Nový čínský kouzelnický trik

| 1. 3. 2016

Jak asi může vypadat rok 2016 v zemi, kde se recese vydává za zpomalení růstu.

Nový čínský kouzelnický trik

Když během roku 2015 statistiky začaly poukazovat na prudké zpomalení čínské ekonomiky, svět si kladl otázku, co se může stát. Může Čína, donedávna hospodářský motor světa, upadnout do hospodářské recese jako každá „normální“ ekonomika?

Samozřejmě že může. Čína nemá žádný kouzelný plášť, který by ji chránil před výkyvy hospodářského cyklu. Dokládá to autorův článek z února 2009:

Vládní zdroje sice vykazují pouhé zpomalení růstu, ale je sporné, zda jim lze věřit. Dne 22. ledna 2009 oznámila agentura Bloomberg, že Čína je v recesi, navzdory vládním statistikám, které ukazují růst za čtvrté čtvrtletí 2008. Profesor Nouriel Roubini z New York University prohlásil, že recese nastala navzdory „vydatně masírovaným“ oficiálním číslům.

Západní metodika používá měření růstu HDP na základě dvou po sobě následujících kvartálů. Na rozdíl od USA a západní Evropy měří Čína růst ekonomiky na bázi meziročních kvartálních údajů. Co to v praxi znamená? Meziroční metoda měření nezachytí v plné míře zpomalení, ke kterému došlo během minulého pololetí. Konkrétně, čínské úřady oznámily, že růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2008 činil 6,8 procenta.

To vypadá jako hezké číslo – a čínské akcie na ně reagovaly růstem. Nicméně když profesor Roubini přepočetl tento „hezký“ výsledek na západní standardy, výsledkem byl pokles v hodnotě - 0,3 procenta. Samozřejmě za předpokladu, že samotné zdrojové statistiky nebyly „kreativně upraveny“ směrem nahoru, což by nebylo v Číně úplně neobvyklé. Pak by pokles byl samozřejmě ještě větší.

Pouhé „zpomalení růstu“ tedy ve skutečnosti byla recese, byť maskovaná orientálním aritmetickým trikem.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

Králík z klobouku

Ve srovnání s jinými ekonomikami je tu ještě jeden rozdíl. Když naposledy na přelomu let 2008 a 2009 Číně reálně hrozilo nebezpečí těžké recese, vláda zasáhla a vytáhla z kouzelného klobouku králíka v hodnotě několika stovek miliard dolarů. Ne v podobě státních dotací, ale v podobě bankovních úvěrů. Banky jsou v Číně podřízené vládě – včetně banky centrální –, takže to nebyl problém. Čínský ekonomický stimul byl největší na světě, v přepočtu k velikosti ekonomiky zastiňoval i záchrannou akci americké vlády v době krize Lehman Brothers.

Ještě jednou článek z února 2009:

O čínské recesi vypovídá i pokles fyzických veličin: spotřeba energie, pokles letecké dopravy, významný pokles spotřeby surovin. Čínská spotřeba elektřiny meziročně poklesla o sedm procent. Výpadek spotřeby surovin měl v druhém pololetí roku 2008 velmi citelný vliv na ceny komodit. Jde o analogii roku 1997. V té době významně poklesla dynamika světové spotřeby ropy v důsledku asijské krize. Nízké ceny platily až do roku 1999, kdy se asijské ekonomiky začaly z krize vzpamatovávat. V těchto letech byl barel ropy krátce obchodován za cenu kolem pouhých deset dolarů, což mělo drtivý dopad na příjmy některých ropných států.

Mimochodem, ruská finanční krize v srpnu 1998 byla způsobena výpadkem příjmů z exportu ropy – tedy nepřímo asijskou krizí, ke které došlo o rok dříve. [...]

Profesor Roubini očekává, že cena ropy zůstane v roce 2009 v rozmezí 30–40 dolarů v důsledku čínské recese. Pro Rusko je to špatná zpráva, ale Západu pokles cen energií pomůže. Nízké ceny umožní centrálním bankám udržovat nízké úrokové sazby, neboť inflace zůstane nízká.

Stejný scénář se odehrával i v roce 2015, zejména v druhé polovině roku. Také během prvních dvou měsíců ceny komodit klesaly. Úrokové sazby šly tentokrát dokonce mnohdy do záporných hodnot.

Brzy během roku 2009 se čínská ekonomika vzchopila a ceny komodit šly díky čínské spotřebě opět nahoru. Profesor Roubini se tehdy mýlil: na levnou ropu mohl svět na několik let zapomenout. Od konce roku 2009 až do prvního pololetí 2014 ceny ropy strávily většinu času nad hranicí 90 dolarů za barel.

Kde jsme: Ceny ropy (WTI)

Zdroj: Peníze.cz

Úplně jiný pohled

Rok co rok se v době jarní sklizně vydává s batohem na zádech na dvouměsíční pouť do čínských hor, do zapadlých vesnic na konci světa. Ochutnává čaj ze stoletých stromů. Nejlahodnější lístky přiváží domů. Prodává je pak zabalené do dobrodružství: čajové předplatné Meetea od Tomáše Rajnocha každý měsíc překvapí.

Byznysplán: Pro čaj do země draka

Monumentální úvěrová expanze

Jak bude vypadat roku 2016? Podle lednových údajů vzrostl objem nově poskytovaných podnikatelských úvěrů v Číně o 70,7 procenta ve srovnání s lednem 2015. V celkovém součtu objem úvěrů vzrostl o 15,3 procenta. To je vskutku monumentální úvěrová expanze. Tím spíše, že Čína již v roce 2015 patřila mezi nejzadluženější ekonomiky světa, především v důsledku bankovních úvěrů.

V současné době se objem celkového čínského dluhu, včetně dluhu státu, podniků a domácností, pohybuje kolem250 procent hrubého domácího produktu. V roce 2008 to bylo 160 procent HDP. Bude mít nynější stimul za následek další nárůst dluhu, například na 340 procent HDP?

Může se to stát. Na světě existují i zadluženější ekonomiky než Čína: Irsko, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Řecko, Španělsko, Dánsko, Švédsko, Francie, Itálie, Británie. Všechny tyto ekonomiky měly podle údajů společnosti McKinsey z roku 2014 větší celkový dluh v rozmezí 390 až 250 procent HDP (v sestupném pořadí). Světový rekord drželo Japonsko se 400 procenty dluhu k HDP. (Co Česko? Pouhých 128 procent.)

Ať už se čínská ekonomika bude vyvíjet jakkoli, jedno je zřejmé: pokud jde o dluh, v této disciplíně již téměř dosáhla špičkové světové úrovně. Zároveň je to špatná zpráva pro Evropu. Na našem kontinentu již není prostor povzbuzovat ekonomiku dluhem, státním nebo soukromým. Žádné kouzelnické triky Evropě nepomohou.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 1. 3. 2016 10:35

Ale máme zde přeci diskutéry, podle kterých je možné zadlužovat se donekonečna, státní dluhopis je bezpečný při jakékoli míře zadlužení a multiplikační efekty dalšího stimulování na dluh jistě budou dechberoucí.

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 3. 2016 19:23

Proč je vysoký státní dluh nebezpečný? Zvláště pokud ten dluh není vůči zahraničí? O multiplikačních efektech jsem nikdy nepsal.

-10
+
-

Další příspěvky v diskuzi (80 komentářů)

Jiri Salek | 4. 3. 2016 10:03

Zdá se že pan Fuld je posedlý myšlenkou že stát má vyrovnávat nabídku s poptávkou. Z nějakého důvodu je přesvědčen že poptávka se musí neustále povzbuzovat. Já si naopak myslím že poptávka je přirozená věc. Já když jdu do obchodu tak vídím hromadu věcí který by se mi hodily. Ale když porovnám nabízenou cenu s mými možnostmi tak si řeknu že to utratím za něco jiného nebo počkám až najdu lepší kvalitu nebo lepší cenu. Poptávka by teda byla, ale nabízená cena je moc vysoká, nebo nabízená kvalita není dostatečná. Pan Fuld by hned běžel do tiskárny, vytiskl paklík bankovek a začal nakupovat ve velkým nebo by mě přinutil abych koupil předražený šunt. Jenomže takhle pan Fuld skončí s hromadou krámů a ostaní utřou hubu. Já svým nenakupováním naopak dávám signál prodejcům že mají své zboží zlevnit a/nebo vylepšit. Proto některým přijde záhadné proč evropská ekonomika neroste. Problém ale není na straně poptávky.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 10:50
reakce na Jiri Salek | 4. 3. 2016 10:03

Váš výsostně individuální mikropohled na poptávku je samozřejmě v pořádku. Samotnou poptávku netřeba povzbuzovat. Každý má své priority, chutě, vkus, nároky, schopnosti ...
Já ale mluvím o posilování kupní síly té části poptávky, která víceméně živoří a Váš individuální pohled na tuto poptávku jaksi nesedí. Jde o posílení poptávky v agregovaném měřítku. Vaše představy o tom, jak bude probíhat masové rozdávání peněz všem jsou zcela mimo toho, o čem celou dobu píšu. Problém je samozřejmě na straně poptávky. Nebo máte pocit, že na straně nabídky něco chybí, že lidi mají dostatečně vysoké příjmy ale jsou prázdné regály, že není za co ty obrovské peníze utratit?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiri Salek | 3. 3. 2016 14:45

Teď mě napadá jestli by při záporných úrocích nebylo možné financovat celý chod státu z tisknutí nových peněz. Bylo by tak možné zrušit veškeré další daně. Stát by si prostě půjčil od centrální banky kolik by potřeboval a ta by tiskla. Zároveň by se umazávaly prostředky ze všech účtů (negativní úrok) a byly by potlačeny veškeré transakce v hotovosti nebo jiných měnách. Vím že tak daleko ještě nejsme, ale je to zajímavé mentální cvičení. Zřejmě by se musely zavést i majetkové daně aby si šikulové nemohli ulívat majetek jinam.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:00
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 14:45

Samozřejmě, že namísto daní by si stát mohl peníze "tisknout". Tím by došlo k velmi vysoké podpoře kupní síly poptávky, což by se projevilo téměř jistě inflací (ve smyslu růstu cen). Ve skutečnosti jde o to vyladit objem "tisku" peněz a objem vybíraných daní tak, aby se inflační tlak "tisku" a deflační tlak daní vzájemně eliminovaly, tedy aby ceny byly stabilní. A právě takto vyvažovaný systém by se zcela obešel bez záporných úrokových sazeb. Namísto nástroje v podobě výše úroků by centrální banka disponovala pravomocí stanovovat objem "tištěných" peněz, přičemž cíl, tj. péče o stabilitu měny, tedy cen by zůstal nezměněný. Tím by se odstranila současná bezzubost centrálních bank, které mají k dispozici pouze úrokové sazby, které jakmile se dostanou na nulu, tak se centrální banky stanou bezmocnými jako malá miminka. :-)

Takže řešením je BUĎ vyvažování rovnováhy "tiskem" peněz s cílem držet ceny stabilní, NEBO zavést záporné úrokové sazby (zrušit hotovost) a nechat ceny další 60 let klesat (a tím v podstatě eliminovat dosavadní růst cen od roku 1971). Dělat obojí dohromady by bylo komplikované a značně nepřehledné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:01
reakce na Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:00

Tadu je zajimavá myšlenka. Daně způsobují deflaci - odsávají, znehodnocují peníze lidí a proto je to třeba vyrovnávat tiskem peněz a vytvářením vládní poptávky. Možná na té myšlence něco bude. Čím větší daně jsou, tím více je potřeba tisknout peněz aby se zajsitila "rovnováha a blahobyt". Samozřejmě existuje i alternativa nízkých daní a malého tištění, ale to je pro 90% populace nepopulární. Věc lze samozřejmě hnát do extrému kdy budou nulové daně a vytváření peněz se ponechá trhu. Další extrém je vpodstatě komunismus kdy jsou 100% daně a tiskne se kolik stát uzná za vhodné. Jak už máme vyzkoušeno tak komunismus moc nefunguje. Na úrovni rodin a komunit snad. Na úrovni států je to katastrofa.
Myslím že mezi socialismem, zdaněním a tištěním peněz opravdu panuje přímá úměra. A důvod proč to nikdy nemůže fungovat je jen v lidské mentalitě. Lidé nejsou včelstvo nebo mraveniště kde dokonce i komunismus fungovat může.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 15:09
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:01

"Samozřejmě existuje i alternativa nízkých daní a malého tištění, ale to je pro 90% populace nepopulární."

To je varianta malého státu (soukromé školství, zdravotnictví, policie, soudy, parlament, armáda), která by vedla k obrovské nezaměstnanosti a deflaci. Tudy cesta nevede, i když by se to některým jedincům se zvrácenými představami o fungování světa mohlo líbit.

Podle mě je navíc důležité mít stabilní ceny. Především pak je důležité nemít klesající ceny. Hlavně pokud se chcete vyhnout záporným úrokovým sazbám. Pokud byste chtěl mít stabilní ceny musel byste ale výpadek daní nahrazovat tiskem peněz a nelze tedy chtít současně nízké daně a nízký objem tištěných peněz. Čili ta vaše varianta je nejen neoblíbená ale navíc i nevede k žádoucímu stavu. A stabilní ceny (a nulové úrokové sazby) považuji za žádoucí neutrální stav, kdy nelze bohatnout nebo chudnout pouhým držením peněz, které by měly být v tomto směru neutrální.

Neutralitou peněz mám na mysli následující. Pokud někomu peníze půjčím a riskuji tím, že o část peněz nebo o všechny přijdu, pak je v pořádku, když za podstoupení rizika dostanu vyplacenu rizikovou přirážku (ne úrok). Pokud se moje peníze znehodnotí růstem cen, pak je v pořádku, pokud mi toto vykompenzuje úroková platba (tím se symetricky vykompenzuje i zbohatnutí dlužníka znehodnocením jeho dluhu). Pokud se mi peníze bezpracně zhodnotí poklesem cen, pak by mělo být v pořádku, pokud se toto vykompenzuje záporným úrokem (a dlužníkovi se tím kompenzuje růst reálné hodnoty jeho dluhu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 3. 2016 16:20
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 14:45

Já jsem pro! Ať to zavedou klidně už zítra.
Vše, co vydělám a hned neprojím, budu investovat do Au, Ag, BTC a akcií firem v rozumnějších zemích (zásadně ne přes místní brokery).
A z okna se budu dívat na výsledky místního experimentu (což se zaujetím dělám již nyní, ale není od věci to trochu akcelerovat). Třeba na důchodce, který dostane penzi 2x za den a s takto získaným trakařem miliardových bankovek pojede rychle do PENAMu, aby stihl koupit aspoň jeden tvrdý rohlík.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:10
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 16:20

Vaše reakce na nápad jednorázového nahrazení daní vládou natištěnými penězi je v tomto případě zjevně na místě. :-) Hlavně pokud by s jídlem rostla chuť a následně by si vláda začala tisknout peníze, aby financovala např. zavedení z počátku určitě velmi populárních záporných daní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 16:27
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 16:20

Tak je to jen myšlenkový experiment. Zatím si vlády půjčují zhruba 10% rozpočtu pokukd vím. No ale do reality se dostávájí i jiné finty. V praxi je ovšem nutno počítat s tím že se bude danit i tisknout zároveň.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:06
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 16:27

Tak realita kombinace tisku a danění je zde už mnoho desetiletí plné prosperity západní civilizace. Financování deficitního hospodaření států emisemi státních dluhopisů totiž není nic jiného, než tisk peněz. Problém je, že v době, kdy by se mělo více tisknout a méně danit (v období deflačních tlaků), se více daní a méně tiskne, a to pouze z důvodu zcela nesmyslné módní vlny tzv. rozpočtové odpovědnosti. Móda zachraňování krachující bank tomu taky moc nepomáhá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:03
reakce na Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:06

Západní státy se dostaly tam kde jsou díky kapitalismu. Sovětský blok se socialismem dopadl tak jak dopadl a EU ho teď následuje. Je to socialismus s lidskou tváří, ale i tak už se důsledky projevují všude kolem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 15:31
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:03

Nemáte pravdu. Kapitalismus v jeho čiré podobě je stejně neudržitelný systém, jako je socialismus v jeho čiré podobě. Oba jsou to neživotaschopné extrémy. Socialistický blok nebyl poražen státy s čirým kapitalismem. Socialismus byl poražen kapitalistickým blokem, v němž fungovaly principy sociálního státu! A je třeba nezapomínat, že v kapitalistickém bloku bylo několik velevýznamných států, které nebyly zničeny 1 a 2. světovou válkou (USA, Kanada) a kapitalistický blok tak měl v té "soutěži" nezanedbatelný náskok a výhody.

Druhá věc, je ta, že právě zavádění sociálních států v kapitalistických zemích byl aspekt, který byl rozhodujícím trumfem proti socialistickému bloku, jehož tvrzení o neudržitelném vykořisťovaní chudých pracujících se stalo zjevně neudržitelnými pomluvami, když všichni viděli, že ti vykořisťovaní pracující se mají asi tak 20 x lépe, než soudruzi pracující v socialistických zemích.

Jakmile byl socialistický blok poražen, kapitalistické státy začaly s demontáží sociálních států (už nepotřebovali nikoho přesvědčovat o tom, že kapitalismus je výborné zřízení i pro pracující). A teprve tato demontáž v době po boji již "zbytečných" sociálních států je pravou příčinou současné krize kapitalismu (nic jiného, než odstraňování sociálních států, se na kapitalismu nezměnilo). Západ prosperoval a vítězil nad východem, dokud soutěžil s východem "jeho zbraněmi", tedy prostřednictvím silných sociálních států, které udržoval v chodu výkonná kola kapitalismu. Jakmile začal západ odstraňovat principy sociálního státu, začala se kola kapitalismu zpomalovat a celý ten slavný čirý kapitalismus se svými výsledky začíná blížit výsledkům, které měl pro životní úroveň pracujících socialismus. Jinými slovy čirý kapitalismus vytváří obdobně katastrofální podmínky pro život většiny obyvatelstva jako čirý socialismus a proto je třeba držet se optimálně někde uprostřed mezi kapitalismem a socialismem.

Jediný lék pro kapitalismus, je tedy vrátit se do období, kdy soutěžil se socialismem a díky sociálnímu státu nad ním vítězil. K tomu stačí i imaginární soupeř. Netřeba znovu ustavovat východní socialistický blok a stavět železnou oponu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ján Zavacký | 1. 3. 2016 17:50

Ten údaj o celkovom čínskom dlhu nebude správny. Len tak narýchlo - korporátny cca 250% HDP, vládny 50% HDP, spotrebiteľský 20% HDP. Medzibankový je nedostupný. Realita je teda ešte horšia ako zlá.
P.s.
Niektorí autori na Finmagu postupujú od liberalizmu ku socializmu. P.Kohout od prokeynesiánskych článkov ku liberálnejším. Palec hore.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 1. 3. 2016 10:35

Ale máme zde přeci diskutéry, podle kterých je možné zadlužovat se donekonečna, státní dluhopis je bezpečný při jakékoli míře zadlužení a multiplikační efekty dalšího stimulování na dluh jistě budou dechberoucí.
+16
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 2. 3. 2016 17:09
reakce na Jan Altman | 1. 3. 2016 10:35

Pokud si bude stát pljčovat na nulový úrok tak proč by si nepůjčil? Co tak asi hrozí? Nafouknutí bublin? Stačí si další rok půjčit zase a bublina nemá šanci zplasknout. Centrální banka určitě ráda zajistí dostatečný přísun peněz na nulový úrok. Co zlého se může stát? Jediné co mě napadá je inflace. Jenže stát utrácí za úředníky, dálnice, vlakové koridory, dotace na nesmysly a sanace zkrachovalých bank. To není zrovna komodita o kterou by soupeřil s občany. Inteligentní občan do takových blbostí neinvestuje. Cena potravin a spotřebního zboží je stabilní. Jediné co roste jsou nemovitosti protože vytisklé a rozkradené peníze zloději rádi investují právě tam.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 2. 3. 2016 17:26
reakce na Jiri Salek | 2. 3. 2016 17:09

No a samozřejmě stát do stavebnictví taky rád investuje natisklé peníze což zvyšuje cenu nemovitostí. Dál taky přemýšlím co se stane s bublinou na finančním trhu. Jednou z možností je že se přijde na to že nafouknuté akcie josu bezcenné a bublina se vyfoukne. Vzhledem k oblibe kupování akcií za vypůjčené inflační peníze a je možné že banky zkrachují a koupí je stát opět vytisklé peníze. Dokud si stát bude půjčovat za nulový úrok tak opravdu něvidím možnost jak může stát zkrachovat. Tedy pokud není tak hloupý a nezačné si půjčovat u nezávislé centrální banky, která mu pak najednou odmítne půjčit. Nebo pokud by se státu podařilo zničit veškerou nezávislou ekonomiku do té míry že by se přestalo dostávat základních potřeb pro lidi.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 09:18
reakce na Jiri Salek | 2. 3. 2016 17:26

Moc logiky v těchto úvahách nenacházím. Schvalujete inflaci, plýtvání prostředky, zdůvodnění - ČNB to všechno zvládne. Cena potravin je podle vás stabilní - no tedy o tom přesvědčen vůbec nejsem. Ono cena může zůstat na stejné úrovni, pokud to ale půjde dolů s kvalitou, co jiného to je, než skrytá inflace? Ten, kdo si chce pořídit stejnou kvalitu, bude si muset připlatit. Takže pozor na to - inflace.

Je vidět zcela jasně, odkud vítr vane. Stát považujete za tvořitele hodnot, nikoliv člověka samotného. V tom je velká potíž. Stát je jen hospodář a lidé tvoří hodnoty, které stát přerozdělovává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 12:42
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 09:18

Stejně jako ty lidmi vytvořené hodnoty přerozděluje trh. Jen to nikdo nechce vidět. Neviditelná ruka trhu přerozděluje jedním směrem a viditelná ruka státu přerozděluje opačným směrem (tedy takto by to bylo optimální). A pak je tu zvrácená praxe, kdy neviditelná ruka trhu i stát přerozdělují do stejných kapes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 10:32
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 09:18

Ne, neschvaluju inflaci. Jen se snažím odhadnout jak to skončí a zařídit se podle toho. Pokud si bude stát půjčovat za nulový úrok, nafukovat bubliny a sanovat vybrané investory, tak to asi nějaký čas může fungovat. Problém nastane pokud si stát bude muset půjčovat za vysoký úrok nebo pokud se inflace dostane do potravin a spotřebního zboží. Pak se lidi naštvou. Kupodivu, pokud se nafukují nemovitosti a finanční trhy, tak jsou všichni v klidu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:07
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 10:32

Na to se právě nemůžeme vůbec spoléhat, že dokážeme odhadnout, jak dlouho to ještě takto vydrží. Co s tím vy osobně můžete dělat, na to téma tady píše velmi prakticky Jan Altman, pročtěte si historii. (Zdravím, pane Altmane :))

Jsem naštvaný už teď z jednoho jediného důvodu: Každoročně platíme úrok z dluhů a nejsou to malé peníze. Místo, abychom tento veřejný dluh umořovali, platíme každý rok jen úroky z něj. To jsou peníze z našich daní a my jimi neskutečně plýtváme. A když už máme hospodářsky ucházející období, o splácení dluhu se vůbec nehovoří. Takto si dobré hospodaření rozhodně nepředstavuji. Vy jako fyzická osoba snad počítáte, že budete mít dluh na věčné časy? To je vědomé odmítnutí efektivního využití vlastních prostředků. V každé dlužní smlouvě se připisuje splátkový kalendář a ten je stanoven až do naprostého splacení celého dluhu. Samozřejmě, v polovině se dá uzavřít jiná smlouva na jiný termín a jiný úrok, ale počítat s dluhy na věčné časy? To je velmi neefektivní hospodaření a plýtvání prostředky.
Toto splácení pouze úroků znamená, že stát nemá na jiné věci - tyto peníze, které použil na úroky, mohl docela dobře využít na jiné záležitosti, pokud by se dluhů zbavil. Tím okrádáme sami sebe a proto mě chvástání ministrů o tom, jak skvěle hospodaříme, docela štve.

Od jisté doby mě to nenechává v klidu, protože tady jde o mé peníze, o vaše peníze, o peníze každého daňového poplatníka. To je také skryté znehodnocování aktiv, s velmi podobným efektem jako je inflace. Promítá se to totiž nepřímo do dalšího zvyšování daní a poplatků.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 14:23
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:07

Centrální banka má plán jak na to. Negativní úrokové sazby. Vláda refinancuje svoje dluhy a ty se jí budou automaticky snižovat o negativní úrok. Může si tak vesele utrácet a půjčovat si. Oběti jsou soukromí investoři a spořivci. Ty ale vem čert. Vláda si bude vydržovat svoje sociálně slabé, kteří ji podrží. To je nový typ socialismu s lidskou tváří.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:14
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 14:23

Vy jste vzorová ukázka toho, jak je možné v základu dobrou věc, dokonale zmrvit a zprofanovat, tím že z toho vytvoříte ideologický boj mezi chudými a bohatými. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 12:59
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:07

"Promítá se to totiž nepřímo do dalšího zvyšování daní a poplatků." A teď si představte ty daně a poplatky, kdy byste nejen musel vybrat na úroky, ale i na postupné splácení státního dluhu! Vy si myslíte, že dnes se platí úroky z vybraných daní? Ani náhodou. Na úroky si stát půjčuje. Teprve pokud by byl vyrovnaný rozpočet, mohl byste mluvit o tom, že někdo vybírá daně a těmito daněmi platí úrok ze státního dluhu. Takže současná ekonomika netrpí tím, že by se namísto placení úroků mohly ty peníze použít na něco jiného. Pokud by stát v současnosti nemusel platit úroky ze státního dluhu, pak by mu žádné peníze na jiné účely nezbyly. Tyto peníze na jiné účely by byly k dispozici až v případě přebytků státního rozpočtu a až po splacení celého státního dluhu. A to byste se tedy načekal :-) Vaše "logika" má obrovské trhliny.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 13:24
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 12:59

A proto, dle R.F. je třeba se zadlužit ještě více. Hlavně nesplácet dluh, to je mimořádně nebezpečné.

U vás, pane, funguje všechno naopak.

To mi připomíná vtip o silničních pirátech.
Projel první červenou, pak projel druhou a na zelené zastavil. Spolujezdec se ho ptá: "Proč stojíme? Je zelená, ne?"
"Ty se chceš zabít? Teď pojedou piráti zleva a zprava..."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 3. 2016 11:22
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 13:24

Ale vždyť, když se nad tím zamyslíte, tak je to přesně na opak. Dlouhá desetiletí jde zadlužení států nahoru za dosud v historii nevídané obecné prosperity a míru. Tím, kdo chce jezdit na červenou jste ale Vy, když chce tento prosperující ekonomiky vyspělé části světa obrátit zpět a na místo dalšího zadlužování, chcete ty obrovské dluhy splácet. To, že tím dosáhnete akorát obludných krizí, krachů a strádání Vám zřejmě nedochází. Ono je to ještě horší, Vy si dokonce myslíte, že splácet státní dluh a tím uvést ekonomiku země do jakéhosi zpětného chodu (do opaku prosperity, tedy do hluboké krize), je v pořádku. Vy si mylně myslíte, že se má jezdit na červenou. Pirát alespoň ví, že na červenou by se jezdit nemělo. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 3. 2016 11:18
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 10:32

Odhadnout, jak to skončí a zařídit se podle toho, to je podle mne správný přístup.
Vychází z faktu, že směřování systému ovlivňujeme jen naprosto marginálně, ten se řídí svou vnitřní vývojovou logikou (směřování k rudohnědému socialismu, exponenciální "tisk", ...).

Dílčí důsledky lze jen domýšlet:
Nefunkčnost průběžného systému v kombinaci s předlužením státu = nutnost pracovat až do padnutí:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/britove-by-mohli-pracovat-do-75-let-zvazuje-vlada-system-pry-neni-udrzitelny-1276031

To ledaskde umocněno vítačstvím:
http://finexpert.e15.cz/pracanti-imigranti-komentar-o-nemeckych-duchodech

Záporné úroky a omezování hotovosti:
http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2016/3/2/centralni-banky-valka-s-hotovosti-zaporne-sazby/

A to jsou jen dílčí aspekty popsané v dnešním denním tisku.

Odhadnout, co bude za 10 či 20 let je podle mne nemožné. Považuji však za jisté, že takto to dál nepůjde a že přijde určitá katarze. Bankroty, finanční kolapsy, měnové reformy.
Ale i změny politické: pokud bude nutné pracovat do 75 či 81 let či "napořád", bude ochota platit si zcela zbytečné sociální a penzijní "pojištění" limitně blízká nule. A pokud to nepůjde prosadit demokraticky (proti většině lidí žijících z cizích daní), stane se pro mnoho lidí demokracie přítěží, nepřítelem, brzdou.

Jednou to praskne a bohužel to někdo odnese. Dnešní třicátník až padesátník spoléhající na státní penzi a lékařskou péči zdarma. Vlastník těch forem majetku, které nelze zatajit a nelze je odvézt do bezpečnějšího zahraničí. Atd..
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:18
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 11:18

Co by se ale muselo stát aby to prasklo? Socialismus v Ruském bloku nepadnul z toho důvodu že nebylo co jíst. Nynější Evropa a USA zase budují socialismus. Tentokrát se ale poučili, takže ten jejich socialismus asi může vydržet hodně dlouho. Zemědelství a velkoprodukce spotřebního zboží je dnes vysoce efektivní, takže 10% lidí vytvářející hodnoty můžeme snadno uživit 90% těch zbytečných. Podle mě je nesmysl spořit na důchod. Stát se o vás vždycky nějak postará abyste neumřeli a mohli volit socany. Jde jen o to si nějak přilepšit bokem tím že najdete mezeru v systému. Přece se nebudu namáhat když mi systém sebere 50 nebo 60% co vytvořím.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 3. 2016 16:35
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:18

Je otázka, zda je udržitelné, aby 10% živilo 90%.
Důsledky tohoto nepoměru vidíme již dnes: v 50. letech v USA bylo běžné, že pracoval jen manžel, žena byla doma, platil hypo na barák, úvěr na auto, školy všem dětem, zdravotní pojištění také. Normální příslušník střední třídy. Dnes makají oba, nestíhají splácet, jejich děti asi nikdy nesplatí půjčky na školy, atd... A při tom produktivita od těch 50. let vzrostla enormně. Jak to, že se nemáme úměrně lépe? No právě proto, že klesá počet těch produktivních a roste počet neproduktivních. A bude to dále pokračovat, protože systém trestá produkci (daněmi) a odměňuje nicnedělání (dávky, granty, dotace).
Ale je to možné donekonečna? Dnešní mladý produktivní nemůže založit rodinu, protože koukněte, kolik stojí byty v Bratislavě, Bonnu, Londýně (díky bublině vyprodukované centrálními bankami).

Nedovedu si představit, jak by mohl přetrvat systém, kde tolik lidí parazituje. Nepřežilo otroctví, nepřežilo nevolnictví - a to tam ty poměry byly daleko příznivější.

A absolutní výše bohatství (že jeden dnes uživí 10 a při tom sám nezahyne hlady) podle mne má jen minimální význam. Lidi vždy zajímají relativní srovnání - co vše bych si mohl dovolit, kdybych neživil 10 dalších. Že bych třeba nemusel 20 let krutě splácet bydlení, protože jednak bych měl více peněz a jednak by mnoho parazitů (např. úředníků) museli byty prodat a uvolnit, kdyby ode mne neměli peníze. Jen si vemte, kolik by se v Praze uvolnilo budov a bytů, kdyby zde nesídlily mraky státních úřadů a dalších z daní placených institucí a jejich "pracovníci" by přišli o bezpracný zdroj obživy.

Těch 10% si jednou řekne dost, protože rozdíl mezi DOST a NEDOST bude pro ně zásadní, přebíjející strach z represe ze strany parazitické většiny. Plus samozřejmě průběžně ti nejlepší a nejschopnější z té produktivní menšiny budou utíkat za lepšími podmínkami či nalézat jiné možnosti úniku - tak jak o tom uvažujete vy. To kolaps jen urychlí.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 12:52
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 16:35

Když těch 10% řekne dost, najde se vždy jiných 10% z toho rezervoáru 90-ti procent ostatních. Nikdo není nenahraditelný, zvláště ne ten, jehož práce je zcela reálná. A ta imaginární práce těch ostatních bude již z principu postradatelná (alespoň v rozsahu oněch 10% určitě. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:07
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 12:52

Když vyženete nebo si zlikvidujete těch 10% aktivních je otázka kolik dalších blbců se najde. V koncentráku nebo v mraveništi to nějak fungovat může, ale pro běžného člověka je demotivující neustálý boj s byrokracií a platba daní. Je jen otázka kdy to vzdá. Obzvláště když má možnost brát sociální dávky a realizovat se jinak. V normalizačním československy na to přistoupilo hodně lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 15:46
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:07

Nikdo nikoho nikam nevyhání. Naopak všichni se drží svého jako klíště, nebo jdou sami za lepším.

Člověče na každé místo špičkově placeného šéfa čeká zástup jeho podřízených, kteří budou velmi často násobně schopnějšími a pracovitějšími, než je jejich stávající šéf, protože veškerou práci obvykle udělají za něj, když šéf v podstatě jen úkoluje a "odpovídá" za výsledky. Tady není o čem diskutovat.

No a ti skutečně produktivní lidé např. v zemědělství nebo u pásů ve fabrikách, ti jednoduše nikam neodejdou, protože kdyby měli na lepe placené živobytí, tak už dávno zdrhli a pokud by odešli, tak do týdne tam budou Ukrajinci nebo Poláci, nebo jiní, kteří předmětnou pracovní příležitostí nepohrdnou.

A běžného člověka demotivuje byrokracie a platba daní? No tak ať se do podnikání vyhne a jde dělat něco, kde ho nikdo byrokracií a daněmi otravovat nebude. Nicméně v tomto ohledu Vám dávám částečně zapravdu, neboť taky nejsem příznivcem zbytečné buzerace vydávané za byrokracii. Daně ale u nás nepovažuji za demotivační. Jsou i prosperující státy s daleko vyšším zdaněním.

A Vy mluvíte, jak Marťan. Zkuste se realizovat jinak se sociálníma dávkama a pak se tomuto tématu můžeme vrátit :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 4. 3. 2016 09:33
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 16:35

Já si naopak myslím že absolutní výše bohatství má velký vliv. Římané byli v klidu když měli chléb a hry. Dnes si stát může dovolit pro každýho maso + pivo každý den a televize běží 24 hodin denně. Dokonce ani ubytování není tak drahý pokud jste na vesnici nebo starým paneláku. Pro 90% populace je tohle naprosto dosažitelné a dostačující aniž by se museli snažit. A tuhle úroveň existence je schopno zajistit možná i míň než 10% pracující populace. Proto si myslím že tenhle systém hned tak nepraskne.
Proč civilizace krachovaly v minulosti byly buď vnější vlivy (ozbrojené výpady úspěšnější civilizace) nebo absolutní neschopnost uživit vlastní obyvatelstvo, které umíralo hlady a v zájmu přežití jim nezbylo než se zbavit elit.
Dnešní elity tohle naprosto chápou. Už se nehrnou do válek, ale do byznysu. Dnes by Hitler se Stalinem asi obchodovali na burze a šikanovali zaměstnance. K vládnutí potřebují jen 51% většinu, kterou jim zajistí pravidelný přísun masa, piva, čokolády, fotbalu a telenovel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 3. 2016 10:10
reakce na Jiri Salek | 4. 3. 2016 09:33

Jenže když 10% produktivní populace bude mít pocit, že nemusí žít ve starém paneláku, jíst podřadné potraviny a čučet na Novu, že jejich schopnosti vydělají na 10x lepší život, tak se se svým stavem nesmíří.
Navíc v různých Singapurech a dalších zemích uvidí, že se mohou mít lépe. Bydlet ve vile, jezdit bavorákem, cestovat, chodit do divadel, mít špičkovou zdravotní péčí, kvalitní potraviny, atd...
Vždy budou mít to srovnání. Budou to ti nejinteligentnější a nejschopnější - takže budou dobře znát svou hodnotu a budou dobře vědět, o co je systém připravuje. Zvolí jednu z těchto cest:
A) Aktivní odpor proti režimu
B) Tichou rezistenci a skryté obcházení pravidel režimu (technologie, které to umožní, čeká prudký rozvoj)
C) Odchod jinam (fyzicky, či jen daňově)

A bude stačit, když toto udělají jednotky procent té produktivní desetiny a systém se zhroutí.
On se totiž hroutí již dnes, kdy to asi ještě není 90:10 a přesto systém není schopen mít vyrovnaný rozpočet. Přes ty obrovské objemy nakradených prostředků se ještě musí zadlužovat.

Dluh roste. Roste i podíl neproduktivních a klesá podíl těch produktivních. Demografický vývoj vše jen akceleruje. Ta produktivní menšina tak bude muset být stále více odírána (koukněte na EET, kontrolní hlášení, centrální registr bankovních účtů - režim začíná být zoufalý - takhle okolo sebe nekopal ani ten minulý ve své předsmrtné křeči) a tak stále více motivována zvolit si A, B, nebo C.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 12:58
reakce na Jan Altman | 4. 3. 2016 10:10

"Zvolí jednu z těchto cest:
A) Aktivní odpor proti režimu
B) Tichou rezistenci a skryté obcházení pravidel režimu (technologie, které to umožní, čeká prudký rozvoj)
C) Odchod jinam (fyzicky, či jen daňově)
A bude stačit, když toto udělají jednotky procent té produktivní desetiny a systém se zhroutí. "

Tohle ale už všichni ti "schopní" (spíše všehoschopní) praktikují dlouhá léta a prd se hroutí.

Navíc ti skutečně produktivní, to jsou např. ti pracovníci, co obsluhují zemědělské stroje, nikoliv ti manažeři, co sedí na zadku v kanclu. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:11
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 12:58

Zdanění a byrokracie se neustále zvyšuje a tudíž se zvýšuje i nechuť dále něco dělat. To že je ČR laciná montovna bych spíš považoval za ekonomickou prohru než za výhru. Největší ekonomický přínos mají ledé kteří jsou schopni založit a rozvíjet firmu a zaměstnávat další lidi. A je jedno jestli při tom přehazujou hnůj nebo papíry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 15:50
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:11

No pokud se bavíme o 10% populace, kteří zajistí nejnutnější produkci pro 100%, pak ti přehazovači papírů patří právě k těm neproduktivním. :-) Typicky daňoví a účetní poradci například.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 3. 2016 09:53
reakce na Jan Altman | 4. 3. 2016 10:10

Nenapsal jste to přesně. Stat se zadlužuje právě KVŮLI těm nakradeným prostředkům, nikoli PŘES ty objemy nakradených prostředků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:16
reakce na Richard Fuld | 6. 3. 2016 09:53

Jak jsem již napsal tak si myslím že socialismus, tisk peněz (zadlužení) a daně (zlodějina) mají mezi sebou přímou úměru. Takže s vámi souhlasím. Stát se může zadlužovat aniž by způsobil inflaci právě kvůli tomu, že zároveň krade (daní) lidem hromady peněz. Inflační a deflační vlivy se můžou vzájemě vyrušit. V praxi to ovšem funguje jinak, protože lidé a stát investují obecně do jiných záležitostí. Tím se nafukují a vyfukují bubliny. Lidé třeba kupují míň aut a zpusobí deflaci a stát zase víc staví a způsobí tím inflaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 15:56
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:16

No takových jednotlivostí můžete uvést tisíce, ale na mnou řečeném to nijak nedopadne. Moje názory se týkají agregovaných veličin a v tomto smyslu jsou samozřejmě platné a nelze je vyvracet poukazováním na jednotlivosti v daném agregovaném celku. No a bubliny způsobují lidé, nikoliv tisk peněz. Stačí vzpomenout tulipánovou bublinu, která proběhla v době, kdy platily komoditní peníze. Bubliny jsou problémem především pro ty, kdo se jich účastní. A pokud se při jejich splasknutí spálí, pak je to v pořádku. Za blbost se musí platit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 4. 3. 2016 13:01
reakce na Jan Altman | 4. 3. 2016 10:10

adA) aktivní odpor. To není v české povaze. Tady se moc nezmůžeme ani na pasivní odpor. Podívejte se na volební výsledky. Všechno pěkně směřuje do EU a k socialismu.

adB) Když si většina odhlasuje že vás zdaní 90% tak nic nezmůžete a když se postavíte na aktivní odpor tak vás zavřou jako zloděje a tuneláře. Bohužel tak znovu platí že kdo nekrade (platí daně) okrádá svoji rodinu.

adC) Miliardáři to dělají už dávno a EU to ztěžuje jak se dá. Kapánek líp je hned za hranicema tak pokud něco umíte měl jste být dávno pryč.

Kdepak, dokud nedojde pivo, tlačenka, toaleťák atp. tak je režim v bezpečí. Oholí tu produktivní 10% menšinu. A budete ještě rád že nejste v kriminálu. Zbývá vám tedy jen možnost c).
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 13:09
reakce na Jiri Salek | 4. 3. 2016 13:01

Vy máte divné představy o té produktivní menšině. :-) Těch 10% produktivních patří obvykle mezi ty nejhůře placené, takže těmto lidem nějaký socialismus a rovnostářství může jedině pomoci. Ta produktivní menšina, to nejsou ti miliardáři. Ti osobně nic neprodukují. Ti jenom vlastní dojící zařízení. A jsou příjemci tržního přerozdělování, které dramaticky převyšuje to státní. Já vím, že by chtěli víc avíc a víc. Oni ale většinou vědí, že by si takto mohli podřezat větev sami pod sebou, takže státní přerozdělování, které jejich dojící systém udržuje v chodu, v podstatě vítají. Oni vědí, že ty peníze, které odvedou státu se jim zase vrátí v tržbách za jimi produkované zboží a služby. A produkce zboží a služeb je to, co jim přináší zisk. Peníze, které by neodvedli státu jim žádný zisk nepřinesou. Mohli by je použít na zvětšení svých produkčních kapacit, ale současně tytéž peníze budou chybět v poptávce po jejich produkci. Lepší je stabilně periodicky vydělávat málo peněz, když se kola ekonomiky točí, než vydělávat hodně peněz a tím současně ty kola brzdit až do úplného zastavení, tím že porostou produkční kapacity a současně bude chřadnout kupní síla poptávky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:28
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 13:09

Když jsem začal mluvit o 10% produktivní menšině tak jsem tím měl na mysli jen ty lidi kteří by dokázali zajistit krátkodobé přežití celého lidstva. K zajištění rozvoje společnosti je potřeba lidí mnohem víc. Pokud byste oddělil jen manuálně pracující lidi a ostatní vystřelil do vesmíru, tak mám obavu že by manuálně pracující lid nemusel přežít. Obecně jsou manuálně pracující lidé možná svalnatější, ale myslím že budou méně inteligentní, méně zkušení a schopní. Každý dělá co mu nejlíp jde. Když někdo rozumí financím, tak asi nebude dělat s lopatou a naopak. Manuálně pracující nepříliš inteligentní člověk určitě neřekne ne, když mu někdo nabídne že může beztrestně někoho okrást. Miliardář je proti takovéto krádeži příliš dobře chráněný a obvykle si sám určuje pravidla (viz Babiš, Schwarzenberg atd.). Nejsnadnější cíl je tedy střední vrstva. Ta je nejvíc bita a vykořisťována. Šikovně se do střední vrstvy napasovali i státní zaměstnanci kterých je nejvíc a ti si tu větev pod sebou přece jen nepodřežou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 16:01
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 13:28

Ano. Máte pravdu. Konečně s Vámi mohu souhlasit. Jedni bez druhých se v podstatě neobejdou. Produktivní se neobejdou bez produktivních a neproduktivní se neobejdou bez produktivních. A podle mne jednou přijde doba, kdy produktivní téměř zaniknou a budou zde jen neproduktivní lidé a plně automatizované produkční strojní procesy. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:09
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:18

Sem tam, rozumný názor. :-) Ono to nemusí prasknout. Může se nám ten kapitalismus zvolna překlopit v socialismus a vegetovat takto dalších 100 let. :-) Nic lákavého, ale pořád lepší než kolaps pana Altmana. :-) A k té Vaší strategii. Ano je nesmysl spořit na důchod, spíše jen na přilepšení. A o co více se budete snažit o to lepší život povedete před důchodem i v důchodě. Takže to smysl má, bez ohledu na úroveň současných daní, které mimochodem nejsou nijak přemrštěné.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 3. 2016 17:03
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:09

1) Preklapeni z kapitalismu na socialismus je davno za svoji polovinou
2) Kolaps, jak ho vidim, nemusi pro slusne a pracovite lidi znamenat zadnou hruzu. Kdo umi neco, co je uzitecneho pro ostatni, si polepsi temer okamzite. Jen ze zad setrese prizivniky a byrokraty a jejich regulace.
3) Ze by tento system vydrzel dalsich 100 let (pri tech trendech - neni to staticke) povazuji za opravdu velmi nepravdepodobne - ale jak rikam, klidne si vsazejte na to, ze prezije

Prerozdelovani poloviny HDP neni premrstene? Dane nejsou premrstene? Tak si konecne spocitejte, kolik zbyde cloveku treba z 60tis mzdovych nakladu ciste mzdy a z ni kolik dal uhryzne DPH, spotrebky, dan z nemovitosti, prispevek na statni propagandu (radio+TV), atd...
To uz pak nevim, co byste uz povazoval za premrstene. Resp. nepremrstene je to, co by lide davali dobrovolne, to je jednoduche. Rohlik za 2Kc neni premrsteny, protoze ho lidi za tu cenu zjevne jsou ochotni kupovat. Rohlik za 20Kc - no zkuste to nabizet a uvidite. A pokud mozno jej zkuste nabizet ve statne monopolisticke kvalite (plesniva gumovina) ala drahy ci posta.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 13:24
reakce na Jan Altman | 3. 3. 2016 17:03

"Kolaps, jak ho vidim" :-) To je právě ten problém. Vy si romanticky představujete kolaps, jako něco kde budou potrestáni neproduktivní a zachráněni ti produktivní. Zkuste se zamyslet nad naivitou takové představy. To je jako věřit tomu, že když na město udeří morová infekce, tak to očistí město do všech zlých, nemravných a jinak "závadných" lidí a přežijí jen ti "svatí". Vy mluvíte o moru (kolapsu), jako by to byla nějaká rýma.

Státní přerozdělování není přemrštěné. Dnes je dokonce nedostatečné. To plyne z neustávajících deflačních tlaků (očištěných o ceny energií) při nulových úrokových sazbách. A ano v této souvislosti jsem ochoten připustit, že by měla daňová zátěž klesnout se současným posílením kupní síly poptávky prostřednictvím cílené fiskální expanze financované dalším růstem státního dluhu.

Jediným "arbitrem", či kritériem toho, zda je státní přerozdělování, resp. nastavení poměru jeho financování (daně/státní dluh) na správné úrovni, by měla být tendence cenové hladiny, přičemž její stagnace, resp. stabilita by měla být sledovaným cílem. Pokud bychom zažívali inflaci je možné zvedat daňové zatížení a snižovat deficity veřejných rozpočtů. A naopak v deflaci bychom snižovali daně a zvyšovali deficity veřejných rozpočtů. Je otázkou, zda by v tomto systému měly úrokové sazby hrát nějakou regulační roli. Dovedu si představit, že by úrok byl úplně zrušen. Banky by pak poskytovali úvěry pouze za rizikovou přirážku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 16:10
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 13:24

Arbitrem přemrštěnosti daní a regulací je nálada obyvatelstva. Pokud si lidi rádi platí sociální stát tak je vše OK. Pokud se snaží šidit kde to jde tak je něco špatně. Bohužel v ČR panuje pocit že pokud podojíme ty nespravedlivě bohaté tak zbohatneme všichni. No vidíme kam to vede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 13:25
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:09

Problém toho socialismu s lidskou tváří je, že pořád je to socialismus, který demotivuje ty nejnadanější, nejprůbojnější a nejaktivnější. Právě tito lidé byli vždycky hybateli pokroku. Čili dravý kapitalismus bude vždycky napřed a bude působit jako magnet na elity. Šedivý průměr bude zůstávat v socialistických zemích a dravá elita se vyselektuje do kapitalistických zemí. Tohle může fungovat jen po určitou dobu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 14:07
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 13:25

Máte příliš ideologicky posunuté názory. :-) A často se potom zcela zjevně mýlíte. Uvedu Vám zde dvě alternativy vývoje společnosti na jednoduchých příkladech:

Varianta 1
1. Na začátku dostanou všichni hráči do hry stejné množství žetonů.
2. Hráči se začnou rozdělovat na výherce a proherce (ti nejnadanější a nejprůbojnější vyhrávají).
3. Po čase bude už jen pár výherců a řada proherců, kteří už nebudou mít další žetony do hry.
4. Ti nejnadanější hrají už jen mezi sebou a vždy na úkor toho druhého. Nejsou zde ti slabí, které by snadno poráželi.
5. Nakonec zůstane jen jeden hráč, který vyhraje vše. Ostatní jsou ze hry vyloučeni.
6. Hra končí, pokračuje otrokářství.

Výsledek: postupně jsou ze hry vyloučení všichni hráči a těch motivovaných je ve hře stále méně. Tahle varianta mi přijde nejhorší a takto funguje tržní přerozdělování v prostředí zlatého standardu bez demokracie. Před úplným koncem hry ale pravděpodobně nastane revoluční varianta 2b. Tedy pokud se nepodaří skupině absolutních vítězů hry přesvědčit všechny ostatní losery, že být otrokem, je výborným způsobem lidské existence. Tuto variantu bych úplně nevylučoval, a to právě vzhledem k tak snadné manipulovatelnosti lidských bytostí.

Varianta 2a (demokratická)
1. Na začátku dostanou všichni hráči do hry stejné množství žetonů.
2. Hráči se začnou rozdělovat na výherce a proherce (ti nejnadanější a nejprůbojnější vyhrávají).
3.Skupina vyloučených hráčů změní pravidla, tak aby nebylo možné vůbec vyhrávat a všichni hráči dostávali stejné výhry bez ohledu na výsledky hry. Hra ztrácí jakýkoliv smysl a hrz nahrazuje plánování. Tohle jsme si už vyzkoušeli. Toto se obvykle neobejde i bez smazání předchozích výsledků hry (zestátnění).

Toto je ukázka zavedení socialismu demokratickými prostředky, jak o něm píšete Vy. A ano, v tomto systému jsou ti nejlepší totálně demotivováni. Toto ale není náš současný stav.

Varianta 2b(revoluční)
1. Na začátku dostanou všichni hráči do hry stejné množství žetonů.
2. Hráči se začnou rozdělovat na výherce a proherce (ti nejnadanější a nejprůbojnější vyhrávají).
3. Skupina ze hry vyloučených hráčů stále a neudržitelně roste.
4. Skupina vyloučených hráčů násilně zabaví vítězům jejich výhry a hru zruší. Namísto hry nastoupí plánování. Tohle jsme si už vyzkoušeli.

Varianta 3
1. Na začátku dostanou všichni hráči do hry stejné množství žetonů.
2. Hráči se začnou rozdělovat na výherce a proherce (ti nejnadanější a nejprůbojnější vyhrávají).
3. Hráči se rozdělí do spektra od velmi úspěšných až po zcela neúspěšné.
4. Skupině nejúspěšnějších hráčů pak organizátor hry (stát) pravidelně přidává určitou sumu žetonů, aby měli dál o co hrát a aby nebyli ze hry úplně vyloučeni.
5. Všichni se účastní hry, ti úspěšní mohou stále porážet ve hře ty méně úspěšné, protože i ti mají stále žetony do hry.

Toto je přibližně nastavení současné západní civilizace ve formě kapitalismu doplněného o principy sociálního státu, která funguje v peněžním systému účetních peněz, který umožňuje doplňovat "herní žetony" loserům, aniž bychom ty žetony museli vytrhávat z rukou vítězů, což bychom museli v systému zlatého standardu. Nadaní jedinci jsou stále a značně motivovaní hrát, protože mají stále s kým a o co hrát. Neplatí tedy Vaše výtka, že socialismus s lidskou tváří (ve skutečnosti ale debatujeme o kapitalismu se sociální tváří) demotivuje úspěšné. Je to přesně naopak. Kapitalismus doplněný o princip sociálního státu v podobě doplňování žetonů těm, kterým hrozí vyřazení ze hry, je daleko stabilnější a robustnější koncept, než čirý kapitalismus Dickensovského liberálního střihu. A současně jde i o zjevně funkčnější a životaschopnější koncept, než je tupé socialistické plánování, v němž zcela absentuje prvek hry a motivace vyhrávat.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 16:07
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 14:07

Hru jak navrhujete vy má chaotická a komplikovaná pravidla a často platí pro každého pravidla jiná. Jedněm žetony berete, druhým přihazujete. Pravidla jsou kompliková tak se podvádí jak se dá. Všechny to nakonec znechutí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 3. 2016 08:19
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 16:07

Hra jak ji navrhuji má jako jediná šanci, že bude vždy dostak hráčů a že budou mít vždy o co hrát. To jste asi přehlédl. A vlastně jste mi připoměl ten nejreálnější koncept, který jsem nezmínil. Existuje ještě současná realita, kde vítězům bere organizátor hry část výhry a tu přerozděluje prohercům. A protože toto přerozdělování nestačí, tak prohercům přiděluje ještě nové žetony do hry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 3. 2016 14:15
reakce na Richard Fuld | 7. 3. 2016 14:07

Oprava Varianty 3 bodu 4. Samozřejmě jsem měl na mysli, že organizátor hry bude pravidelně přidávat žetony do hry těm nejNEúspěšnějším, nikoli těm nejúspěšnějším, jak jsem špatně napsal, avšak jak se často v realitě děje!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:44
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:18

Co lze: spoléhat se sám na sebe. Jak to uchopit prakticky: Koupit si na venkově chalupu, věnovat se pěstování a chovu. Naučit se řemeslo, které vás uživí v jakémkoliv státním zřízení (truhlář, stolař, kuchař, údržbář, instalatér atd.). Rodinu vést stejným směrem. To jsou ta méně ambiciózní doporučení, kdy se počítá s tím, že odstěhovat někam hodně daleko se vám nechce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 13:19
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:44

Přesně tohle chování zapříčiní deflaci a stagnaci. Ne žeby na tom bylo něco špatného. Jen jiné země s pracovitější populací budou ekonomicky silnější, vyspělejší a budou produkovat hodnotnější výrobky a postupem doby vytlačí produkci ze skanzenu. Elita odejde a zůstane šedý průměr.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 13:39
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 13:19

Ano - to jste vystihl přesně. Elita odejde. Proto jsem také uvedl, že toto je předpoklad pro přežití, pokud zůstanete. :)
Že by pracovitost obyčejných lidí zapříčinila deflaci a stagnaci, tak to je opravdu zajímavá teorie. Život na venkově je alternativa ve chvíli, kdy potraviny zdrahnou nad únosnou míru. Je to obyčejná reakce normálního člověka, který chce uživit rodinu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:15
reakce na Michal Mrozek | 3. 3. 2016 12:44

Vždyť Vám diskutér nad Vámi vysvětlil, že o zajištění fyzických potřeb lidí nouze nebude. Stačí snad 10% produktivních (podle mne i méně), kteří uživí ošatí a ubytují a zajistí další nezbytné potřeby pro 100% lidí. Proč si tedy pořizovat bydlení a prostředky k výrobě potravin a skončit u zařízení vlastní nemocnice? Tyhle ty nápady, jak se zařídit tak, abych byl plně soběstačný jsou opravdu děsný. Je to strašně drahé a neefektivní a v důsledku i nereálné. Nicméně pokud Vám to dá pocit existenční jistoty, po kterém zřejmě prahnete, pak Vám to někdo těžko může vyčítat, nebo vymlouvat :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 16:34
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:15

Já ale survivory chápu. Chtějí být připraveni kdyby to prdlo. Je to taková životní pojistka. Mít doma zásobu zbraní, střeliva, cukru a mouky je docela rozumné. Čím víc tím líp. Teď to stojí pakatel, v případě apokalypsy to bude lepší než tuna zlata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 3. 2016 17:09
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 16:34

Asi ano.
Ale ja stale s nepochopenim hledim na lidi, co tady po 1938, 1948, 1968 zustali.
Me rozhodne neprijde jako tragicka vyhlidka, ze bych musel zit na nejakem prijemnem vyhratem ostruvku. Naopak mi prijde lepsi to prechodne obdobi stravit tam, nez si tady uzivat dalsi "osmickovy rok" a tech nekolik nasledujicich.
A pro to to chce nasledujici:
- umet aspon anglicky
- mit majetek nevazany na CR (coz v dobach rychlych prevodu penez, otevrenych akciovych trhu i pro cizince a i bitcoinu neni zadny problem) - fakt je, ze tech minulych osmickach toto nebylo, lidi byli privazani k rodisti praci, nemovitostmi, ...
- byt trochu zcestovaly, vedet, kde co cekat, umet si poradit i v cizim prostredi
- umet neco, co je uzitecne zakaznikum i jinde, nez v CR (tzn. byt urednikem pres granty na repku je na nic)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 3. 2016 19:23
reakce na Jan Altman | 1. 3. 2016 10:35

