Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Venezuela: Tvrdý pád na socialistická ústa

Původně jsem chtěl začít vtipem – Co používali socialisti před svíčkami? Elektřinu! –. Po přečtení aktuálních zpráv z Venezuely se zdá, že pro humory už není místo.

Zatímco před rokem jsme mohli číst relativně úsměvné články o tom, že ve Venezuele je třeba vystát frontu i na to, aby člověk mohl mít sex, aktuální situace je násobně horší. „Dlouhé sucho“ (čti: veřejné vlastnictví vodních zdrojů a distribuční sítě) stále omezuje dodávky vody a jak se dalo předpokládat, z důvodu závislosti Venezuely na vodních elektrárnách i dodávky elektřiny. Jedním z prvních energeticky úsporných opatření bylo zavedení třídenního víkendu, dnes už došla situace tak daleko, že některé podniky a vládní úřady fungují jen dva dny týdně. Neustálé výpadky elektřiny postihující i nemocnice a porodnice jsou na denním pořádku.

Nedostatek vody, jídla, léků a dalších nezbytností vede k totálnímu kolapsu života ve Venezuele. Nemocnice de facto nefungují. Část je zavřená a ty, ve kterých jsou nějací doktoři, nemají ani nejzákladnější vybavení – léky, nástroje, úklidové prostředky, postele, krevní konzervy… prostě nic, co moderní medicína potřebuje. Úmrtnost nově narozených dětí se za poslední čtyři roky zvýšila stonásobně! Běžní obyvatelé měst hromadně rabují supermarkety a jsou nuceni chytat psy, kočky a holuby, aby vůbec měli co k jídlu. Kriminalita se stala všudypřítomnou, lidé při sobě raději nenosí svoje smartphony, protože ty se staly dostatečně dobrým důvodem k loupežným vraždám.

... a probudíte se v gulagu

Rozpad venezuelské ekonomiky jsme mohli poslední měsíce a roky sledovat takřka v přímém přenosu. Socialismus nezachránilo vyvlastňování, tisk peněz, přísná kontrola importu, cenové stropy, voda na příděl ani odstávky elektřiny. Zdálo se, že vyvrcholením socialistické odysey se stala situace, ve které vláda neměla peníze ani na to, aby vytiskla další inflační bolívary. Nejnovější opatření, která má konečně znovunastartovat Venezuelu, to ale trumfuje a začíná připomínat nejdivočejší éru Sovětského svazu. Prezident Maduro přikázal uvrhnout do vězení podnikatele, kteří zavřeli své obchody či výrobny, protože na nich prodělávali, a obnovit výrobu.

Toto dělá prezident, vzešlý z demokratických voleb, pouhé tři roky po svém zvolení. Cesta od demokratického socialismu ke stalinismu může být kratší, než bychom si bývali mysleli. Je skoro s podivem, že je něco takového možné ještě v roce 2016, když už by lidé mohli být poučení z desítek milionů mrtvých, jejichž krev mají socialisti na svých rukou. Ale přes veškerou rychlost – nejtvrdší režim nepřichází ze dne na den; přichází pomalu, plíživě. Opatření za opatřením. Až se jednoho dne probudíte v gulagu s nálepkou nepřítele lidu.

Nenechte salám vyhrát

Situace se ve Venezuele poslední týdny zhoršuje rostoucím tempem a vypadá to, že brzy dojde (minimálně) k násilné změně ve vedení země. Tak se to zase nepodařilo. Znovu se ke kormidlu socialistického státu nedostali ti správní lidé, kteří by nastolili prosperitu, třebaže silou. Ne náhodou.

Se svými názorovými oponenty se můžeme pohádat třeba o tom, jestli carsharingu patří, nebo nepatří budoucnost a na konci se můžeme shodnout, že se neshodneme. Nemůžeme ale se stejnou lehkostí přejít názory druhých na nutnost státních zásahů do ekonomiky a běžných životů lidí. Socialismus je soubor extrémně hloupých a zlých myšlenek. Shodnout se na neshodě s lidmi, kteří tvrdí něco jiného, nestačí. Takové myšlenky je třeba aktivně vyvracet, bojovat proti jejich uplatňování v naší politické realitě. Katastrofa, jakou kvůli aplikování socialistických výmyslů, prožívá Venezuela, se může odehrát i u nás. Nebude to příčinou jediného opatření, ale salámová metoda může zafungovat i v Česku.


Na úvodní fotce zdraví Nicolás Maduro svoje podporovatele. Sešli se v Caracassu na počest bývalého prezidenta Huga Cháveze, odhodláni dál prosazovat „bolívarovskou revoluci“. Fotografie zakoupena u Profimedia. 
Jakub Skala

Jakub Skala

Jakub Skala je neustále fascinován tím, co se na světě děje. O něčem z toho píše. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 22 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 18. 5. 2016 10:16

Já myslím, že účastník venezuelského průběžného penzijního systému zůstává klidný a dále může plánovat poklidný podzim života s lyžováním v Aspenu a koupáním na Maledivách :-)

------------
Ano, se socialisty a etatisty se nestačí shodnout na tom, že se neshodneme.
Dokonce ani nestačí jejich myšlenky aktivně vyvracet. Už proto, že jedinec má právo bránit své svobody a majetek. A je to on (a ne ten, kdo na něj útočí), kdo má právo vybrat si prostředky té obrany.

Na konkrétním příkladu Venezuely je vidět, že jsou možné jen 2 cesty:

1) Zjednat si ochránce před socialisty, jako to udělali v jiném jihoamerickém státě. Srovnejme si kvalitu života v dnešní Venezuele (Bolívii, Nicaragui) se zemí, kde se ti nejvíce okrádaní (vlastníci firem a farem) obrátili na pana Pinocheta a ten ty (byť demokraticky zvolené - je to irelevantní) lupiče zlikvidoval. Naložil s nimi tak, jak se s organizovaným zločinem má jednat.
Podle mne ale je v Evropě něco podobného nepředstavitelné. Alespoň zatím - teoreticky se však může stát, že tlak etatistů a socialistů časem přeci jen vyvolá radikalizaci na opačném konci spektra a pak nějaká AfD2 získá podporu i u části ozbrojených složek a provede "konzervativní puč". Ale podle mne to není ideální cesta. Takový režim časem nutně degeneruje, nepřináší stabilní řešení. Může se to však ukázat menším zlem, alespoň z něčího pohledu. Zejména z perspektivy lidi, kteří nemají čas/trpělivost. A z pohledu lidí s neskrytelnou formou majetku (nemovitosti, fabriky). Takoví asi nebudou pro variantu 2:

2) Druhou možností je směřování do Venezuely považovat za dané. Rezignovat na bránění vývoji v tomto směru. Klidně ho i urychlovat. Samozřejmě zároveň šířit myšlenky svobody a na příkladech, které nám socialisti sami servírují, ukazovat nefunkčnost socialismu. A soukromě se na něj připravit (od zásob konzerv, střeliva, bitcoinů a zlata až po dočasnou emigraci). A po totálním kolapsu socialismu pobaveně sledovat, jak ten samý lid, který pro socialismus hlasoval, nyní v deziluzi věší proponenty režimu na kandelábry.

+33
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 18. 5. 2016 15:19

S deflací nemáte žádné problémy a když začne klesat cena peněz do záporu, tak vykřikujete o posledních křečích :-) Nikdo banky nenutí, aby půjčovaly za záporný úrok. Pokud se ale zavázali bezvýjimečně k respektování oficiálně vyhlašované úrokové míry, pak nemohou z existujících smluv vycouvat.

U spotřebitelských úvěrů ještě nějakou dobu potrvá, než úrokové sazby klesnou natolik, že to vymaže i rizikovou marži.

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK