Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Klimatická konference: Kola byznysu se roztáčejí

| 22. 12. 2015 | Vstoupit do diskuze

Znamená pařížská klimatická dohoda konec éry fosilních paliv? Ať už si o uzavřené smlouvě myslíte cokoliv, jedno je jisté: její vliv na byznys bude zásadní. Uhelné firmy se obávají pověsti novodobých otrokářů.

Klimatická konference: Kola byznysu se roztáčejí

Dohoda vstoupí v platnost až v případě, že ji podepíše nejméně 55 států, zároveň musí být podepsaní odpovědní minimálně za 55 procent ročních emisí skleníkových plynů. Vládní delegace přítomné na summitu svým konsenzem ovšem daly jasně najevo, že svůj záměr myslí vážně.

Bude pařížská dohoda dostačovat k řešení klimatické změny, nebo ne? Pro investory je teď nejspíš podstatně zajímavější než tato filozoficko-věštecká otázka něco jiného. Totiž fakt, že 98 procent států, které se konference účastnily, na ni přijelo s dobrovolnými závazky na snižování emisí, které v mnoha případech navíc vycházejí z už přijatých a realizovaných energetických plánů. To se týká i zemí, u kterých by to laik nečekal – Indie Číny, Spojených států i některých arabských zemí.

The Economist se domnívá, že nejvýznamnějším vlivem pařížské dohody je jasný signál pro investory: vlády z celého světa jednotně říkají, že věk fosilních paliv se přiblížil svému konci. Napovídá tomu něco?

Jiné čtení o konferenci

„A je to tu. Historický okamžik. V Paříži, Mekce „progresivních“ socialistů, byl odsouhlasen velkolepý Plán. Dvě stě zemí na pár dní zapomnělo na mezinárodní pře a rozhodlo se konat. A Gándhí se v nebi usmál.

Zpátky na zem. Staré ekonomické pořekadlo mluví o tom, že rádoby ctnostnou vládní regulaci zpravidla podporují dvě skupiny – baptisté a pašeráci.“

Energetická politika cvičí s akciemi

Podle analytiků Goldman Sachs pařížská dohoda ještě víc nakopne odvětví, jehož hodnotu teď odhadují na 600 miliard amerických dolarů. Už v pondělí vzrostly akcie největších firem navázaných na obnovitelné zdroje o dva až pět procent, naopak akcie uhelných společností v pondělí klesaly. Je to ale pokračování dlouhodobějšího trendu, ke kterému přispívá i kampaň zaštítěná OSN na „deinvestice“ z fosilní, respektive uhelné infrastruktury. Tato kampaň (připojil se k ní i norský Vládní penzijní fond, největší suverénní fond na světě, spravující 900 miliard dolarů) stojí za poklesem cen akcií ČEZ. V reakci na pařížský summit vznikl také první „nefosilní“ indexový fond – investuje do firem z indexu S&P 500, ale výhradně jen do těch, které nevlastní zásoby uhlí, ropy a zemního plynu.

Miliardové závazky a plány

Na pařížské konferenci se také oznamoval vznik řady iniciativ. Například Africká iniciativa za obnovitelné zdroje si klade za cíl instalovat do roku 2020 zařízení, která budou z obnovitelných zdrojů produkovat deset GW energie. Indický premiér Modi oznámil založení globální solární aliance, opírá se přitom o dobrovolný závazek Indie do roku 2022 instalovat 175 GW výkonu obnovitelných zdrojů a do roku 2030 vyrábět 40 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Francie přislíbila do roku 2020 dvě miliardy eur do rozvoje obnovitelných energií v Africe a šest miliard eur na elektrifikaci afrického kontinentu. Dubaj zakládá fond s alokací 27 miliard dolarů, který bude investorům v Dubaji poskytovat nízkoúročné půjčky na investice do čisté energie.

V rámci společné iniciativy Mission Innovation zdvojnásobí dvacet států během pěti let své investice do výzkumu a vývoje uhlíkově čistých technologií na výslednou částku dvacet miliard dolarů. Současně vznikla spřízněná iniciativa třiceti dolarových miliardářů, včetně B. Gatese, M. Zuckerberga, R. Bransona, J. Bezose, G. Sorose, R. Taty, H. Plattnera či Jacka Ma, která si klade podobné cíle. Zástupci německé podnikatelské sféry, třicet pět velkých, mezi nimi Adidas, Puma, Aldi, požadují přehodnocení evropské klimatické politiky.

Odolná, přizpůsobená města

Jednou z klíčových oblastí z hlediska změny klimatu budou lidská sídla a zejména města. V polovině století v nich podle odhadů bude bydlet 6,4 miliardy obyvatel, tedy asi 66 procent světové populace. Už dnes žijí ve městech tři čtvrtiny Evropanů a bude jich přibývat; v Česku je to přibližně 70 procent obyvatel. Města spotřebovávají přibližně 80 procent energie a podobnou měrou se podílí na emisích skleníkových plynů.

Hlavní pohromy více či méně spjaté se změnou klimatu, s nimiž se v minulých dvaceti letech musela města vypořádávat, byly povodně, vlny veder, prudké bouřky a další problémy s vodou. Do budoucna bude mezních situací ještě přibývat, zejména pokud se na ně města nepřipraví. Proto je klíčové už dnes stavět města odolná a adaptovaná na změnu klimatu. Podle studie think-tanku Brookings dosáhne poptávka po nízkouhlíkové, odolné infrastruktuře v příštích 15 letech 93 bilionů dolarů. Ročně se tyto investice vyšplhají na více než 70 procent (4,5–5,4 bilionu dolarů ročně) této částky. To představuje velkou výzvu, a tedy také příležitost i pro české investory, developery, urbanisty, architekty, stavitele a další zástupce stavebního odvětví.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK