Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Záškodníci z národní banky

| 25. 1. 2016 | Vstoupit do diskuze

Když před rokem přestala švýcarská centrální banka bránit franku v posílení, mnozí zemi předpovídali černou budoucnost. Zdá se ale, že nebude tak zle. Kdy přestaneme my oslabovat korunu?

Záškodníci z národní banky

Je to rok, co Švýcarsko šokovalo svět. Tamní centrální banka zničehonic ukončila intervenční režim, v jehož rámci bránila zhodnocení franku pod úroveň 1,20 za euro. Švýcarská měna v reakci skokově posílila a mnozí ekonomové věštili alpské zemi období temna. Mýlili se. Ne že by za sebou třeba švýcarští vývozci neměli obtížný rok, ale temno zemi nezahalilo. Mnohé naopak nasvědčuje tomu, že má před sebou celkem zářné zítřky.

Míra nezaměstnanosti ve Švýcarsku za poslední rok stoupla. Ale růst z 3,2 na 3,4 procenta ani v nejmenším nelze brát jako příznak doby temna. Švýcarsko stále vykazuje – a vykazovat bude i v roce 2016 – podstatně nižší míru nezaměstnanosti než Česko, které přitom má za sebou ekonomicky velevydařený rok. Švýcarsko loni podle všeho vykázalo růst těsně pod jedním procentem, letos by měl zrychlit na půldruhého procenta, takže ani žádná recese se nakoná. Dokonce ani švýcarská burza nepadla. Naopak, v srpnu vyšplhala na osmileté maximum. To vše při nejhlubší deflaci od roku 1950. 

Když Švýcarská centrální banka přestala tlačit frank dolů...

Na grafu tříletého vývoje vzájemného kurzu švýcarského franku a eura je na první pohled zřetelný obrovský výkyv, který přišel, když švýcarská centrální banka před rokem přestala intervenovat za slabý kurz své měny.

Kurzy dalších měn hledejte na Peníze.cz, kromě měn obvyklých zde najdete i kurzy měn exotičtějších

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Silná měna tě posílí

S ročním odstupem se stále zřetelněji zdá, že švýcarská zkušenost odhaluje zásadní trhliny v měnové politice, kterou uplatňují centrální banky řady jiných zemí, Českou republiku nevyjímaje. Ty v rámci stimulujících opatření znehodnocují „své“ měny. Frank v posledním roce naopak posílil – z 1,20 na 1,09 za euro –, a alpská ekonomika si s tím poradila. Co víc, do budoucna jí má silná měna vyloženě prospět. Ve svém pár dní starém projevu na to upozorňuje Fritz Zurbrügg, viceguvernér švýcarské centrální banky.

Vychází kromě jiného z loňské studie Borise Kaisera a Michaela Siegenthalera, publikované pod hlavičkou Švýcarského ekonomického institutu, a konstatuje, že silný frank nejprve opravdu vede k růstu nezaměstnanosti, zejména mezi lidmi s nízkou kvalifikací. Ostatně letos má míra nezaměstnanosti vystoupat na 3,6 procenta. Po nějaké době se ovšem podle Zurbrügga začnou projevovat příznivé efekty silné měny. Firmy budou víc investovat do výzkumu a vývoje, zvýší jakost svých výrobků a početní stav zaměstnávaných pracovníků s vysokou kvalifikací. Kaiser se Siegenthalerem totiž doložili, že posílení měny vede ve švýcarském průmyslnictví k nárůstu zaměstnanosti pracovníků s vysokou kvalifikací při současném poklesu zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací. Celková zaměstnanost zůstává víceméně stejná, ale produktivita se zvyšuje – to je výsledný efekt silné měny.

Totéž ostatně dokládá i studie (str. 7) společnosti Deloitte, shrnující výsledky průzkumu, jehož se na přelomu srpna a září 2015 zúčastnilo 110 finančních ředitelů předních švýcarských firem. Za jednu z největších hrozeb pro následujících dvanáct měsíců považovali nedostatek kvalifikované pracovní síly a zkušených profesionálů. Trochu zvláštní na zemi, která měla podle rok starých předpokladů řady ekonomů vykazovat bezkrevný hospodářský výkon, když ne rovnou zabředat do deflační spirály. Svědčí to spíš o tom, že ve Švýcarsku se chystá další boom a vzestup produktivity.

Montéři s tituly

Vyšší produktivitu bychom jistě uvítali i u nás. Česká republika podle loňské studie OECD (str. 10) vykazuje nejvyšší překvalifikovanost pracovní síly v hospodářsky vyspělém světě. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás sice roste, ale zřejmě nenacházejí adekvátní uplatnění. Zůstáváme „montovnou“, a neklade se tedy u nás důraz na odbornou práci, inovace a produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Právě při takovýchto činnostech by se vysokoškolští absolventi v širším měřítku adekvátně uplatnili.

Již čtvrtým rokem oslabovaná koruna zásadním způsobem přispívá ke konzervaci stavu, kdy – například – celé zástupy mladých lidí musí vykonávat práci, jejíž náplň a úroveň hluboko zaostává za jejich dosaženým vzděláním. Tito mladí lidé tak mnohdy žijí nenaplněné životy plné zmaru. Jsou sice zaměstnáni, ale ne adekvátním způsobem. Jejich frustraci statistika neodhalí. Při silnější koruně by vznikalo mnohem víc pracovních míst s vyšší kvalifikací a rostlo by tak životní naplnění mnoha z nich a koneckonců i samotná produktivita ekonomiky, tedy zásadní zdroj jejího bohatství – bohatství každého z nás. Je pikantní, že tomuto zdárnému vývoji brání Česká národní banka s poukazem na deflační hrozbu či s poukazem na zaostávání za inflačním cílem. Protože právě to jsou jevy, které nyní Švýcarsko doprovázejí na jeho cestě za ještě vyšší produktivitou a bohatstvím. 

Psáno pro Euro

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 25 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 25. 1. 2016 08:06

Naprostý souhlas s článkem. Fakt by mně zajímalo, zda lidé jako Singer či Hampl věří mýtu o škodlivostí deflace nebo prostě jenom mlží, aby zakryli přerozdělování bohatství, na kterém se ČNB podílí. Je nepochybné, že ČNB je v současnosti jednou z hlavních příčin degradace české ekonomiky.

+49
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Ján Zavacký | 25. 1. 2016 14:17

Pán Kovanda,
mal som Vás za mimoriadne bystrého ekonóma. Teraz neviem, či som Vás zle čítal, alebo ste sa zmenili Vy.
-
"... švýcarská zkušenost odhaluje zásadní trhliny v měnové politice, kterou uplatňují centrální banky řady jiných zemí, Českou republiku nevyjímaje. Ty v rámci stimulujících opatření znehodnocují „své“ měny."
-
http://www.tradingeconomics.com/switzerland/money-supply-m0
-
Každý! Každý menej bystrý ekonóm si uvedomí, že posilňovanie Franku nie je výsledkom činnosti NBS, ktorá je rovnaká ako ČNB, ale výsledkom devízového trhu a investorov, ktorí túto situáciu využívajú.
Nie je dôležité, ako sa bude Švajcu dariť najbližší rok, ale ako dopadne na konci celého tohto procesu. Vaše hodnotenie je povrchnejšie ako u straníckych byrokratov.
-
Nesmierne sklamanie.

-19
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK