Brazílie? Ještě větší průšvih, než jsme čekali

| 14. 3. 2016

Kdepak samba. Brazilská ekonomika tančí v rytmu lenochoda – pokud se to ještě tancem nazvat dá.

Brazílie? Ještě větší průšvih, než jsme čekali

Brazilské akcie letos letí. Akciový index Bovespa od počátku roku stoupl o víc než 14 procent. Jenže brazilská ekonomika se zatím ubírá opačným směrem.

Země upadla do recese, nejvyššími patry politiky otřásá korupční skandál, olympiáda klepe na dveře a do toho přiletěli komáři roznášející obávaný vir.

Všechny tyhle pohromy seslali na Brazílii politici, které si obyvatelé latinskoamerické země sami zvolili, a také Matka příroda. A za co jsou Brazilci trestáni? Kdo ví.

Když opadne příliv

Anders Aslund z washingtonského think tanku Atlantic Council si v analýze propadu (donedávna) rozvíjejících se ekonomik pro Project Syndicate vypůjčil citát Warrena Buffeta: „Když opadne příliv, zjistíte, kdo plaval nahý.“

Tento výrok se dá vztáhnout i na Brazílii, kdysi vycházející hvězdu investorů, dávanou za vzor dalším latinskoamerickým státům.

Největší a nejlidnatější země Jižní Ameriky, v níž žije přes 200 milionů lidí, počátkem století rostla jako z vody. Jak by ne, díky Amazonce jí má požehnaně – země zabírá „jen“ 5,7 procenta světové pevniny, zato vlastní pětinu globálních zásob sladké vody. Také proto investiční analytik James Dale Davidson ve své knize Brazil is New America (Brazílie je nová Amerika) v roce 2012 pasoval latinskoamerickou zemi na příštího lídra kontinentu.

Kromě vody, komodit (ropa, zemní plyn, železná ruda, třtinový cukr, káva) a orné půdy (350 milionů hektarů, to je 2,5krát víc než v USA) Davidson v knize připomíná, že Brazílie má v porovnání s Amerikou nebo západní Evropou mladou a dynamickou populaci. Upozorňuje, že její růst je (tedy byl) tažen spotřebou, nikoli dluhy.

Takový mix by mohl dobře fungovat, kdyby Brazílie měla prozíravé vlády pamatující na konkurenceschopnost země a na zadní kolečka. Brazilští vůdci ale spoléhali na globální růst a na stálý vzestup poptávky po surovinách, zejména v Číně.

Státní banky poskytovaly lidu dotované úvěry a politici mu zajistili hry – nejdřív fotbalový šampionát v roce 2014, kde brazilským „kanárkům“ uštědřil výprask německý „die Mannschaft“, potom olympiádu v Riu (začíná 5. srpna). Jenže převážily globální maléry, světová ekonomika slábla, ceny komodit klesaly a Čína (největší odbytiště brazilského vývozu) citelně zpomalila. Poklesly příjmy a daňové výnosy, rozpočet se propadl, zdražily splátky dluhu.

V Brazílii opadl příliv.

Země byrokratů

Za vlády prezidenta Luly da Silvy v první dekádě století se v Brazílii dostalo z chudoby 36 milionů lidí. Úřední počet nezaměstnaných klesl na polovinu, pod pět procent.

Ano, bylo líp a oblíbená levicová vláda snadno umlčela opoziční škarohlídy, kteří varovali před vysokými státními výdaji. Vláda hrnula peníze nejen do infrastruktury, ale také do sociálních programů. Během šesti let zvýšila penze o devadesát procent.

Penze státních zaměstnanců v zemi kopírují jejich platy (obdobně jako donedávna v Řecku). Co víc, některé jsou dědičné, takže přecházejí na rodinné příslušníky.

Brazílie není zemí zaslíbenou volnému trhu, její vlády prosazují státní kapitalismus, který je propojený s přebujelou státní správou. Vláda ji v posledních třech letech pod tlakem propadajících se příjmů rozpočtu musela seškrtat. Přesto byrokracie zůstává překážkou pro byznys.

Brazílie se v nejnovějším žebříčku Doing Business, v němž Světová banka hodnotí podmínky pro podnikání v jednotlivých zemích, umístila až na 116. místě.

Staletá pohroma

Po krizi začala Brazílie znovu růst – v roce 2010 o víc než sedm procent. Jenže to byl jen záblesk naděje. Brzy se růst zastavil. Začala růst inflace, brazilský real slábl, schodek rozpočtu se prohluboval, vláda začala škrtit výdaje, propukaly sociální nepokoje. Investoři odcházeli.

Jak se měl real k dolaru

Loni se země propadla do recese. Ekonomika klesla proti předchozímu roku o 3,8 procenta, v posledním čtvrtletí 2015 pokles zrychlil na 5,9 procenta. Agentura Standard & Poor’s snížila brazilským státním dluhopisům známku na BB, zařadila je do spekulativního pásma s negativním výhledem.

A bude hůř. Letos se hrubý domácí produkt podle odhadu brazilské centrální banky sníží o dalších 3,4 procenta. Pokud se tento chmurný předpoklad naplní, Brazilci zažijí nejdelší a nejhlubší recesi od roku 1901. (Dál do historie ekonomické statistiky nesahají.)

K ekonomické mizérii si Brazílie může přičíst politickou nestabilitu, kterou prohlubuje největší korupční skandál v historii země. Je spojený s polostátní energetickou korporací Petrobras, která vypisovala zakázky ušité na míru vybraným firmám. Úplatky za krytí nekalého byznysu putovaly na konta politiků a stran. Dosáhly miliard dolarů.

Není jasné, koho aféra strhne. Policisté už zadrželi a vyšetřovali exprezidenta Lulu. Stín podezření padá také na nynější prezidentku Dilmu Rousseffovou, která zasedala ve správní radě Petrobrasu.

Investoři ale s korupčním skandálem spojují naděje vkládané do Brazílie. Když policie zadržela prezidenta Lulu da Silvu, byli Brazilci v šoku. Index Bovespa ale okamžitě vyletěl o sedm procent a real proti dolaru posílil o tři procenta. Investoři zjevně doufají, že skandál pročistí politiku a do čela státu se dostanou politici přátelštější k trhům.

Wow, tak velká země!

George W. Bush při přípravě na návštěvu prezidenta Luly pohlédl na mapu Brazílie a užasle pravil: „Wow! Ta Brazílie je ale velká.“

Možná to byl právě tento nezapomenutelný výrok 43. amerického prezidenta, který brazilské vedení inspiroval, aby pomocí sportovních megaakcí (fotbalového šampionátu a olympiády) seznámilo svět s velikostí země (8 511 965 km²) a ukázalo mu, že se s její ekonomickou a politickou sílou musí počítat.

Brazílie se předvedla velkolepými fotbalovými arénami. Utratila za ně přes osm miliard dolarů, několikanásobně víc než předchozí pořadatelé šampionátů. Nový stadion Brazilci postavili třeba v Manausu na okraji deštného pralesa. Dnes na něm nemá kdo hrát a chátrá. Další fotbalová aréna, postavená v hlavním městě, kde tamní klub hraje soutěž srovnatelnou s  okresním přeborem v Česku, je sice využívána, ale jako autobusové nádraží.

Společnost Ernst&Young ve studii Sustainable Brazil předpověděla, že šampionát bude pro Brazílii významnou finanční injekcí a ze statisíců pracovních míst, která vzniknou při přípravě akce, budou mnohé udržitelné i poté, co mistrovství světa skončí. To se nepotvrdilo.

A letošní olympiáda? Kolem akce, do níž Brazílie vložila už více než 33 miliard dolarů, panuje nejistota. Nejčastěji je spojována s virem zika, který je pokládán za příčinu zakrnění mozku novorozenců. Vir přenášený komáry patrně mnoho turistů a také některé sportovkyně od cesty do Brazílie odradí.

Na olympiádu jezdí sportovci tehdy, když jsou v dobré formě. Ve formě by měla být také pořadatelská země. O Brazílii se to ale říct nedá. V jejím případě platí, že horší dobu pro pořadatelství olympijských her si země vybrat nemohla.

Zářné zítřky navěky

Rakouský spisovatel Stefan Zweig v knize Brasilien. Ein Land der Zukunft (Brazílie, země budoucnosti) předpověděl státu, kam se uchýlil před válkou, zářné zítřky. Název knihy se stal nejznámějším sloganem spojovaným s Brazílií.

Také akciové trhy momentálně na Brazílii nahlížejí s nadějí. Analytik Kip Beckman ale upozorňuje, že mnozí Brazilci už víru v budoucnost ztratili. K tezi „Brazílie je země budoucnosti“ proto dnes dodávají „a vždy jí bude“.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jan Altman | 14. 3. 2016 16:18

Škoda že jim nějaký místní muž pravé keynesiánské víry neporadil více se zadlužit a tisknout více peněz. Vždyť dnes již přece každý chápe, že státní dluhopis je absolutně bezpečné aktivum, státní výdaje mají multiplikační efekt a centrální plánování je prostě boží.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 14. 3. 2016 17:37
reakce na Jan Altman | 14. 3. 2016 16:18

Co tak ho tam poslat? Přispěl bych na letenku dvaceti korunami. Ještě by je mohl zachránit.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 14. 3. 2016 12:50

Pěkný článek o další tragikomedii selhávajícího intervencionismu v přímém přenosu.
Zmínka o studii Ernst et Young při pondělním obědě pobavila a jen potvrdila můj názor na tuto sebranku etatistických patlalů.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 14. 3. 2016 13:16
reakce na Josef Tětek | 14. 3. 2016 12:50

...pro kontext: http://www.penize.cz/dph/300963-jak-nekdo-muze-hajit-lidi-co-neplati-dane
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 14. 3. 2016 11:42

No jo, 2010 a všichni bláznili okolo BRICS. Ale i v těchto zemích platí ekonomické zákony a úvěrová a rozpočtová exploze má své následky.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!