Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie, bizarní věda

| 2. 2. 2016

Ani několik let po finanční krizi nedokázala ekonomie najít novou diagnostickou metodu.

Ekonomie, bizarní věda

V lednu 2008 deník The Wall Street Journal vyzval jako obvykle několik desítek ekonomů, aby dodali své předpovědi na následujících 12 měsíců. Ekonomové, jichž celkem bylo 54, předpověděli průměrný růst americké ekonomiky v roce 2008 na 2 procenta a nezaměstnanost koncem roku na hodnotě 5,2 procenta.

Jenomže v září téhož roku začala akutní fáze americké finanční krize. Vzpomínáte si? Fannie Mae, Bear Stearns, Lehman Brothers… Nakonec se ukázalo, že americká ekonomika v roce 2008 poklesla o 0,3 procenta a prosincová nezaměstnanost vystoupala na 7,3 procenta. Že se v říjnu 2009 nezaměstnanost dotkne hranice 10 procent, o tom v lednu 2008 nemohl mít nikdo ani tušení. Hlavní pointa ale teprve přijde. Z dotázaných 54 ekonomů jen tři předpovídali Americe recesi – ovšem v lednu 2008 již americká ekonomika v recesi byla. Ekonomika byla v recesi už od prosince 2007! Ekonomové to ale nepoznali. Oficiálně byl totiž začátek recese vyhlášen až v prosinci 2008, rok po jejím začátku.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

Co to znamená? Naprostá většina ekonomů nedokáže předpovědět recesi ani v době, kdy už nastala. O včasném varování (rok předem, nebo dokonce déle) si pak můžeme jen nechat zdát.

Jak recesi předpovědět

Vraťme se zpět do současnosti roku 2016. Také v lednu tohoto roku se mezi ekonomy diskutovalo o možnosti recese ve Spojených státech i ve světě. Zmínil se o ní i profesor Lawrence Summers, bývalý americký ministr financí, během nedávné diskuse na půdě organizace Council on Foreign Relations:

„Existuje nezanedbatelná pravděpodobnost – řekl bych, že zhruba třetinová, možná větší –, že podstatný pokles světové ekonomiky, včetně USA, bude hlavním příběhem roku. Je pravda, že akciové trhy předpověděly devět z pěti minulých recesí, jak poznamenal Paul Samuelson již před padesáti lety. Je také pravda, že profesionální ekonomové předpověděli nulu z pěti minulých recesí.“ (smích v sále)

Narážka na proslavený Samuelsonův bonmot se samozřejmě týká nedávného poklesu světových akciových trhů. Je skutečně pravda, že pokles cen akcií bývá jedním ze včasných signálů recese. Bylo tomu tak mimochodem i v říjnu 2007, kdy akciové trhy vytušily blízkost recese dříve a správněji než ekonomové. Ale je též pravda, že akciové trhy mohou padat i z jiných důvodů, a jako předpovědní nástroj jsou tudíž nespolehlivé.

Lawrence Summers ovšem pokračoval:

„Časopis The Economist uvedl zajímavou statistiku. Mezinárodní měnový fond uveřejňuje každý duben předpovědi pro všechny členské země. Během posledních několika desetiletí bylo 220 případů, kdy růst byl kladný v roce T a záporný v roce T+1. Z těchto 220 událostí dokázal MMF správně předpovědět přesně nulu případů.“

Znamená to, že MMF je arogantní byrokratický moloch, kterému na kvalitě předpovědí vůbec nezáleží? Ale ne. MMF se zajímá o kvalitu vlastních předpovědí. Má dokonce pro tento účel speciální malý výzkumný ústav s názvem Independent Evaluation Office. Jeho výsledky jsou pozoruhodné.

IEO prognózy fondu nešetří. Ve zprávě z února 2014 konstatuje, že „prognózy MMF nejsou soustavně posunuté jedním ani druhým směrem a nejsou ani lepší, ani horší než prognózy srovnatelných organizací. Nicméně mají sklony být soustavně přehnaně optimistické v období místních, regionálních i globálních recesí. Za druhé, ukazuje se, že předpovědi fondu nedostatečně zohledňují váhu Číny, Německa a USA v rámci globální ekonomiky.“ To ještě není zdaleka všechno – například se ukazuje, že varování před recesemi mívají velmi vysokou pravděpodobnost být falešná (56 až 74 procent případů). Jsou na tom soukromé společnosti lépe než mezinárodní organizace? Ne. „Nikdy nepředpovídám recese,“ řekl pro časopis The Economist makroekonom, který si nepřál být jmenován. „Kdybych měl pravdu, nikdo by mi nepoděkoval; kdybych se mýlil, dostal bych padáka.“

Šance na planý poplach

Co to znamená v praxi?

  • Především, až se bude blížit další recese, nečekejme včasná varování od odborníků na slovo vzatých.
  • Za druhé, pokud ekonomové budou přece jen varovat včas, existuje slušná šance, že půjde o falešný poplach.
  • Za třetí, pokles cen akcií možná signalizuje recesi, ale třeba také ne.
  • Za čtvrté, je úplně scestná představa, že kupovat nebo prodávat akcie na základě makroekonomických analýz má vůbec nějaký smysl. (Na základě analýz HDP, nezaměstnanosti a podobných tradičních ukazatelů, abychom byli přesní.)
  • Za páté, ekonomie jakožto disciplína není v nejlepším stavu, když ani několik let po finanční krizi a po epizodě známé jako Velká recese nedokázala přijít s novými diagnostickými prostředky. Člověk by čekal záplavu odborných prací na téma „včasná diagnostika hospodářských recesí s využitím statistik XYZ“. Nic takového se nestalo. Při popularitě sloganu „Big Data“ je to zvláště překvapivé.

Namísto toho jsme zaplavováni hrůzyplnými popisy katastrofických dopadů nižších cen benzinu. Jako kdyby ze všeho největším zlem byl klesající index spotřebitelských cen. Jak bizarní.

Kde jsme: Ceny ropy (WTI)

Zdroj: Peníze.cz


Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 13:44

Většina politiků kvalitní ekonomii a ekonomy nenávidí, protože většinou neschvalují jejich blbé nápady. A tak se obklopují takyekonomy - patolízaly, kteří ty blblé nápady opentlí odbornou mluvou - tak se znehodnocování peněz mění na kvantitativní uvolňování, uplácení voličů na podporu poptávky, rozhazování peněz daňových poplatníků na oživování ekonomiky atd.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

karel vlk | 2. 2. 2016 11:25

Fajn.
Ekonom kritizuje ekonomii. Jaké si z toho vezme ponaučení?
Bude nadosmrti flagelantem? Nebo půjde dělat něco jiného?

-5
+
-

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

Luděk Zdražil | 4. 2. 2016 15:40

Právě jsem zaregistroval v hlavních zprávách že ČNB snižuje odhad růstu HDP z 2.8 % na 2.7 %. Je jasné, že můžeme očekávat sestupný trend ale proč tak významně pesimistický ? Osobně bych odhadoval pokles tak někde mezi 2.762 % - 2.774 %. Na kolik to odhadujete ?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacky | 3. 2. 2016 07:32

Priatelia. Aký zmysel má diskusia s takýmto človekom ??? :
"Kvantitativní uvolňování není tisk peněz a nemá za následek navýšení peněžní zásoby, ..."
-
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/BOGMBASE
-
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/M2
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 19:49
reakce na Zavacky | 3. 2. 2016 07:32

Ten druhý odkaz na M2 jsem přehlédl :-) Nicméně ten nikterak nedokazuje, že růst M2 má na svědomí právě QE. Pokud si porovnáte nárůst státního dluhu s nárůstem M2 zjistíte, že na růstu M2 má lví podíl právě růst státního dluhu. QE pouze pomáhá "vyčistit" bilance komerčních bank a manipulovat s polohou a tvarem výnosové křivky. Nic víc.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 15:34
reakce na Zavacky | 3. 2. 2016 07:32

Má smysl diskutovat s někým, kdo si plete peněžní zásobu s monetární bází? No nemá!! :-)
Mimochodem monetární báze je zcela zbytečný pojem bez praktického významu, který vznikl na akademické půdě, která ještě dnes obhajuje zcela zcestné teorie tzv. multiplikace vkladů a tzv. frakčního bankovnictví. Dovzdělejte se člověče! :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Kokeš | 2. 2. 2016 22:17

Kohout je jeden z mála ekonomů, který ví, o čem píše. A píše dobře.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 2. 2. 2016 15:03

Ono pokud bychom neměli centrálně řízenou ekonomiku, ale ekonomiku jednak decentralizovanou+deregulovano ua jednak s neparalyzovanými zpětnými vazbami a autoregulačními mechanismy, nebyla by ta kvalitní a funkční diagnostika zas až tak potřeba.

Tu potřebuje hlavně ten centrální plánovač, jehož existence je však příčinou drtivé většiny problémů.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ján Zavacký | 2. 2. 2016 13:40

P.Kohout tak trochu vulgarizuje (ne)určitý problém.
1. Pojem "makroekonóm" je významovo rovný pojmu "ekonóm chozraščotu".
2. Zdravie je tiež stav a vývoj komplexného a nepredvídateľného systému. Napriek tomu sa len málokto snaží zavrhovať medicínu.
3. Ak priradíme ľudskému organizmu zvonku riadenú funkciu dlhodobého posilňovania výkonu metadónovými dávkami, lekár a hocijaký lajk predpovie osud organizmu s určitou presnosťou. Možnosť bezproblémového dlhodobého dávkovania je síce NEnulová, ale inverzná možnosť je takmer istá. Kto si dovolí vysmievať lekára a lajka za takúto predpoveď? Kto a prečo spochybní ich empíriu?
4. Ak priradíme ekonomike funkciu dávkovania metadónových peňazí, môžeme vysloviť podobnú empirickú predpoveď ako lekár a ktokoľvek, kto už počul o užívaní psychotropných látok?
5. Ak priradíme ekonomike funkciu dávkovania metadónových peňazí, ktorá má matematický charakter(cieľovaná inflácia), vieme určiť priebeh tejto funkcie omnoho presnejšie ako funkciu metadónu v ľudskom organizme. Keby sme o ekonomike nič iného nepoznali, len externe riadenú inflačnú funkciu, vieme určiť matematický charakter tejto funkcie a porovnať ju s druhou ekonomickou funkciou a to modelovaným rastom HDP (rastom počtu transakcií - to je náš cieľ a preto je logické ho modelovať práve takto). Ich porovnanie(rozdiel) je funkciou, ktorá v realite nikdy nemôže prebehnúť. Predpovedať tento vývoj sa tak stáva triviálne.
6. Predpovedať presnú podobu záverečného delíria závislého pacienta a závislej ekonomiky je nemožné, ale to, že pôjde o delírium je jasné a musí to úplne stačiť pre budúce rozhodovanie.
7. Predpovedať, kedy presne príde krízový záchvat (pacienta i ekonomiky), alebo konečné delírium je nemožné. Ale ich príchod a rast ich intenzity sú empiricky a v ekonomike aj matematicky zreteľné.
8. Spory s podávačmi metadónu nemajú žiaden zmysel. Najväčší zmysel má trpezlivosť vyčkať na stratu ich moci a začať diskusiu na kvalitatívne vyššej úrovni. Bude intenzívna i vášnivá aj bez marxistov a monetaristov.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 17:29
reakce na Ján Zavacký | 2. 2. 2016 13:40

Vaše přirovnání peněz k metadonovému dopingu je velmi nepřiléhavé. Pokud použijeme lidský organismus k přirovnání k ekonomickému systému, pak peníze jsou spíše krví ekonomiky. Je zřejmé, že pokud ekonomika roste, je třeba i více peněz v oběhu, stejně jako v lidském těle přibývá krve, když tělo roste. Pokud bychom tělu bránili, aby v něm kolovalo více krve, pak by tento nedostatek tělo muselo dohánět rychlejším oběhem menšího množství krve, což může mít značně negativní následky pro celý organizmus. Obdobně v ekonomice by mělo přibývat peněz v souladu s jejím růstem, protože zrychlení oběhu peněz v ekonomice nenastává automaticky jen proto, že je v ekonomice málo peněz.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 11:49

Ekonomie není bizarní věda. Bizarní je od ní očekávat předpovědi. Předvídat budoucnost nejde a rozumný ekonom se o to ani nepokouší. Co ale rozumný ekonom dělat může a měl by, je zkoumat zákonitosti lidského konání v oblasti nakládání se vzácnými zdroji. Zjišťuje, jaké prostředky vedou k žádaným výsledků, a které ne. Nepřepovídají tedy, kdy přesně spadne hospodářství do recese po úvěrové expanzi, ale upozorňují, že pokud se od ní neupustí, tak poklesu zákonitě dojde. A to rozhodně není málo, Za to, že politici a veřejnost, tohoto varování, nedbají nemohou.
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 2. 2. 2016 14:10
reakce na Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 11:49

Bizarní je naopak každá věda, od které nelze očekávat předpovědi.
Předpověď je něco jiného, než předpovídání budoucnosti jako celku. To neumí žádná věda.

Ale věda začíná tam, kde lze vyslovit predikci (když x, tak y), a tuto predikci je možné testovat. "Věda", která to neumí, není věda, ale nauka.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 4. 2. 2016 11:44
reakce na Martin Brezina | 2. 2. 2016 14:10

Tímhle si budou technici a přírodovědci lečít svoje komplexy donekonečna. Ono je šumák jestli tomu říkáte věda nebo nauka. Podstatné je, že ta vaše jediná opravdová věda není schopná říct o lidském jednání vůbec nic relevatního. Místo abyste to přiznali, tak si hrajete se slovíčky a máte procit jací jste gerojové.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 2. 2016 16:28
reakce na Martin Brezina | 2. 2. 2016 14:10

A co kvantová mechanika?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 3. 2. 2016 04:53
reakce na Jan Capouch | 2. 2. 2016 16:28

Pravděpodobná predikce je taky predikce.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 14:36
reakce na Martin Brezina | 2. 2. 2016 14:10

Dobrá ekonomie uvádí, chcete-li predikuje, důsledky jednotlivých opatření ma ekonomiku a vyjadřuje se k tomu, jestli daná hospodářská praxe povede nebo nepovede k zamyšlenému cíli. Přepovědi typu, že se něco stane tehdy a tehdy a propad bude přesně takový nebo makový - opravdu nedává. Co je na tom bizárního fakt nevím... Ekonomie není a nemůže ani být, kvůli předmětu svého zkoumání, exaktní vědou ani empirickou vědou.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

karel vlk | 2. 2. 2016 11:25

Fajn.
Ekonom kritizuje ekonomii. Jaké si z toho vezme ponaučení?
Bude nadosmrti flagelantem? Nebo půjde dělat něco jiného?
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 2. 2. 2016 11:40
reakce na karel vlk | 2. 2. 2016 11:25

Ne, spíše si jen uvědomuje omezené možnosti, které ekonomie má. Je nutné si uvědomit, že to není exaktní věda (kterou se bohužel z ní politici a akademici snaží udělat), nýbrž věda společenská. Bohužel její přesah do běžného života je příliš veliký a dává ekonomům obrovskou sílu a často i moc...
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 13:44
reakce na Pat Bateman | 2. 2. 2016 11:40

Většina politiků kvalitní ekonomii a ekonomy nenávidí, protože většinou neschvalují jejich blbé nápady. A tak se obklopují takyekonomy - patolízaly, kteří ty blblé nápady opentlí odbornou mluvou - tak se znehodnocování peněz mění na kvantitativní uvolňování, uplácení voličů na podporu poptávky, rozhazování peněz daňových poplatníků na oživování ekonomiky atd.
+28
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 17:21
reakce na Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 13:44

V obecné(!) rovině tleskám. Ano, současní ekonomové zcela vědomě (často v očekávání nějakého projevu vděčnosti mocných) obhajují ideologické a často nekalé názory a úmysly politiků. Totéž lze říci o řadě publicistů a "ekonomických komentátorů".

Ty Vaše konkrétní případy ale poněkud pokulhávají. Např., pokud "ekonomové", nebo ekonomičtí "publicisté a komentátoři" ztotožňují kvantitativní uvolňování s prostým tiskem peněz (navyšováním peněžní zásoby), nejde o jakési zastírání nekalých politických úmyslů, ale o čiré diletantství nebo zlý úmysl. Kvantitativní uvolňování není tisk peněz a nemá za následek navýšení peněžní zásoby, což je v podstatě synonymem pro "tisk nekrytých peněz". Tisk skutečně nekrytých peněz totiž ani v současném peněžním systému není možný. Nekryté peníze bylo možnost tisknout toliko v době, kdy se deklarovala neomezená směnitelnost peněz za např. zlato v předem daném a neměnném kurzu. V dnešní době je každá nová peněžní jednotka kryta závazkem někoho, kdo ji dluží, tuto vrátit bance nejpozději v den splatnosti dluhu. Dnes každá koruna, kterou někdo má, někdo jiný dluží.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 18:19
reakce na Richard Fuld | 2. 2. 2016 17:21

To jste mě vážně pobavil. Takže zrušení směnitelnosti zlata vyloučilo tisk nekrytých peněz?! To je jako tvrdit, že odstraněním teploměrů v místnostech zajistíte, že v domě už nikdy nebude zima.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 19:50
reakce na Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 18:19

Já vím, že mnou uvedené zní mírně řečeno nekonvenčně, ale je to tak. Zrušení krytí peněz zlatem zcela logicky znemožňuje tisk nekrytých peněz, protože nově jsou účetní peníze kryty VŽDY, a to dluhem dlužníka, nikoliv komoditou uloženou v sejfu.

V případě peněz krytých komoditou docházelo k tomu, že se např. jednostranně změnil kurz, v němž bylo možné peníze směnit za danou komoditu, nebo rovnou docházelo k tomu, že emitent peněz emitoval peníze, které vydával za kryté, ačkoli neměl v trezorech dost kovu k jejich krytí.

Toto není v případě FIAT měny (účetních peněz) možné. Každá emitovaná peněžní jednotka může být emitována pouze jako zcela konkrétní bankovní úvěr a je tedy vyloučeno, aby nebyla tímto dluhem kryta. Nelze tedy hovořit o ničím nekrytých penězích. Otázkou je jen kvalita tohoto krytí. Průměrná úroveň nesplácených dluhů se pohybuje dlouhodobě v řádu jednotek procent. Navíc, co nesplatí dlužníci, kteří selhali, tak splatí ostatní dlužníci v rámci jimi placené úrokové marže, která pokrývá právě riziko selhání. Existuje zde jakási tržní solidarita úspěšných dlužníků s neúspěšnými. I v bankovním systému lze tedy dohledat stopy socialistických principů. :-) Obdobně ostatně fungují i různé fondy pojištění vkladů.

Jak vidíte. O emisi nekrytých peněz lze hovořit pouze v prostředí měny kryté komoditou, nikoliv v prostředí účetní měny.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 20:43
reakce na Richard Fuld | 2. 2. 2016 19:50

Podle mě to máte dost pomotané. V dobách, o kterých píšete bylo penězmi zlato nebo stříbro. "Papírové peníze té doby" - byly vlastně jen poukázkami na skutečné, tedy komoditní peníze - vždyť i názvy těchto bankovek - např. Libra sterlingu, označovalo např. váhu stříbra.
Když pak banky nebo vlády těch poukázek - bankovek, státovek atd. vydali příliš, jejich příjemci ztráceli důvěru, "poukázky" si nechávali proplatit a zlato z bank nebo států teklo pryč. Brzy toho tak museli zanechat. Peníze se do oběhu nedali přidávat libovolně, i když se o to vlády a bankéři snažili. Komoditní peníze tak plnily roli "teploměru" podle analogie, kterou jsem prve použil.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 15:50
reakce na Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 20:43

Pokud bylo oněch poukázek v oběhu více, než zlata v trezorech těch, co poukázky emitovali, pak část poukázek nebyla kryta skutečně ničím. Je lhostejné zda emitentem byl stát, nebo soukromá banka, nebo zlatnictví.

V případě fiat měny, jsou tyto peníze kryty jednak dluhy, jak píši výše a často i ve prospěch bank zastaveným majetkem dlužníka, jehož cena často převyšuje dlužnou částku.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 4. 2. 2016 11:53
reakce na Richard Fuld | 3. 2. 2016 15:50

ano, ale dokud existovali privátní emitenti, tak bylo možná si vybrat poctivého nebo najít jiné řešení, stát si na to ovšem zařídil monopol a pak už nebylo možné se nijak brání proti podvodu s poukázkami. Vy se tady jenom snažíte ten státem zmonopolizovaný podvod vydávat za něco pozitivního, což je trochu trapné.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 2. 2016 19:30
reakce na Josef Fraj | 4. 2. 2016 11:53

Vůbec neobhajuji podvodné vydávání nekrytých peněz, nebo stejně zavrženíhodné zrušení konvertibility již emitovaných peněz. To jste špatně pochopil. Naopak takové jednání odsuzuji.

Představa, že bude existovat více konkurenčních emitentů poukázek a poznáte předem podvodníka a nebudete držet zrovna jím emitované poukázky je mírně řečeno nereálná.

Když se nad tím zamyslíte, pak Vaše přání vybrat si některé z peněz emitovaných soukromými emitenty, podle toho, kterému důvěřujete je v dnešní době splněno na 100%. Dnes peníze "emitují" soukromé banky a vy si můžete vybrat, čí peníze budete držet, podle toho v které bance je necháte na vkladovém účtu. A v částce převyšující sumu pojištěných vkladů budete riskovat, že pokud si vyberete špatnou banku, tak o část svých peněz přijdete. Stačí jen najít poctivou banku. A navíc máte možnost držet peníze emitované přímo centrální bankou (hotovost), takže pokud nevěříte žádné soukromé bance, můžete držet peníze v hotovosti, jež nepodléhají případnému krachu konkrétní soukromé banky.

Státního monopolu na vydávání peněz, ať už krytých nebo nekrytých, jsem se nikdy nezastával. Naopak, vždy zastávám myšlenku, že tvorba peněz má být v rukách soukromých bank, nikoli v rukách státu nebo centrální banky.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 2. 2016 12:11
reakce na Richard Fuld | 4. 2. 2016 19:30

Mluvil jsem o monopolu jediné měny. V tu chvíli se nelze podvodu a falšován nijak bránit. To že stát kontroluje privátní banky a dopuští se podvodu jejich prostřednictvím na tom nic nemění. Můžete mně stokrát říkat, že peníze jsou dluh a všechny ty vaše surrealistické mantry. Jestliže ale stát už 25 let znehodnocuje každoročně peníze o cca 6%, tak je to podvod a je úplně jedno, jakým způsobem toho dosahuje.

P.S. To, že vy nedokážete posoudit solidnost firmy nebo banky, je váš problém a neznamená to, že to jini nedokážou. Zobecnit vlastní neschopnost na všechny a použít to jako argument, je jenom další z vašich ubohých triků a dalším důkazem, že vůbec netušíte, co to je diskuse ve smyslu výměny logických argumentů.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 2. 2016 18:08
reakce na Josef Fraj | 5. 2. 2016 12:11

Jaký monopol jedné měny? Proč by lidé měli blbnout s více měnami? K čemu by to bylo? Lidé potřebují soustředit svoji energii, na to v čem jsou dobří a ne plýtvat schopnostmi a úsilím na nesmyly.

A Vaše reakce na mé argumenty? "Můžete mi to říkat stokrát..., surrealistické mantry" :-) To je panečku věcná logická "protiargumentace".

Stát žádné peníze neznehodnocuje. Pokud dojde k inflaci, je to v důsledku přehřátí ekonomiky, díky ekonomickému růstu, což je pozitivní jev prospěšný pro všechny. Pokud vím, tak nezastáváte názor, že by růst ekonomiky zajišťoval stát. :-) S růstem cen, rostou úroky (na to notoricky zapomínáte) i platy a také ceny aktiv, které lidé vlastní. Žádný podvod se zde neděje. Jaký je podle Vás mechanismus toho údajného podvodu?

Váš názor, že každý, kdo nebude chtít přijít o své peníze se bude muset vedle své profese stát také analytikem bankovních bilancí a jejich činnosti a pečlivě průběžně analyzovat veškeré dění v ekonomice a jednotlivých banlách, je velmi jemně řečeno značně nepraktický. Současná populace má problém spočítat si, kolik budou platit úroky, když si půjčí peníze. Tady nejde o nějaké zobecňování mé vlastní údajné neschopnosti. Tady jde zjevně o totální ztrátu Vaší soudnosti. :-)

A ještě mě poučujete o diskuzi? :-) Vaše ego nejspíš neprojde dveřmi, jak ho máte zbytnělé. Bohužel tento Váš pocit intelektuální velikosti je jen Vaším sebeklamem.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ján Zavacký | 5. 2. 2016 18:56
reakce na Richard Fuld | 5. 2. 2016 18:08

Popíšte pre zábavu mechanizmus, ktorý zvyšuje pri raste cien aj úroky. To som zvedavý na ten vtip.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 2. 2016 10:33
reakce na Ján Zavacký | 5. 2. 2016 18:56

Žádný vtip. Když roste inflace, centrální banka zvedá úrokové sazby. Je otázkou, zda by takto reagovaly i tržní úrokové sazby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!