Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie, bizarní věda

| 2. 2. 2016 | Vstoupit do diskuze

Ani několik let po finanční krizi nedokázala ekonomie najít novou diagnostickou metodu.

Ekonomie, bizarní věda

V lednu 2008 deník The Wall Street Journal vyzval jako obvykle několik desítek ekonomů, aby dodali své předpovědi na následujících 12 měsíců. Ekonomové, jichž celkem bylo 54, předpověděli průměrný růst americké ekonomiky v roce 2008 na 2 procenta a nezaměstnanost koncem roku na hodnotě 5,2 procenta.

Jenomže v září téhož roku začala akutní fáze americké finanční krize. Vzpomínáte si? Fannie Mae, Bear Stearns, Lehman Brothers… Nakonec se ukázalo, že americká ekonomika v roce 2008 poklesla o 0,3 procenta a prosincová nezaměstnanost vystoupala na 7,3 procenta. Že se v říjnu 2009 nezaměstnanost dotkne hranice 10 procent, o tom v lednu 2008 nemohl mít nikdo ani tušení. Hlavní pointa ale teprve přijde. Z dotázaných 54 ekonomů jen tři předpovídali Americe recesi – ovšem v lednu 2008 již americká ekonomika v recesi byla. Ekonomika byla v recesi už od prosince 2007! Ekonomové to ale nepoznali. Oficiálně byl totiž začátek recese vyhlášen až v prosinci 2008, rok po jejím začátku.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

Co to znamená? Naprostá většina ekonomů nedokáže předpovědět recesi ani v době, kdy už nastala. O včasném varování (rok předem, nebo dokonce déle) si pak můžeme jen nechat zdát.

Jak recesi předpovědět

Vraťme se zpět do současnosti roku 2016. Také v lednu tohoto roku se mezi ekonomy diskutovalo o možnosti recese ve Spojených státech i ve světě. Zmínil se o ní i profesor Lawrence Summers, bývalý americký ministr financí, během nedávné diskuse na půdě organizace Council on Foreign Relations:

„Existuje nezanedbatelná pravděpodobnost – řekl bych, že zhruba třetinová, možná větší –, že podstatný pokles světové ekonomiky, včetně USA, bude hlavním příběhem roku. Je pravda, že akciové trhy předpověděly devět z pěti minulých recesí, jak poznamenal Paul Samuelson již před padesáti lety. Je také pravda, že profesionální ekonomové předpověděli nulu z pěti minulých recesí.“ (smích v sále)

Narážka na proslavený Samuelsonův bonmot se samozřejmě týká nedávného poklesu světových akciových trhů. Je skutečně pravda, že pokles cen akcií bývá jedním ze včasných signálů recese. Bylo tomu tak mimochodem i v říjnu 2007, kdy akciové trhy vytušily blízkost recese dříve a správněji než ekonomové. Ale je též pravda, že akciové trhy mohou padat i z jiných důvodů, a jako předpovědní nástroj jsou tudíž nespolehlivé.

Lawrence Summers ovšem pokračoval:

„Časopis The Economist uvedl zajímavou statistiku. Mezinárodní měnový fond uveřejňuje každý duben předpovědi pro všechny členské země. Během posledních několika desetiletí bylo 220 případů, kdy růst byl kladný v roce T a záporný v roce T+1. Z těchto 220 událostí dokázal MMF správně předpovědět přesně nulu případů.“

Znamená to, že MMF je arogantní byrokratický moloch, kterému na kvalitě předpovědí vůbec nezáleží? Ale ne. MMF se zajímá o kvalitu vlastních předpovědí. Má dokonce pro tento účel speciální malý výzkumný ústav s názvem Independent Evaluation Office. Jeho výsledky jsou pozoruhodné.

IEO prognózy fondu nešetří. Ve zprávě z února 2014 konstatuje, že „prognózy MMF nejsou soustavně posunuté jedním ani druhým směrem a nejsou ani lepší, ani horší než prognózy srovnatelných organizací. Nicméně mají sklony být soustavně přehnaně optimistické v období místních, regionálních i globálních recesí. Za druhé, ukazuje se, že předpovědi fondu nedostatečně zohledňují váhu Číny, Německa a USA v rámci globální ekonomiky.“ To ještě není zdaleka všechno – například se ukazuje, že varování před recesemi mívají velmi vysokou pravděpodobnost být falešná (56 až 74 procent případů). Jsou na tom soukromé společnosti lépe než mezinárodní organizace? Ne. „Nikdy nepředpovídám recese,“ řekl pro časopis The Economist makroekonom, který si nepřál být jmenován. „Kdybych měl pravdu, nikdo by mi nepoděkoval; kdybych se mýlil, dostal bych padáka.“

Šance na planý poplach

Co to znamená v praxi?

  • Především, až se bude blížit další recese, nečekejme včasná varování od odborníků na slovo vzatých.
  • Za druhé, pokud ekonomové budou přece jen varovat včas, existuje slušná šance, že půjde o falešný poplach.
  • Za třetí, pokles cen akcií možná signalizuje recesi, ale třeba také ne.
  • Za čtvrté, je úplně scestná představa, že kupovat nebo prodávat akcie na základě makroekonomických analýz má vůbec nějaký smysl. (Na základě analýz HDP, nezaměstnanosti a podobných tradičních ukazatelů, abychom byli přesní.)
  • Za páté, ekonomie jakožto disciplína není v nejlepším stavu, když ani několik let po finanční krizi a po epizodě známé jako Velká recese nedokázala přijít s novými diagnostickými prostředky. Člověk by čekal záplavu odborných prací na téma „včasná diagnostika hospodářských recesí s využitím statistik XYZ“. Nic takového se nestalo. Při popularitě sloganu „Big Data“ je to zvláště překvapivé.

Namísto toho jsme zaplavováni hrůzyplnými popisy katastrofických dopadů nižších cen benzinu. Jako kdyby ze všeho největším zlem byl klesající index spotřebitelských cen. Jak bizarní.

Kde jsme: Ceny ropy (WTI)

Zdroj: Peníze.cz


Psáno pro Lidové noviny

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 28 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Hemzal | 2. 2. 2016 13:44

Většina politiků kvalitní ekonomii a ekonomy nenávidí, protože většinou neschvalují jejich blbé nápady. A tak se obklopují takyekonomy - patolízaly, kteří ty blblé nápady opentlí odbornou mluvou - tak se znehodnocování peněz mění na kvantitativní uvolňování, uplácení voličů na podporu poptávky, rozhazování peněz daňových poplatníků na oživování ekonomiky atd.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

karel vlk | 2. 2. 2016 11:25

Fajn.
Ekonom kritizuje ekonomii. Jaké si z toho vezme ponaučení?
Bude nadosmrti flagelantem? Nebo půjde dělat něco jiného?

-5
+
-

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK