Přístup „ať se každý zajistí na stáří, jak chce“ by skončil katastrofou

Loni se u nás narodilo nejvíc dětí za posledních pět let. Čechů ale přesto ubývá. Za pár desítek let by to mohlo znamenat závažný problém pro důchodový systém. Často se tedy říká, že by se stát měl snažit namotivovat mladé lidi, aby si pořizovali děti, víc dětí. Jsou ale opatření, která prosazuje současná vláda, dostatečná? Jen na kartu nastartování porodnosti se – zvlášť při pohledu na další západní země, které mají tytéž problémy jako my – sázet nedá. Celá řada dalších návrhů, které by měly vést ke stabilizaci penzijního systému, se objevuje v důchodové komisi. S některými přichází i demograf Tomáš Fiala.

Tomáš Fiala

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor pravděpodobnost a matematická statistika. Získal titul RNDr. v oboru matematika a aspiranturu CSc. v oboru pravděpodobnost a matematická statistika. Dnes působí na Vysoké škole ekonomické v Praze jako tajemník katedry demografie a odborný asistent. Je stálý člen Odborné komise pro důchodovou reformu. Angažuje se také v České demografické společnosti, České statistické společnosti a několika dalších organizacích. Hlavní oblasti jeho odborného zájmu jsou úmrtnost a životní pojištění.

Je z hlediska udržitelnosti důchodového systému demografický vývoj v Česku opravdu tak alarmující?

Bude záležet na podobě důchodového systému. Zvyšování důchodového věku teď velmi dobře kompenzuje efekt stárnutí – poměr osob v důchodovém věku k počtu osob v produktivním věku je dokonce stále nižší, než byl v roce 1971. Výjimkou bude období po roce 2040, kdy půjdou do důchodu silné populační ročníky. Později by se ale měl počet důchodců znovu snižovat. Kdyby se udržel současný růst důchodového věku, připadlo by v roce 2100 na sto pracujících méně důchodců než dnes. Z demografického hlediska tedy může stávající důchodový systém fungovat, samozřejmě ale bude záležet na počtu pracovních příležitostí pro starší ročníky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně pracuje na návrhu, který by měl zastropovat důchodový věk na 65, respektive 67 letech…

Ano, návrh sice počítá se zastropováním. To by se ale mělo pravidelně revidovat tak, aby lidé odcházeli do důchodu, když jim statisticky zbývá poslední čtvrtina života. Podle dosavadních prognóz by se ale ještě před rokem 2030 zjistilo, že by měl důchodový věk dále stoupat, dokonce možná rychleji než dosud, a teprve po dosažení hranice 67 let by se růst zpomalil. Zastropování, o kterém se mluví, mi přijde trochu nefér vůči voličům, kteří si už nepřečtou, že budou probíhat pravidelné revize a zvyšování.

Na základě revize se ale pouze podá návrh na další zvýšení důchodového věku…

Přesně tak. Jednou za pět let proběhne revize, na základě které se bude zvýšení doporučovat, neznamená to ale, že na něj skutečně dojde. Ostatně pro mnohé politiky by mohlo být zvyšování důchodového věku, zejména před volbami, velmi nepopulární.

Může stát lidem opravdu dlouhodobě zaručit, že stráví v důchodu poslední čtvrtinu života?

Pokud bude návrh změny zákona přijat, tak ano. S tím, že tak jako v posledních letech budou výdaje na důchody vyšší než vybrané pojistné a část důchodů bude vyplácena z jiných zdrojů státního rozpočtu. Zejména v období kolem roku 2050, kdy budou odcházet do důchodu silné populační ročníky. A čtvrtina života v důchodu je samozřejmě průměrná hodnota. Muži stráví v důchodu o něco méně, ženy o něco více. Někteří lidé se důchodu vůbec nemusejí dožít.

Často zaznívají námitky, že i když se délka života prodlužuje, neznamená to, že se bude prodlužovat i doba, kdy je člověk schopný uplatnit se na pracovním trhu. Jak se na to díváte?

Teorií je několik a pravda bude asi někde uprostřed. Na jednu stranu je možné, že až přijdou na pracovní trh slabé populační ročníky narozené na přelomu století, nezbyde zaměstnavatelům nic jiného, než se snažit déle udržet starší pracovníky, protože za ně jednoduše nebudou mít náhradu. Vedle toho se ale stále mluví o čtvrté průmyslové revoluci a zániku řady pracovních míst v důsledku automatizace. Statistiky navíc ukazují, že délka života není vždy úměrná kvalitě života – lidé déle žijí a taky jsou o něco déle nemocní.

Pokud na čtvrtou průmyslovou revoluci dojde, bude uplatnění starších lidí na trhu práce ještě složitější…

Bude záležet na charakteru práce. Osobně mám pocit, že se naše republika příliš orientuje na méně kvalifikované činnosti a nabízí levnou pracovní sílu. V takových profesích je zvyšování důchodového věku sotva představitelné.

Ve srovnání se západními zeměmi chodí Češi do důchodu poměrně brzy. Nemají prý uplatnění ani motivaci pracovat déle…

Češi mají také o něco kratší délku života. Osobně vidím východisko v postupném snižování pracovního poměru a pomalejším přechodu do důchodu. Teď jde člověk jeden den do práce, rozloučí se s kolektivem a další den je z něj důchodce.

Ozývají se také hlasy, podle kterých nemá pevný důchodový věk smysl. Je vůbec možné, aby lidi chodili do důchodu, kdykoli by chtěli?

To by se mohlo podařit, pokud by penzijní systém fungoval na bázi individuálního virtuálního konta. Lidé by si do něj spořili a přesně viděli, s jakým důchodem by mohli počítat ve chvíli, kdy se rozhodli odejít do důchodu. Problém by ale mohl být u lidí s nejnižšími příjmy, pro takové případy by bylo asi potřeba stanovit minimální důchod.

Důchodovému systému by mohla dlouhodobě pomoci výrazně vyšší porodnost. V roce 2015 sice počet obyvatel v Česku stoupl, ale jen díky cizincům, kteří tu hledají uplatnění trhu práce. Čechů naopak ubývá. Jak velká by musela být porodnost, aby se udržel stávající počet obyvatel i bez migrace?

Výhledově by stačily dvě děti na jednu ženu. Jenže toho naposled dosáhly ženy narozené v roce 1960. V současné době je úhrnná plodnost v Česku 1,57 – musela by se tedy zvýšit ještě zhruba o třetinu. Do reprodukčního věku přitom budou nyní vstupovat slabé populační ročníky, takže lze očekávat další pokles počtu narozených dětí. Pořád je ale současný stav lepší než na přelomu století. Tehdy byla plodnost pouze 1,13.

Je motivace, kterou stát nabízí rodičům, kteří by chtěli mít více dětí, dostačující?

Těžko říct. Plodnost žen v posledních dvou letech sice roste mnohem víc, než se předpokládalo, otázkou je, na jaké úrovni se zastaví. Velký vliv na vývoj úhrnné plodnosti měla totiž změna reprodukčního chování – ženy začaly odkládat mateřství na vyšší věk. A právě teď se rodí tyhle „odložené“ děti. Musíme ale počítat s tím, že se jich pravděpodobně nenarodí tolik. Jednak z biologických důvodů a za druhé si řada žen, které mateřství odkládaly, zvykne být bezdětné. Nebo dají přednost rozjeté kariéře. Právě nastavení lepších podmínek pro matky, které by si vedle výchovy dětí rády udržely kontakt se svojí profesí, bychom se měli více věnovat. Co se týče ekonomické stránky, výdaje na výchovu dětí jsou stále mnohem vyšší než finanční příspěvky rodičům.

Jednou ze změn, které schválila důchodová komise, je rozlišení sazeb pojistného podle počtu vychovávaných dětí. Souhlasíte se současnou podobou návrhu?

I když je navrhovaná diference poměrně malá, jde podle mě o velmi důležitý první krok. Pozitivum vidím v motivaci pracujících rodičů a zároveň v odstranění námitek, že by výhody mohli zneužívat lidé, kteří se chtějí „živit“ plozením dětí – kdo nepracuje, neplatí pojištění, a neměl by tudíž nárok na žádný bonus. Osobně bych se nebránil vyšší diferenci pojistného ani navýšení důchodů podle počtu dětí. Řada žen má nižší příjem a ve finále také nižší důchod, protože se delší dobu staraly o děti.

Kritici ale tvrdí, že by se taková opatření do značné míry překrývala – rodiče by dostali úlevu v nižším pojistném a současně i vyšší důchod.

Ekonomický přínos dětí je ale nesporný – budou vydělávat a odvádět pojistné. Protože má řada rodičů v době, kdy se starají o malé děti, nižší příjmy, měli by mít kompenzaci v podobě nižších odvodů. Současně, pokud například chtějí vychovat vysokoškoláky, musí místo spoření ve třetím pilíři víc investovat do dětí. Proto mi přijde správné, aby byli odměněni také vyšším důchodem.

Často se hovoří o tom, že v důchodové komisi je příliš mnoho členů a nápadů a je těžké se na něčem shodnout. Vnímáte to taky tak?

Sice to tak někdy může vypadat, ale podle mě je důležité, aby byli v komisi kromě odborníků a akademiků i zástupci všech politických stran a dalších zainteresovaných institucí. Důchody se přece týkají všech a pravidla by se neměla příliš často měnit. Jinak by to bylo jako v minulosti – jakmile pravicová vláda zavedla druhý pilíř, levice kontrovala, že až se dostane k moci, zruší ho. Ohledně důchodového systému by měla panovat shoda a konsenzus.

I když je pravda, že se někdy shoda v takovémto uskupení hledá dost těžko.

Máte pocit, že vláda dostatečně reflektuje závěry a doporučení důchodové komise?

Na zásadní změnu důchodového systému zatím nemá důchodová komise mandát. Musíme dělat jen dílčí, parametrické změny. Co se týče reformy, je především důležité uvědomit si, jaký by měl být její cíl a v čem je současný systém nevyhovující. Podle mě je průběžný důchodový systém dobrý. Zejména v dnešní době, kdy je řada penzijních fondů ve ztrátě a obecně je stále složitější dosahovat investičních zisků.

Jak se díváte na varování, že kdo si nebude dostatečně spořit, čeká ho stáří v bídě. Je to pravda?

Není to fér vůči lidem, kteří řádně platí důchodové pojištění. Pak by přece měli dostat odpovídající důchod. Samozřejmě je potřeba varovat například osoby samostatně výdělečně činné, u kterých platí, že pokud si nebudou spořit nebo dobrovolně platit na důchodovém pojištění víc, dostanou opravdu málo.

Sada důchodových kalkulaček

Některé věci si sami rozumně nespočítáte – výpočet pravděpodobné (nebo chvilku před důchodem už i přesné) výše důchodu vlastními silami... to je práce pro masochistu. Trpělivého a pozorného masochistu. Ten čas se dá strávit líp, proto nechejte počty důchodovým kalkulátorům od Peníze.cz:

• Důchodová kalkulačka: věk odchodu do důchodu
• Důchodová kalkulačka: jak vysoký by mohl být váš budoucí důchod
• Důchodová kalkulačka: přesný výpočet důchodu

Myslíte si, že pokud by životní úroveň důchodců oproti pracujícím rapidně klesla, došlo by k reflexi a úpravě celého systému?

Doufám, že ano. Úplně by stačilo, kdyby systém zůstal beze změny a zavedl se vyšší minimální důchod. Podle mě všechny modely, které varují před snižováním důchodů, vlastně mlčky předpokládají, že se změní důchodový zákon. Současný systém může dál fungovat za předpokladu, že stát bude každý rok „dotovat“ důchody z daní několika desítkami miliard korun ročně, s čímž by se samozřejmě mělo počítat v rozpočtu. Pokud by přišla vláda, která by trvala na tom, že se na důchody vyplatí pouze to, co se vybere, nešlo by to bez změny zákona – ve smyslu zvýšení pojistného nebo snížení důchodů.

Jak moc je zavedení minimálního důchodu reálné?

Minimální důchod už fakticky existuje, je ovšem poměrně nízký – 3210 korun. Jeho výrazné zvýšení zatím příliš velkou podporu nemá, dost často panuje obava ze zneužití. Někteří OSVČ by například mohli spořit bokem, odvádět minimum a stejně dostat minimální důchod. Stejně tak lidé, kteří by pracovali načerno. Určitě by se musely velmi pečlivě nastavit podmínky.

Uvedl jste několik možností, jak důchodový systém zatraktivnit. Kdybyste mohl vybrat jen jednu věc, co by to bylo?

Byl bych pro oddělení solidární části důchodu a systém individuálních virtuálních účtů spravovaných státem – podobně jako je nastavený systém notional defined contribution (NDC) ve Skandinávii – s možností spořit si dobrovolně větší částky. Ve chvíli, kdy by si člověk naspořil na minimální důchod do konce života, mohl by se rozhodnout, jestli půjde do důchodu, nebo bude dál pracovat a čerpat důchod později, ale o to vyšší. Asi by se to neobešlo bez nastavení nějakého povinného minima. Ultraliberální přístup – ať se každý zajistí na stáří, jak chce – by zřejmě skončil katastrofou.