktivity, které jdou proti vašim svobodným zájmům. Jen dobrovolné směny/platby ukazují, čeho si lidé na trzích cení a co poptávají.

Za parazita bych označil člověka, který se přiživuje na hodnotách někoho jiného, tvůrčího, pracujícího, aniž by ten, který ty hodnoty vytváří, do takového spojení vstoupil dobrovolně. Tedy člověka, který skrze legislativu a jiné nástroje (ve jménu čehokoli) odčerpává hodnoty tvořené těmi produktivními pro sebe či na sebe navázané další parazity.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 21. 7. 2016 13:32
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 08:03

"2) v případě soukromého využití je naše debata zbytečná - se svými penězi si mohou soukromníci dělat, co chtějí (třeba je poslat na Kanáry) a my k tomu nemáme právo cokoliv komentovat. U veřejných prostředků tohle právo máme."

Samozřejmě, mohou je poslat na Kanáry, anebo tam sami jet, a mnozí to také dělají - většinou ovšem z přebytku v hospodaření. Pomíjíte to, co ten soukromník dělá na zakázku a přímou poptávku pro zákazníka. Proč to vůbec neuvádíte? Napadá mě jedině, že jste se nechal napálit propagandou ministra financí, že soukromníci jsou příživníci a zloději. Někteří možná ano, někteří zcela jistě ne.

Zákazník má vždy právo komentovat soukromníka a jeho dodávku. A také to dělá. Vy se snad neozvete, když dostanete ve večerce něco plesnivého? Anebo když místo čerstvě natočeného piva dostanete nějakou sesedlou luru bez pěny?

Rozumím správně tomuto vašemu argumentu: "Chci nadávat ("komentovat"), a proto potřebuji, aby stát měl veřejné prostředky a s těmi neefektivně hospodařil..."?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 7. 2016 11:00
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 08:03

Brusel rámcově určuje, na co budou peníze určeny - jsou to cílené dotační programy.

"Ovšem, 1) předpoklad, že budou využity efektivněji a v obecný prospěch, je neověřitelný"

Nerozumím. Budou využity pravděpodobně k investicím, k rozšíření rozsahu a kvality služeb, které uspokojují potřeby lidí (což poznáte podle toho, že za ty služby dobrovolně platí - což o cyklostezkách či rozhlednách v údolí říci nejde).
Ale to je irelevantní - primární je morální aspekt věci. Tedy zda peníze je správné nechat těm, kteří si je vydělali, nebo zda je správné (jak by asi?) jim je proti jejich vůli a pod hrozbou násilí sebrat.
+18
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 7. 2016 11:22
reakce na Jan Altman | 21. 7. 2016 11:00

"Budou využity pravděpodobně k investicím, k rozšíření rozsahu a kvality služeb, které uspokojují potřeby lidí (což poznáte podle toho, že za ty služby dobrovolně platí - což o cyklostezkách či rozhlednách v údolí říci nejde)."

Ve větě o uspokojování potřeb lidí vám něco vypadlo. A sice, že jde o uspokojování potřeb těch lidí, kteří mají dostatek peněz na zaplacení. Když ve Španělsku postavili celé čtvrti domů, do kterých se nikdo nenastěhoval, tak to nebylo proto, že by v celé Evropě měli všichni lidé kvalitní bydlení, ale prostě proto, že se nenašel nikdo, kdo by tam chtěl bydlet a zároveň měl i peníze na zaplacení. Efektivní investice v soukromém sektoru se tedy neřídí primárně potřebami lidí, ale koupěschopnou poptávkou. Což není totéž.

Druhá věc, vaším kritériem je dobrovolnost placení, což, máte pravdu - není a těžko může být - u cyklostezek (nebo taky například u obyčejných chodníků) naplněno. Takže, výborně, máme tři možnosti: 1) zaplatí to někdo z dobré vůle, což asi víme za minulých několik tisíc let, že se děje hodně zřídka, 2) zaplatí to obec nebo stát z vynucených daní, 3) vůbec cyklostezky nebo chodníky nebudou.

Vy dáváte přednost 1) a 3) možnosti, já té druhé. Zda je to nemorální, nevím. Vy víte.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 21. 7. 2016 11:52
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 11:22

Je vidět, že na rozdíl od podnikatelů máte velmi malou fantazii (což bývá častý problém i u ekonomů a jiných společenských vědců). Platba za tzv. veřejné statky se totiž nemusí vybírat přímo, ale prostřednictvím svázání s jinými statky.

Soukromé majáky platili kapitáni při zakotvení v přístavu. Soukromé chodníky či parky platí firmy, nájemníci a vlastníci bytů v daném projektu (New York: Bryant Park, Praha: BB Centrum, The Park, Central Park). Články na Finmagu platí sponzoři a zadavatelé reklam.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 7. 2016 12:50
reakce na Josef Tětek | 21. 7. 2016 11:52

Soukromý maják je v podstatě varianta, které by odpovídalo mýtné v případě použití chodníku nebo cyklostezky . Obávám se, že by to při pohybu po městě bylo velmi, velmi neefektivní, abych byl mírný:-) Ale zkuste někde zprovoznit něco podobného (třeba na principu čipových karet, jako u mhd), třeba to na trhu myšlenek uspěje. Zatím neuspělo.

Dále uvádíte "projekty" a městské oblasti, ve kterých se nacházejí bohatí lidé. To v podstatě odpovídá mé variantě 1), i když třeba nejde jen o dobrou vůli, ale prostě o to, že kolem sebe chtějí mít movití lidé úpravné a civilizované prostředí. To byste musel uvést třeba celé město nebo region, kde jsou veřejné služby a komunikace zajišťovány bez daní.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 21. 7. 2016 15:13
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 12:50

"To byste musel uvést třeba celé město nebo region, kde jsou veřejné služby a komunikace zajišťovány bez daní."

Dobře:
https://en.wikipedia.org/wiki/Private_place (historie, soukromé bloky v St.Louis)
https://en.wikipedia.org/wiki/Celebration,_Florida (současnost, soukromé město)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 22. 7. 2016 19:40
reakce na Josef Tětek | 21. 7. 2016 15:13

Pane bože, toto je komedie. Vlastne ne komedie, ale fraška. Tetek se uchytne otázky o financování veřejných komunikacích a jako odpoved plácne neco o soukromých místech.
Pokud Tetek nezná rozdíl mezi veřejných komunikacích a soukromých komunikacích snad by se mel nekoho zeptat. Jako začáteční bod doporučuji Prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D. z Národohospodářské Fakulty VŠE v Praze. Mejte dobrý den!
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 21. 7. 2016 15:15
reakce na Josef Tětek | 21. 7. 2016 15:13

Koho by to blíže zajímalo, zde je o tom moje diplomová práce:
http://www.mises.cz/literatura/proprietarni-komunity-a-soukrome-poskytovani-verejnych-statku-41.aspx
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 21. 7. 2016 23:29
reakce na Josef Tětek | 21. 7. 2016 15:15

Zajímalo. Děkuji za odkaz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 7. 2016 13:15
reakce na Martin Brezina | 21. 7. 2016 12:50

Chodník zaplatí developer.
Nebo kdokoli jiný, kdo má zájem na jeho existenci: ten, k jehož domu vede, kdo tam bydlí, kdo tam pronajímá byt, kdo tam provozuje firmu/prodejnu a má zájem na tom, aby se mu tam zákazníci dostali.
Vy předpokládáte, že když k mému domu, kde pronajímám byty a prodejní plochy, nepovede použitelná cesta pro mé zákazníky, že budu jen sedět a koukat? Myslím, že se pletete. Pokud mi stát nebude překážet, házet klacky pod nohy, řešení si najdu.

Uvést celé město, kde jsou osvětlení a chodníky zajišťovány bez násilného donucování a porušování vlastnických práv lze jen stěží - a to proto, že existenci něčeho takového stát nepřipouští. Ale najít celé čtvrti, kde to funguje (i přes ty státní klacky pod nohy) jistě lze. A to i přesto, že i od obyvatelů takových čtvrtí stát násilím daně vybírá a ti by tam měli mít tendenci neplatit za to samé 2x a spíše se obracet na stát, ať jim tedy vše kouká zajistit.

Lze to samozřejmě vyzkoušet velmi jednoduše: nechť stát připustí existenci svobodné zóny. Třeba ať dovolí nějakým investorům nakoupit pozemky např. v Brdech (nebo na ekonomicky skomírající Šumavě, na CZ-DE-A trojmezí) a zaváže se, že po nich nikdy nebude chtít daně, ale zároveň že jim tam nebude stavět silnice, chodníky a sloupy veřejného osvětlení. A schválně, jak to dopadne.
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 21. 7. 2016 13:46
reakce na Jan Altman | 21. 7. 2016 13:15

"Ale najít celé čtvrti, kde to funguje (i přes ty státní klacky pod nohy) jistě lze." V jedné takové naštěstí bydlím. Po setkání s úředníky vybavenými rozhledem a argumentační úrovní pana Březiny jsme se rozhodli vyasfaltovat a osvětlit si ulici na své náklady. Výsledné poučení - cena zlomková proti nákladům účtovaným státu při dodání profesionální firmou a to prokazatelně s vyšší kvalitou. Rychlost dodání - v kratším čase než by měli úředníci na zpracování žádosti. Samozřejmě individualismus se trestá - městské služby se našemu asfaltu při odklizení sněhu pravidelně každý rok vyhýbají. Nevadí - v odklizení sněhu se dobrovolně střídáme a ten pohyb před snídaní nám rozhodně neuškodí.
+35
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Radim SmetkaRadim Smetka
Studuje obor národní hospodářství a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2009 tři roky vedl ekonomický časopis Laissez Faire. Ve...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!