Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Práce nerovná se zaměstnání, zaměstnání nerovná se práce

| 10. 6. 2016

Lidé dovedou být ohromně užiteční i ve svém „volném čase“, naopak smyslem řady zaměstnání je překazit dílo jiných.

Práce nerovná se zaměstnání, zaměstnání nerovná se práce

Tohle nebude obhajoba nepodmíněného základního příjmu. Jednu jsem napsal před rokem a z nedávného švýcarského referenda jsem i tak v rozpacích: jako příznivce salámové metody prosazování neomarxismu bych začal s menší částkou než 56 procent průměrného platu.

Za poznámku ovšem stojí to, jak se o referendu psalo: Koláče bez práce? Příjem od státu v referendu odmítla většina Švýcarů. – Peníze i bez práce Švýcaři v referendu jasně odmítli. – Peníze bez práce chtěla pouze necelá čtvrtina z nich.

Slova „práce“ a „zaměstnání“ mají za synonyma očividně i editoři nejkvalitnějších českých médií. Je proto dobré si připomenout, že jde o dva různé jevy, které sice mají nezpochybnitelný průnik, ale zároveň se obejdou jeden bez druhého.

Kašpárek čte za vás

Kniha Rise of the Robots dokládá, že roboti a software likvidují i ta zaměstnání, u kterých by tomu ještě před pár lety nikdo nevěřil.

Vaše práce ohrožena: Ke strojům jdou stroje

Materiální podmínky svobody nepřesvědčí, že je základní příjem nápad bez háčků. Autorovi jde ke cti, že se o nic tak velkohubého ani nepokoušel. I díky tomu kniha přesvědčí o tom, že základní příjem stojí za ambicióznější pokus, než je ten dosud jediný větší, totiž aljašská výplata podílu z těžby ropy. Která země se hlásí?

Ta kniha mě přesvědčila: Základní příjem stojí za pokus

Plody nezaměstnanosti versus samožerná zaměstnání

Mnoho užitečné práce totiž dělají lidé nezaměstnaní a zaměstnaní lidé mimo svá zaměstnání nebo živnosti. Typicky to je péče o rodinu nebo dobrovolnická pomoc cizím lidem v nouzi; rozhojňování veřejných duševních statků, například editování Wikipedie nebo programování softwaru s otevřeným zdrojem a volnou licencí; pořádání kulturních akcí a společenských zábav a podobná spolková činnost. Někdy se z takové práce nakonec může stát povolání placené granty nebo reklamou, ale pak se z ní a jejich výstupů často vytratí těžko identifikovatelná kvalita, koktejl radosti a spontaneity.

Zároveň si všimněte, kolik zaměstnání a živností z definice popírá práci jiných lidí, zaměstnaných i nezaměstnaných. Až se naše civilizace dostane na vyspělejší vývojový stupeň, bude takové džoby připomínat socha pražské úřednice vytrhávající z trávníků květiny, zasazené aktivními důchodci. Do té doby podobná zaměstnání můžete pozorovat všude okolo, ve veřejném i soukromém sektoru. Jeden odborník na optimalizaci stránek pro vyhledávače se snaží shodit v Googlu z prvního místa dílo jiného odborníka; mnoho manažerů pojišťuje svoji nepostradatelnost budováním organizační byrokracie; léčitelé komplikují práci doktorům; a úplně všechny vytrhují od práce telefonáty z call center.

Nepochopte mě špatně. Nechci tyhle lidi nactiutrhat, nechci taková místa rušit dekretem. Jde mi teď o jazyk: prostě nepovažuju za poctivé označovat jako práci ty lidské činnosti, při kterých lidstvo nebojuje s přírodou, ale člověk s dílem jiného člověka. Které jsou ekvivalentem takzvané mexické plichty, při níž na sebe filmoví gangsteři míří navzájem. Město A nebo telefonní operátor X potřebuje reklamní kampaň především proto, že ji má město B nebo telefonní operátor Y. Kdyby z měsíce na měsíc přestali lidé z komunikačních agentur chodit do zaměstnání, turisté by dál cestovali do měst A i B a volali s operátorem X i Y. Jen by je to asi vyšlo levněji a billboardy by mohly uvolnit místo malým šapitó, ve kterých se jezdí dokola na oslících.

Základní nepodmíněný příjem

Naděje, či strašák?

Základní příjem má být odpovědí na nezaměstnanost, která přijde s novou průmyslovou revolucí. Ale přijde opravdu?

Robotí cesta z chudoby. Proč nepotřebujeme garantovaný příjem

August Strindberg prý foukal kouř z dýmky do umyvadla s vodou a zkoušel, jestli tak může vzniknout zlato.

Základní příjem: Průzkumy slepých uliček

Švýcaři odmítli kapitalistickou zkratku ke komunismu. Hlasovali proti základnímu příjmu:

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

A co si o základním příjmu myslí naše moudré hlavy? Naše anketa.

Základní příjem. Sociální dávka pro každého?

Možná namítnete, že i ten nejneužitečnější zaměstnanec nebo živnostník platí sociální a zdravotní pojištění, což nezaměstnaní nedělají. To je pravda. Zároveň je to ale jen důsledek nedávného politického rozhodnutí danit příjmy a ne majetek. Veřejné zdravotnictví a důchodový systém nemusí nutně zůstat na takových zaměstnáních tolik závislé jako dnes.

Století hobby projektů

Na rozdíl od některých nekritických zastánců nepodmíněného základního příjmu si nejsem jistý, jestli by jeho zavedení skutečně zněkolikanásobilo množství editorů Wikipedie a naopak pomohlo likvidovat netvůrčí činnosti. Když jsou totiž o sobě někteří lidé schopní napsat, že je online marketing jejich vášní, dost možná by výplatou od státu zaplatili někoho na úklid a o ušetřený čas prodloužili své orgazmy z optimalizace PPC kampaní.

Debata o nepodmíněném základním příjmu každopádně nekončí, spíš naopak. Stejně tak se budeme stále častěji setkávat s plody práce odvedené mimo trh práce: s nejlepší českou publicistikou se stále častěji setkáte na Facebooku a stále vzácněji v novinách, nejužitečnější cestopisy najdete na blozích a fórech, a ne v bedekrech, zastaralých už v tiskárně. Otázky, které před námi stojí nebo se ještě vynoří, nemůže správně zodpovědět člověk, který se bude držet předsudku, že je rovnítko mezi zaměstnáním a prací a přímá úměra mezi zaměstnáním a společenskou užitečností.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2016 10:31

Užitečná práce je ta, kterou je někdo jiný ochoten DOBROVOLNÉ zaplatit ze SVÝCH peněz.

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 6. 2016 10:49

Co je s ní v rozporu? Netvrdí ta ideologie, že jediné kritérium hodnoty je subjektivní pocit užitku jednotlivce?

-10
+
-

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

Jiří Krákora | 10. 6. 2016 10:49

"dost možná by výplatou od státu zaplatili někoho na úklid"

Výplatou od státu. Áha.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 10. 6. 2016 10:40

V poslední době vytahuje Michal Kašpárek jednu tisíckrát vyvrácenou socialistickou mantru za druhou. Na co více fabrik na auta, když by všichni mohli soustředit své úsilí v jedné? Na co více restaurací, když mohou všechny spadat pod RaJ a vzájemně si neškodit, ale pomáhat (na čí úkor asi?).
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 10. 6. 2016 10:31

Užitečná práce je ta, kterou je někdo jiný ochoten DOBROVOLNÉ zaplatit ze SVÝCH peněz.
+20
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 10. 6. 2016 10:34
reakce na foxy | 10. 6. 2016 10:31

To už jste tu druhý, který se dočká komentáře, že za nasazení betonových botek šéfovi klanu zaplatí šéf konkurenčního klanu dobrovolně a dobře.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pat Bateman | 10. 6. 2016 08:23

Kašpárku, Kašpárku, jako vždy ses ukázal jako totální mimoň. Možná ti přijde operátor telemarketingu jako naprosto zbytný živočich, který TOBĚ otravuje život, ale ten člověk vykonává práci, protože dělá něco, za co mu někdo jiný DOBROVOLNĚ zaplatí. To se o úřednici, která buzeruje lidi, kteří si chtějí u baráku udělat pergolu, rozhodně říci nedá - té by nikdy nikdo za to, že jim znepříjemňuje život, nedal ani vindru.
Tady vidím hlavní rozdíl mezi prací a zaměstnáním, ale je to můj subjektivní pohled, uznávám...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 6. 2016 09:39
reakce na Pat Bateman | 10. 6. 2016 08:23

Samozřejmě, nájemný vrah koná užitečnou práci, protože mu někdo dobrovolně zaplatil.
A někdo jiný si zase dobrovolně nechal vyžrat hlavu přihlouplou ideologií.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 11. 6. 2016 02:34
reakce na Martin Brezina | 10. 6. 2016 09:39

Dobrovolnost transakce zajišťuje, že transkakce je výhodná/užitečná pro obě strany. Dobrovolnost je podmínka nutná, nikoliv postačující. Transkakce musí být zároveň v souladu se základní tezí liberalismu, tedy "každý má právo svobodně nakládat se svým majetkem" (speciálně pro vás s dodatkem "aniž by porušoval stejné právo druhých") . Vzhledem k tomu, že člověk vlastní sám sebe, tak tam vraždu nedostanete žádným způsobem.

A pokud jde o tu "vyžranou hlavu", tak mě zaráží, že ani po těch letech, co se tady posmíváte liberalismu, jste nepochopil jeho základní principy. A to přesto, že vám tu byly mnohokrát vysvětleny.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Marschner | 10. 6. 2016 10:37
reakce na Martin Brezina | 10. 6. 2016 09:39

Takže pokud to bude dělat zadarmo jako své hobby tak to bude naprosto v pořádku? :o)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 10. 6. 2016 10:35
reakce na Martin Brezina | 10. 6. 2016 09:39

Kdybyste tu ideologii znal, tak byste věděl, že je to s ní v rozporu, ale to po vás chci moc, že?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 6. 2016 10:49
reakce na Jan Pozner | 10. 6. 2016 10:35

Co je s ní v rozporu? Netvrdí ta ideologie, že jediné kritérium hodnoty je subjektivní pocit užitku jednotlivce?
-10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 10. 6. 2016 11:17
reakce na Martin Brezina | 10. 6. 2016 10:49

V žádném případě.
L.Mises: Liberalismus, kapitola 1 - Základy liberální politiky, podkapitola 1. Vlastnictví.
"Program liberalismu ve shrnutí do jediného slova by tedy měl znít: vlastnictví,
což znamená: soukromé vlastnictví výrobních prostředků (neboť pro
spotřební statky je soukromé vlastnictví samozřejmostí a není popíráno ani
socialisty a komunisty). Všechny ostatní požadavky liberalismu vyplývají
z tohoto základního požadavku."
http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2606/mises_liberalismus_ocr.pdf

Soukromým vlastnictvím je samozřejmě i vlastní tělo a jeho napadení jinak než v sebeobraně (či se souhlasem vlastníka) je pro liberály nepřípustné.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 6. 2016 13:40
reakce na Josef Tětek | 10. 6. 2016 11:17

Čili, výchozí tvrzení tohoto diskusního vlákna, že kritérium užitečnosti práce je to, že někdo za ni dobrovolně platí, je tedy nesprávné i mezi misesovci. Děkuji za potvrzení.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 10. 6. 2016 14:19
reakce na Martin Brezina | 10. 6. 2016 13:40

To kritérium je správne, len sa Vám tu snažia vysvetliť, že zobrať niekomu život nie je veľmi v súlade s právom na vlastníctvo svojho tela, o ktoré (to vlastníctvo) sa libertariánstvo opiera.
Len Vy sa tvárite, že to nechápete a do omrzenia tu omieľate tento príklad s nájomným vrahom.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 10. 6. 2016 16:10
reakce na Martin Risik | 10. 6. 2016 14:19

Bohužel platnost tohoto obecně správného pravidla dostává na frak v konfrontaci s realitou, kde SVÉ peníze má menšina lidí. Pokud polovina lidí dostává na útratu peníze z cizího majetku (důchodci, nezaměstnaní, nemocní, lidi na dávkách, státní zaměstnanci, povolání s komorami s povinným členstvím, držitelé "autorských" práv), navíc s velmi omezenou nebo žádnou zásluhovostí (plaťte si celý život 2x tolik a dostanete o 7% vyšší důchod atd.), je dobrovolnost při nákupech v jejich případě jen placebem.
Peníze se k nim teoreticky nikdy neměly dostat, takže i jejich svobodné rozhodnutí o útratě je částečně "nesvobodné" - a jejich dodavatelé získávají svůj příjem rovněž částečně neprávem - a to už mohou být 100% "makers", kteří se opravdu živí pomáháním ostatním. Jak k tomu oni přijdou, mají odmítat peníze od "takers"?

Např. zisky majitelů výherních automatů jsou pravděpodobně několikanásobné díky vypláceným podporám v nezaměstnanosti, minimální mzdě, sociálním dávkám nebo přímo trestným činům proti majetku. Je sice hezké, že tam lidé "sypou" peníze dobrovolně, jenže peníze, které by v "dobrovolném" světě nikdy neměli! Jak z toho ven?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 6. 2016 08:18
reakce na Jan Krejčí | 10. 6. 2016 16:10

Když jsem si přečetl jak je vlastně špatné i to pokud makers berou peníze i od takers, tak jsem si vzpomněl na krásnou anekdotu. Víte jaký je rozdíl mezi nebem a peklem? V podstatě žádný. Je to jen v lidech. Na obou místech mají spousty jídla a jedno pravidlo. Jídlo mohou jíst jen s použitím cca 2 m dlouhých lžic. V pekle se snaží každý postarat o sebe sám, tak že se nakrmí tou 2m lžící a všichni tak trpí hladem, přestože jídla je tam hojnost. V nebi jsou všichni vždy nasyceni díky tomu, že se těmi lžícemi nakrmí vždy navzájem.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 6. 2016 21:39
reakce na Richard Fuld | 13. 6. 2016 08:18

Tak na tomto vtipe akurát tak krásne vidno, aké dôsledky majú hlúpe pravidlá.
Bez toho pravidla o dvojmetrovej lyžici by si každý mohol vyrobiť lyžicu na mieru a nikto by hladom neumieral.

Aspoň vidno, aké nebezpečné je dodržiavať hlúpe pravidlá.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 6. 2016 08:40
reakce na Martin Risik | 13. 6. 2016 21:39

Ten vtip ukazuje důsledky slepého sobectví a tuposti, nikoli nesmyslnosti pravidel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 6. 2016 09:41
reakce na Richard Fuld | 13. 6. 2016 08:18

To vyšlo v Haló novinách?

Já bych to totiž spíš viděl takto:

V nebi se lidi mají svobodu dohodnout, jak se budou krmit a v důsledku toho je nalezeno optimální řešení (vzájemné dobrovolné krmení v dvojici a pokud se to ukáže jako efektivnější, tak třeba i krmení se 100 lidí v kruhu).

V pekle půl roku všichni napřed povinně musí krmit Lucifera (neposlušné zavře do korekce a zabaví jim lžíci) a druhý půlrok jim Lucifer říká, jak a co a kdy mají jíst, s kým na tom musí a s kým nesmí spolupracovat. Jednou za 5 let si lidé místo Lucifera mohou zvolit Belzebuba (ten jim třeba slíbí, že lidé nejšikovněji manipulující s dlouhou lžící budou muset krmit 3 lemry).
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 6. 2016 18:36
reakce na Jan Altman | 13. 6. 2016 09:41

Vždyť ten vtip nebyl tak složitý, abyste ho nepochopil. :-) Nastavil jen zrcadlo tomu Vašemu jájínkovskému uvažovaní. A Vaše reakce? Totální slátanina, která jen ještě jasněji ukázala, jak přesně zacílený ten můj vtip byl. :-)
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!