Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tyhle děti nepotřebují solární panely

O utrácení miliard dolarů ve jménu boje s klimatickými změnami v zemích, kde lidé potřebují pomoc s tuberkulózou, malárií a hladomorem

Od konce konference OSN o klimatických změnách (odehrávala se v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015) se bohaté země a rozvojové organizace mohou přetrhnout, aby se zařadily mezi cool skupinu financující „klimatickou pomoc“. To je hezké, ale prakticky to znamená, že těm, kteří jsou na tom na světě nejhůř, říkáme: nepotřebujete léky, sítě proti komárům ani pořádné jídlo, nýbrž solární panely. A to je strašná zpráva.

Hausnumero sto miliard dolarů

9. října prezident Světové banky Jim Yong Kim slíbil navýšit o jednu třetinu přímé klimatické investice: Díky tomu se teď celková roční pomoci pro rok 2020 odhaduje na 29 miliard amerických dolarů. Ještě v září se čínský prezident Si Ťin-pching zavázal dorovnat Obamův plánovaný třímiliardový příspěvek do „Fondu zeleného klimatu OSN“ a Velká Británie by do pěti let měla převést 8,9 miliardy dolarů ze svého rozpočtu mezinárodní pomoci na pomoc klimatickou. Francie slibuje zvýšit roční příspěvek do roku 2020 na 5,6 miliardy (oproti dnešním 3,4 miliardy) a Africká rozvojová banka chce klimatické investice ve stejném termínu ztrojnásobit až na pět miliard, tedy na 40 procent celého svého portfolia.

Kořeny všech těchhle slibů sahají šest let zpátky, do chaosu kodaňského klimatického summitu, na kterém se vyspělé státy unáhleně zavázaly do roku 2020 zvýšit platby pro „klimatické financování“ chudých zemí na sto miliard dolarů ročně. Samotná viceprezidentka a zvláštní zmocněnkyně pro klimatické změny Světové banky Rachel Kyteová nedávno pro The Guardian přiznala, že je to číslo, které se na ničem nezakládá a vzniklo ze vzduchu v rámci snahy sjednat na poslední chvíli alespoň nějakou dohodu. Jenže přesto se na splnění téhle částky pohlíží jako cíl zásadní pro úspěch nedávného pařížského setkání.

Je to hluboce znepokojivé, protože peníze na klimatické záležitosti se odvádějí na úkor zlepšení veřejného zdraví, vzdělání a hospodářského rozvoje. OECD provedla analýzu asi 70 procent celkové globální rozvojové pomoci a zjistila, že na věci související s klimatem se vynaloží zhruba jeden americký dolar ze čtyř.

Solár nad slabikář

Jenže ve světě, kde na podvýživu ročně zemře minimálně 1,4 milionu dětí, 1,2 miliardy lidí musí přežívat v extrémní chudobě a 2,6 miliardy se musí obejít bez čisté pitné vody a základní hygieny, je stále výraznější důraz na klimatickou pomoc nemorální.

A nepřekvapivé jsou i výsledky online ankety MY World 2015, kterou si zadala OSN. Přes osm milionů účastníků z celého světa mělo odpovědět na jednoduchou otázku „Co je pro vás nejdůležitější?“. Mezi obyvateli těch nejchudších zemí „boj proti změně klimatu“ tragicky propadl a z celkového počtu 16 kategorií skončil s velkým odstupem poslední. Občané třetího světa naopak zařadili mezi nejdůležitější otázky „dobré vzdělání“, „lepší zdravotní péči“, „lepší pracovní příležitosti“, „férovou a odpovědnou vládu“ a „dostupnější výživné jídlo“.

Čistí, obnovitelní, pokrytci

Podle nedávno zveřejněné studie Neha Raykara a Ramanana Laximanarayana z Indické nadace veřejného zdraví by stačilo jen 570 milionů dolarů ročně – tedy 0,57 procent ze stomiliardového klimatického rozpočtu – k tomu, aby se do roku 2025 předešlo celé polovině úmrtí způsobených malárií. Přímá preventivní opatření (jako třeba sítě proti komárům) by tak mohla každý rok podle odhadů zachránit 300 000 životů.

Když místo lepšího zdravotnictví nebo škol dáme těm nejhůř strádajícím solární panely, je to neomluvitelná sebestřednost. Zdroje zelené energie mohou být fajn pro provoz jedné žárovky nebo k nabití telefonu, ale pro boj s energetickou nesoběstačností těch nejchudších zemí jsou v zásadě zbytečné.

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace trpí tři miliardy lidí na celém světě ve svých domovech znečištěním vzduchu, protože jsou nuceni pálit kvůli přípravě jídla dřevo, uhlí nebo hnůj. Jsou to lidé, kteří hned teď potřebují přístup k dostupné a spolehlivé elektřině. A přesto je rozvoj čistých alternativ k pálení škodlivin podfinancovaný, protože nejsou považovány za „obnovitelné“.

V roce 2014 vyšla zajímavá studie Centra clobálního rozvoje, ve které se píše: „Více než 60 milionů dalších lidí v chudých zemích by mohlo získat přístup k elektřině, kdyby Overseas Private Investment Corporation [instituce americké vlády, která financuje rozvojové programy] bylo umožněno investovat nejen do obnovitelných zdrojů, ale také do zemního plynu.“

Aby se efektivně vyřešil problém globálního oteplování, bude potřeba dlouhodobých inovací, díky kterým bude zelená energie dostupná všem. Bohaté země se snaží, co mohou, aby vypadaly ekologicky a velkoryse, zatímco ty chudé se tlačí ve frontě na dotace. Ve skutečnosti ale není klima oblastí, ve které mohou vyspělé země pomoci nejlépe, a ani tou, ve které ty rozvojové pomoc chtějí nebo potřebují.


Převzato z Neviditelného psa se souhlasem tamější redakce, vyšlo v Laissez Faire. Snímek Afroevropanů vyzývajících bohaté země ke splátce klimatického dluhu pochází z kodaňské klimatické konference před šesti lety, pořídila ho Aynia Brennanová / Shutterstock.com

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu a hostujícím profesorem Kodaňské školy obchodu. Proslavil se knihou Skeptický ekolog, ve které poukazoval na to, že většina drahých opatření, která mají vést ke zpomalení... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Roman Gramblička | 6. 6. 2016 07:31

Pan Lomborg je v tomto poněkud mimo. Problém chudiny v třetím světě rozhodně nevyřeší pitná voda, jídlo a lékařská pomoc. Dle dosavadních bohatých zkušeností to vede jen k znásobení počtu chudých. Prostě se tam množí jak králíci. Dneska pomůžeme jednomu milionu, zítra jich tam bude milionů pět.
Co chudina potřebuje především, je vzdělání

+16
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK