Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

| 30. 1. 2016

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

V první části rozhovoru s šéfem odborů Josefem Středulou se točila řeč kolem levné práce v Česku a o našem „dohánění“ západních ekonomik.

Dál jsme si povídali především o tom, zda elektronická evidence tržeb skutečně dokáže narovnat podnikatelské prostředí, jaké změny je potřeba udělat v našem daňovém systému, jak potlačit švarcsystém. A vynechat jsme nemohli ani třeskuté téma posledních let, kterým je srovnání pozice zaměstnanců a živnostníků.


Josef Středula

Josef Středula

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve Vítkovických železárnách v technických profesích. Po revoluci se podílel na vzniku nových odborů. V odborových funkcích působí od února 1990. V roce 1993 se stal místopředsedou OS KOVO, v roce 2005 pak i jeho předsedou. V dubnu 2014 byl zvolen do čela největší odborové centrály ČMKOS. Dlouhodobě působí v nejrůznějších  pracovních týmech tripartity – RHSD. Je členem Řídícího výboru Evropské odborové konfederace. Rád fotografuje, lyžuje, poslouchá hudbu a s oblibou ke své práci využívá facebook a twiter.

Na začátku letošního roku stoupla minimální mzda na 9900 korun. Je podle vás reálné, aby už příští rok vzrostla až na 11 tisíc? Tedy na hranici, o které nedávno mluvil premiér Bohuslav Sobotka?

Vláda si dala do programového prohlášení, že se přiblížíme poměru čtyřiceti procent mezi minimální a průměrnou mzdou. Ten poměr je u nás zatím nejnižší v Evropské unii. Myslím si, že by nestačilo ani zvýšení minimální mzdy na jedenáct tisíc korun, ještě by to mělo být o několik stokorun víc. Jsem přesvědčený, že s panem premiérem bude ještě probíhat diskuze. Vím, že nám bude spousta lidí předhazovat, že se tímto krokem zvýší nezaměstnanost. Jde ale jen o teoretickou poučku, která podle vývoje v posledních letech neplatí a ještě nějakou dobu určitě platit nebude. Člověk, který pracuje, by na tom měl být zásadně lépe než ten, který pobírá sociální dávky.

Toho se dá ale dosáhnout i tím, že se sníží sociální dávky…

Podobné opatření teď v Česku není na místě. Naopak si myslím, že by mělo dojít k valorizaci sociálních dávek. Opravdu bych ale spíš řešil obrovský prostor pro zvyšování mezd.

Nehrozí potom, že od nás řada zahraničních firem odejde na východ, protože budeme příliš drazí?

V Německu, Rakousku a ve Francii máte také zahraniční firmy, které jsou ochotné platit tamní zaměstnance. A taky neprchly na východ. Je to otázka politického a ekonomického nastavení. Jde o to, co všechno zahraničním investorům nabízíte a co jste s nimi schopni vyjednat. Ve výrobním procesu bychom se měli dostat na vyšší úrovně forem zpracování. A také bychom měli mnohem víc zapojit vědu a výzkum a všechno provázat s vysokoškolským systémem.

Další důležitá věc je míra spolurozhodování ze strany zaměstnanců. Například v Německu musí ve firmách, které mají přes 1500 zaměstnanců, figurovat v dozorčí radě z padesáti procent právě zaměstnanci. Ti pak velkou měrou spolurozhodují o dění ve firmě. A jedním z důsledků je i to, že se firmy nevystěhovávají do zahraničí.

Naše geografické umístění nám dává neuvěřitelnou výhodu. Blízkost Německa, Rakouska a Polska je pro zahraniční investory velice lákavá. Zapracovat se ale musí na infrastruktuře, jak dopravní, tak i datové. Potřebujeme také flexibilnější úřady a rychlejší justiční systém. A naprosto klíčová je pak otázka nastavení daňového systému, ve kterém je potřeba mnohé napravit.

Říkáte, že by měl stát mimo jiné víc investovat do dopravní infrastruktury. Nedávno jsme se o tom bavili s ekonomem Alešem Michlem, který upozorňoval na to, že Češi nejsou zvyklí dojíždět za prací a že je to potřeba změnit. Jak se na to díváte vy?

Není to jen o ochotě, ale i možnostech. Když se chcete za prací přestěhovat někam jinam, tak potřebujete peníze. Je to začarovaný kruh. Často jde o lidi, kteří by mohli pracovat v jiném regionu, ale na každodenní dojíždění je to daleko, úvěr na bydlení jim kvůli nízkému příjmu nikdo nedá a potíž je i s vysokými nájmy ve věších městech. Zaměstnavatel vám zpravidla nenabídne ubytování. A když ano, tak jsou to často nepříliš důstojné ubytovny. Rozhodně ne místo, kde by chtěl člověk rozvíjet rodinu. Pokud chceme v Česku zlepšit pracovní mobilitu, je potřeba tuhle situaci změnit.

Jak?

Navrhujeme, aby se v oblastech s velkou poptávkou po pracovní síle postavilo minimálně padesát tisíc nájemních bytů, kam by se mohli po přestěhování ubytovávat noví pracovníci se svými rodinami. Vlastníkem bytů by bylo město a nájemné by nebylo standardní tržní, ale nižší, klidně i s příspěvkem státu. Mohlo by to být atraktivní pro mladé rodiny. A určitě by šlo i o zajímavou pobídku pro české stavebnictví.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nedávno hovořila o tom, že by stát mohl lidem v podobných případech vyplácet příspěvek na dopravu do vzdáleného zaměstnání. Bylo by to podle vás efektivní?

Za určitých okolností ano. Každá podobná snaha státu je z mého pohledu pozitivní. Určitě ale nepůjde o nic masivního. Je to jen částečné řešení. Mnohem lepší by opravdu byla výstavba nájemních bytů, o které jsem mluvil.

Mluvíte také o tom, že je potřeba udělat změny v daňovém systému. Myslel jste tím například větší zdanění lidí s nejvyššími příjmy, o kterém se teď hodně diskutuje?

Rozhodně jsme pro větší daňovou progresi u daně z příjmů fyzických osob. Nevidím důvod, proč by to v Česku mělo být jinak než všude jinde v Evropě. Kdyby měli zdejší vysokopříjmoví danit své příjmy například v Německu, platili by i několikanásobek toho, co platí tady. Rovná daň byl z mého pohledu jen takový hokus pokus. A zavedení solidární daně bylo zase spíš jen částečným narovnáním podmínek, které se skutečnou solidaritou nemělo nic společného.

O daňovém systému a jeho úpravě je ale potřeba vést širokou diskuzi. Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmů právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky. 

Spousta ekonomů s vyšším zdaněním bohatších nesouhlasí. Prý by došlo k výraznému odlivu kapitálu do daňových rájů, ale také ke snížení motivace k podnikání.

Jde o soudržnost společnosti. Přece to nemůže fungovat tak, že se každý bude snažit jakýmkoli způsobem jen o vlastní profit a ostatní mu budou úplně ukradení. Teď se to v plné nahotě projevuje u diskuze o elektronické evidenci tržeb. Oceňuji, že je tu konečně větší snaha narovnat podnikatelské prostředí. Ty, kteří podvádějí a nepřiznávají tržby a ještě z nich načerno platí zaměstnance, musíme co nejrychleji vytěsnit z ekonomiky.

A nešlo by to i bez elektronické evidence tržeb?

Vývoj v posledních 25 letech ukázal, že asi ne. Elektronická evidence tržeb je proto nutná. Nechci, abychom dospěli do stádia, kdy se slušní podnikatelé přestanou chovat poctivě, protože jsou výjimka a protože se cítí být nekalou konkurencí ožebračováni tak, že se nakonec uchýlí ke stejným praktikám.

To samé platí pro švarcsystém. Jde o to, aby byly informace jednotlivých úřadů dostatečně provázány. Česká správa sociálního zabezpečení, finanční úřady a Státní úřad inspekce práce by měly mít potřebná data, aby mohly provádět své kontroly efektivně. Nemá smysl neustále obtěžovat někoho, kdo se chová správně. Dokázat se zaměřit na toho, kdo úmyslně obchází zákony, je samozřejmě mnohem náročnější. Věřím, že k tomu přispěje i elektronická evidence tržeb.

Dalším výbušným tématem je v posledních letech srovnávání pozice zaměstnanců a živnostníků. Jsou podle vás osoby samostatně výdělečně činné oproti klasickým zaměstnancům skutečně tolik zvýhodněny, jak se často tvrdí?

V Česku je naprosto nelogický rozdíl mezi platbou zdravotního pojištění živnostníků a zaměstnanců. Pro mě je to nepochopitelné. Na druhou stranu bych rád zmínil, že nejhorším plátcem zdravotního pojištění nejsou OSVČ, ale stát. Místo toho, aby zvyšoval platbu za státní pojištěnce, se jen tváří, že se ho to netýká. To je pro mě největší problém v oblasti zdravotního pojištění. Ale rozhodně by se měly řešit i nízké platby OSVČ.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ale oponuje tím, že OSVČ do zdravotního systému na odvodech pošlou víc peněz, než za ně ve skutečnosti zdravotní pojišťovny zaplatí. Živnostníci navíc nemají nárok na dovolenou, a pokud si neplatí speciální pojištění, tak ani na nemocenskou. Nedává pak smysl, že státu zkrátka odvádějí méně peněz než zaměstnanci?

Kdybychom postupovali podle této logiky a za zaměstnance by se platilo pouze tolik, kolik si na zdravotních výdajích skutečně vyberou, tak by celý systém zkolaboval. Navíc by si na základě této argumentace museli zdravotní péči hradit děti a důchodci, kteří na pojištění nic neodvádějí. Je to otázka solidarity. Zdravotní systém využíváme každý. A každý by přece měl mít zájem na tom, aby byl tento systém funkční. Neříkám, že se má sazba zdravotního pojištění OSVČ vyrovnat na úroveň zaměstnanců. Určitě by se ale měla zvýšit.

O kolik?

To si netroufám říct. Je to otázka diskuze. Věřím, že brzy dojde k dohodě. Řešili jsme to na úrovni tripartity. A například i zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu přišli s návrhem, aby se odvody živnostníků posunuly směrem nahoru.

Anketa

Měli bychom činit, jak Josef Středula navrhuje?

Pokud se mají srovnat podmínky v odvodech, nemohlo by se naopak snížit pojištění zaměstnanců?

Nemyslím si, že by to bylo optimální řešení. Samozřejmě, že je to pěkná představa. Na druhou stranu ale potřebujeme, aby tu byl udržitelný sociální a zdravotní systém. Není náhoda, že máme nejnižší míru chudoby v Evropě. Nastavení, které tu máme, funguje. Jen je potřeba ho zefektivnit. A toho nedosáhneme snížením všech sazeb, jakkoli je to možná pro někoho lákavé. I z toho důvodu se nám moc nezamlouvá návrh důchodové komise, která chce platby sociálního pojištění stanovovat podle toho, kolik dětí člověk v domácnosti právě vychovává. Mám obavu, že takové opatření bude znamenat další ztrátu v příjmech státu. A je otázkou, kdo bude tuto ztrátu vyrovnávat.

Co v českém důchodovém systému nejvíc chybí?

Už proběhlo několik pozitivních úprav. Například ukončení druhého pilíře a s ním spojeného vysávání peněz z průběžného systému. Důležitá je také snaha zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 let. Nyní by se mělo diskutovat o tom, jak dosáhnout vyšších důchodů – ať už z prvního pilíře, tak větším využitím doplňkových forem, jako je například třetí pilíř. Řešit je ale potřeba i to, že někteří lidé pracující ve fyzicky náročných profesích a nemají takovou šanci na delší setrvání v pracovním procesu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 30. 1. 2016 07:05

Ten člověk chce socialismus a fízlokracii se vším všudy. Prakticky v každé odpovědi navrhuje zarazit další hřebík do rakve české ekonomiky. Jako všichni sociální inženýři se domnívá, že blahobyt lze odhlasovat v parlamentu nebo vymyslet na ministerstvech, nejlépe pak na základě odborářské iniciativy.

+60
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 1. 2016 09:00

To je logické. Tržní ekonomiku a kapitalismus už tu máme tak nějak automaticky. Odboráři se pak už jen snaží, aby ten systém byl k žiti i pro zaměstnance.

-37
+
-

Další příspěvky v diskuzi (50 komentářů)

Jan Capouch | 1. 2. 2016 20:04

Vzhledem k hojným příspěvkům pana Fulda přidávám jeden citát z Ortodoxie G.K. Chestertona:

"Každý, kdo měl to neštěstí mluvit s lidmi postiženými nebo ohroženými duševní chorobou, ví, že nejpříšernějším příznakem jejich stavu je děsivý smysl pro detail, spojování jedné věci s jinou na mapě složitější než bludiště. Budete-li debatovat s šílencem, je nanejvýš pravděpodobné, že prohrajete, neboť v mnohém směru se jeho mysl pohybuje tím rychleji, že není zdržována věcmi, které provázejí správný úsudek. Není bržděn smyslem pro humor, ani láskou, ani němými jistotami zkušenosti. Je tím logičtější, že ztratil jisté zdravé city. To, co se tedy v tomto ohledu říká o šílenství, vede vlastně ke klamnému závěru. Šílenec není člověk, který by pozbyl rozumu. Šílenec je člověk, který pozbyl všeho kromě rozumu."
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 13:29
reakce na Jan Capouch | 1. 2. 2016 20:04

Takže podle Vás trpím děsivým smyslem pro detail a absencí zdravých emocí? :-) No to se Vám povedlo. :-)

To, že je něco složité, automaticky neznamená, že tam neplatí i jednoduché zákonitosti. Např. lidský organismus je velmi složitý systém, jehož funkci lze narušit velmi velkým množstvím způsobů. U některých z nich bude mechanismus jejich působení velmi složitý. U jiných bude velmi jednoduchý, jasný a přímočarý.

Totéž platí o ekonomice. Otázka, zda snížením procenta povinných minimálních rezerv bylo v nějaké konkrétní situaci důvodem snížení nezaměstnanosti a jaký mechanismu k takovému následku vedl, je jistě složitá a při jejím řešení můžete skončit v dokonalém bludišti. Na druhé straně jsou jiné triviálnější otázky typu, zda tím, že v tržní ekonomice posílíte kupní sílu poptávky dosáhnete i zvýšení spotřeby. Odpověď je, že v zásadě ano a jen za výjimečných podmínek ne (samostatnou otázkou je, jakou měrou se zvýšení kupní síly promítne do zvýšení spotřeby). Sama složitost zkoumaného objektu tedy nevylučuje triviální a v podstatě universálně platné principy. Takže pokud mi vyčítáte určitou přímočarost s poukazem na složitost dané problematiky, můžete být úplně vedle.

Co se týče mého děsivého smyslu pro detail. Ten často nemám šanci projevit, protože diskuze se obvykle k žádným detailům nedostává (výjimkou jsou témata týkající fungování bankovního systému). Obvykle zde diskuze klouže pouze na povrchu obecně a mnohými zcela nekriticky přijímaných obecných ekonomicko-ideologických (často ale čistě ideologických) doktrín.

Absence emocí je podle mne pro věcnou diskuzi nutná, hlavně v těch případech, kdy emoce "nahrazují" věcné argumenty. Pokud mi tedy vyčítáte absenci zdravých emocí, pak to beru spíše jako kompliment. :-) Nicméně je třeba doplnit, že ke komunikaci ve stylu Sheldona Coopera zde má velmi blízko mnoho jiných diskutujících. :-)

A teď k věci. Vy se zmůžete jen na osobní napadání? :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 1. 2. 2016 09:46

Ten chlap je fakt muž na svém místě: Měla by se zvýšit sazba zdravotního pojištění ..... O kolik ...... Nevím.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Viktor Hřebačka | 31. 1. 2016 17:38

Názor na zdravotní a sociální pojištění mi přijde jako špatná argumentace. Jedná se o pojištění, ne system. Každá soukromá pojišťovna nevyplácí klientovi množství peněz, které si naspoří, to je pravda, ale přece nemůžou 2 zákazníci ze stejně rizikových podmínek platit stejně velkou částku a mít odlišné plnění. Výše plnění (ve státní podobě tedy dovolená, nemocenská) by měla odpovídat výše pojistného. V jeho návrhu to zní spíše jako převod peněz od živnostníků k zaměstnancům. Chápal bych, kdyby se snažil zároveň o prosazení výhod zaměstnanců i živnostníkům.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 2. 2016 12:47
reakce na Viktor Hřebačka | 31. 1. 2016 17:38

1) Výše pojistného by měla odpovídat míře rizika (tedy zřejmě vyšší pro horníka, než pro zaměstnance velína jaderné elektrárny - a ne naopak, jako dnes). Tržní cena by pak i (konečně) plnila svou informační hodnotu, mimo jiné by nám říkala, z čeho se (ne)vyplatí vyrábět elektřinu.

2) Pojištění by mělo být dobrovolné, měla by existovat konkurence, možnost se nepojistit, měly by existovat různé konkurenční pojistné plány. Například si dovedu představit, že bych si zvolil pojistku, kde cokoli pod X tisíc (2, 5 či 10) si platím sám hotově a pojišťovnu tím vůbec neotravuji (jako v případě havarijní pojistky u auta). Jenže to by řvali zejména praktičtí lékaři, protože kdybych měl zaplatit za návštěvu v případě chřipky například 2000Kč, tak bych se asi ptal, za co konkrétně to je a zda to nešlo pořídit levněji.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 30. 1. 2016 09:21

"Jde ale jen o teoretickou poučku, která podle vývoje v posledních letech neplatí a ještě nějakou dobu určitě platit nebude"

Source please. Jen letmý pohled na země EU ukazuje, že země s neexistující/nízkou minimální mzdou mají nižší nezaměstnanost než ty, které ji mají. Takže je to zbožné přání, nebo to vychází z nějaké hodně drsné a přesvědčivé studie?
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 30. 1. 2016 07:05

Ten člověk chce socialismus a fízlokracii se vším všudy. Prakticky v každé odpovědi navrhuje zarazit další hřebík do rakve české ekonomiky. Jako všichni sociální inženýři se domnívá, že blahobyt lze odhlasovat v parlamentu nebo vymyslet na ministerstvech, nejlépe pak na základě odborářské iniciativy.
+60
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 1. 2016 09:00
reakce na Josef Fraj | 30. 1. 2016 07:05

To je logické. Tržní ekonomiku a kapitalismus už tu máme tak nějak automaticky. Odboráři se pak už jen snaží, aby ten systém byl k žiti i pro zaměstnance.
-37
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 2. 2016 17:03
reakce na Richard Fuld | 30. 1. 2016 09:00

Co kdyby si tedy založili nějaké své komunitní/družstevní fabriky a zavedli v nich nějaké, ze svého pohledu ideální, vztahy?
Pan Středula se obléká lépe a dráže, než nějaký krizový manažer z Price Waterhouse, tak by jim to jistě pomohl skvěle nakopnout. S ekonomikou by jim ještě poradil pan Julda (zdroj peněz z laserovky) a právní poradenství by dodal třeba p.Škromach.

Přeci je zcela zcestné, aby se lidé ucházeli o místo ve fabrice patřící Frantovi Novákovi (= akceptovali podmínky, které nabízí) a pak mu to tam proti jeho vůli chtěli měnit (vlastně mu tedy sebrat vlastnická práva k jeho fabrice).
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:43
reakce na Jan Altman | 1. 2. 2016 17:03

Státní fabriky? ÚOHS a EU by je sežrali za živa? Narušování hospodářské soutěže zakázanou státní podporou je dnes téměř nejtěžším evropským hříchem.

Vyjednávání o platech není nic scestného. Ani zaměstnavatel to nepovažuje za zcestné, když se mu hlásí zaměstnanci po jednom. Když má ale vyjednávat se všemi naráz, už je to zasahování do jeho vlastnických práv? Bravo. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 2. 2016 08:55
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:43

Ne státní. Komunitní, družstevní, odborářské, s experty jako Středula v čele!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 12:51
reakce na Jan Altman | 2. 2. 2016 08:55

Středula ale zastupuje zaměstnance, ne podnikatele a fabrikanty? On je na svém místě správně. To jako byste svazu pacientů doporučoval, ať se začnou léčit sami. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Zouhar | 2. 2. 2016 16:05
reakce na Richard Fuld | 2. 2. 2016 12:51

Je správné, že zaměstnance při jednání se zaměstnavateli zastupuje.
Jen nechápu z jakého přirozeného práva jednotlivce (zaměstnance) se dožaduje regulace omezující majetek jiných osob, nejčastěji zaměstnavatelů či živnostníků. Nemá-li jednotlivec nárok si přivlastnit cizí majetek, tak nemůže tento nárok ani delegovat na odboráře, politiky či úředníky.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 15:54
reakce na Tomáš Zouhar | 2. 2. 2016 16:05

Odborář se ale nedožadují svých práv. Oni vyjednávají o obsahu svých práv a povinností, na kterých se nakonec se zaměstnavatelem dohodnou. Pokud je omezen majetek zaměstnavatelů, pak jen proto, že se na tom se zaměstnanci zaměstnavatel smluvně a svobodně dohodl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 2. 2016 19:49
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:43

Státní (národní) Budvar někdo žere?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 12:53
reakce na Jan Capouch | 1. 2. 2016 19:49

Ne, protože zde je od nepaměti a stát mu nijak nepomáhá. Kdyby ale stát hodlal založit nový pivovar, pak to bude pravděpodobně problém. Stejný problém by byl i v případě nějaké státní pomoci Budvaru, či jiného státního podniku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 30. 1. 2016 13:49
reakce na Richard Fuld | 30. 1. 2016 09:00

až na to že kapitalismus tady v posledních 60 letech nikdy nebyl... to, že se ten socialismus venku vydává za kapitalismus na tom nic nemění...
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 1. 2016 09:25
reakce na Ondřej Bárta | 30. 1. 2016 13:49

Nesmysl. Funkčním systémem není ani 100% kapitalismus ani 100% socialiismus. Funkční může být jen průběžně vyvažovaný hybrid.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 31. 1. 2016 10:31
reakce na Richard Fuld | 31. 1. 2016 09:25

máte pro to nějaký důkaz? To, že je vaším zbožným přáním centrální plánování a zadlužování se donekonečna neznamená, že čistě tržní ekonomika nemůže fungovat bez státního zásahu... Jediné co se v praxi ukázalo nefunkční je vás vysněný socialismus, druhou variantu ještě nikdo nevyzkoušel a že nebude fungovat proto těžko dokážete...
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 08:48
reakce na Ondřej Bárta | 31. 1. 2016 10:31

Bezproblémovemu fungováni 100% trhu brání kontinuální tržní přelozdělování, které nevyhnutelně vede ke kolapsu, nebo k nějaké formě totality typu diktatura kapitálu. Proto je třeba tento proces zpomalovat a finální stav oddalovat, nejlépe do nekonečna.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 09:50
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 08:48

opět jen váš teoretciký dohad, nepodložený ničím jiným než vaším chorým uvažováním o tom, že majitelé firem mají trezory jako strýček Skrblík kde plavou v penězích a jejich jediným životním cílem je všechny peníze dostat do tohoto trezoru... Musím zbořit vaše dětské sny, kačeři z Kačerova jsou jen pohádka, ne realita...
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:21
reakce na Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 09:50

V tom případě je divné, proč se tolik mluví o problému koncentrace bohatství, když jsou to jen báchorky :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 19:24
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:21

vy si zase pletete pojmy a dojmy, příčiny a následky atd. už jsme doma... nerovnost v příjmech je přirozená a koncentrace bohatství také... nepřirozená koncentrace bohatství a rozevírání nůžek vzniká hlavně když se sociální inženýři s vašimi názory montují do lidí jako třeba v současné době... a pak lidem prodávají k problému (který sami způsobili) řešení (která situaci probluhují)...
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 2. 2016 13:04
reakce na Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 19:24

Nic si nepletu. Příjmová i majetková nerovnost je na světě díky po mnoho generací trvající koncentraci kapitálu, a to především v důsledku tržního přerozdělování. Následně, jakmile nabude koncentrace kapitálu určité úrovně, kapitál dál pokračuje v další koncentraci nejen díky tržnímu přerozdělování ale rovněž díky ovlivňování státu. Ti Vaši "sociální inženýři" jsou ale dvojího druhu. Jedni, kteří účinky tržního přerozdělování zintenzivňují (přerozdělování na daních vybraných a/nebo půjčených peněz na již existující nahromaděné hromady kapitálu) a druzí, kteří účinky tržního přerozdělování tlumí (přerozdělování směrem k posílení kupní síly, oslabené tržním přerozdělováním). Existenci druhého druhu "sociálního inženýrství" Vy zjevně ignorujete a argumentujete pouze existencí prvního typu. Přitom v případě druhého typu státního přerozdělování jde o zhruba 80% státních výdajů. Jen 20% zbývá na první druh toho Vašeho "sociálního inženýrství."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Zouhar | 2. 2. 2016 16:19
reakce na Richard Fuld | 2. 2. 2016 13:04

Dlouhodobě (v horizontu generací) ale "80%" přerozdělování páchá ještě možná větší škody:
Sice dá lidem sociální jistoty, ale také "jistotu", že se nemusí snažit a "jistotu", že o jakoukoliv inovaci budou nuceni se nedobrovolně podělit s anonymní masou. Dále "jistotu", že o monopolní nabídkové straně veřejných služeb bude rozhodovat stát (=politici, úřednící a jejich kamarádi s vlastními osobními a skupinovými zájmy) bez možnosti ekonomické kalkulace, protože cenový mechanismus šíření informace o vzácnosti zdrojů nedokážete ničím nahradit.
Ano, existují dva druhy kapitalistů z nichž jedny lze nazývat sociálními inženýry:
http://www.pavel-kohout.cz/clanky/o-nerovnosti
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:14
reakce na Tomáš Zouhar | 2. 2. 2016 16:19

O žádní jistoty tu nejde. Jde pouze o částečnou eliminaci zcela přirozených důsledků zcela přirozeného tržního přerozdělování. Když se nad tím zamyslíte, tak ty sociální dávky nakonec lidé utratí za zboží vyrobené těmi, kteří byli zdaněni, aby bylo možné ony dávky vyplatit. Takže v globále se většina těch vybraných daní vrací zpět, k těm co byli zdaněni. Ti tak mají tímto způsobem zajištěn část odbytu jejich produkce. Jednoduše se to dá vysvětlit porovnáním kapitalistického tržního systému s hrou Monopoly. Ve hře monopoly žádné státní přerozdělování nefinguje, takže je jen otázkou času, kdy hra skončí tím, že se veškeré hrací žetony nahromadí pouze na jedné hromadě a hra končí. Smyslem státního přerozdělování (resp. sociálního státu) by mělo být kontinuální redukce části zisků aktuálních vítězů a rozdělení "zdaněných" žetonů mezi prohrávající. Samozřejmě, že míra tohoto zdanění nesmí být vysoká, protože pak by zcela popřela smysl celé hry, a to o co se v ní hraje. Jen takto se může udržet hra v chodu. Jednoduše jde o to zpomalit vývoj hry, tak aby nenastal její konec, protože jakmile se tato hra začne chýlit ke konci, tak ta hra přestane bavit ty kontinuálně prohrávající a to je nebezpečná situace pro všechny zúčastněné.

Alternativou k výše uvedenému je nebrat výhercům část jejich výhry a prohrávajícím pravidelně přisypávat zbrusu nové žetony. Stát by tak byl v roli taťky, který kouká na hru a po každém kole pomůže těm dole, aby je ta hra bavila a hráli ji dál, protože jinak by mohli začít zlobit.

V současnosti jsou používány oba principy. Danění i přihazování nových žetonů. Přihazování žetonů má ale za následek růst zadlužení států, což osobně nepovažují za žádný problém. Zastoupení obou principů by mělo být průběžně adjustováno tak, aby byla stabilní cenová hladina statků v dané hře figurujících. V současnosti by bylo namístě snížit zdanění a navýšit přihazování žetonů prohrávajícím. Výherci je o ty nové žetony stejně vzápětí připraví. :-) Jde v podstatě jen o to, zařídit to tak, aby bohatí utěšeně dál bohatli a chudí aby nechudli a měli také něco z toho, že se společnost posunuje vpřed. Jinými slovy pokračovat přesně v tom, co se dělo celou druhou polovinu minulého století.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 1. 2016 22:39
reakce na Ondřej Bárta | 31. 1. 2016 10:31

Pán si totiž přeje stimulaci těch správných firem na dluh:
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3113027/zombie-firmy-proste-musi-zemrit.html

A když o nefunguje, obviní kapitalismus.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 1. 2016 12:12
reakce na Richard Fuld | 30. 1. 2016 09:00

Tím, že ho likvidují. Jak logické!
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 1. 2016 09:47
reakce na Josef Fraj | 30. 1. 2016 12:12

Nikoli zlikvidují. Pouze se ho snaží zcivilizovat.
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 31. 1. 2016 11:57
reakce na Richard Fuld | 31. 1. 2016 09:47

Jestli by nebylo jednodušší raději zcivilizovat odboráře. A hlavně by to bylo - pro všechny - levnější..
Je jisté, že skutečná tržní ekonomika a kapitalismus JE systém k žití i pro zaměstnance. Vůbec je nemáme "tak nějak automaticky", to je nesmysl. To, co máme "tak nějak automaticky", je parodie spojená se smrští regulací, pokřivení a aplikování idiotských bolševických odborářských nápadů, a to jsem uvedl jenom malou část toho, co z potenciálně funkčního systému tu parodii dělá.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 08:42
reakce na Alexander Novotka | 31. 1. 2016 11:57

Od 70 let minulého století příjmy zaměstnanců rostly šnečím tempem s tím, že se na ně pouze převedla podstatná část daňové zátěže. Pokid porovnáte dynamiku vývoje příjmů majitelů produkčních kapacit, zjistíte, že Váš axiom o vhodnosti kapitalismu pro zaměstnance značně pokulhává.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 2. 2016 13:01
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 08:42

Souhlasím, že daně zaměstnanců jsou obrovské.
Znám hodně lidí s platem 100-200 tisíc a tam už snad ani nelze mluvit o daních, ale opravdu o brutální loupeži a nevolnictví.
Velká část těchto lidí pak nutně začíná zastávat velmí extrémní názory, bohužel k radosti státu často směřované na sociálně slabá a nepřizpůsobivá etnika (dle plátců příčina jejich extrémně vysokých odvodů) - zde vidím velký úkol pro libertariány: nasměrovat oprávněný hněv (a odpor) k pravým viníkům.

Nicméně:

1) Je zcela zcestné si myslet, že zvýšení odvodů živnostníků povede ke snížení odvodů pro zaměstnance. Čím více hydru nakrmíte, tím více vyroste. Zvýšení přísunu živin do nádoru rakovinné bujení nezastaví.

2) Stát a politici jsou zbabělci jdoucí cestou nejmenšího odporu. Kdo je schopen daním se nejefektivněji vyhnout, ten je má nejmenší, protože stát ví, že by zvýšením sazby ničeho nedosáhl (resp. spíše naopak). Toto je nejvíce zřejmé na přístupu k (nadnárodním) korporacím.
Kdo je nevolníkem do té míry, že je o své peníz okraden ještě dříve, než je dostane do ruky (zaměstnanec), ten je zkrátka lovnou zvěří, dojnou krávou, ovcí určenou na pravidelný sestřih. Nemá kam uhnout - zejména je-li zaměstnán v nějaké nadnárodní auditované akciovce - u ředitele či partnera takové firmy opravdu nehrozí, že se dohodnou na minimálním platu a zbytku bokem.
U živnostníků je to jiné a proto mají i skvělé výhody typu "nákladový paušál" - ten nebyl zaveden z lásky politiků k živnostníkům, ale po chladné úvaze, že je lepší něco (daň ze 40% tržeb), než nic.
Ale už letos myslím stát uvidí, kam vedlo omezení paušálů (na příjmy do 2mil, resp. strop na náklad ve výši 1.2m) - jednoznačně k tomu, že kdo měl příjmy citelně nad 2M, tak si vedle živnosti ještě založil SRO, do kterého veškeré příjmy nad 2M směřuje a zároveň do něj směřuje veškeré náklady (od auta po kancelář, od mobilu po notebook) a ještě si nějaké "přihodí" tak, aby se s příjmy vzájemně vykompenzovaly.

Takže na řeči komunistů typu Středuly platí jediné: "jen si to zkuste".
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:38
reakce na Jan Altman | 1. 2. 2016 13:01

Souhlasím, že další zvyšování daní není ani účelné (jen to více oslabí kupní sílu poptávky) ani možné (z důvodu existence daňových rájů a jiných způsobu, jak se vyhýbat placení daní). Proto je třeba těch "laserových tiskáren", resp. opuštění módu "rozpočtové odpovědnosti" a nově "natištěnými" penězi (přesněji dalšími emisemi státních dluhopisů) stimulovat poptávku a tím nastolit rovnováhu ekonomiky, jejíž jediným problémem je, že produkci všech těch produkčních kapacit si už nemá kdo (za co) koupit. Tady je zase problém "politické vůle", která nechybí, když má stát rozdávat půjčené peníze vyvoleným avšak, která chybí na posílení kupní síly tam, kde je tato oslabena.

Prakticky by to mohlo fungovat i tak, že snížený výběr daní, který by nastal po snížení daňových sazeb (pokud by tedy vůbec pokles objemu vybraných daní nastal) by byl eliminován nově emitovanými penězi (pokud by to bylo vůbec třeba). Jen je třeba opustit mýtus, že může existovat předlužený stát. Předlužený stát je v rámci jeho fungování v současném peněžním systému bohapustý nesmysl, který se dnes pouze zneužívá k nekalým účelům, jako je např, likvidace a vydírání suverénních států.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 2. 2016 09:06
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:38

Ano. Jsem pro!

Daně snížit, ideálně někam hodně blízko k nule.

A na potřeby státu si stát bude peníze tisknout.

Kdo státu věří (vy), bude držet koruny a státní dluhopisy s pevným výnosem.

Kdo státu nevěří (já), bude držet zlato a bitcoin - a pokud nějaký obchodník nebude chtít inflační korunu přijmout výměnou za své zboží, holt mu se skřípěním zubů zaplatím bitcoinem, i když v souladu s Greshamovým zákonem to budu dělat opravdu jen velmi nerad, přednostně se budu zbavovat znehodnocující se koruny.
Pokud budu mít nějaké korunové příjmy, tak ty obratem směním za BTC/Au/Ag (případně třeba CHF, pokud SNB bude mít jinou politiku, než ČNB) a taktéž budu preferovat NEkorunové příjmy/tržby před těmi korunovými.

Korun mi bude stačit jen pár - na okamžité běžné výdaje. A také jimi s radostí zaplatím státu daně.

Zajímavý experiment, nemohu se dočkat. Jen mi to nepřijde až tak originální - myslím, že v Argentině či Venezuele tuto fuldekonomiku právě testují.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:32
reakce na Jan Altman | 2. 2. 2016 09:06

Vy jste do všeho strašně hrrr. Kdyby se zrušily daně úplně a nahradily se tiskem peněz vyvoláte zcela spolehlivě minimálně pádivou inflaci. Jde o to zdanění, které má deflační účinky a tisk peněz, který má inflační účinky vyvážit tak, aby cenová hladina byla stabilní.

A plně souhlasím i s Vaší strategií v korunách držet jen část majetku potřebnou na spotřebu v bezprostředně blízké budoucnosti. Je zvláštní, že se lidé s natolik odlišnými názory dostávají k tak podobným řešením :-) To je totiž ta situace, kdy lidé nebudou své peníze syslit, ale budou je utrácet za reálné statky, čímž sami budou vytvářet koupěschopnou poptávku, takže ji možná ani nebude třeba posilovat kupní sílu poptávky zadlužováním (soukromým ani státním) a přerozdělováním vybraných daní. Jediné v čem se lišíme, je že Vy chcete v podstatě v syslení pokračovat, jen k tomu budete používat něco jiného, než co já. Princip je ale v podstatě stejný.

Jednoduše peníze musí v ekonomice obíhat. To mi nikdo nevymluví. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 19:30
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:38

vy jste spasitel... proč by vůbec měl někdo pracovat? proč si netiskneme peníze, které si rozdělíme aby měli všichni dost? proč nechodíme do práce jen pro radost? mohli bychom být všichni milionáři a navíc bychom měli spoustu volného času, pracoval by jen kdo by chtěl... člověče teď už končí legrace, pokud ty vaše bludy myslíte vážně tak se obávám o vaše duševní zdraví... prý stimulovat poptávku nově natištěnými penězi...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:40
reakce na Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 19:30

Člověče, když sníte 10 balení paralenu, ta nejspíš zemřete, ale jeden Vám nejspíš pomůže od vysoké teploty nebo Vás zbaví bolesti hlavy. Moje dávkování tisku peněz na posílení kupní síly poptávky by bylo založeno na tom, že by nesmělo vést k růstu cen v ekonomice. Obdobně zdanění by bylo dávkováno pouze tak aby nezpůsobovalo pokles cen v reálné ekonomice. Oba regulační nástroje by tak vedly pouze k udržování stabilního stavu. Snad to na Vás není moc složité. Jeden (pan Altman) by chtěl snížit daně rovnou na nulu a na veškeré státní výdaje si peníze natisknout, druhý (Vy) se zase hrozíte toho, že se všichni vykašlou na práci a budou čekat na to, jak jim stát posílí kupní sílu. :-) Člověka se střízlivým uvažováním, aby člověk pohledal. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 3. 2. 2016 22:59
reakce na Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:40

škoda jen, že vás tehdy neměli k ruce soudruzi v SSSR, však vy byste jim ukázal jak se na to centrální plánování musí...
http://finmag.penize.cz/ekonomika/307613-ptaci-perspektiva-aneb-regulaci-za-prirozenejsi-rozhodovani
centrální deformace informací kterou hlásáte povede vždy jen k tomu že to krachne... pokud nejste vševědoucí (a i kdybyste byl tak by to pravděpodobně nestačilo) tak to prostě nevymyslíte... můžete nechat působit základní zákonitosti nabídky a poptávky nebo to můžete doje*at na nekonečno způsobů...
Vy pořád hlásáte, že byste mohl létat a my všichni také, kdybysme si jen určili nižší gravitaci a nesmyslně se neomezovali na fyzikální zákony, které platí jen proto, že je necháváme...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 2. 2016 18:14
reakce na Ondřej Bárta | 3. 2. 2016 22:59

Soudruzi v SSSR šli ode zdi ke zdi a zavrhly totálně tržní principy. Moje názory se ale týkají regulace trhu. To znamená, že primární je nechat působit nabídku a poptávku a teprve až se ukáže, že si trh sám nepomůže, pak zasáhnout.

Moje "regulace" se týká oběhu peněz v ekonomice. Na to opravdu nepotřebuji měnit gravitaci. Když použiji Vaše přirovnání, tak tržní ekonomika bez regulace dříve či později spadne na zem a to tím rychleji, čím méně regulovaná bude. Regulace ji ale může udržet v letu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Bárta | 5. 2. 2016 22:19
reakce na Richard Fuld | 5. 2. 2016 18:14

trh má samoregulační mechanismy a právě ty vaše zásahy jsou to co tyto mechanismy narušuje... vám pořád nedochází že všechna ta nesmyslná řešení jsou stejným předpokladem nezdaru jako současné státní zásahy a socialistické regulace na každém kroku... když systém, který vyhodnocuje informace zahltíte šumem a deformovanými vstupy (regulace, dotace, státní zásahy do trhu všeho druhu) tak holt poskytuje zdeformovaný výstup, nefunguje... jediné řešení jak ho opravit je, nechat ho přijímat čisté nezkreslené informace... pak není důvod aby něco padalo, zákon nabídky a poptávky je funkční a soběstačný, to je vy ho zpochybňujete... stejně tak můžete zpochybňovat tu gravitaci ale to neznamená že budete moct létat...
prostě se smiřte s tím že fungovat to bude když se do toho nebudete montovat (a jen když se do toho nebudete montovat, ani vy ani nikdo jiný)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Hemzal | 1. 2. 2016 20:05
reakce na Ondřej Bárta | 1. 2. 2016 19:30

Pan Fulda mi připomíná tu malou holčičku, která opakovaně dorážela na svou maminku, aby ji koupila drahou panenku. Maminka se jí snažila vysvětlit, že je panenka drahá, že na ní nemá dost peněz. Dcerka se nenechala odbýt: "Ale mami stačí přece, aby jsi zašla k bankomatu, tam je peněz dost!"
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:52
reakce na Jiří Hemzal | 1. 2. 2016 20:05

A holčička měla svatou pravdu. Přesně toto se mi stalo s mojí dcerou, jen namísto bankomatu si vzpomněla, že penízky nejsou potřeba, protože mám přece v peněžence takovou tu kartičku a místo panenky šlo o šatičky. A co myslíte? Za to, jak byla všímavá a jak to šikovně vymyslela, jsem jí ty šatičky koupil. :-) Peněz je dost (nekonečně mnoho) a zdroje jsou! :-) Vychovávat děti v atmosféře chudoby a nedostatku a omezených zdrojů je jednoduše zločin. :-) Co se týče např. čokolád a jiných sladkostí a pochutin, těch máme vždy k dispozici takové množství, že jejich konzumace není ovlivněna jakýmkoli vnímáním jejich "vzácnosti" (a strachem, že nezbudou) a jsou tak konzumovány ve zcela přiměřeném množství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 2. 2016 20:13
reakce na Jiří Hemzal | 1. 2. 2016 20:05

Lepší verze je: Nemáme penízky? Tak si pojďme nějaké koupit.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 1. 2. 2016 18:49
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:38

Emitování nových peněz je také daň. Zaplatíme ji ve zvýšených cenách.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:57
reakce na Josef Fraj | 1. 2. 2016 18:49

A to právě ne. Zapomínáte na rychlost oběhu peněz. Nezáleží jen množství peněz. Záleží také na tom, komu se nově natištěné peníze dostanou do rukou a jak s nimi naloží. Nicméně i pokud by mohlo být navýšení cen považováno za daň, pak je tato alespoň rovnoměrně rozložena. Navíc je růst cen eliminován růstem platů a připisováním úroků k naspořeným penězům, takže hovořit o nějakém zdanění mi přijde poněkud přehnané. A také zapomínáte, že pro dlužníky by pak růst cen znamenal zápornou daň.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 2. 2016 08:49
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 08:42

Volili socialisty a vysoké daně? Volili. Mají, co chtěli.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:24
reakce na Jan Capouch | 1. 2. 2016 08:49

Tak to ti zlí socialisti snižovali korporátní daně a podporovali daňové ráje, aby daňovou zátěž převedli na zaměstnance? Zajímavé. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 2. 2016 19:53
reakce na Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:24

Kupodivu ano. I ti švédští.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 2. 2016 16:58
reakce na Jan Capouch | 1. 2. 2016 19:53

No pak jsou to podobní "socialisti" jako byli Nečas a spol. pravičáci. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 30. 1. 2016 00:48

0:45 - Přišel jsem si přečíst nějakou pěknou pohádku na dobrou noc. Jen jsem tedy netušil, že se dočkám celé sbírky lidových pohádek od bratří Grimmů, převtělených do jednoho odboráře...
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!