Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vše pro export: Bank of Japan srazila sazby do minusu. Přidá se ČNB?

| 8. 2. 2016

Račte se seznámit: Minus jedna desetina procenta. Od konce ledna nová oficiální úroková sazba japonské centrální banky. Ta se jejím vyhlášením poněkud nečekaně přidala k centrálním bankám Švýcarska, Švédska, Dánska a samozřejmě Evropské centrální bance.

Vše pro export: Bank of Japan srazila sazby do minusu. Přidá se ČNB?

Ještě týden před vyhlášením nové sazby tvrdil Haruko Kuroda, guvernér Banko of Japan, že o záporných sazbách není proč přemýšlet. Během pár dnů v Davosu se mu to asi rozleželo v hlavě. Možná se tam poučil od švýcarských centrálních bankéřů – ti také ještě dva dny před uvolněním franku tvrdili, že nic takového nechystají.

Časy se prostě mění. Svého času mívaly centrální banky jiný způsob komunikace, ale trhy si budou muset zvyknout, že i druhdy konzervativní instituce blufují bez uzardění.

Nechme ale stranou bankovní etiketu, zajímavější je zamyslet se, čeho chce Bank of Japan zápornými sazbami dosáhnout.

Teorie peněžní politiky říká, že menší úroky stimulují ekonomiku. Firmy si půjčují víc a spotřebitelé jakbysmet. Víc se investuje, víc se utrácí a ekonomika utěšeně roste.

Možná tahle teorie fungovala kdysi, když byly úrokové sazby pět procent. Ale dnes? O tom silně pochybuji.

Podívejme se na teoretické předpoklady podrobněji.

Firmy: Půjčky na dvě věci

Firma si v zásadě půjčuje na dvě věci.

První je optimalizace rozvahy. To znamená například refinancování drahého starého dluhu novým, levnějším. Nebo výkup akcií od akcionářů – akciový kapitál je pro firmy většinou dražší než dluhový, například kvůli tomu, že úroky odepíšete od daní, dividendy ne. A podobně. Kvůli tomu si firmy půjčky určitě braly, ale každý takový projekt také stojí víc peněz než jen úroky (např. poplatky bankám za pomoc s prodejem dluhopisů a další), a vzhledem k tomu, jak nízko jsou dlouhodobě sazby, kdo si z podobných důvodů půjčku chtěl vzít, ten to už většinou udělal. Nemluvě o tom, že mnoho firem sedí na obrovské hotovosti, a tak kromě nějakých daňových úlev (srov. případ firmy Apple, která financovala dividendu prodejem dluhopisů, protože přesun hotovosti ze zahraničních poboček by byl zdaněn) moc důvod nabírat dluh není.

Druhá věc, na kterou si firmy půjčují, jsou investice. Teorie vypadá přesvědčivě. Levnější peníze – snazší investice. Jenže – většina firem investuje (pokud se do hry nevloží politika nebo jiný netržní faktor) podle toho, jaká je celková návratnost investice. To samozřejmě úroky ovlivňují, ovšem vždycky jsou na straně nákladů. Pokud nevěříte, že výnosy budou rozumné (například proto, že v recesi si váš produkt nikdo nekoupí), pak je vcelku jedno, jaké by byly náklady.

Dlouhodobě nízké úrokové sazby už nejspíš vyčerpaly první motivaci k půjčování. A chabé výhledy na ekonomický růst příliš nemluví ani pro druhou motivaci.

Domácnosti: Na střechu nad hlavou

A co spotřebitelé? Dva důvody k půjčování mají stejné jako firmy, navíc si také můžou půjčit na spotřebu.

Pokud jde o refinancování dluhů, to bylo velice populární, ale v podstatě už skončilo. Tedy aspoň refinancování spotřebitelských dluhů.

Na spotřebu si půjčuje čím dále víc lidí. Tady snad ale funguje (doufejme) brzda pod nohou půjčujících bank. Pokud ekonomika vypadá, že mzdy budou stagnovat, nebo dokonce klesat, banky trochu šlápnou na pedál a zpřísní kritéria pro půjčování. Nebo budou půjčovat třeba i víc, ale budou držet sazby (za větší riziko chtějí větší kompenzaci). Anebo si jejich manažeři řeknou Stát banku stejně zachrání a bavorák koupený za předloňský bonus mi už nikdo nevezme. To je pro nás ostatní ta nejhorší možnost.

Na investice si půjčuje málokdo. Ovšem s jednou předůležitou výjimkou, kterou jsou investice do nemovitostí. Nejen do investičních nemovitostí jako takových, hodně lidí bere jako investici i koupi domu či bytu k vlastnímu bydlení. Samozřejmě, tady každý rád refinancuje na nižší úrok, každá desetina procenta se počítá. A je to zároveň možnost pro nafukování bubliny a/nebo podporu riskantního chováni bank, které odneseme všichni.

Vše pro export

Celkově ale, podtrženo a sečteno, negativní sazby velký vliv na růst ekonomiky asi mít nebudou.

Anebo že by přece? Je tu totiž ještě jeden kanál, kterým se dopad negativních sazeb přenáší na ekonomiku. Negativní sazby, pokud do hry nevstoupí nějaká jiná proměnná, oslabují měnu. Pro exportní ekonomiky je oslabování měny výhodné, obzvláště pokud je celosvětová poptávka nízká.

Jenže skoro vždycky se najde nějaká jiná proměnná, takže jestli negativní sazba měnu oslabí, je dopředu těžké říct.

Proč by tedy centrální banky raději neoslabovaly měnu přímo? Inu, oslabování měny přímo je politicky nákladné jak doma, tak v zahraničí (České národní bance to prochází, protože Česko je zanedbatelně malé i z evropského, neřkuli světového hlediska). Zkusit oslabit měnu přes negativní sazbu (když dáme pozor, aby náhodou negativní sazby nedopadly na domácí střadatele) je proto politicky přijatelné, i když ne stoprocentně funkční, řešení.

Podle mého mínění bylo právě oslabení jenu hlavním cílem, který Bank of Japan při zavádění záporných sazeb sledovala.

A po pravdě řečeno, vůbec by mě nepřekvapilo (speciálně pokud budou trhy a ekonomická situace tak neprůhledné, jako jsou teď), kdyby Česká národní banka před zrušením nebo změnou intervenční politiky taky potopila sazby do minusu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 8. 2. 2016 11:30

Státní dluhy jak po vyčerpávající válce.
Úrokové sazby na nule či dokonce v minusu.

A to jsme (údajně) uprostřed hospodářského boomu.
Co nastane, až přijde krize? Jak bude vypadat fiskální stimulace (utrácení za nesmysly na dluh) a jak monetární stimulace (snížení úroků hluboce do záporu)?

A když si zkusím představit, jak reakce vlád a centrálních bank na příští krizi bude vypadat...
... tak hned v dalším kroku si zkouším představit, jak na tato opatření budou reagovat lidé (např. mající úspory ve státní měně či státním dluhopisu), jak firmy, jak banky, ...

Smrt nudou nám rozhodně nehrozí!

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 8. 2. 2016 12:22

lidi ocekavaji znehodnoceni penez, to vede k vyssimu utracet => rust domaci poptavky = rust importu

-6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (58 komentářů)

Jiri Salek | 9. 2. 2016 17:56

Čili tištění peněz samozřejmě a logicky vede k inflaci. Jen s tím rozdílem že se nafukují komodity, které se běžně nemonitorují. Třeba spotřeba jídla je vcelku konstantní a tištění peněz spotřebu jídla nezvýší. Ani nemůže protože lidi se nemůžou přecpávat donekonečna, nebo jezdit deseti autama. Zato pokud si vytištěné peníze dotanou na akciový trh nebo nemovitostní trh tak uvídíte co se stane. Oficiální inflace se to ale nedotkne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiri Salek | 9. 2. 2016 17:39

Mě přijde zřejmé, že tisknutí peněz a levné nebo záporné úroky hlavně podporují spotřebu vlády. Ta se tak může v klidu zadlužit a utrácet. Dále samozřejmě profitují banky a spekulanti, kteří nafukují investiční bubliny. Dokud se bublina nafukuje, tak pěkně vykazují zisky. Když bublina splaskne, tak si nechají ztrátu zaplatit od státu a jede se nanovo. Státy obecně nedovolí padnout velké investory. Majetek jehož cenu spekulanti vyhnali nesmyslně vysoko by se totiž ukázal jako bezcenný. Navíc investoři si na spekulace radši půjčí, aby mohli rychle zkrachovat a ztráty nechat státním nebo polostátním bankám.
Jediná možnost jak pokračovat v tomto kolotoči je tedy další zadlužování státu a další tištění peněz a další nafukování bublin. Nulové úroky tohle hezky umožnují. Inflační peníze hezky mízí v bublinách, které se po splasknutí objeví jako státní dluh. Samozřejmě že někteří hlupáci jsou taky postižení - ti většinou nemají peníze půjčený za nulový úrok nebo ručí osobním majektem. Myslím, že záporné úroky povedou jen k větším a rychlejším bublinám a k narůstající nedůvěře ve finanční trh a instituce.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kruták | 8. 2. 2016 16:05

Říká se, že je-li novinový titulek zakončen otazníkem, zní odpověď vždy "ne". V tomto případě bych si ale nebyl tak jist - jak se obávm, je prozatím bohužel většina rady ČNB dostatečně šílená na to, aby opět podlehla inspiraci japonským příkladem... Aby našich chmur nebylo málo, dal se před časem Jiří R., takto neoficiální pretendent guvernérského křesla, slyšet, že ČNB bude s veškerým entuziasmem dusit naši měnu do poloviny roku 2017.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Hemzal | 8. 2. 2016 12:54

Fajn, takže v Japonsku mají opačnou časovou preferenci - to znamená, že si Japonci více cení 99,99 Yenu v budoucnosti, než 100 Yenu co mají nyní v peněžence nyní. A co voda, taky poteče do kopce, když to vláda nařídí?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:37
reakce na Jiří Hemzal | 8. 2. 2016 12:54

Pokud budou Japonci předvídat roční pokles cen o více než 0,1% pak je jejich preference v naprostém pořádku.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 22:09
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:37

Určitě. A analogicky si firmy mezi sebou daj do smluv záporné procento u penále z prodlení u úhrady. Protože přeci "dá rozum do hrsti", že lepší je mít peníze později, než dříve.
A logicky tedy čím později, tím lépe. Tedy nejlépe nikdy, to je přeci jasné.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:17
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 22:09

Demagogie non plus ultra. Penále je sankce ne odměna za porušování smlouvy! Úrok není penále. Úrok je úrok :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 2. 2016 08:47
reakce na Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:17

Proč tedy například daňová správa odvozuje sankce za pozdní platbu od lombardní sazby? To mně při záporné sazbě bude posílat peníze za to, že jsem ještě nezaplatil?

Nejde o demagogii, ale o logický důsledek vašich myšlenkových konstrukcí. Vy nechápete, že vaše "účetní peníze" zákonitě vedou k rozkladu a úpadku ekonomiky a zároveň efektivně brání nápravě.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 2. 2016 13:17
reakce na Josef Fraj | 10. 2. 2016 08:47

Stačí sankce vázané na vyhlašované úrokové sazby změnit na fixní procentní částku. Jak prosté milý Watsone. :-) A daňová správa neodvozuje sankce za pozdní platbu od lombardní sazby. Relevantní sazbou je repo sazba ČNB. Opět se mýlíte. Jak typické!

Účetní peníze vedou k rozkladu a úpadku? O jakém rozkladu tady mluvíte. Myslíte posledních 45 let od zrušení posledních vazeb dolaru na zlato? No to je opravdu rozklad a úpadek! :-) Asi budete mít problém s definicí rozkladu a úpadku ekonomiky. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 8. 2. 2016 15:48
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:37

On v Japonsku „hrozí“ nějaký pokles cen, zvláště v situaci, kdy národní banka oslabuje jen? Vy vždycky dovedete překvapit něčím novým :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 19:14
reakce na Robert Antonio | 8. 2. 2016 15:48

Ale nikde se nepíše, že BOJ oslabuje jen. Píše se o tom, že bude úroková sazba -0,1% a že by to mohlo vyvolat nějaké výrazné oslabování jenu, je bohapustá a zcela nepodložená spekulace. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 22:12
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 19:14

Tak. A kdyby nasadila minus 10 procent, tak jen vystřelí nahoru, jako raketa. Je tam jasná úměra.
A pokud se stát zadluží třeba na 7000% HDP a všechny ty nové bondy nakoupí BOJ za peníze vyčarované ze vzduchu, tak se lidi o jen budou prát a bude tak sedm kilo zlata do jenu. Nechápu, co na tom není komu jasné. Vždyť se koukněte na dolar, jaké nic za něj šlo koupit před 100 lety a jaký vagon užitečností se za něj dá koupit nyní.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:19
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 22:12

Když bude deflace 10% p.a. a úrok - 10% p.a. s kurzem jenu by to nemělo nic provést.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 2. 2016 12:35
reakce na Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:19

ÚDAJNÁ deflace!
Navíc působí psychologie - nikdo se s klidem nebude dívat, jak mu mizejí peníze z účtu (bez ohledu na to, že třeba i pouze nominálně).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 2. 2016 13:20
reakce na Jan Altman | 10. 2. 2016 12:35

To máte pravdu. Spousta lidí je začne radši utrácet. A o nic jiného v případě zavedení záporných nominálních sazeb ale nejde. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:03

Japonsko nemá žádné suroviny, ( skoro) všechny dováží, slabší měna prodraží vstupy do výroby, což se musí promítnout do finální ceny. Ceny porostou, mzdy budou nominálně stejné, reálně nižší, klesne kupní síla a vše se ještě zhorší.

Slabší měna, silnější export platí pro producenty banánů, ne pro průmyslovou ekonomiku, obvzláště ne pro tu bez zdrojů.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:26
reakce na Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:03

Přesně tak. Oslabení měny může (nemusí) pomoci exportérům, ale jistě (ne možná) oslabí kupní sílu domácí poptávky, které se zdraží vše, co nějak souvisí s dovozem. Teoreticky by možná dávalo smysl oslabovat měnu jen v případě, kdyby objem exportu významně převyšoval objem domácí spotřeby.

Osobně se ale domnívám, že pokles sazeb o 0,1% nebude mít vůbec žádný vliv na nic.
Jediné účinné řešení je posílení kupní síly poptávky. Investice jsou v situaci nadměrných produkčních kapacit v podstatě k prdu. A investice do nemovitostí pouze navýší jejich ceny, což může vést k růstu nájmů a to může vést k dalšímu poklesu kupní síly a dalšímu prohloubení problémů. Jediné co pomůže je posílení kupní síly, která se uplatní ve spotřebě. Posílení kupní síly, které by navýšilo úspory by bylo také k ničemu. A spotřebu by mohly rozproudit záporné úrokové sazby. Avšak né 0,1% p.a. Otázkou také je, jestli Japonci vůbec chtějí více spotřebovávat a tím ekonomiku rozproudit. Je možné, že japonská domácí spotřeba je saturována. Pokud klesá i zahraniční poptávka, je stagnace ekonomiky v podstatě přirozený stav, na který nelze nahlížet jako na něco a priori negativního.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 9. 2. 2016 11:49
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:26

Stagnace nemusí být nutně špatně, ale dlouhodobý pokles, stárnutí populace, nárůst dluhů atd. to už špatně je. O nízkých daních a eliminaci soc. státu na dluh nikdo nemluví. Místo toho se vymýšli kraviny s oslabením měny a zápornými úroky. To ale v situaci, kdy většině lidí přijde výplata a hned zase odejde na životní výdaje a splátku dluhů a na účtu nezbyde téměř nic. Jak tedy můžou záporné úroky podpořit spotřebu, když příčina je v tom, že na účtu nic nezůstává? Navíc slabší měna ještě umocní odliv na životní náklady a záporné úroky očešou i to málo, co na účtu zbyde. Jak to může podpořit poptávku a kupní sílu?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:31
reakce na Jiří Suchý | 9. 2. 2016 11:49

A jak pomůže kupní síle eliminace sociálního státu doprovázeného o adekvátní snížení daní. Když snížíte DPH, tak zároveň snížíte příjmy sociálně potřebných a čistě teoreticky se sníží i ceny, za které nakupují. Výsledek? V lepším případě jen nula od nuly pojde. Když snížíte daně z příjmů. Dojde jen k oslabení kupní síly těch, kteří utratí pravidelně veškeré své příjmy a ti, kteří utrácí třeba jen 50% svých příjmů, po snížení daně z příjmů jen ještě více ušetří. Výsledek? Pokles kupní síly poptávky, která se na trhu uplatní. Čili, efekt vyváženého osekávání sociálního státu a snižování daní bude v nejoptimističtějším případě neutrální, pravděpodobně však negativní.

Když snížíte daně více, než ořežete sociální stát, posílíte kupní sílu. Ovšem zase více zadlužíte stát. Což by mě osobně nijak netrápilo, ale pro spoustu rozpočtově zodpovědně smýšlejících lidí to bude nepřijatelné. :-)

Záporné úrokové sazby by neměli vliv na ty co pravidelně utratí veškeré příjmy. Měly by ale zjevný vliv na ty, co mohou šetřit. Na posílení kupní síly poptávky, která se uplatní na trhu, by tak měly záporné úrokové sazby zjevně pozitivní vliv. A stát by si taky pomohl "příjmem z obsluhy státního dluhu". :-) Nakonec by byli spokojeni i ti rozpočtově zodpovědní. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 9. 2. 2016 21:59
reakce na Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:31

Dnešní stát vyplatí na skutečné sociální dávky, když nepočítám důchody nějakých 10% rozpočtu, odhadem, nechce se mi to hledat. Většina toho, co vybere jde na jiné věci, než platby potřebným. Když mi stát sebere cca 70-80% příjmu, tak za těch zbylých 20-30% už toho moc nekoupím, mám obavy, že neuživím děti atd. Důsledkem je nízká porodnost a slabá kupní síla. Kdyby byl stát menší, měl menší náklady, méně mi sebral, tak by Babiš nedostal 2 mld/rok, neměli by jsme Blanku atd., ale já bych mohl více utrácet a možná si troufnul " pořídit" si o jedno dítě navíc.
Stát se nemá co zadlužovat, nevím o tom, že by některá strana ve volbách získala mandát od voličů, zadlužovat stát.

Mimochodem, ti, kterým na účtu peníze zbývají, zpravidla sami vědí nebo si nechají poradit, kam s penězi a prostě je vymění za jiné aktivum, nikoli pasivum v podobě spotřeby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 2. 2016 13:44
reakce na Jiří Suchý | 9. 2. 2016 21:59

Takže se nejspíše shodneme, že omezování sociálního státu, který není nijak přebujelý (10% daňových příjmů) není to správnou cestou. A asi se i shodneme, že omezování státu by mělo nastat spíše v rovině oněch fakultativních výdajů za všemožné nesmysly. Jo, nemám nejmenší problém. A když ani to nepomůže, nebo se to nepovede prosadit, pak máte v kapse jaké řešení? Ono omezování veřejných výdajů, ať už jde o nesmysly nebo o smysluplné věci, se na oslabení kupní síly poptávky může také projevit. A když už se podaří nevynakládat peníze na nesmysly, tak to neznamená, že by se otevřel automaticky prostor pro snižování daní. V takovém případě se sníží každoroční deficit. V lepším případě se dostaneme do přebytků. A to se pak nejspíše dozvíte, že nastal čas splácení státního dluhu a nikoliv čas snižování daňové zátěže. A než čistě teoreticky splatíme po 30-ti miliardách ročně 1,7 bilionu státního dluhu (to vychází na 56 let) budete seniorem.

Zadlužování státu v podstatě představuje úlevu na daních. Protože jinak by musel stát to co si půjčí na daních dovybrat.

Samozřejmě, že pokud lidé vymění své peníze za jiné reálné aktivum, pak je vše O.K. Problém je když lidé začnou kupovat kapitálová aktiva. Takové peníze pak obíhají na kapitálovém trhu a logicky chybí v oběhu v reálné ekonomice.

Jinak spotřeba sama o sobě samozřejmě není pasivum. Když si něco koupíte a spotřebujete to, tak se vám v rozvaze neobjeví nové pasivum. Pouze Vám poklesne objem aktiv (peněz), za něž jste koupil ono spotřební zboží nebo služby. V důsledku spotřeby Vám v bilanci přibudou pasíva pouze v případě, že svoji spotřebu financujete cizími prostředky (typicky na úvěr). A toto jistě nelze považovat za rozumné.

Jinak spotřeba je především výborný způsob, jak si zpříjemnit pobyt na Zemi. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 8. 2. 2016 14:25
reakce na Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:03

Japonsko nemá žádné suroviny. No, nemá. Nemělo je ale ani v letech poválečné obnovy, kdy se z totálně zdevastované země, během 20 až 30 let vyhouplo mezi nejbohatší země světa. Švýcarsko taky nemá žádné suroviny, aspoň tedy o žádných nevím, a je bohaté. Rusko a Nigerie jich má spoustu a jsou chudí. V surovinách tedy není klíč k prosperitě. Ten leží v rozumném uspořádání společnosti, ve které lidé mohou plně využít svůj tvůrčí a pracovní potenciál a zároveň mohou užívat pllody své práce.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 9. 2. 2016 11:56
reakce na Jiří Hemzal | 8. 2. 2016 14:25

Však ano, jen říkám, že rozvinutá ekonomika má čilý zahraniční obchod, tzn. hodně exportuje a hodně importuje. Importuje o to víc, pokud nemá suroviny. Oslabení měny může teoreticky snížit cenu cenu v zahraničí, ale jen u již vyrobené produkce. Nová produkce bude zatížena dražšími vstupy a je otázkou, jestli výsledkem nebude stejná prodejní cena, přitom ale jistě bude výsledkem vyšší cenová hladina doma a pravděpodobně nenarostou stejně mzdy.

Takže myslím, že celá ta teorie je hloupá. Platí jen pro chudé, zemědělské země s minimálním importem a exportem zemědělské produkce. Slabší měna může přinést vyšší prodej a možná vyšší zisk. I tak si ale myslím, že cenu můžou snížit přímo producenti a nemusí škodit CB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:27
reakce na Jiří Hemzal | 8. 2. 2016 14:25

"a zároveň mohou užívat plody své práce." Tesat do kamene. :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 12:41
reakce na Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:03

Kdybych měl dluh ve výši 240% své roční produkce či 700% svého ročního příjmu, také bych se upínal k záporným úrokům, protože jakýkoli normální úrok (např. 4%) by pro mne znamenal okamžitou smrt.

Jasně, že se Japonsko snaží tímto opatřením jak povzbudit export (a nechápe, že tím zároveň ničí import vstupů, surovin i technologií), tak udělat dluh snesitelným.

Bohužel v případě JP budou všechny snahy o resuscitaci ekonomiky marné. Nejde jen o to, že dluh ve výší 240% HDP nutně podvazuje hospodářský růst. Jde i o to, že demografická prognóza je tragická. Lidé nejen že nemají děti, oni již nemají ani sex. Nastala éra čtyřicetiletých paniců žijících s rodiči. S rodiči, kteří se dožijí sta let, ale nebude je mít kdo živit. Ve státě, kde se již dnes prodá více inkontinenčních plen pro seniory, než dětských plenek a to hlavní demografická tragedie (smrštění populace možná i na polovinu) teprve přijde.
Není od věci si připomenout, že nízké či dokonce negativní úrokové sazby, vedou ke vzniku nemovitostní bubliny. Pro mladou rodinu je naprosto nereálné pořídit si ve velkém městě (jinde zase není práce) bydlení, navíc k tomu živit 3-4 lidi z jednoho platu. Jak je možné, že v 60. či 70. letech na to měli a dnes nemají?
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:36
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 12:41

Stále zapomínáte, že v případě japonského státního dluhu dluží občané v podstatě sami sobě. To platí pro drtivou většinu "předlužených" států. Významnou výjimkou jsou USA, které dluží kam se podívají, protože dolar je rezervní měnou.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 16:25
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 14:36

Sami sobě? Takže pokud se dluh škrtne (ať již opravdu haircutem/bankrotem, nebo se reálná velikost dluhu rozmělní "tiskem"), bude to pro lidi neutrální?

Když jste pětašedesátiletý Japonec chystající se do penze, který má ve svém penzijním fondu například 20 milionů jenů ve státních dluhopisech, tak mu jejich znehodnocení nebude vadit?
Nevadí mu, že jeho dluhopis má (dlouhodobě) záporný nominální a ještě zápornější reálný (protože bydlení a další potřeby v JP jednoduše jdou nahoru, ne dolu) výnos?

Tak až se bude chystat spáchat seppuku, tak mu to prosím rychle běžte vysvětlit.

Dlužit sám sobě opravdu není problém. Když si napíšu směnku, že mé osobě dlužím kvadrilion liber, opravdu nadále mohu zůstat klidný. Ale neřekl bych, že toto je ten samý případ, spíš jen nějaká vaše metafora.
Pokud by ČR měla mít dluh 240% HDP a zároveň ten dluh natlačila do CZ bank a hlavně penzijních fondů 3.pilíře, zas až tak klidný bych tedy nebyl. Zvlášť pokud by to vypadalo, že na ten dluh v příští generaci bude vydělávat jen poloviční množství produktivních, tak jak se to rýsuje v Japonsku.

Já vím, vy byste zůstal klidným, vždyť o nic nejde, stačí přeci všechny aktéry trhu zhypnotizovat a vsugerovat jim myšlenku, že státní dluhopis je bez ohledu na velikost dluhu absolutně bezpečným aktivem (a kdo to nechápe, zřejmě se dopustil ideozločinu a sabotáže světlých zítřků).

Užívejte si svůj klid, já se ovšem raději pojistím.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 2. 2016 19:31
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 16:25

"Sami sobě? Takže pokud se dluh škrtne (ať již opravdu haircutem/bankrotem, nebo se reálná velikost dluhu rozmělní "tiskem"), bude to pro lidi neutrální?"

Néééé. Je to přesně naopak. Když státní dluh necháte dluhem, tak je to neutrální a bez problémů. Teprve jakmile začnete státní dluh "řešit", splácet, škrtat, stříhat, bankrotovat, tak se dostanete do problémů, ale způsobených výhradně oním "řešením".

Co se týče starého Japonce. Každému samozřejmě vadí znehodnocení jeho aktiv, úspor, či obecně majetku. K znehodnocování úspor Japonců ale nedochází dalším růstem státního dluhu. K významnému znehodnocení úspor ale mohou vést Vámi zmiňovaná pseudořešení ve formě škrtání státního dluhu, splácení státního dluhu apod. Jinými slovy, dokud nezačnete státní dluh "řešit", je vše v pořádku. Jakmile ale označíte státní dluh za problém a začnete ho "řešit" určitě nějaký nový a tentokrát skutečný a neřešitelný problém vytvoříte, nebo rovnou zbankrotujete.

Státní dluh je skutečně tak triviálně problematická záležitost, jako směnka, kde je dlužník i věřitel tatáž osoba. A právě proto není nic divného na tom, když je tento dluh považován z kreditního rizika za bezrizikové aktivum. A opačně, Nerespektování bezrizikovosti státních dluhopisů pak zákonitě musí vést k velmi vážným a zcela neřešitelným problémům.

Proti vlastní hlouposti ani proti hlouposti ostatních se pojistit nedá. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 22:14
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 19:31

A) Naštěstí každý investor může rizikovost dluhopisů vnímat svobodně a individuálně, nemusí se řídit vaší představou.
B) Myslím, že japonskému důchodci opravdu vadí, že jeho 40 let budovaný penzijní fond má dlouhodobě záporný reálný výnos.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:34
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 22:14

A) Naštěstí to neplatí pro banky. Ty jsou se svými dlužníky na stejné lodi.
B) Není nutné, aby uvedené bylo spojeno se zápornými REÁLNÝMI úrokovými "výnosy". I při záporné nominální sazbě může být reálný úrokový výnos kladný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 2. 2016 22:09
reakce na Richard Fuld | 8. 2. 2016 19:31

Přestaňte meditovat nad ekonomií a věnujte se raději ekologii a historii. To, co Vy doporučujete, je jízda na tygru. Dokud sedíte nahoře a držíte se, tak to jde, dokonce to funguje a někam se pohybujete. Ale dříve nebo později se něco stane: tygra to přestane bavit, nebo zamíří někam do bažin, nebo se Vám začne chtít na záchod... Vy radíte jet za každou cenu dál. Pan Altman (i mnozí další zde, včetně mé maličkosti) přemýšlí, jak z tygra co nejméně bolestně sesednout.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:37
reakce na Jan Capouch | 8. 2. 2016 22:09

Přemýšlí sice jak bezbolestně z tygra sesednout, ale nic kromě záměrného krkolomného životu nebezpečného pádu zatím nevymysleli. Pokud si mám vybrat mezi pokračováním zběsilé jízdy na tygrovi a jistým pádem do propasti, vyberu si tu jízdu. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 10. 2. 2016 11:22
reakce na Richard Fuld | 9. 2. 2016 20:37

Citace - Richard Fuld / 09.02.2016 20:37

Přemýšlí sice jak bezbolestně z tygra sesednout, ale nic kromě záměrného krkolomného životu nebezpečného pádu zatím nevymysleli. Pokud si mám vybrat mezi pokračováním zběsilé jízdy na tygrovi a jistým pádem do propasti, vyberu si tu jízdu. :-)


Tak si na tom tygru klidně jeďte, dokud vás to nepřestane bavit nebo dokud z něj nespadnete. Nenuťte ale ostatní, aby jeli s vámi, když chtějí slézt (ano, třeba i s rizikem, že při tom slézání tygr zastaví, otočí se a sežere je)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 2. 2016 13:48
reakce na Petr Bárta | 10. 2. 2016 11:22

Já nikoho nenutím. Jen vyjadřuji názor na to, co považuji za lepší alternativu. Jinak na tygrovi jedeme tak nějak všichni, bez ohledu na to, že by si to někdo z nás aktivně zvolil. Klidně si sesedněte, když si myslíte, že to jde. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 11. 2. 2016 18:56
reakce na Richard Fuld | 11. 2. 2016 13:48

Nenutíte? Účast na státním systému penze, povinné sociální "pojištění", povinné zdravotní "pojištění", daně, povinnost používat státní peníze, a další povinnosti pro stát (tygra) jsou tou jízdou.
Pokud mne nenutíte, znamená to že nemusím platit daně, nemusím přispívat do penzijního systému, nemusím platit zdravotní "pojištění" apod., za odměnu nechci od státu žádné "služby" které mi nutí, a služby které bych náhodou chtěl, si zaplatím sám. Tohle mi dovolíte? Vždyť každým svům příspěvkem na tomhle webu prohlašujete opak...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 2. 2016 19:49
reakce na Petr Bárta | 11. 2. 2016 18:56

Já osobně Vás osobně k ničemu nenutím. :-) Co na tom nechápete? Klidně si neplaťte odvody ani daně. Až budete vysvětlovat proč neplatíte, klidně se odvolejte na to, že jsem Vás k tomu nenutil. Pak mi dejte vědět, jaký výraz v tváři měla ta daňová úřednice. :-))))))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 12. 2. 2016 07:45
reakce na Richard Fuld | 11. 2. 2016 19:49

Jistě, Vy osobně mne k ničemu nenutíte. Vy přece _jen_ podporujete ty, kteří mne nutí, a kteří mne právě za to sesednutí z tygra budou chtít zavřít... To je dost silně farizejský přístup, a myslím že o vás (ne jen Vás osobně, ale o vás všech s tímto názorem) dost vypovídá...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 2. 2016 13:26
reakce na Petr Bárta | 12. 2. 2016 07:45

My (většina) si prostě myslíme, že takto je to správně a je nás tolik, že se to podařilo prosadit do zákonů této země. To, že Vám se to nelíbí, neznamená že já (my) jsme ti špatní. Ostatně máte možnost najít zemi, kde Vám to bude vyhovovat lépe, nebo přesvědčit ostatní, že to co tu je, je špatné a prosadit něco jiného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 12. 2. 2016 15:37
reakce na Richard Fuld | 12. 2. 2016 13:26

To je asi stejně platný argument jako prohlásit "My, většina bezdomovců v parku u Hlavního nádraží, si prostě myslím, že obrat kolemjdoucího je správně a je nás tu (na tom hlavním nádraží) tolik, že jsme si to prosadili do pravidel. To, že Vám se to nelíbí, neznamená že já (my) jsme ti špatní. Ostatně máte možnost chodit jinudy, nebo na Hlavák nechodit vůbec, nebo přesvědčit ostatní, že to co tu je, je špatné a prosadit něco jiného."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 2. 2016 18:40
reakce na Petr Bárta | 12. 2. 2016 15:37

Přesně tak. V daném případě stačí přesvědčit policii, aby ony delikventy jasně a opakovaně edukovala v tom směru, že to nejsou oni, kdo určují pravidla v prostoru okolo hlavního nádraží. Jó, pokud by to byl soukromý pozemek a vlastníky byli ti bezdomovci, to by byla trochu jiná situace. On je ale veřejný a v tom případě rozhoduje o pravidlech celá veřejnost, nikoli jen partička oněch pobudů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 15. 2. 2016 11:26
reakce na Richard Fuld | 12. 2. 2016 18:40

No vyborne, takze pokud je soukromy, je to jina situace? Tak fajn, takze na svem _soukromem_ pozemku muzu vyhlasit, ze pravidla jsou moje, takze nikdo kdo si vydelava na mem pozemku nemusi platit dane, nemusi posilat vypalne do socialniho a zdravotniho systemu mimo tento soukromy pozemek, apod.? Protoze pokud ne, znamena to, ze ten muj soukromy pozemek vlastne neni muj ani soukromy...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 2. 2016 13:32
reakce na Petr Bárta | 15. 2. 2016 11:26

Ano máte pravdu. Tady jsem se spletl. Není podstatné jestli je pozemek soukromý nebo veřejný. Jde o to, že pravidla určuje zákonodárce (v některých případech územní samospráva), nikoli partička pobudů, potloukajících se okolo hlavního nádraží, a tato pravidla platí pro celé území státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 15. 2. 2016 15:57
reakce na Richard Fuld | 15. 2. 2016 13:32

Aha... Takze particka pobudu kteri voli na hlavnim nadrazi ne, particka pobudu kteri voli na urovni statu uz ano? Princip je porad stejny - nekdo na nejakem (de facto ad hoc urcenem uzemi) rozhoduje o tom, co muze delat nekdo jiny... Kde je tedy ta hranice, kdy uz to neni v poradku? Na urovni statu to je ok, na urovni bandy na hlavnim nadrazi ne - tak co urovem mesta? Uroven okresu? Uroven kraje? A proc zrovna uroven statu, proc ne uroven celeho sveta?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 2. 2016 20:17
reakce na Petr Bárta | 15. 2. 2016 15:57

Máme tu partičku POBUDŮ, kteří nemají žádná pobudská práva, která by mohli uplatnit v rámci "voleb", které by se týkaly oblasti okolo hlavního nádraží. A máme zde partičku OBČANŮ, kteří mají svá občanská práva a voli na úrovni státu, kraje, a obce. Princip lze s velkým sebezapřením považovat za podobný, relevantní okolnosti jsou ale zásadně odlišné. Problém není ve velikosti, či umístění relevantního teritoria. Pokud se zřídí volební okrsek, který bude zahrnovat pouze okolí hlavního nádraží a pobudové získají trvalé bydliště v tomto okrsku, ať si zvolí, co uznají za vhodného (pokud tím neporuší základní a ústavní práva ostatních).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 17. 2. 2016 08:29
reakce na Richard Fuld | 15. 2. 2016 20:17

Hmmm... A znova - kdo určuje, která skupina lidí je oprávněná pomocí voleb okrást jinu, a která už ne? Rozdíl mezi partičkou pobudů na hlavním nádraží a partičkou pobudá na úrovni státu je pouze a jen v tom, že ta partička na úrovni státu se prohlásila za stát, a uzurpovala si veškerá práva rozhodovat o tom, jaká práva mají ostatní na daném území. Takže, jediný rozdíl je v tom, že partičce na hlaváku se říká kriminálníci, a partičce na úrovni státu se říká vláda, parlament, zastupitelé a voliči.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 2. 2016 13:02
reakce na Petr Bárta | 17. 2. 2016 08:29

Nemáte pravdu. Rozdíl mezi demokracií (rozhodují všichni(!) ve volbách a referendech) a terorismem, kde pár pobudů terorizuje v nějakém teritoriu ostatní lidi, je skutečně obrovský. Pokud ho nevnímáte, není Vám pomoci. Klíčem je slovo VŠICHNI. Teprve, pokud by ti terorizovaní lidé mohli ve volbách (v nichž by rozhodovali i ti pobudové) zakázat jejich terorizování, pak byste teprve mohl ty dvě věci porovnávat.

Demokracie je prosazování práva těch početnějších, to ano, to je (resp. měla by být) imanentní vlastnost demokracie. Nicméně právě proto, aby se demokracie nezvrhla v nějaké zvěrstvo, jsou zde ještě základní lidská práva a pravidla platná pro právní stát, která vymezují demokracii prostor, kam až může její působení zajít. Pokud by tedy nakonec pobudové ve volbách vyhráli a odhlasovali si, že mohou terorizovat kolemjdoucí, pak zasáhne moc soudní a takovýto produkt demokracie zruší s odkazem, že je tímto zasahováno do základních práv jednotlivce.

Pokud máte ty co vyhráli v demokratických volbách a následně odhlasovali např. zvýšení daní za pobudy, kteří obtěžují slušné lidi, pak Vám tento názor asi nebudu umět vymluvit, neb se jedná pouze o Váš hodnotící soud, který je determinován toliko mírou primitivnosti Vašeho úsudku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 17. 2. 2016 14:40
reakce na Richard Fuld | 17. 2. 2016 13:02

Tohle ale přece není pravda.

Za prvé, ve volbách nerozhodují VŠICHNI, ale jen ti, kteří mají volební právo.

Za druhé (a to je důležitější), celá demokracie je založená na předpokladu, že volič má právo na svého zastupitele delegovat nějaké právo. Ovšem delegovat nějaké právo můžete popouze pokud ho sám máte, to snad dá rozum. No a pokud nemáte právo okrást (nebo pokud tomu chcete říkat jinak, zdanit) svého souseda, nemůžete toto právo ani delegovat na svého zastupitele. Pokud tedy volič nemá právo sebrat majetek svému sousedovi proti jeho vůli, nemůže ho mít ani jeho zastupitel. No a o tom se tu už strašně dlouho bavíme pod různými články...

Pokud tohle za druhé podle Vás neplatí, a volič _má_ právo na svého zastupitele delegovat právo, které on sám nemá, opravdu se to od té party pobudů neliší, protože přesně stejným způsobem může onen pobuda na svého "náčelníka" delegovat právo okrást procházejícího chodce.

Abych Vás parafrázoval - pokud nevidíte, že volič není oprávněn na někoho delegovat právo, které sám nemá, není Vám pomoci.

No a pokud chcete argumentovat že to oprávnění má, protože mu ho přece dal stát, dostáváte se do kruhu - ten stát tohle právo mohl získat pouze tak, že si ho přisvojil proti vůli těch, kteří jsou donuceni dělat něco proti své vůli.

Za základní lidské právo osobně považuji možnost využívat možnosti svého těla a mysli podle svého uvážení. Pokud se rozhodnu, že pomocí spolupráce s někým jiným mám nějaký "zisk" (libovolný, ať už je to ve formě postaveného domu, peněz, nebo třeba uspokojení z "nezištné" pomoci jiným), a nehodlám se sám dobrovolně o tento "zisk" podělit, nutnost část tohoto "zisku" odevzdat někomu jinému proti mé vůli toto mé základní právo porušuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 2. 2016 19:57
reakce na Petr Bárta | 17. 2. 2016 14:40

"Za prvé, ve volbách nerozhodují VŠICHNI, ale jen ti, kteří mají volební právo." Ano máte pravdu, ale na mnou uvedeném to vůbec nic nemění. Jen jste upřesnil něco, co jsem nepovažoval za nutné upřesňovat.

"Za druhé (a to je důležitější), celá demokracie je založená na předpokladu, že volič má právo na svého zastupitele delegovat nějaké právo. " Volič deleguje na svého zástupce právo rozhodovat o zákonech, tedy o pravidlech, která budou ve společnosti platit. O žádný přenos individuálních práv zde nejde.

Současně, proč bych přenášel ve volbách nějaké své právo na svého zástupce, který by ho měl někde nějak prosazovat, když bych v daném okamžiku stejně tím samým právem už disponoval. Co by ten zástupce s tím právem dělal? A k čemu by mi to bylo? To přece nedává žádný smysl. Když přece nějakými právy disponuji, nepotřebuji žádného zástupce, aby je prosazoval. Stačí abych svá práva vykonával. Nepotřeboval bych pak žádnou "demokracii" ani žádné "zástupce", na něž bych moje práva převáděl. Proč bych je měl převádět? Vaše představa o podstatě demokracie je tedy zjevně a zcela nesmyslná.

To co v rámci parlamentní demokracii deleguje volič na svého zástupce je pouze právo tvořit zákony (proto se parlamentu říká zákonodárce). Teprve zákony nějaká práva jednotlivce založí, změní nebo zruší. Teprve zákony a (někteří tvrdí, že i právní principy) jsou pramenem práv, kterými může jednotlivec disponovat. A to jakými právy jednotlivec disponuje závisí z velké míry právě na zákonodárci, ústavě, listině základních práv a svobod a jiných pramenech práv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 18. 2. 2016 08:45
reakce na Richard Fuld | 17. 2. 2016 19:57

Citace - Richard Fuld / 17.02.2016 19:57

"Za druhé (a to je důležitější), celá demokracie je založená na předpokladu, že volič má právo na svého zastupitele delegovat nějaké právo. " Volič deleguje na svého zástupce právo rozhodovat o zákonech, tedy o pravidlech, která budou ve společnosti platit. O žádný přenos individuálních práv zde nejde.

To jste neřekl nic jiného než že volič na zastupitele přenáší své právo rozhodovat o chování ostatních.


I kdybych s Vaším výkladem souhlasil (což nesouhlasím), ta svoje práva (která máte) na zastupitele můžete předat právě pro jejich vykonání, k tomu to je. Ano, můžete na svého zastupitele předat právo vyjednávat o pravidlech. Já jsem ale žádnému zastupiteli právo vyjednávat o pravidlech nepředal, takže ten zastupitel rozhodně nemůže mluvit za mne, a tedy se za mne ani nemůže zavazovat k nějakému jejich dodržování. Jinými slovy, i kdyby si zastupitelé (voličů, kteří ty dané zastupitele volili) dohodli cokoliv, nemají žádné právo ta mezi nimi dohodnutá pravidla přenášet na mne.
Volič, který své právo volit (přenést svoje právo dohodnout pravidla na někoho jiného) využil, by v takové situaci opravdu předal svůj souhlas s dohodnutými pravidly. Osoba, která nevolila, se ale v takovém případě samozřejmě těmi pravidli nemusí cítit vázaná, protože žádné "právo vyjednávat" nikomu nepředala.
No a to je další věc o které se tu kolem dokola pořád bavíme - opakujeme, ať si každý státista se svými soudruhy domluví svůj kibuc, na svém, za své a s těmi, kdo do toho kibucu nepatří, se dohodne o pravidlech, která budou platit v rámci kibucu pro nečlena.


Takže opět říkáte jen to, že nikdo nemá práva, která mu nedá stát, čímž se opět dostáváte do kruhu popsaného výše. Já tvrdím, že pokud nežijeme v otrokářství, všechna práva státu musejí vycházet z toho, že je svobodná osoba tomu státu dobrovolně předá. Vy tvrdíte, že práva má osoba pouze pokud je dostane od státu. Ještě pořád nechápete, proč spousta lidí považuje stát za otrokáře/mafii?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 2. 2016 16:42
reakce na Petr Bárta | 18. 2. 2016 08:45

"To jste neřekl nic jiného než že volič na zastupitele přenáší své právo rozhodovat o chování ostatních. " Volič žádné právo na zastupitele nepřenáší. Právo zastupitele rozhodovat o pravidlech, která budou platit pro všechny, bez ohledu na to jestli někoho volili nebo ne, plyne právě ze zákona. Volbami se určuje pouze obsazení zákonodárného sboru. Právo přijímat zákony už ale zákonodárný sbor už má a není třeba je na něj jakkoliv přenášet. To je princip parlamentní demokracie, který samozřejmě není dokonalý. Mě by se osobně líbila spíše přímá demokracie.

"Takže opět říkáte jen to, že nikdo nemá práva, která mu nedá stát, čímž se opět dostáváte do kruhu popsaného výše."
Ano, nikdo nemá žádná práva, dokud je zákonodárce nevtělí do platných zákonů. V žádném kruhu ale nejsem. Zjednodušeně řečeno, na začátku byl volbami ustaven zákonodárný sbor (např. při vzniku republiky) a ten přijal zákony, které začaly platit. Vznikla tak práva a povinnosti státu a občanů a ta se v průběhu času mění, ruší nebo přibývají nová práva a povinnosti. Není to dokonalý systém, ale je to funkční systém. To co navrhujete Vy je totální absence systému, chaos, anarchie a ve finále také totální bezpráví.

To, že považujete stát za otrokáře, může mít nějaké své rácio, ale pokud se stát chová jako otrokář, pak rozhodně ne kvůli tomu, že v něm panuje demokracie a právní stát. Chyba by v takovém případě nebyla ve státu samotném, nýbrž v zákonodárci, který takový stav nastolil a na soudní moci, která to připustila a nerespektoval principy právního státu a základní lidská a ústavní práva. Každý systém vytvořený lidmi, může (nemusí) selhat právě v důsledku selhání jednotlivců, kteří daný systém nerespektují. To platí i o ekonomických, či jiných lidmi vytvořených systémech.

A ještě maličkost. Pokud berete stát jako svého úhlavního nepřítele, pak nemá smysl zabývat se tím jak má, či nemá stát fungovat. Vy máte v tomto směru už předem jasno. Pokud lidé nevnímají stát jako něco, co jim patří a co jim má být prospěšné, pak je nelze přesvědčit o tom, že stát může být pro ně užitečný. A opačnou zkušenost, tedy žití bez státu jim bohužel zpravidla nelze poskytnout. Třeba byste po určité době žití na území bez státu a pravidel v podobě zákonů pochopil, proč je stát důležitý. Doporučuji vyzkoušet např. Somálsko, nebo Libyí, kde se dá o fungování státu mluvit jen velmi ztěžka. Zkuste si pobýt mezi těmi svobodnými, státem neorganizovanými lidmi a prosazovat tam tu svoji svobodu. Zřejmě by Vás ta Vaše svobodomyslnost brzy přešla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 8. 2. 2016 12:53
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2016 12:41

a proto po nastupu Kurody je rekordne nizka nezamestnanost, a mira participiace roste rychleji nez za poslednich 20 let.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2016 13:57
reakce na denis mandok | 8. 2. 2016 12:53

Ano

1) Lidí je málo, v produktivním věku žalostně málo

2) Centrální banka znehodnocuje národní měnu, čili snižuje reálné mzdy. Pokud intervencí snížíte cenu práce, poptávka po ní vzroste. Vidíme to na příkladu ČNB - nezaměstnanost (zřejmě i díky intervencím) klesá, protože klesá reálná mzda (a to i ta minimální). Cenou ovšem je stagnace ekonomiky (není důvod inovovat, navíc potřebné moderní technologie z dovozu zdražují), dále přerušení dohánění západu v příjmech na hlavu (které se do zahájení intervencí dělo zejména právě prostřednictvím posilování CZK) a také samozřejmě znehodnocení úspor (i penzijních) celého obyvatelstva.
Máme nízkou nezaměstnanost výměnou za to, že naše platy přestaly dohánět západ a výměnou za to, že tou prací je ve velké míře činnost s nízkou přidanou hodnotou (montovny).
Japonská centrální banka a vláda se snaží o něco podobného, samozřejmě z jiné výchozí situace (vyšší produktivita, vyšší technologická úroveň, vyšší přidaná hodnota, tragičtější demografická situace, vyšší zadlužení státu).
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

denis mandok | 8. 2. 2016 12:02

http://trznimonetarismus.blogspot.cz/2015/12/nikdy-nic-neodvozuj-ze-zmeny-ceny.html

Devalvace neslouzi k boostnuti exportu, ale k boostnuti Domaci poptavky.
drtiva vetsina monetarni expanze vede k vetsimu zvyseni importu nez exportu.
je treba se srovnat s tim ze nulove sazby neznamenaji expanzi, ale i pri nulovych sazbach muze byt Monetarni politika restriktivni
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:12
reakce na denis mandok | 8. 2. 2016 12:02

Devalvace neslouzi k boostnuti exportu, ale k boostnuti Domaci poptavky.

Když Vám někdo znehodnotí Váš příjem a přivodí růst cen, jak to boostne Vaši poptávku?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 8. 2. 2016 12:22
reakce na Jiří Suchý | 8. 2. 2016 12:12

lidi ocekavaji znehodnoceni penez, to vede k vyssimu utracet => rust domaci poptavky = rust importu
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 8. 2. 2016 16:07
reakce na denis mandok | 8. 2. 2016 12:22

A to říkali kde?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 8. 2. 2016 14:11
reakce na denis mandok | 8. 2. 2016 12:22

Jednak lidi netuší, že se jim znehodnocují peníze, myslí, že rostou ceny z nějakých jiných důvodů, jinak by systém nefungoval.
A hlavně, protože rostou ceny v důsledku oslabení měny, není co utrácet. Všechny statistiky ukazují, že většina žije od výplaty k výplatě, rezervy má jen minimum lidí.
Takže když utrácíte více méně vše a pak Vám chytrolín s 200 000 Kč/měsíc válející se v nějakém molochu představí svou teorii, že když začne znehodnocovat měnu, začnou lidi víc utrácet, selský rozum velí, že větší kravinu snad ani vymyslet nejde.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 8. 2. 2016 11:30

Státní dluhy jak po vyčerpávající válce.
Úrokové sazby na nule či dokonce v minusu.

A to jsme (údajně) uprostřed hospodářského boomu.
Co nastane, až přijde krize? Jak bude vypadat fiskální stimulace (utrácení za nesmysly na dluh) a jak monetární stimulace (snížení úroků hluboce do záporu)?

A když si zkusím představit, jak reakce vlád a centrálních bank na příští krizi bude vypadat...
... tak hned v dalším kroku si zkouším představit, jak na tato opatření budou reagovat lidé (např. mající úspory ve státní měně či státním dluhopisu), jak firmy, jak banky, ...

Smrt nudou nám rozhodně nehrozí!
+19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!