Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Než dojdou evropské peníze: Investujme, abychom nemuseli šetřit

| 26. 5. 2016 | Vstoupit do diskuze

Na přísun peněz z evropských rozvojových fondů jsme si rychle zvykli. Blíží se ale čas, kdy tyto zdroje vyschnou. Než se to stane, měli bychom dobře rozmyslet, do čeho zbývající prostředky investovat, aby sloužily co nejdéle po konci dotací.

Než dojdou evropské peníze: Investujme, abychom nemuseli šetřit

Současné programové období je pravděpodobně poslední, kdy se Česká republika může spoléhat na přísun financí z Evropské unie. Trval víc než deset let. V současném programovém období 2014–2020 (čerpání ale bude pravděpodobně prodlouženo do roku 2022 nebo 2023) je pro Česko v Evropských strukturálních a investičních fondech vyhrazena částka přibližně 24 miliard eur.

Může se zdát, že na rozmýšlení, co bude, „až dojdou evropské peníze“, máme ještě dost času. Naopak! Česká republika by se měla zaměřit na využití evropských prostředků způsobem, který co nejvíc zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky, a zároveň hledat takové způsoby financování veřejných projektů, které budeme moci využít, až peníze z rozvojových fondů nebudou. Ovšem nalézt prostředky na investice čistě z národních zdrojů bude obtížné a bude jich ve státním rozpočtu pravděpodobně méně než nyní.

Veřejná podpora rozvíjí konkurenceschopnost

Veřejná podpora (jak z evropských, tak národních zdrojů) je jedním z faktorů výrazně ovlivňujících konkurenceschopnost naší ekonomiky a její atraktivitu pro zahraniční investory.

Velké množství investic provedených v posledních letech přímo těžilo z národních nebo evropských dotací (například podporu podniků při pořizování strojního a výrobního zařízení), a dá se říci, že řada investorů měla z těchto investic také nepřímý prospěch (například využívali z dotací připravené průmyslové zóny nebo dopravní infrastrukturu, jako jsou železničních koridory nebo dálnice). Nelze ale pominout také všeobecný prospěch z vysoce kvalifikované pracovní síly vzdělávané ve veřejných školách, účastnících se rozmanitých dotačních projektů.

Vzhledem ke všemu výše uvedenému lze považovat poskytování veřejné podpory za jeden z podstatných důvodů, proč česká ekonomika v uplynulých letech trvale rostla. Veřejná podpora (či její absence) tedy bude významný faktor pro vývoj české ekonomiky i v budoucích letech.

Co s penězi, které ještě jsou

Zmíněných zhruba 24 miliard eur vyhrazených pro Česko v nynějším programovém období je rozdělena do desíti operačních programů. Vzhledem k tomu, že je to poslední z dotačních období, je vhodné tyto finanční prostředky investovat do projektů, které podpoří konkurenceschopnost české ekonomiky i v letech po dočerpání evropských fondů.

Vedle podpory výroby, výzkumu a efektivity fungování hospodářství, o kterých už toho bylo napsáno poměrně dost, považuji za klíčové oblasti pro dotační financování (i) odborné vzdělávání a rozvoj lidského potenciálu, včetně zdravotnictví a (ii) oblast revitalizace území zasažených předchozí průmyslovou či jinou činností (tzv. brownfields) a jejich uzpůsobení pro umístění další výroby či plnění dalších společensky potřebných funkcí.

V neposlední řadě by tyto prostředky měly sloužit k zajištění rovnoměrného rozvoje celého území České republiky a být poskytovány především tam, kde v posledních letech dochází k odlivu občanů a snižování ekonomické aktivity a dalších klíčových činností, jako je například rozvoj odpadového hospodářství, jehož cena rok od roku roste daleko rychleji než inflace a zatěžuje podnikatele i domácnosti.

Rozvoj lidského potenciálu

Investice do zhodnocení a rozvíjení lidského potenciálu, zejména do vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků, jsou už delší dobu předmětem diskuzí a souvisí velmi úzce s alokací pracovní síly do regionů. Nabídka kvalifikované pracovní síly nebo její efektivní vyškolení je pro investory významným kritériem při rozhodování o umístění investice či rozšíření stávajících kapacit a může přinést České republice významné plusové body. Zejména průmyslové regiony už řadu let řeší nedostatek kvalifikované pracovní síly a ani současné statistiky a výhledy nepředpokládají pozitivní vývoj.

Bylo by tedy vhodné soustředit finanční prostředky do programů rozvoje specializované pracovní síly (zejména v oblasti technických a IT oborů) a tyto programy alokovat do vhodných regionů. Stále však chybí zjednodušené vzdělávání pro lidi, kteří už prošli praxí a teď se potřebují rekvalifikovat na nový obor, což lze fakticky stihnout za poměrně krátké období. Je nezbytné tomu uzpůsobit právní předpisy a soustředit se na podstatu věci při využití stávajících zavedených vzdělávacích institucí. S rozvojem lidského potenciálu velmi úzce souvisí i dotace do zvyšování kvality životních podmínek občanů obecně. Tedy do lepší dopravní infrastruktury, do životního prostředí, zdravotnictví a podobně.

Prostředky na tyto činnosti se můžou čerpat zejména z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, operačního programu Doprava, Integrovaného regionálního operačního programu a operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Brownfields

Dnes se upřednostňuje budování průmyslových zón na zelené louce (tzv. greenfield investice), přitom se díky tradici průmyslu v České republice stále nachází velké množství nevyužitého území zasaženého předchozí průmyslovou či obdobnou činností (tzv. brownfields). Často je to v centrech měst nebo na vhodných dopravních bodech. Na zelené louce sestaví především proto, že je to jednodušší a proces revitalizace už zastavěných či dříve využitých území bývá poměrně složitý. Navíc je spojený se zvýšenými náklady a s řadou dalších negativních jevů (například s nebezpečím skryté ekologické zátěže, zřícení staveb v zasaženém území, a negativními sociálními jevy, degradací cen okolních nemovitostí a podobně).

Podpora revitalizací dřív využívaných ploch ze strany obcí je tak vhodným krokem jak pro podporu investic, tak pro zlepšení urbanistického prostředí českých postprůmyslových měst a obcí. Bylo by také vhodné koncepčně upravit legislativu a podpořit zde spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Pokud se takové činnosti nebudou dotovat, vrátí se tyto plochy jen obtížně svému původnímu účelu. Zástavba zelených ploch bude totiž vždy levnější.

Pro tyto účely mohou být využity prostředky alokované zejména v operačním programu Životní prostředí a Integrovaném regionálním operačním programu.

JUDr. Jakub Lichnovský

Jakub Lichnovský

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je uznávaným odborníkem na projekty průmyslové výstavby, development a na investiční projekty obecně. Jeho zkušenosti a znalosti komplexních procesů potřebných k výstavbě výrobních nebo komerčních nemovitostí a umístění investic pomohly provést individuální investory i velké nadnárodní společnosti při jejich investicích ve středoevropském regionu.

Trendy veřejného financování po roce 2022 (2023)

V České republice se už diskutuje nad možnostmi financování veřejných projektů z jiných než evropských zdrojů. To je pozitivní, nicméně teprve až vývoj hospodářského růstu ukáže, jaké máme skutečné možnosti udržet jejich tempo.

Jako jeden z prostředků financování veřejných projektů se zvažuje využití PPP (public private partnership, spolupráce veřejného a soukromého sektoru). V lednu 2016 schválila vláda první infrastrukturní PPP projekt v České republice. Jako pilotní projekt vybralo Ministerstvo dopravy dostavbu rychlostní silnice R4 mezi Příbramí a Pískem v celkové délce 32 kilometrů. Půjde o první projekt v oblasti výstavby veřejné infrastruktury financovaný na principu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, který by měl být na území České republiky realizován.

Podle současných úvah by se mělo PPP financování využívat u projektů, u kterých nelze ve velké míře využít evropské dotace. Ministerstvo dopravy chce PPP otestovat jako prostředek financování pro období po roce 2023, kdy bude čerpání evropských dotací omezeno. V jiných oblastech, než je dopravní infrastruktura, prozatím vláda s PPP financováním nepočítá a jednotlivé rezorty se spíše orientují na dosažení co nejvyšší efektivity čerpání evropských prostředků. Bohužel ale z mého pohledu za cenu jejich využití na jakékoliv projekty bez zohlednění jejich potenciálu v budoucnosti a jejich atraktivity pro zahraniční investory. 

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Ondřej Bárta | 26. 5. 2016 07:32

hm, zajímavá úvaha... a NEBO bychom možná měli přestat deformovat trh dotacemi a vytvářet hromadu pijavic přisátých na ukradených a přerozdělených penězích a místo toho bychom mohli oceňovat (nebo aspoň nebuzerovat) firmy a jednotlivce, kteří vytvářejí opravdové hodnoty...
Snížit daňovou a byrokratickou zátěž, zrušit zbytečná státní místa, privatizovat státní molochy a přestat dotovat cokoliv... no myslím že nad touhle úvahou by se panu JUDRovi zježili vlasy (i když je nemá)

+32
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK