Konec hotovosti aneb Jak svět přichází o Boženky II

| 27. 1. 2016

Bezhotovostní svět může přijít, než se nadějeme. Komu by ekonomika bez fyzických peněz prospěla a koho ohrozila?

Konec hotovosti aneb Jak svět přichází o Boženky II

Boj proti hotovosti už dávno začal. Od roku 2004 je v České republice přestupkem přijmout v hotovosti víc než 350 tisíc korun; od roku 2014 pak 270 tisíc. Bez zajímavosti přitom není, že při dvouprocentní inflaci představuje tato částka pouhých 220 tisíc v korunách roku 2004. Limit je tedy mnohem přísnější než v době, kdy se zákon přijímal.. Inu, salámová metoda v praxi.

Kolečka fabiánského salámu

Fabián si uvědomuje, že silnou regulaci nemůže zavést ze dne na den. Musí postupovat malými kroky a sílu trhu ukrajovat postupně, jako pomyslná kolečka ze štangle salámu. Taková „salámová metoda“ je přímou aplikací fabiánské myšlenky gradualismu. Kde by okamžité zavedení tvrdé regulace vyvolalo nepokoje a společenský odpor, tam nastolí fabián to samé v rámci méně bolestivých, dílčích kroků.

Navrhovat zrušení hotovosti je v zahraničí poměrně v kurzu. Jen vloni tuto myšlenku vyslovili hlavní ekonom Bank of England a hlavní ekonom Citi, předloni pak jeden z nejvýznamnějších keynesiánců současnosti.

A jak je to v tuzemsku? Podle Babišova poradce Aleše Michla je bezhotovostní ekonomika jasnou věcí budoucnosti: „Pokrok prostě nezastavíme,“ uvádí v nedávném rozhovoru ve spojitosti s elektronickou evidencí tržeb, nepodmíněným základním příjmem a právě zrušením hotovosti. Za zmínku rovněž stojí komentář pana Michla ze starší ankety Peníze.cz: „Hotovost bych zrušil. I měnové reformy se budou politikům dělat elektronicky lépe.“

Pan Michl si zaslouží koblihu za upřímnost. Mezi nejčastěji uváděnými argumenty pro zrušení hotovosti totiž bývá spíš boj proti praní špinavých peněz nebo proti obchodu s drogami, případně potírání terorismu. Tyto problémy tu jsou ovšem v různých podobách odjakživa, jejich hotovostní financování je pouze průvodní jev, nikoli příčina. Dobře poslouží pro „marketing“ bezhotovostního světa, skutečné důvody pro tlak na zrušení hotovosti jsou ale spíš – jak říká pan ministerský rada – politického rázu: usnadnění měnové reformy, boj s daňovými úniky, prodloužení životaschopnosti finančního systému, který narazil na zero lower bound. Všechno samozřejmě na úkor lidí, kteří usilují o uchování své kupní síly.

Měnová reforma

Mluvíme-li o „měnové reformě“, nemusí se vždycky jednat o škrtání nul na hyperinflačních bankovkách. Může se jednat o dočasné omezení operací s penězi na určitém území – jako tomu bylo nedávno na Kypru a v Řecku. Představme si nyní konfiskaci peněz z účtů a násilné nastavení nízkých denních limitů v bezhotovostním světě – člověk je v takovém případě vydán napospas vůli regulátora, který rozhoduje o tom, kolik peněz vám na účtu zůstane a jaké bude vaše denní disponibilní „kapesné“. Zatímco v proběhlých reformách se od takového brutálního zásahu do života uchránili ti, kdo prozřetelně drželi část peněz v hotovosti, v bezhotovostním světě by přišli zkrátka všichni. Na druhou stranu, i to může být záměr: stará dobrá rovnost v chudobě, ke které socialisté tak inklinují.

Zatímco dosud byl řadový občan odkázán na libovůli státních úředníků, co se reálné hodnoty peněz týče, se zrušením hotovosti by ztratil kontrolu i nad jejich nominální výší.

Boj s daňovými úniky

Bezhotovostní ekonomika by velmi pomohla státu v kontrole platby daní. Chystaná elektronická evidence tržeb je sice bezprecedentním zásahem do soukromí českých občanů, nicméně stále bude možné ji obejít – a to právě platbou v hotovosti. Kupříkladu rekonstrukci bytu bude stále možné platit v hotovosti, přičemž motivace k dohodě „bez papíru“ je pro obě smluvní strany stále silná – a v tomto století zde nebyla žádná vláda, která by tuto motivaci svými kroky nezvyšovala.

Až se několik let po zavedení EET ukáže, že výběr daní se nijak nelepší, bude jako další logický krok navrhováno právě zrušení hotovosti (a stejně jako v případě Chorvatska coby předlohy české EET je možné, že se v té době bude ministr financí ohánět Švédskem).

Koneckonců už v rámci projektu EET je na daňovou propagandu vyhrazeno 21 milionů korun; v nedávno uniklé projektové dokumentaci doslova stojí: „Veškerá komunikace se bude snažit přirozeným a nenásilným způsobem přesvědčit občany, že vyžadování placení daní je pro ně přínosné a využívání cest jak ‚ušetřit‘ díky krácení daní v konečném důsledku poškodí životní komfort každého občana České republiky.“ Úplně to vidím: ulice polepené plakáty, na nich instalatér v koupelně, napřahuje kladivo, pod ním velkými písmeny: Bez papíru ani ránu!

Peníze bez peněz

Izrael, Norsko, Švédsko… Stále častěji se objevují zprávy, že ta či ona země uvažuje o zrušení bankovek a mincí nebo aspoň zkoumá možnosti, jak se hotovosti zbavit. Komu a k čemu by to bylo?

Finanční systém na kapačkách

Patrně nejdůležitějším důsledkem zrušení hotovosti je ale prodloužení životaschopnosti dosavadního finančního systému, který je v souladu s keynesiánskou ekonomickou teorií postaven na neustálém vytváření dluhu s úmyslem stimulovat hospodářskou aktivitu. Jak jsme popsali minule, zero lower bound představuje konečný bod tohoto systému, jelikož negativní úrokové sazby nelze dost dobře propsat do nabídky klientů bank – výběr hotovosti bude v takovém případě většinou výhodnější než držení stejného obnosu v bance. Proč většinou? Protože banka kromě potenciálního zhodnocení úspor nabízí i ochranu peněz před zcizením (což ovšem po Kypru a Řecku přestává být jisté) a možnost bezhotovostních převodů (které jsou ovšem částečně vynucené omezováním hotovostních plateb). Tyto a další výhody držení peněz v bance můžou přimět jejich majitele, aby přistoupil řekněme na negativní úrok ve výši desetiny procenta; co ale v případě tří nebo pěti procent? Motivace držet své peníze v hotovosti bude s každým dalším zasedáním bankovní rady čím dál vyšší.

Většinu HDP vyspělých států dnes tvoří spotřeba a do značné míry se jedná o spotřebu na dluh. Zadlužené jsou státy, domácnosti i firmy – a to dokonce do té míry, že nově vytvářené peníze mají problém najít si nového dlužníka. Zákaz hotovosti společně s uvalením negativních úrokových sazeb na spořící i běžné účty je posledním (leč zoufalým) krokem, jak přimět lidi utrácet – a případně si i dál půjčovat za úroky blízké nule. Komu by se koneckonců chtělo držet peníze na účtu, když by každým rokem přišel o pět procent? A kdo by naopak odolal půjčce, za kterou dostane ještě zaplaceno?

Domek z karet

Není třeba příliš rozvádět, jak zhoubný dopad by tento krok měl na strukturu spotřebních i investičních výdajů v ekonomice. Stejně jako v prostředí hyperinflace by lidé utráceli peníze do určité míry proto, aby zachránili část své kupní síly; i za cenu toho, že kupované zboží nebudou v budoucnu vůbec potřebovat. Dopadem by tak bylo obecné plýtvání vzácnými zdroji. Co se investičních výdajů týče, riziko držení peněz (podle převládající negativní úrokové sazby) by snižovalo relativní riziko investic do cenných papírů. Docházelo by tak k stále intenzivnějšímu nafukování investičních bublin, po jejichž splasknutí by ekonomika upadala do stále hlubších recesí. Motivace vytvářet úspory by se blížila nule a celá ekonomika by připomínala domeček z karet – a k tomu ještě kreditních, ne debetních.

Bezhotovostní ekonomika by představovala obrovskou moc v rukou státu, u které lze jen těžko předpokládat, že by jí jeho představitelé nevyužili – a to ani v klidných dobách, natož pak těch dnešních, které jsou čím dál hlubšími zásahy do ekonomiky a svobod charakteristické. Doufejme tedy, že nám ty naše Boženky ještě nějaký rok v peněženkách zůstanou.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 1. 2016 10:04

Až to nastane (záporné úroky + zrušená hotovost, nebo její drakonické omezení včetně vysokého procentuálního poplatku za výběr), bude pro většinu lidí již pozdě.

Mzda přijde na účet (stejně tak i tržby podinkatele). Kdo nepracuje v montovně a nežije z ruky do úst a neutrácí vše, bude řešit, jak ten uspořený rozdíl mezi příjmem a životními náklady zajistit před záporným úrokem a vytvořit si rezervu pro nenadálé příhody (a na penzi).

Ale co bude moct dělat?

Koupit bitcoin, zlato, sběratelsky cenný obraz, ... převodem z účtu? To bude zkoušet každý a cena těchto aktiv poletí nahoru. A jednak takováto bezpečná rezerva moc bezpečná nebude, protože její elektronickou stopu uvídí ten největší lupič široko daleko.

Investovat do akcií a dluhopisů? Jednak i ty se díky šílené politice centrální banky dostanou do bubliny, jednak zde bude elektronická stopa (a možnost zdanění či vyvlastnění) ještě větší a jednak to jsou aktiva, která při prodeji lze prodat VÝHRADNÉ opět za bezhotovostní peníze, které vám opět dorazí na ten negativně úročený (a časem třeba i haircutovaný) účet.

Zmiňovaný "nucený výkup zlata" samozřejmě může nastat. A bude se týkat přesně těch, kteří jej zakoupili právě převodem z účtu. Ne těch, kteří (dříve a prozíravě) vzali hotové koruny, anonymně a výhodně je směnili za EURa v arabské směnárně a za hotová EURa nakoupili zlato v zahraničí.

Platby alternativními měnami možná budou protizákonné. Na druhou stranu důvod tyto měny poptávat prudce naroste (viz to, co píšu výše). Co zvítězí? Strach z represe (asi jako dnešní "strach" při stahování filmů z torrentu, nebo ona sleva na rekonstrukci bytu pokud nechci doklad - to je přeci také protizákonné), nebo snaha ochránit svůj majetek, úspory?

Šedá ekonomika je možná limitovaná, ale Uber funguje vesele a významná část řidičů příjem nepřiznává - přesto že je zde rozhraní na státem ovládanou ekonomiku (nákup auta, benzínu, ...). A to zatím nepoužíávají alternativní měny, jen doufají, že je PayPal neudá.
Technologie jdou dopředu a stát tento pokrok svou represí silně motivuje. Těžko říci, co vzejde ze synergie přístupů typu blockchain/bitcoin, torrent, tor, silkroad, Uber, AirBnb, eBay... ale stát svými opatřeními vygeneruje poptávku po takových řešeních, kde bude zajištěna anonymita kupujícího i prodejce, měna a transakce nezávislé na centrální autoritě, distribuovanost tržišť a směnáren (nemožnost poslat URNA a vypnout konkrétní server) atd... Já zkrátka úsilí státu tleskám, chci se těch změn dožít co nejdříve, ne až jako senilní dědek (stejně k tomu dojde, tak nač čekat). Když vidím impotenci českého státu i EU, tak moje obavy z úspěšnosti sešněrování internetu a celé ekonomiky jsou limitované.

+37
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 28. 1. 2016 09:29

Ústředním argumentem je, nerušte hotovost, protože jinak nebudeme moci realizovat daňové úniky a fungovat v šedé ekonomice. To je přesně voda na Babišův mlýn :-)

-13
+
-

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Josef Tětek | 29. 1. 2016 16:22

Jde to rychle, negativní úrokové sazby nyní i v Japonsku, plus zajímavý výrok tamního guvernéra:
"What's important is to show people that the BOJ is strongly committed to achieving 2 percent inflation and that it will do whatever it takes to achieve it," BOJ Governor Haruhiko Kuroda told a news conference after the decision.
http://www.reuters.com/article/us-japan-economy-boj-decision-idUSKCN0V70A7
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 28. 1. 2016 09:29

Ústředním argumentem je, nerušte hotovost, protože jinak nebudeme moci realizovat daňové úniky a fungovat v šedé ekonomice. To je přesně voda na Babišův mlýn :-)
-13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 28. 1. 2016 16:24
reakce na Richard Fuld | 28. 1. 2016 09:29

Za ústřední považuju spíš ten poslední - ohromné nafouknutí matky všech bublin. Pokud se tedy držíme argumentů čistě hospodářských. Kdybych měl vzít v potaz i etické hledisko, pak je samozřejmě hlavním problémem silný zásah do vlastnických práv všech lidí v zemi (respektive jeho prohloubení, protože ten zásah do peněžní svobody je zde již velmi dlouho).
Každopádně k těm únikům a šedé ekonomice - pokud by zákaz hotovosti skutečně tyto oblasti potlačil na minimum, pak by se prokázalo, nakolik držely ekonomiku při životě (obdobně jako drobné pěstitelství pro soukromou potřebu v SSSR).
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 2. 2016 18:49
reakce na Josef Tětek | 28. 1. 2016 16:24

Nemyslím si, že lidé, kteří drží několik % svých peněz v hotovosti, kvůli zrušení hotovosti utratí nesmyslně všechny jejich peníze jen proto, že by si je už nemohli převést na hotovost. To mi přijde absurdní a pár jedinců se tak možná i zachová. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 1. 2016 15:16
reakce na Richard Fuld | 28. 1. 2016 09:29

Já naopak volám pro zrušení státní hotovosti právě proto, že to podpoří jak šedou (tzn. jedinou skutečně svobodnou tržní) ekonomiku, tak alternativní měny.

Samozřejmě úplně nejraději bych byl, kdyby se zrušila jak státní hotovost, tak státní bezhotovost. Ale ztráta jejího monopolu (díky přechodu části veřejnosti na alternativní hotovost) mi plně postačí.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 27. 1. 2016 08:41

K tomu není co dodat. Socialističtí politici, a jiné dnes nemáme, zajásají, jak nám budou moci zajistit "štastný" život podle jejich představ, aniž bychom jim to kazili nějakými vlastními nápady, potřebami či iniciativami. Trest za vlastní, jinou než státem předesanou představu o štěstí bude jednoduchý a okamžitý. Následky, které to bude mít, jsou popsány v článku docela dobře. Pan Fuld a pan Michl nám sice budou pořád vysvětlovat, jaký to bude skvělý svět až naše peníze budou patřit vládě, ale první je nejspíš blázen a druhý placený poskok.

Otázka je, jak to půjde technicky vynutit. Lidé, kteří dostanou mzdu na účet, moc možností nemají. Teoreticky by mohli svoji mzdu ihed utratit za něco jiného, čím půjde platit. Bude ale něco takového k dispozici? Nezakáže či neomezí stát prodej drahých kovů? Lidé, kteří nejsou závislí na mzdě, si budou moci platit mezi sebou lecčím jiným, jako jsou jiné měny, kovy, bitcoiny, lahve skotské atd. , ale pokud to bude fungovat ve větší míře, tak to stát zakáže pod drakonickými tresty. Nejspíš dojde k nucenému "výkupu" zlata, jako už se to stalo několikrát. Platby alternativními penězi budou protizákonné a objem zboží a služeb, které bude možné takto zaplatit, bude proto velmi omezený. Šedá ekonomika je limitována tím, že není soběstačná a existuje tedy rozhraní mezi šedou a státem ovládanou ekonomikou. Nutně probíhající transakce na tomto rozhraní budou probíhat ve státní měně. (Mohl by samozřejmě zase vzniknout Tuzex, ale jeho transakce budou mít zanedbatelný objem.) Lze také očekávat brutální cenzuru internetu pod záminkou boje proti černé a šedé ekonomice.

Netroufám si odhadnout, jak takový střet šedé zóny a státu, svobody a totality, dopadne.
+29
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 1. 2016 10:04
reakce na Josef Fraj | 27. 1. 2016 08:41

Až to nastane (záporné úroky + zrušená hotovost, nebo její drakonické omezení včetně vysokého procentuálního poplatku za výběr), bude pro většinu lidí již pozdě.

Mzda přijde na účet (stejně tak i tržby podinkatele). Kdo nepracuje v montovně a nežije z ruky do úst a neutrácí vše, bude řešit, jak ten uspořený rozdíl mezi příjmem a životními náklady zajistit před záporným úrokem a vytvořit si rezervu pro nenadálé příhody (a na penzi).

Ale co bude moct dělat?

Koupit bitcoin, zlato, sběratelsky cenný obraz, ... převodem z účtu? To bude zkoušet každý a cena těchto aktiv poletí nahoru. A jednak takováto bezpečná rezerva moc bezpečná nebude, protože její elektronickou stopu uvídí ten největší lupič široko daleko.

Investovat do akcií a dluhopisů? Jednak i ty se díky šílené politice centrální banky dostanou do bubliny, jednak zde bude elektronická stopa (a možnost zdanění či vyvlastnění) ještě větší a jednak to jsou aktiva, která při prodeji lze prodat VÝHRADNÉ opět za bezhotovostní peníze, které vám opět dorazí na ten negativně úročený (a časem třeba i haircutovaný) účet.

Zmiňovaný "nucený výkup zlata" samozřejmě může nastat. A bude se týkat přesně těch, kteří jej zakoupili právě převodem z účtu. Ne těch, kteří (dříve a prozíravě) vzali hotové koruny, anonymně a výhodně je směnili za EURa v arabské směnárně a za hotová EURa nakoupili zlato v zahraničí.

Platby alternativními měnami možná budou protizákonné. Na druhou stranu důvod tyto měny poptávat prudce naroste (viz to, co píšu výše). Co zvítězí? Strach z represe (asi jako dnešní "strach" při stahování filmů z torrentu, nebo ona sleva na rekonstrukci bytu pokud nechci doklad - to je přeci také protizákonné), nebo snaha ochránit svůj majetek, úspory?

Šedá ekonomika je možná limitovaná, ale Uber funguje vesele a významná část řidičů příjem nepřiznává - přesto že je zde rozhraní na státem ovládanou ekonomiku (nákup auta, benzínu, ...). A to zatím nepoužíávají alternativní měny, jen doufají, že je PayPal neudá.
Technologie jdou dopředu a stát tento pokrok svou represí silně motivuje. Těžko říci, co vzejde ze synergie přístupů typu blockchain/bitcoin, torrent, tor, silkroad, Uber, AirBnb, eBay... ale stát svými opatřeními vygeneruje poptávku po takových řešeních, kde bude zajištěna anonymita kupujícího i prodejce, měna a transakce nezávislé na centrální autoritě, distribuovanost tržišť a směnáren (nemožnost poslat URNA a vypnout konkrétní server) atd... Já zkrátka úsilí státu tleskám, chci se těch změn dožít co nejdříve, ne až jako senilní dědek (stejně k tomu dojde, tak nač čekat). Když vidím impotenci českého státu i EU, tak moje obavy z úspěšnosti sešněrování internetu a celé ekonomiky jsou limitované.
+37
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 27. 1. 2016 22:12
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2016 10:04

Elektronická stopa se týká jen bitcoinů, jejich mladší bratříčkové Dash a ZCash už implementují i anonymitu.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 1. 2016 10:25
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2016 10:04

Můj pohled na budoucí vývoj je samozřejmě ovlivněn libertarianismem.

Etatisté budou mít pohled jiný, přesto je VELMI POUČNÉ se s jejich názory seznámit:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-politici-se-potrebuji-naucit-paretovo-pravidlo-pg3-/p_zahranici.aspx?c=A160125_225329_p_zahranici_wag
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 1. 2016 17:57
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2016 10:25

Rád bych s vámi něco probral osobně. Pokud vás to neobtěžuje, napište prosím na
hosin21@seznam. cz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!