Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Apple složil Finsko, euro ho dorazí

| 14. 1. 2016 | Vstoupit do diskuze

Zapomeňme teď na chvíli na Řecko, zemi, kde se zásadně vždycky nakupí všechny problémy najednou. Pojďme se podívat na zemi, která patří v eurozóně mezi vzorné žáky, která by vlastně neměla mít žádné problémy…

Apple složil Finsko, euro ho dorazí

Jenže – je to tak, už čtyři roky je Finsko v recesi.

V roce 2008 pocítilo Finsko finanční krizi stejně jako další země. Finskému průmyslu navíc zasadil ránu Apple: iPhone (a jeho následovníci) zlikvidoval Nokii a iPad (a jeho následovníci) výrazně poškodil papírenský průmysl. A do toho přišlo čím dál nesmyslnější embargo vůči Rusku, embargo, které Finsko jako zemi s Ruskem sousedící poškozuje víc než jiné země.

Co to má ale společného s eurem?

Koule eura na noze

V první fázi víceméně nic. O to víc ale při řešení. Normální reakcí ekonomiky v situaci, v jaké je Finsko, je totiž devalvace, tedy znehodnocení (v ideálním případě dočasné znehodnocení) vlastní měny. To zlevní vývoz a zdraží dovoz a tak pomůže nastartovat ekonomiku. Finsko se této možnosti (a nejen této) zbavilo s přijetím eura – a tak se teď potácí v problémech.

Konkrétně: šest let po krizi z roku 1929 na tom byla finská ekonomika o devatenáct procent lépe než před jejím příchodem, šest roků po krizi v roce 1990 na tom byla o dvě procenta líp než před ní. Jinými slovy: finská ekonomika se šest let po těchto dvou krizích zotavila. Tehdy ovšem neměla euro. Dnes ho má a šest let od krize je na tom o šest procent hůř než před ní a zotavení je v nedohlednu. Zatímco ekonomika sousedního Švédska (které euro nemá) rostla od roku 2008 o víc než devět procent, ta finská o vzpomínaných šest procent klesla.

Nový nemocný muž

A tak se z Finska v posledních letech stal nový nemocný muž Evropy a čekají ho opatření bolestivá tak, jak to zažívá Řecko. Tedy především snižování mezd a zvyšování daní. Nebo vystoupení z eurozóny – na rozdíl od Řecka je Finsko pořád ještě dostatečně bohatá země, s dostatečnými rezervami a poměrně nízkým dluhem. Mohlo by si tedy tak odvážnou změnu dovolit. Tahle varianta se navíc stává stále víc a víc představitelnou – v roce 2001 si jen 19 procent Finů myslelo, že mimo euorzónu by se jim dařilo líp, dnes už si jich to ovšem myslí 44 procent a tendence je rostoucí.

Mimochodem – letos má finský parlament vystoupení z eurozóny na programu jednání. Aby eurohujery výsledek nezaskočil.


S autorovým souhlasem přeloženo z jeho webu sulik.sk

Richard Sulík

Richard Sulík

Slovenský podnikatel, politik a ekonom.

Komentáře

Celkem 31 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 14. 1. 2016 07:46

Trochu off topic.
Pustil jsem si na stránkách pana Sulíka - viz odkaz pod článkem - jeho vystoupení v diskusních pořadech německých TV kanálů. Marně přemýšlím, zda v Česku existuje politik, který by byl něčeho takového schopen, jednak kvůli jazykové vybavenosti ale zejména kvůli schpnosti argumentovat. Uvědomil jsem si při tom ještě více, jací blábolící dementi nám tady vládnou.

+37
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 14. 1. 2016 18:22

Věřitelem je Řek Zorba, který má v řecké bance peníze, proti nimž v aktivech té banky leží i ty státní dluhopisy, jejichž prodejem získal stát peníze na proplacení sociální dávky Řekovi Jorgosovi. Když "šktnete" dluhopisy, které leží v aktivech oné banky s tím, že státu takto "odpustíte" dluhy, padne banka, v níž má Řek Zorba své peníze.

Žádný Rakušan Řecku na sociální dávky nikdy nepůjčil ani nepůjčí. To že si nějaký Jouda (ať už je odkudkoliv) koupí na sekundárním(!) trhu na vlastní riziko řecký dluhopis neznamená, že někomu půjčil peníze. Došlo jen ke změně držitele aktiva (onoho státního dluhopisu). Peníze, které byly půjčeny bankou Řecku leží stále v řeckých bankách, resp. kolují v řecké ekonomice.

K té neutralitě sociálních dávek. V podstatě máte pravdu. :-) Stát zdaní např. firmy, daně použije na výplatu dávek a příjemci dávek je utratí za zboží vyrobené firmami. Firmou odvedené peníze se tak firmám vrátí v tržbách, potažmo v zisku, který je zase zdaněn a následně vyplacen v dávkách a takto tyto peníze kolují v ekonomice a vše je super. Ve finále tak ani není zjevné, kdo je vlastně příjemce těch dávek :-) Ty peníze si sociálně potřební necpou do slamníku. Pro firmy (resp. daňové poplatníky) i pobírače dávek jsou ve finále tyto dávky oboustranně prospěšné.

-12
+
-

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK