Brexit a Společenstvo bruselského prstenu

| 23. 2. 2016

Evropská unie by bez Britů byla chudší, slabší a vystresovanější.

Brexit a Společenstvo bruselského prstenu

Britský premiér si vydupal dohodu, která jeho zemi vyvazuje z povinnosti podílet se na „stále těsnější“ Evropské unii a státům eurozóny znemožňuje, aby se spikly proti londýnské City. „Slušný kompromis,“ pochválil se David Cameron a jeho vláda na 23. června vyhlásila referendum o setrvání nebo odchodu monarchie z Unie.

Všechno přitom zůstává otevřené. Většina průzkumů ukazuje, že poměr sil mezi stoupenci a odpůrci členství v Unii je fifty-fifty a dohoda z Bruselu nejspíš britské voliče zásadním způsobem neovlivní. Jedna reakce za všechny: „Nic z toho, co bylo v Bruselu domluveno, nemůže přimět jediného voliče z tábora out (ven), aby zběhl do tábora in (uvnitř),“ napsal Daily Mail.

Britské „myšlenkové cisterny“, chcete-li „think tanky“, teď budou dál chrlit studie rozebírající, zda a proč je výhodnější být in nebo out a jak by případné out dopadlo na monarchii a její ekonomiku.

Nepochybně by ji poznamenal. Obdobně jako zbytek Evropské unie. O tom, jak by Brexit dopadl na něj, se však už tolik nepíše. Takže, tady je šest důsledků Brexitu pro ty, kteří v Unii zůstanou:

1. Hra o trůny

Pokud by Británie odešla, zmizel by silný hlas pro tržní řešení a liberální ekonomiku. Strhla by se bitva o přerozdělení hlasů v Evropské radě.

Je patrné, že francouzské jižní křídlo, až na výjimky prosazující centralizovaná řešení, silný veřejný sektor a uvolněnou fiskální politiku, by posílilo. Liberální (přesněji liberálnější) země vedené Německem (a dosud zastupované i Británií), které obhajují volný obchod a rozpočtovou odpovědnost, by v budoucnu oslabily. Obtížně by dávaly dohromady blokační menšinu.

Trochu matematiky: Liberální blok, k němuž institut Global Counsel vedle Británie, Německa a států ze severu Unie řadí také Česko, má v Evropské radě 41 procent hlasů. Po Brexitu by se tento podíl smrskl na pouhých 33 procent. K zablokování rozhodnutí Rady je přitom nutných 35 procent hlasů.

2. Čapí hnízda bez dotací

Sedmadvacítka by po Brexitu přišla o druhého největšího přispěvatele do společné kasy. Čistý příspěvek Británie (i po odečtení rabatu, který Britům v roce 1984 vyjednala premiérka Margaret Thatcherová) se pohybuje mezi osmi a desíti miliardami liber ročně (277 až 340 miliard korun).

Dá se předpokládat, že Britové by se s Unií dohodli na balíku dvoustranných smluv, které by jejich zemi provázaly s unijním trhem. Británie by už nadále nebyla zastoupena v unijních institucích a nepodílela by se na většině unijních projektů, do Bruselu by tedy ve srovnání s nynějšími platbami odváděla jen symbolický příspěvek.

S výpadkem britských financí by se Unie musela nějak vypořádat. Zbývající státy by musely zvýšit příspěvky (což by narazilo na odpor vlád i občanů), anebo by se Brusel musel vzdát některých projektů.

Druhou, „dietní“ variantu by pocítily jak tisíce eurokratů, tak ti, kteří jsou napojeni na bruselský penězovod a čerpají ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Přes Brusel by se recyklovalo méně peněz. Omezily by se dotace, a tím výstavba cyklostezek, rozhleden a čapích hnízd…

Nebyla by fiskální nouze vlastně příležitostí, jak udělat pořádek v bruselské fabrice na přerozdělování peněz, seškrtat přebujelou eurokracii a dotační projekty?

3. Ještě volnější Unie?

Britové by svým odchodem patrně otevřeli Pandořinu skříňku. Brexit by povzbudil ty, kteří chtějí vyjednat volnější svazek svých zemí s Evropskou unií nebo usilují o vystoupení. Vliv těchto stran a politiků je teď patrný zejména v Dánsku, Finsku, Francii, Maďarsku a Polsku.

„David Cameron vyslovil tolik požadavků, všechny se přitom řešily, a dokonce jim Unie vyhověla. To vytváří silný precedent,“ řekl agentuře Bloomberg Vincenzo Scarpetta z londýnského institutu Open Europe. Analytik předpokládá, že základní smlouvy Unie už nebudou písmem svatým, kdekdo je teď bude chtít revidovat.

Takže, jak to dopadne s Unií? Bude bez kverulantských Britů opravdu stále těsnější, jak předpokládá Lisabonská smlouva? Nestane se naopak volnějším společenstvím? Kdo ví.

4. Bye-bye Londýn, willkommen Frankfurt?

Analytici z Capital Economics dospěli k závěru, že Brexit by londýnské City způsobil jen krátkodobé ztráty. „Konkurenční výhoda City není pouze ve volném přístupu na jediný trh [trh EU]. City především těží z britského právního prostředí, angličtiny, otevřenosti vůči světu a ideálního časového pásma. Londýn využívá i toho, že má špičkové experty v oblasti práva a účetnictví,“ píše společnost v analýze důsledků Brexitu.

Němečtí bankéři však předpokládají, že Brexit přinese do Frankfurtu investice. Počítají s tím, že někteří velcí hráči z bankovního světa tam z Londýna přesunou aspoň část svého byznysu.

Britové by po Brexitu sotva měli zájem o členství v Evropském hospodářském prostoru. Spíš lze předpokládat, že by chtěli být dál od byrokratických struktur a direktiv Bruselu, a tak by s Unií dohodli smlouvu „na míru“. V tomto případě by si však stěží udrželi právo vydávat Passporting rights, kterými jejich regulátor může finančním institucím povolit přístup na trhy v celém Evropském hospodářském prostoru.

Deutsche Bank, JPMorgan ChaseHSBC Holdings každopádně už avizovaly, že se zabývají případným přesunem některých operací do Německa nebo do jiných zemí eurozóny.

5. Byznys stresovaný nejistotou

Byznys nemá rád nejistotu. Pokud Britové členství v Unii odmítnou, pocítí nejistotu zejména Irsko, Nizozemsko a Kypr, které jsou s ostrovní monarchií v obchodu, financích a investicích nejvíc provázány.

Nejistota potrvá přinejmenším do té doby, dokud nebudou dohodnuty podmínky rozvodu Británie se sedmadvacítkou. Volatilní trhy tak mohou být ještě volatilnější a vertikální úsečky v grafech cen delší než Lovosice.

Manuál odchodu z Evropské unie obsahuje Lisabonská smlouva. Vláda státu, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě a potom s Unií vyjedná rozvodovou dohodu. Lisabon dává na dohodu dva roky. Pokud do té doby dohoda nebude, členství Britům automaticky zanikne.

Je však jasné, že obě strany se budou snažit dohodnout co nejdříve. Právě proto, aby minimalizovaly ztráty způsobené nejistotou na trzích.

6. Nižší váhová kategorie

Spojené království je zemí se silnou ekonomikou a velkou soft power, tedy schopností ovlivňovat chování jiných států. Má za sebou Commonwealth, je členem Rady bezpečnosti OSN a dalších globálních institucí. Jistě, už není impériem, nad kterým slunce nikdy nezapadá, ale pořád je jadernou velmocí s nejlépe vyzbrojenou armádou v Evropě.

Není pochyb o tom, že bez Británie by Evropská unie spadla do nižší váhové kategorie. Nebyla by už tak atraktivní a silný partner, její hlas by nebyl hlasem celé Evropy, pouze starého kontinentu (s přilehlými ostrůvky). 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Luděk Zdražil | 23. 2. 2016 13:46

To, kam a jak EU směřuje je bytostně neslučitelné s myšlením Britů. Pojetí demokracie v Británii a v EU jsou dvě různé a neslučitelné věci, přičemž Britové se nikdy svého pojetí demokracie nevzdají (mechanizmus - když referendum nevyjde tak "neplatí" a uděláme ho znovu - to za kanálem asi nepůjde). Protože EU funguje/nefunguje jak je již dlouhodobě patrné a politická garnitura v Bruselu si toho vůbec není vědoma, není šance na to, že by se EU změnila. Proto Británie odejde, dříve nebo později.

A to ještě nepřišly do hry kontraproduktivní mediální tlaky ze strany EU a jejich představitelů, na které britští voliči budou obzvláště citliví. K tomu břitký humor Farage, který poznamenal, že se poníženě plazíme a žebroníme o sociální dávky z britských daní - ostuda, která však někomu, kdo je schopen prohlásit, že si naspořil z poslaneckých náhrad, cesťáků a diet na byt, vůbec nepřijde. Už jen chybí, aby se do hry s nějakým bonmotem vložil prezident pana Mluvčího prezidenta a bude vymalováno definitivně.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 23. 2. 2016 07:45

Strašení Brexitem je v EU newspeaku pouze ukazování ramen. Nic jiného totiž představitelé EU neumí. To je vidět na všech politických rozhodnutích. EU neumí záležitosti řešit, zato se umí vždy dohodnout na termínu dalšího sněmu. A o tom to je.
Zajímavé je, že o Brenteringu se moc nehovoří. Trochu to připomíná sněhovou kouli, která se pomalu nabaluje, zdá se být nevýznamná a malá, aby nakonec převálcovala všechno a zůstala po ní velká spoušť.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!