Proč je vysoký státní dluh nebezpečný? Zvláště pokud ten dluh není vůči zahraničí? O multiplikačních efektech jsem nikdy nepsal.
-10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 2. 3. 2016 16:58
reakce na Richard Fuld | 1. 3. 2016 19:23

Když se vláda zadlužuje tak buďto vytváří inflaci nebo vytlačuje soukromou spotřebu. Tou inflací ale nemyslím nějaký politicky korektní a kreativní ukazatel. Inflací myslím i nafukovaní cen nemovitostí, komodit a finančních produktů. Vezměme příklad kdy centrální banka natiskne peníze, které si přes prostředníky půjčí vláda na nulový úrok. Ta je použije třeba na stavbu dálnice. Tudíž najme stavební firmy které místo aby stavěly užitečné věci pro soukromníky teď staví novou dálnici. Ceny ve stavebnictví budou logicky vyšší než by byly bez stavby dálnice. DPH se jednorázově zvýšilo, vybere se jednorázově více peněz na daních. Pokud si stát půjčil na nulový ůrok tak na tom vydělal. Kdo prodělal jsou občané, kteří platí vyšší ceny ve stavebnictví. Naštěstí jim zbyla alespoň dálnice. Bublina je ovšem už nafouknutá a pokud nemá další rok zplasknout musí si stát další rok půjčit na další dálnici. V případě dálnice je taky šance že sama o sobě pomůže zvýšit ekonomickou výkonnost. Průšvih nastane pokud si stát půjčí peníze třeba na odměny úředníkům nebo přidá důchodcům. Nebo pokud si stát musí půjčovat a platit z půjček úroky. Tam už opravdu hrozí odfouknutí bubliny pokud si další rok nepůjčí.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 3. 2016 18:26
reakce na Jiri Salek | 2. 3. 2016 16:58

Rozumím tomu, že když stát přeplácí stavební firmy u předražených zakázek, pak se tyto ceny přenáší i do soukromého sektoru. Chyba je přímo v předraženosti těch zakázek, nikoli v tom, že je financuje stát, nebo v tom, že to financuje na dluh.

Pokud stát platí větší platy, důchody a sociální dávky, pak posiluje kupní sílu poptávky a tím posiluje tržby producentů a tedy růst ekonomiky. Pokud je to činěno s mírou, pak jde o obecně prospěšné zadlužování státu.

Většina těch peněz nakonec stejně proteče trhem na kapitálové trhy a do nemovitostí a tím bude tlačit na jejich ceny, které když nakonec splasknou tak to skončí zestátněním krachujících bank (tedy pokud se nepoužije nějaký ten bail-in, jak se to už chystá, což je pouze jiný způsob "zestátnění").
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 2. 3. 2016 19:25
reakce na Richard Fuld | 2. 3. 2016 18:26

To že stát prožere půjčené peníze se vám zdá prospěšné? Mluvím o tom že všechno má svou cenu, I ty vytisklé a půjčené peníze znamenají že někdo jiný se k penězům nedostane a určitě by s nima naložil mnohem účelněji. A i když centrální banka zaplaví trh lacinými penězi tak je jen nahrne do nějaké bubliny, která nafoukne ceny nemovitostí, akcií a derivátů. Centrální banka musí tisknout a držet úroky nízko aby si stát mohl dál půjčovat a nezkrachoval. Jestli tohle je prospěšné tak se divím proč EU stagnuje a US s Čínou brzdí.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 3. 2016 20:07
reakce na Jiri Salek | 2. 3. 2016 19:25

Co.máte proti spotřebě? Když nebudou lidi spotřebovávat, nebude ani pro koho produkovat. Jedno bez druhého se neobejde. A když máte nadměrné produkční kapacity vzhledem k slabé kupní síle poptávky, tak si investicemi (dalším posílením nabídky) moc nepomůžete. Jediná cesta je.posílit poptávku. Ono totiz chybí právě to prožírání (spotřeba). Úspory, státní i soukromé nepomohou. Spíše naopak.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 10:40
reakce na Richard Fuld | 2. 3. 2016 20:07

Investicemi můžu zvyšovat nabídku ale taky snižovat cenu. Třeba nové úspornější letadlo míň náročné na údržbu sníží cenu letenek a přepraví víc cestujících zatímco starý krám jen žere peníze. Bohužel přesně proti tomu centrální banky a vlády bojují když to považují za deflaci. Oni radši budou dotovat drahé letenky aby podpořili spotřebu. To je ve stylu socialismu a víme jak ten skončil. Proto Evropa neroste.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 11:03
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 10:40

Já ale mluvím o tom, že tady chybí i ti, co by si koupili i tu levnější letenku. A státní investice, které by měli Vámi uvedené účinky jsem opravdu ještě neviděl. Vámi uvedeným způsobem (zefektivnění produkce) se projevují soukromé investice a na ty je peněz dost i bez státní podpory. Banky by rády půjčovali ale nikdo nechce. Proč? Protože investoři vědí, že investice se realizují proto aby uspěli na trhu. Pokud ale na trhu vázne kupní síla a je slabá poptávka, tak tady žádný boom soukromých investic nečekejte. Posílení kupní síly je možné dvěma způsoby:

1. Producenti zvýší mzdy na úkor svých zisků (velmi nepravděpodobné).
2. Kupní síle pomůže stát (v prostředí rozpočtové odpovědnosti nepravděpodobné).

Řešení: opustit doktrínu rozpočtové odpovědnosti a posílit kupní sílu nejchudších (důchody, sociální dávky, státní zaměstnanci v nejnižších platových třídách...) Ano, řešením je posílení sociálního státu. Řešením není spoření a investice. To není ve stylu socialismu, to je kapitalismus doplněný principy sociálního státu. To je kapitalismus s jeho tržním přerozdělováním, jež je částečně eliminováno přerozdělováním státním. Tohle je cesta. Další prohlubování nerovnováhy posilováním principu tržního přerozdělování se situace bude stále zhoršovat, až postihne i kapitalisty samotné, a to vážnou krizí z nadprodukce. A předzvěst této krize je deflace při nulových úrokových sazbách. Liberální recepty jsou jednoduše slepá ulička.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:49
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 11:03

Deflace při nulových sazbách je známkou demotivace lidí. Proč by se lidi víc snažili když jim erár podráží nohy kde může? Lepší je se uskromnit, relaxovat, nebo dělat v šedé ekonomice. To že erár bude sypat víc peněz podpoří jen dál demotivuje lidi. Brzo tady budou zase 80. léta. Lidi budou pracovat jen na oko a pak vyrazí na chatu nebo na dovolenou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:20
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:49

Aha. Takže stačí zrušit spousty regulací, lidé se vrhnou do podnikání nastane ráj na zemi. A prodávat ty své produkty budou komu? Mimozemšťanům?

Jak pak asi bude demotivovat někoho skutečnost, že ten, kdo si vydělá 8 tis. čistého měsíčně, dostane od státu 5 tis. k platu? To mi vysvětlete. Mě spíše přijde, že těchto nových pět tisíc, které se objeví v poptávce pomůže skomírajícím producentům, kteří mají co prodávat ale nemají komu. To, že někdo nebude muset posílat někam nějaká lejstra, mu poptávku po jeho produkci nezajistí.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 17:49
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:20

Vice produktů při stejné poptávce znamená nižší ceny. Tudíž jasná výhoda pro spotřebitele. Ikdyby nakrásně HDP zůstalo stejné tak se lidé budou mít líp.
Demotivující je zkutečnost že nemusíte pracovat a stát vás v pohodě uživí. Jsou lidé kteří bez existenciální motivace pracovat nebudou. Čím déle jim to prochází tím méně schopni jsou zase pracovat. Další lidi (včetně mě) demotivuje progresivní zdanění. To nemluvím o těch regulacích, které nejen že demotivují, ale zbytečně prodražují všechny proudukty. Poptávka po produkci je jen otázka ceny. Všechno lze prodat, je to jen otázka ceny. Pokud nedokáži výrobek prodat tak musím jít z cenou dolů nebo ho inovovat. Pokud to nedokážu, tak je jen správné pokud zkrachuju. Když se do to ho nacpe stát a zajistí odbyt, tak dopadneme jako za socialismu, kdy můj otec vyráběl příruby a ty šly hnedka do šrotu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:42
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 11:03

CO se týče neochoty si půjčovat peníze tak to možná má něco do činění s katastrofální úrovní regulací, byrokracie a šikanou podnikatelů. Pak si lidi logicky řeknou jestli má smysl se za něčím honit, nebo jestli se radši neuskromní.
Co se týče posílení sociálního státu tak důsledek bude jen další demotivace jedinců na všech úrovních. Jedinec s nízkou mzdou přestane pracovat úplně, jedinec s průměrnou mzdou bude pracovat méně a ti bohatí se budou míň snažit, přestěhují se, budou optimalizovat daně o sto šest nebo si to nějak zařídí. Vždycky budou chytřejší než demotivovaný státní úředník. Všichni ale budou dojit stát, který bude víc a víc sypat do ekonomiky neefektivní peníze. To je socialismu v novém kabátku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:37
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:42

Nezpochybňuji, že regulace (zvláště zbytečná buzerace) chuti do podnikání nepřidá a souhlasím, že její odstranění by mohlo vést k oživení soukromých investic a podnikání. Tyto investice se ale stanou pravděpodobně zmařenými, pokud produkce z nich vzešlá nenajde poptávku s patřičnou kupní silou. Paradoxně by tak odstranění regulace mohlo vést pouze k dalšímu navýšení produkčních kapacit nových nadšených podnikatelů a tedy k prohloubení krize z nadprodukce. Je třeba si uvědomit, že když nový podnikatel zaměstná jednoho nezaměstnaného, kupní síla poptávky se zvýší o rozdíl mezi platem toho zaměstnance a podporou (sociálními dávkami), kterou pobíral. Naproti tomu hodnota vyprodukovaného a na trh vrženého zboží (služeb), tedy objem nové nabídky, bude zřejmě minimálně ve výši platu toho zaměstnance plus příslušná část zisku nového podnikatele. Současná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou se tak tímto způsobem prohloubí.

Sám píšete, že na zajištění lidských potřeb stačí jen 10% populace. Proč by nám tedy měli vadit nezaměstnaní na sociálních dávkách? Tím méně lidí by zbývalo na pracovním trhu a tím lepší podmínky by museli zaměstnavatelé nabízet, aby lidi ochotné pracovat zaměstnali. Oba tyto aspekty vedou k posílení kupní síly producentů. Ve finále ty peníze, které dostanou ti nezaměstnaní skončí v tržbách těch producentů. Dostaneme se tak do nové situace, kde nepracující chudí budou mít přijatelnou životní úroveň a pracující budou mít adekvátnější platy a firmy budou mít poptávku a budou také prosperovat. Možná bychom se takto konečně začali ve mzdách a výši sociálních dávek přibližovat západu. A sociální stát není třeba financovat pouze z daní. Je zde možnost neustálého zadlužování státu, tedy všech jeho občanů rovnoměrně. Státní dluh není problém, protože věřitel i dlužník jsou v podstatě tytéž subjekty. No a daňové ráje by bylo třeba zrušit. Co k tomu říct více?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 17:38
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:37

Krize z nadprodukce? To zní jak nějaké socialistické heslo. Třeba v současnosti probíhá docela brutální krize z nadpordukce ropy. Ovšem co je pro jednoho krize je pro druhého příležitost. Nemám pochyby o tom že důsledek této krize bude jen pozitivní. Levnější ropa pro všechny a efektivnější těžba.
Co se týče nezaměstnaných tak mě nevadí že mají podporu státu, ale vadí mi to že jejich potenciál je naprosto promrhaný. Navíc když nezaměstnaný nepracuje a jen se válí doma a čujmí na televizi, tak se jeho petenciál snižuje.
10% obyvatelstva všechny skutečně zaopatří, ale tady jde o něco víc. Nechceme jen trosky přežívající trosky, ale vzdělané a zkušené obyvatelstvo které posunuje hranice možného.
To nezajistí sociální dávky - právě naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 16:14
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 17:38

Napsal jsem Vám zcela jasné a logické argumenty a Vy vyrukujete s tupým tvrzením, že "krize z nadprodukce" Vám zní jako socialistické heslo? To je opravdu velmi slabá reakce. :-)

Co dělá nezaměstnaný, jestli čumí na bednu, vůbec nesouvisí s tím, o čem jsem psal. Předvádíte zde jen klasické bezradné odvádění řeči od merita věci. Typický projev absence argumentů!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 8. 3. 2016 16:32
reakce na Richard Fuld | 8. 3. 2016 16:14

Chtělo by to si můj komentář celý přečíst a pochopit. Není pro mě problém vysvětlit znovu. Krizi z nadprodukce jsem vysvětlil na příkladu současné ceny ropy. Žádná taková krize ve skutečnosti neexistuje. Efekt nadprodukce je jen a jen pozitivní. Ceny se sníží, což je dobře pro konzumenty, kteří můžou utrácet za něco jiného a producent na nižší ceny zareguje vyšší efektivností. Neefektivní producenti pak zkrachují a jejich byznys převezmou úspěšnější. Pozitivní efekt všude kam se podívám.
Vy sám jste do toho zapletl nezaměstnaného. Ale žádný nezaměstnaný takto nevznikne. Jen zanikne místo u neefektivního těžaře ropy a objeví se místo u někoho jiného.
Problém vytváří stát svým vměšováním a podporou neefektivní produkce - tím že vytváří umělou poptávku na blbosti co nikdo nechce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 3. 2016 08:32
reakce na Jiri Salek | 8. 3. 2016 16:32

Takže ti efekrivní vítězové jsou samaritáni, co dají stejně dobře placenou práci těm propuštěným zaměstnancům od poražené firmy? Rozumím tomu dobře?

Moje teorie stojí na reálných předpokladech. Ta Vaše stojí na zázracích. :-) Spíše je to ale jen ideologický nesmysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:32
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 11:03

Co se týče analogie s letenkou tak sice z pohledu DPH by se nic nezměnilo kdybychom si kupovali více levnějších letenek, ale z pohledu spotřebitele by došlo k zásadnímu zlepšení. To bohužel vládnoucí garnitura nevnímá.
Co se týče investic do zefektivňování produkce tak skutečně je to hlavně záležitostí soukromých investic. Státní investice tohle neumí. Jenomže opět vládnoucí garnitura háže klacky pod nohy těmto investicím zvýšováním byrokracie a regulací a tím podvazuje hospodářský růst. Sám mám s tímto bohaté zkušenosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:48
reakce na Jiri Salek | 3. 3. 2016 12:32

Nezpochybňuji pozitivní efekt investic, které zajistí vyšší efektivitu produkce. To je zřejmé a není třeba o tom vůbec diskutovat. A tyto investice podle mne probíhají bez ohledu na to, jestli je slabá nebo silná poptávka, protože tyto investice umožní přežít krizi pouze úspěšně inovativním firmám. Ty ostatní zahynou včetně jejich zaměstnanců, což opět více oslabí poptávku, což prohloubí krizi a může v globále dostat přeživší firmy pod ještě vyšší tlak, než kterému čelily před onou investicí. Jinými slovy. Uvedené investice se uplatní v rovině konkurence mezi firmami v daném odvětví. V globále ale mají tyto investice potenciál prohloubit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v jiných odvětvích. A pokud inovují všechna odvětví výsledkem je vyšší tlak, než před inovacemi. Pokles kupní síly v důsledku propuštění (rozdíl mezi mzdou a následnou podporou) bude totiž pravděpodobně vyšší, než cenový pokles produkce dosažený onou inovativní investicí.

I kdybych uznal, že to může být naopak, tedy že pokles cen může být vyšší než pokles příjmů propuštěných zaměstnanců (což považuji za velmi nepravděpodobné), pak tento vliv bude velmi malý a v globále nic nevyřeší. Původní nerovnováha mezi nabídkou a poptávku zde zůstane a navíc, zde budeme mít novou skupinu na okraj společnosti vyloučených bývalých zaměstnanců.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 4. 3. 2016 09:51
reakce na Richard Fuld | 3. 3. 2016 13:48

Ale propuštění zaměstnanců není nic špatného. Ani krach firem není nic špatného. Jen se musí umožnit aby mohly jednoduše vznikat firmy nové. Nejlíp se inovuje v malých firmách kde zaměstnanci můžou skončit ze dne na den. Zaměstnanci kteří jdou obtížně vyhodit se i špatně motivují, mají nižší výkonnost a menší výdělky. Čím kvalifikovanější a zkušenější zaměstanec tím silnější je jeho pozice vůči zaměstnavateli.
Bohužel si to neuvědomují naši papaláši. Když zvýší zdanění lépe vydělávajícím lidem a zvednou minimální mzdu tak jen zhorší pozici lidí s málo zkušenostmi a vzděláním. Firmy potřebují klíčové lidi a ty musí zaplatit ber kde ber. Jinak půjdou jinam a firma padne na hubu. Koho můžou ale odrbat jsou ti dole a po těch budou dupat tím víc. Čím míň ty dole budeme "chránit" - minimální mzda, dlouhé výpovědní lhůty, tím větší šanci mají si najít odpovídající práci, nabrat zkušenosti a dostat se nahoru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 3. 2016 16:28
reakce na Jiri Salek | 4. 3. 2016 09:51

Opět jen zcela nesouvisející ideologická tvrzení, která vůbec nereagují na mou argumentaci a pouze obhajují ideologické nesmyly že "propuštění zaměstnanců není nic špatného. Ani krach firem není nic špatného."? Proberte se z těch ideologických liberálních nesmyslů. Zníte jako kovaný komunista, jen s opačným znaménkem a vůbec nereagujete na mnou napsané. Reagujete jen jakýmisi pochybnými politickými proklamacemi.

Uvedl jsem zcela konkrétní mechanismus, jak i inovativní investice (kterými jste argumentoval) mohou mít na ekonomiku jako celek negativní vliv a Vy na to začnete tvrdit, že to je vlastně super a že krachování firem a propouštění lidí vlastně fantastická věc a že by to mělo jít jednodušeji a že je chyba, když to nejde tak hladce. :-))) Proberte se člověče!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Salek | 2. 3. 2016 17:00
reakce na Jiri Salek | 2. 3. 2016 16:58

V předešlém příkladu jsem měl na mysli zvýšení HDP místo DPH.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 1. 3. 2016 12:45
reakce na Jan Altman | 1. 3. 2016 10:35

Myslíte kouzelníka R.F.? To je jiná dimenze. Ty triky provádí tak rychle, že není vůbec nic vidět a dokonce ani není možné cokoliv pozorovat jako výsledek kouzla. Musí vysvětlovat, co udělal a proč a co se vlastně stalo. Svého času propagoval Richard Nedvěd trapnomagii, šlo mu to skoro tak jako R.F. jeho teorie.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!