Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Brusel míň rozhazuje, míň reguluje. Čím to?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
21. 3. 2016

Fantom Brexit řádí v Evropské čtvrti v Bruselu. Straší politiky a zaměstnance unijních institucí.

Brusel míň rozhazuje, míň reguluje. Čím to?

V Evropské čtvrti, kde v Bruselu sídlí většina unijních institucí, se dějí nevídané věci. Byrokrati každé euro obracejí v dlani, zdráhají se žádat členské státy o peníze a důkladně zvažují každou novou regulaci. Některé už připravené direktivy radši zastrčili zpátky do šuplíku. Anebo je předělali tak, aby vyhovovaly těm, kteří je kritizovali.

Co za tou proměnou vězí? Brexit.

Fantom z Londýna straší unijní regulovčíky. Ti si proto dávají pozor, aby nedráždili Brity, kteří nechtějí žít a podnikat podle jednotných bruselských šablon a financovat projekty, se kterými nemají co do činění.

Unijní fabrika na regulace tak neplní plán a plnit ho nebude nejméně do 23. června, kdy poddaní královny Alžběty v referendu rozhodnou, jestli monarchie v Evropské unii setrvá, nebo ji opustí.

To jsou unijní projekty, kterým (zatím) udělal Brexit čáru přes rozpočet:

1. Další miliardy do kasičky

Evropská komise se chystala požádat o dodatečných dvacet miliard eur na zbývající tři roky unijní sedmiletky. Chtěla je vložit zejména do projektů pro uprchlíky a do společné ochrany vnějších hranic schengenského prostoru.

Pokud by ale Komise s takovým plánem předstoupila před Evropskou radu a Evropský parlament, nahrála by stoupencům Brexitu a podtrhla židli pod britským premiérem, který vede kampaň za další britské angažmá v Unii. David Cameron se v roce 2013 chlubil tím, že svým neústupným postojem dokázal snížit unijní rozpočet o tři procenta.

„Chtěli jsme, aby Komise předložila návrhy (na revizi rozpočtu) co nejdříve. Oni ale nechtějí otevírat Pandořinu skříňku,“ řekl evropské mutaci magazínu Politico člen rozpočtového výboru Evropského parlamentu Jan Olbrycht.

Původně se Komise chystala přijít s koledou za dvacet miliard zkraje ledna, teď podle všeho až po britském referendu

2. Harmonizovaná práce

Komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti Marianne Thyssenová loni vypracovala návrh opatření, která mají usnadnit stěhování za prací (Labour Mobility Package). Zahrnují mimo jiné harmonizaci pracovněprávních předpisů a sociálního zabezpečení pracovníků.

Cameron si však na zbytku Unie vydupal souhlas s tím, že státy mohou omezit sociální dávky pro zahraniční pracovníky a jejich rodiny. A tak se část balíku, která se týká sociálního zajištění, musí předělat.

Komisařka Thyssenová zatím z balíku předložila jen první část legislativy, která Brity potěší, zato ztíží byznys firmám ze střední a východní Evropy. Návrh obsahuje zásadu, podle níž musí dát firmy pracovníkům, které vysílají do jiných zemí Unie, nejen (přinejmenším) minimální mzdu, která tam platí, ale i tamní příplatky či příspěvky. 

3. Sociálně jednotní

Osmého března Komise zveřejnila návrh evropského pilíře sociálních práv. Dokument mimo jiné garantuje rovné příležitosti na pracovním trhu, sociální ochranu a právo na přístup k základním službám.

Návrh ale počítá s tím, že sociální pilíř bude povinný pouze pro státy eurozóny, nikoli pro Británii a další země (včetně Česka), kde se eurem neplatí. Státy, které stojí mimo eurozónu, můžou pravidla přijmout dobrovolně.

4. Zelené spotřebiče

Unijní regulovčíci se koncem loňského roku chystali představit další balíček ekodesignových norem, jejichž cílem je snižovat energetickou náročnost spotřebičů a zvyšovat jejich účinnost. Balíček měl mimo jiné zahrnovat toustovače, rychlovarné konvice a vysoušeče vlasů. Legislativu pro oblast ekodesignu ještě loni Evropská komise označovala za klíčovou, teď ji dala k ledu.

Jeden z vysokých úředníků Komise bruselskému zpravodaji deníku Guardian potvrdil domněnku, že odklad souvisí s chystaným referendem v Británii. „Ano. Brexit se tu zmiňuje pořád, to si určitě umíte představit,“ řekl zástupce Komise.

6. Ještě užší justice

Evropská komise donedávna prosazovala, aby Unie jako celek přistoupila k Evropské úmluvě o lidských právech. V takovém případě by se všechny země musely bez výhrad podřídit jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Teď ale Komise plán vrátila do fáze, kterému se v žargonu eurokratů říká „reflexe“. To znamená, že se konzultuje s vládami.

Je to zjevný ústupek Cameronovi, který si nedávno v Bruselu vydupal slib, že zbytek Evropské unie nebude na Británii uplatňovat princip stále užší integrace.

Ostrované jsou na Evropský soud vysazeni od doby, kdy svými verdikty zmařil několik deportací cizinců odsouzených za násilné trestné činy. Požadují, aby jeho vliv na rozsudky britských soudů byl omezen.

6. Limuzíny a řidiči v livrejích

Sekretariát Evropského parlamentu připravil projekt parlamentní taxislužby (Reform of the Members’ transport service in the current security situation). Plán počítal s flotilou limuzín s řidiči ve stejnokrojích, která měla sloužit výhradně (a zdarma) poslancům a vysokým úředníkům. Podle finanční přílohy reformy by projekt vytáhl z kapes daňových poplatníků 10,6 milionu eur ročně.

Zatím za rozvoz poslanců po Štrasburku a Bruselu smluvní taxislužbou platí sekretariát europarlamentu ročně 6,8 milionu eur. To znamená, že nová služba, určená pouze europarlamentu, by byla o 3,8 milionu eur dražší.

Vedení parlamentu (jeho předseda Němec Martin Schulz a čtrnáct místopředsedů) plán odložilo poté, co o něm začaly psát (jak jinak než kriticky a jízlivě) britské deníky, například Daily Mail a The Sun.

A tento výčet bruselských úliteb Britům určitě není úplný…

Snaha eurokratů posílit Davida Camerona v duelu s Borisem Johnsonem, který se postavil do čela stoupenců Brexitu, je patrná. Co když ale britský premiér boj s korunním princem konzervativců a starostou Londýna prohraje a Británie zamíří ven z Evropské unie?

Potom nezbude než přehodnotit rozpočtovou politiku Evropské unie, protože sedmadvacítka přijde o britský příspěvek do společné pokladny. Přes Brusel se bude recyklovat méně peněz a v administrativě se bude muset škrtat.

A pokud Cameron zvítězí? V takovém případě si vzpomeňte na název českého bijáku Zítra to roztočíme drahoušku. Bude co dohánět.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo