Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bankéři si hrajou s ohněm

Budoucí finanční krize může být způsobena zápornými sazbami.

Již od podzimu 2008, kdy pád banky Lehman Brothers odstartoval akutní fázi finanční krize, se neustále objevují tipy a prognózy, odkud může přijít krize další. Současnost není výjimkou. Doba přeje katastrofickým scénářům.

Odkud tedy může nová krize vzejít?

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

Nejprve si řekněme, odkud zaručeně nepřijde. Zajisté nebude mít svůj původ v amerických hypotékách, neboť americké banky se naučily dávat si pozor a nějakou dobu jim to ještě vydrží. Krize nezačne na akciových burzách, protože kolísání akciových indexů už dávno postrádá přímý převod do reálné ekonomiky. Akcie mohou klidně poklesnout o polovinu a reálné ekonomice to může být víceméně jedno. (Klesající akciové trhy občas předpovídají recese, ale nezpůsobují je.)

Může příští krize přijít z Číny? Z této analyticky stěží proniknutelné ekonomiky přicházejí všelijaké zprávy, v poslední době často znepokojivé. Ale i kdyby bylo nejhůř, čínské hospodářské zpomalení může přinejhorším způsobit jen globální recesi. Recese není zajisté nic příjemného, ale stále není tak vážná jako krize. Recese přijde, odejde, zapomene se na ni.

Když ovšem přijde krize, může způsobit trvalé následky. Krize znamená akutní nebezpečí pro funkci systému. Recese znamená jen vyšší nezaměstnanost a menší zisky. Krize znamená, že vlády a centrální banky čelí krachu systému a musejí improvizovat, aby hrozbu odvrátily.

Příběh s hrůzyplnou pointou

Jinými slovy, krize vždy obsahuje prvek něčeho nečekaného. Cosi jako ekonomický ekvivalent hororových povídek Roalda Dahla. Každý příběh má svou vlastní hrůzyplnou pointu, která se neopakuje. Jaká originální hrozba ale může v blízké době vyděsit svět? Zkusme narýsovat scénář, u kterého budeme doufat, že se neuskuteční.

už od června 2014 musely komerční banky v eurozóně platit zápornou sazbu za to, že si své rezervy ukládaly u Evropské centrální banky. Evropská centrální banka tak chtěla motivovat komerční banky, aby více půjčovaly a tím povzbudily hospodářský růst.

V prosinci 2015 tato sazba poklesla na -0,3 procenta a začátkem roku 2016 Evropská centrální banka dává najevo, že může pokračovat. Záporné depozitní sazby znamenají, že banky mají na krku nůž: buď budou víc půjčovat, anebo budou finančně krvácet. Víc půjčovat? To se snadno řekne, hůře udělá. Kde brát kvalitní klienty, když všichni jsou už „proúvěrováni“ na maximum? Prostor pro další umístění volných bankovních zdrojů je omezený. Úroveň zadlužení v Evropě je velmi vysoká, prostor pro růst téměř neexistuje.

Znamená to dva možné scénáře. Buď evropské banky začnou zběsile půjčovat na potkání každému, včetně bezdomovců a ilegálních imigrantů. Kam to vedlo v USA, víme. Anebo budou postupně finančně krvácet, až vykrvácejí na hranici solventnosti. Pak bude nutná nějaká další záchranná akce celoevropského rozsahu. Třetí scénář – že by Evropská centrální banka dostala rozum a pochopila, že záporné sazby jsou nebezpečný nesmysl – je krajně nepravděpodobný.

Sanace na úkor klientů  

Je tu ale ještě čtvrtý scénář. Banky si uvědomí, že můžou zkasírovat střadatele, podobně jako Evropská centrální banka kasíruje banky samotné. První krok v tomto směru učinila malá banka Alternative Bank Schweiz, která účtuje klientům poplatek 0,125 procenta, velkým klientům dokonce 0,75 procenta. Jen za to, že peníze leží na účtu a nic nedělají. (Švýcarská centrální banka se bojí silného franku, navíc má za to, že peněz je v této zemi až příliš. Proto je v čele trendu směrem k záporným sazbám.)

Dejme tomu, že banky se začnou finančně sanovat na úkor klientů v masovém měřítku. Celkový objem vkladů domácností v eurozóně přesahuje podle posledních údajů hodnotu 6560 miliard eur. I pouhá jedna desetina procenta z této sumy by činila několik miliard eur ročně, což by byl nemalý příspěvek k chatrné finanční stabilitě evropského bankovnictví.

Řekněme, že Evropská centrální banka půjde se zápornými sazbami ještě hlouběji a že komerční banky ji budou následovat. Z povrchního pohledu to bude báječné: banky získají dodatečný zdroj příjmů a klienti obdrží silný vzkaz: vybrakujte své nehorázné úspory, vy sobci, jeďte do nejbližšího nákupního centra a utrácejte plnými hrstmi ve jménu růstu HDP. Svatý Keynes vám budiž nápomocen, neboť utrácení je bohatství a úspory jsou bída. Je docela možné, že mnoho centrálních bankéřů tomuto dogmatu skutečně věří, i když je otázka, kolik z nich by takto zacházelo s vlastními úsporami. Ale co se může ještě stát?

Může se stát, že naštvaní klienti uspořádají bleskovou akci koordinovanou pomocí SMS, Facebooku a Twitteru: Zítra ráno se všichni dostavte před pobočky banky XYZ, vybereme si vklady, abychom ji potrestali za nehorázné sazby. Banka XYZ pak bude pochopitelně zachraňována státem, neboť ani silná banka nevydrží soustředěný nápor na výběr vkladů. A nebude jediná. Zatím se to nestalo, ale kdo může tvrdit, že je to nemožné? Budoucí finanční krize může být způsobena zápornými sazbami. Centrální bankéři, kteří uvažují o jejich přednostech, si hrají s ohněm a nevědí o tom.

A je zde ještě pátý scénář: evropské banky jsou „díky“ nesmyslné politice Evropské centrální banky již nyní v tak otřesném stavu, že krize je na pochodu a jakékoli sazby, kladné či záporné, na tom nic nezmění.


Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 26 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 10. 2. 2016 10:27

V Evropě a v Česku zvlášť, je hromada lidí, kteří mají poměrně velké peníze na běžných a termínovaných účtech.
Je to takový "falešný konzervatismus", ale já ho docela chápu.
Vklady jsou pojištěné (a větší vklady lze rozprostřít na více účtů u více bank), akcie dělají příšerné kotrmelce, většina komodit jde dolů, s investiční nemovitostí jsou starosti a mnohá rizika (demografický vývoj, růst majetkových daní, nízká likvidita, ...), skladovat doma zlato je nebezpečné, větší obnos ve stříbře pak už ani neunesete, bitcoiny jsou záležitost s velmi nejistou budoucností a pro mnohé lidi to je nepochopitelná geekovská technikálie, státní dluhopisy - no to je každému jasné, jak to skončí, atd...

Toto všechno jsou zcela validní a pochopitelné argumenty pro "termíňák".

Tuto setrvačnost a konzervatismus se jen tak nepodaří zlomit. Ale výrazně záporné úroky, nějaký ten bail-in problémových bank, by už s lidmi pohnout mohl. Bohužel až se tak stane, bude pozdě. Ze systémových důvodů něco takového (run na banky) bude nepřípustné. Takže pokud k takovému odlivu vkladů začne docházet, okamžitě nastoupí jednak omezení výběrů z bankomatů (500Kč kapesného denně je pro vás až dost, holoto) a jednak i omezení bankovních převodů (nájem či hypo zaplatíte, ale svému americkému akciovému brokerovi, do coinbase.com, nebo do auragentum.de už peníze neodešlete - nebo možná ani nebudete chtít, protože směnný kurz se dramaticky propadne, podobnou směnu totiž bude v takové situaci chtít udělat kde kdo).
Stejně tak je možné, že takto omezeně půjde disponovat běžnými účty, kdežto u těch termínovaných se ten "termín" natáhne na neurčito.

Není dobré zapomínat na to, že:
- peníze na účtu nejsou vaše (natož na tom termínovaném), ale jde jen o pohledávku za bankou
- úroky jdou dlouhodobě dolů všude na světě, nyní narazily na nulu a další krok je neznámý (buď silně záporné úroky i na vkladech + nutné omezení či zrušení hotovosti, nebo peníze z vrtulníku, nebo jiné "kreativní" opatření).

+29
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zavacky | 10. 2. 2016 06:18

Budúca finančná kríza nemôže byť spôsobená úrokovými sadzbami, lebo oba tieto javy sú spôsobené ideologickou infláciou.
Zaujímavý je len odhad, kde to začne praskať. Možností je pomerne veľa.

-11
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK